Nové Syrovice

Nové Syrovice
Centrum Nových Syrovic od kostela sv. Cyrila a Metoděje
Centrum Nových Syrovic od kostela sv. Cyrila a Metoděje
Znak obce Nové SyroviceVlajka obce Nové Syrovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel911 (2023)[1]
Rozloha21,66 km²[2]
Nadmořská výška438 m n. m.
PSČ675 41
Počet domů299 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduNové Syrovice 2
675 41 Nové Syrovice
obec@novesyrovice.cz
StarostaOldřich Svoboda
Oficiální web: www.novesyrovice.cz
Nové Syrovice
Další údaje
Kód obce591254
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové Syrovice (dříve také Surowicz, Sijrowicze, Syrowitz, Neu Surowitz, Neu Zerowitz, Neu Seerowitz, Neu Serowitz, Nowý Serovice, Syrowice[4]) jsou obec v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 911[1] obyvatel. Obec se dělí na dvě části, vlastní Nové Syrovice a vesnici Krnčice.

Nové Syrovice leží 5 km západně od Moravských Budějovic, protéká jí Syrovický potok a prochází silnice z Dědic do Blížkovic a Dešova do Krnčic.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Dešov, Blížkovice, Zálesí, Dědice, Kojatice, Moravské Budějovice, Nimpšov, Častohostice a Láz.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1491, kdy byly spolu s Bítovem propuštěny Vladislavem II. z manství Jindřichovi z Lichtenburku, v roce 1510 Půta z Lichtenburka prodal Syrovice Janovi Mstěnickému ze Mstěnic a tak je odpoutal od bítovského panství a vzniklo tak novosyrovické panství. Roku 1529 pak získal vládu nad panstvím Mikuláš z Víckova a ten roku 1547 prodal Krnčice a Syrovice Václavovi mladšímu z Lichtenburka. V roce 1575 získal Syrovice Volfovi Štrejnovi ze Švarcenavy, jeho syn pak prodal v roce 1607 Syrovice, Lazec, části Krnčic a Častohostic Janovi Čejkovi z Olbramovic.[4]

Tomu pak byly majetky konfiskovány a následně Syrovice a okolní vesnice zakoupil Adam Gabelhouer, který je posléze roku 1636 prodal Janovi Reinhartovi ze Schaumburku, posléze je získal Jan Baptista z Ostašova, pánové z Ostašova panství vlastnili až do roku 1786, kdy byly prodány Janovi Jindřichovi Nimptschovi, Nimptschům patřila vesnice až do roku 1916. V roce 1837 bylo novosyrovické panství rozšířeno o Dědice, Hornice a Kojatice, které prodal Nimptschům August Segur.[4]

V 18. století byl přestavěn původní zámeček na dvoupatrový barokní zámek.[4]

V roce 1798 byla ve vsi založena škola, kolem roku 1870 byla rozšířena na trojtřídku, roku 1891 byla čtyřídní, a roku 1898 byla rozšířena na pětitřídní. V roce 1890 byl založen hasičský spolek, roku 1898 byl založen spolek pro vystavení jubilejního katolického kostela v Nových Syrovicích, v roce 1900 Národní Jednota, v roce 1919 byla založena Jednota československých malozemědělců a roku 1924 Sokol. Roku 1930 byla vesnice elektrifikována, elektřina byla roku 1932 dovedena i do Spetic.[4]

Po druhé světové válce bylo roku 1950 založeno v obci JZD, roku 1961 bylo sloučeno s JZD Krnčice a bylo přejmenováno na JZD Nový Směr se sídlem v Nových Syrovicích. V roce 1962 se připojil do Nového Směru i JZD Láz. V roce 1972 bylo JZD Nový Směr začleněno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích.[4]

