Nové Zámky
| Nové Zámky | |
|---|---|
 Hlavní náměstí | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°59′8″ s. š., 18°9′28″ v. d. |
| Nadmořská výška | 119 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Nové Zámky |
| Tradiční region | Podunajsko |
  Nové Zámky Nové Zámky, Slovensko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 72,57 km² |
| Počet obyvatel | 37 791 (2021) |
| Hustota zalidnění | 520,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Primátor | Otokar Klein |
| Vznik | 1573 |
| Oficiální web | www |
| primator | |
| Telefonní předvolba | 035 |
| PSČ | 94002 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | NZ |
| NUTS | 503011 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nové Zámky (maďarsky Érsekújvár, německy Neuhäusel, turecky Uyvar) je slovenské okresní město v Nitranském kraji, 37 km jižně od Nitry a 80 km východně od Bratislavy, na řece Nitra. Ve městě žije přibližně 38 tisíc[1] obyvatel a je tak 15. největším slovenským městem. Roku 2011 zde žilo 64,6 % Slováků a 22,3 % Maďarů.
Charakter města
Nové Zámky leží ve střední části rovinaté a úrodné Podunajské nížiny na důležité dopravní spojnici mezi Bratislavou a Budapeští. Díky těmto podmínkám zde postupem času vznikl potravinářský a konzervárenský průmysl a také železniční stanice, která odstartovala růst města – Nové Zámky jsou důležitým železničním uzlem Slovenska
Historie
V letech 1573–1581 zde byla vybudována pevnost, která ve své době patřila k největším a nejdokonalejším. Na její stavbě se zásadní měrou podíleli Češi a Moravané. Stavbu vedl budoucí moravský zemský hejtman Bedřich (Fridrich) ze Žerotína a finančně na ni přispěly české stavy. Na jejich počest nesly 3 ze 6 bašt názvy Žerotínova, Fridrichova a Česká. Dnešní město vyrostlo okolo této pevnosti. Dne 10. července 1621 zde při obléhání pevnosti, držené vojskem Gabriela Bethlena, padl velitel císařských vojsk generál Karel Bonaventura Buquoy.[2] Osmané se pevnost pokoušeli během svého tažení v Uhersku šestkrát neúspěšně dobýt, podařilo se jim to v roce 1663. Nové Zámky pak Turci drželi až do roku 1685. V 18. století zde vypuklo mnoho protihabsbuských povstání, stejně jako v celém tehdejším Uhersku.
V roce 1724 byla novozámecká pevnost na příkaz uherského krále Karla VI. zdemolována. V roce 1856 zde byla Františkem Farkašem založena romská škola.[3]
Maďarsko-československá válka
V roce 1918 se Nové Zámky staly součástí nově vzniklého Československa. Dne 3. června 1919 pak ale v rámci maďarsko-československé války město obsadila maďarská armáda a u Nových Zámků probíhaly při obraně Československa téžké boje.[4] Dne 20.6.1919 padl u Nových Zámků velitel československého 39. střeleckého pluku major (podplukovník in memoriam) Jiří Jelínek.[5][6]
Druhá světová válka
Na základě první vídeňské arbitráže byly Nové Zámky v listopadu 1938 připojeny k Maďarsku. Během druhé světové války pak Nové Zámky byly nejvíce bombardovaným slovenským městem.[zdroj?] V tomto období jeho obyvatelstvo zažilo tři velká bombardování anglo-americkými leteckými silami. Dva nálety proběhly 7. a 14. října 1944. Při druhém z nich byla kobercovým bombardováním zničená celá oblast v okolí nádraží a železniční kolonie města. Na území vlakového depa bylo napočítáno 364 bombových kráterů, bylo zničeno 40 lokomotiv s 1 370 naloženými vagóny. Zachovala se jen vodárenská věž. Při těchto bombardováních zahynulo přes 2 400 obyvatel města. Nejtragičtější bylo třetí bombardování 14. března 1945 (dva týdny před osvobozením města), kdy anglo-americké letectvo shodilo na město 700 bomb. Z původních 3 394 domů bylo zničeno 2 023. Většina historických staveb města byla zničena. Při tomto náletu zahynulo 4 000 obyvatel a dalších 6 000 jich zůstalo bez přístřeší. Celkem těmto spojeneckým bombardováním padlo za oběť téměř 6 500 obyvatel města což bylo asi 40 %.
Pamětihodnosti
- Evangelický kostel, jednolodní neogotická stavba z let 1904–1905 s pravoúhlým ukončením presbytáře a představenou věží. Autorkou oltářního obrazu je budapešťská malířka Ritta Boemm. Obraz je v pointilistickém stylu a nese název Rozsévač. Fasády kostela jsou členěny opěrnými pilíři z režné cihly a okny s lomeným obloukem se šambránami. Věž je ukončena trojúhelníkovými štíty a jehlancovou helmicí.
- Kalvárie, soubor z roku 1779 složený ze schodiště se sochami, dvanácti zastavení a centrálního sousoší s ukřižovaným Kristem . Areálu dominuje barokně-klasicistní kaple Sedmibolestné Panny Marie ze začátku 19. století.
- Morový sloup z roku 1740, barokní sousoší s rokokovými prvky.
- Kaple Svaté Trojice, též známá jako Bernolákova, barokní stavba z roku 1722 s polygonálním závěrem a malou střešní věží. Kapli dal postavit Jakub Škultéty. V 19. století byla upravována, obnovou prošla v roce 1977 a 1997.[31] Stojí v prostoru bývalého hřbitova zrušeného v roce 1872. V kapli je pohřben kněz Štefan Lauro, obchodník a zakladatel dívčího ústavu Michal Flenger, a novozámecký děkan a první kodifikátor spisovné češtiny, Anton Bernolák.