V roce 1968 obcí projela ruská armáda, kdy vojáci několikrát vystřelili na místní školu, místní chlapci na pancíře tanku začali házet kameny. Posádka tanku tank navedla směrem, kterým chlapci utekli a nakonec se zablokoval ve starém průjezdu. Druhý tank jej nakonec vytáhl. Při incidentu byl střepinami zraněn jeden z chlapců a byl ošetřen v nemocnici.[5]

Do roku 1849 patřily Nové Syrovice do novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[6] Součástí obce byla osada Vilemínov, v letech 1850–1869 i Spetice, Krnčice a Láz, v letech 1850–1867 také Častohostice a Jackov. Od roku 1964 pak byly opět součástí Nových Syrovic Krnčice i Láz.[4]

Vývoj počtu obyvatel Nových Syrovic[7]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel767813814887953102699490798410611005966986

Ocenění

Obec Nové Syrovice v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky.[8] Obec Nové Syrovice v roce 2014 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění Zlatá cihla v Programu obnovy venkova C.[9]

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Nové Syrovice
2006[10]2010[11]2013[12]2017[13]2021[14]
1.ČSSD (34.97 %)ČSSD (23.77 %)KSČM (27.7 %)ANO (33.83 %)ANO (28.21 %)
2.KSČM (24.89 %)KSČM (19.58 %)ČSSD (20.15 %)KSČM (13.43 %)SPOLU (22.12 %)
3.ODS (19.54 %)TOP 09 (11.65 %)ANO 2011 (19.39 %)SPD (10.19 %)SPD (10.6 %)
účast62.53 % (488 z 782)54.92 % (430 z 783)51.08 % (401 z 785)52.61 % (403 z 766)58.55 % (445 z 760)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Nové Syrovice
2008[15]2012[16]2016[17]2020[18]
1.ČSSD (40.06 %)KSČM (29.03 %)ČSSD (18.13 %)ANO (19.61 %)
2.KSČM (17.84 %)ČSSD (24.19 %)ANO 2011 (17.64 %)ČSSD (15.78 %)
3.KDU-ČSL (16.83 %)KDU-ČSL (15.32 %)KSČM (15.68 %)Piráti (13.87 %)
účast38.01 % (301 z 792)33.50 % (267 z 797)26.56 % (207 z 787)28.48 % (211 z 741)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (151 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (80 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (63 hlasů). Volební účast byla 56.51 %, tj. 443 ze 784 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (314 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (115 hlasů). Volební účast byla 55.06 %, tj. 430 ze 781 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (209 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (88 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (50 hlasů). Volební účast byla 56.39 %, tj. 428 ze 759 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (320 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (144 hlasů). Volební účast byla 60.86 %, tj. 465 ze 764 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (214 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (98 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (66 hlasů). Volební účast byla 64.51 %, tj. 458 ze 710 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (257 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (206 hlasů). Volební účast byla 65.67 %, tj. 463 ze 705 oprávněných voličů.[21]

Osobnosti

  • Johann Georg Grasel (1790–1818), zločinec, který dal českému a německému jazyku označení „grázl“
  • Antonín Konvalín (1839–?), rolník, politik, poslanec
  • Jaroslav Krčál (1901–1975), učitel v Nových Syrovicích
  • Jaroslava Lázníčková-Velebová (1955–2018), ilustrátorka a malířka
  • Jaromír Michal (1900–1959), pedagog, hudebník, docent
  • Ludvík Meduna (1902–1993), filatelista a historik, zemřel v Nových Syrovicích
  • Miroslav Nevečeral (1926–1996), volyňský Čech, voják v bitvě u Dukly
  • Lubomír Selinger (* 1929), novinář

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c d e f g h NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 639–644. 
  5. MAHEL, Luděk. Okupanti v Nových Syrovicích stříleli na školu. Třebíčský deník. 2018-08-21. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. 
  6. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 207. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  8. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  9. Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Nové Syrovice CoA.jpg
znak, Nové Syrovice, okres Třebíč
Center of Nové Syrovice, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Nových Syrovic, okr. Třebíč.