- Památník 250. výročí osvobození od turecké nadvlády; památník stojí na dvoře maďarské základní školy na ulici Gergelya Czuczora.
- Památník obětem Holocaustu
- Reformovaný kostel, jednolodní modernistická stavba z let 1941–1942.
- Ruiny bývalých bašt novozámecké pevnosti, Žerotínova, Michalská, Císařova, Česká, Ernestova a Forgáčova bašta, renesanční fortifikace pevnosti. Památkově chráněný je nejlépe dochovaný jihovýchodní bastion, Forgáčova bašta z let 1571–1581.
- Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže, jednolodní původně pozdně gotická stavba s polygonálním ukončením presbytáře a představenou věží, z let 1585–1595.
- Římskokatolický kostel sv. Františka z Assisi s klášterem františkánů, jednolodní barokní stavba z let 1626–1631 s polygonálním ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty. Klášter je čtyřkřídlová raně barokní stavba z let 1626–1629. Během Rákociho povstání v klášteře býval Mikuláš Berčéni, který klášter rozšířil. Na konci 19. století byla budova zrenovována podle plánů architekta Bálintha. V knihovně byly objeveny cenné kodexy z 15. a 16. století: byl to Novozámocký kodex (maď. Érsekújvári kodex), Český kodex (maď. Cseh kodex), Thewrewk kodex (dnešním zápisem török) a Piry-hártya kodex.
- Socha Antona Bernoláka na hlavním náměstí.
- Vojenský hřbitov, na kterém je pochováno 206 vojáků, z toho 92 Čechů, Moravanů a Slováků. Na hřbitově stojí památník československých legionářů, kteří padli v roce 1919 během maďarsko–československé války při obraně Československa.[7]
- Synagoga, jednopodlažní novorománská stavba z roku 1885. Je jednou ze čtyř synagog na Slovensku, které slouží dodnes svému původnímu účelu. Obnovou prošla v roce 1910. Během bombardování města nebyla budova zasažena, ale po skončení II. světové války se dostala okraji zájmu. Obnovou prošla v letech 1989–1992 a naposledy v roce 2008. V interiéru je 19 kamenných tabulí odhalených 20. června 1999, na kterých jsou vytesána jména 3 000 odvlečených a zavražděných novozámeckých Židů.
Doprava
V Nových Zámcích je železniční uzel, který spojuje trati Bratislava – Štúrovo, Nové Zámky – Prievidza, Železniční trať Nové Zámky – Zvolen, Nové Zámky – Zlaté Moravce a Nové Zámky – Komárom. Projíždí tudy mezinárodní vlaky z České republiky do Maďarska.
Obyvatelstvo
Historický a demografický vývoj obyvatelstva Nových Zámků:
| Rok | Počet obyvatel | Rok | Počet obyvatel |
|---|---|---|---|
| 1694 | 1200 | 1880 | 10 584 |
| 1713 | 1525 | 1890 | 11 299 |
| 1731 | 2970 | 1900 | 13 204 |
| 1755 | 3873 | 1910 | 16 228 |
| 1779 | 4671 | 1940 | 23 306 |
| 1787 | 5167 | 1945 | 13 400 |
| 1811 | 5493 | 1946 | 18 710 |
| 1821 | 5957 | 1950 | 20 031 |
| 1830 | 6904 | 1961 | 22 041 |
| 1851 | 6936 | 1965 | 23 457 |
| 1857 | 7622 | 1991 | 42 923 |
| 1869 | 9483 | 2001 | 42 262 |
| 2011 | 39 646[8][9] |
Národnostní složení:
| Rok (údaje v %) | |||||||||
| 1700 | 1720 | 1890 | 1910 | 1930 | 1938 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maďaři | 61 | 46 | 71 | 91,43 | 45 | 88 | 31,10 | 27,50 | 22,36 |
| Slováci | 25 | 36 | 8 | 5,94 | 42 | 9,5 | 66,82 | 69,70 | 64,62 |
| Němci | 13 | 17 | 4 | 2 | – | – | – | <0,1 | <0,1 |
| Romové | – | – | 3 | – | – | – | – | 0,80 | 0,12 |
| Židé | – | – | 13 | 8,48 | 8 | – | – | 0,07 | 0,07 |
| Nezjištěná | – | – | – | – | – | – | – | – | 11,71 |
Osobnosti
- Anton Bernolák (1762–1813), kněz a jazykovědec
- Otokar Klein (* 1974), operní pěvec
- Henrieta Nagyová (* 1978), tenistka
- Robert Vano (* 1948), fotograf
- Peter Macsovszky (* 1966), spisovatel
- Vladimír Balla (* 1967), spisovatel
- Lajos Kassák (1887–1967), básník, malíř a spisovatel
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nové Zámky na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. 4. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2349-8. S. 36.
- ↑ Ottův slovník naučný. Svazek 18. Praha: J. Otto, 1902. 1026 s. S. 460.
- ↑ Těžké boje o Nové Zámky. www.csol.cz [online]. [cit. 2022-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-06.
- ↑ Záznam vojáka | VOJENSKÝ ÚSTŘEDNÍ ARCHIV. www.vuapraha.cz [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Hrob Jiří Jelínek a Jaroslav Steinbach | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Českoslovenští legionáři už nejsou za nájemné vrahy. Nové Zámky opraví zničený hřbitov. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-10-30 [cit. 2020-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.scitanie2011.sk [online]. [cit. 2014-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-05.
- ↑ www.scitanie2011.sk [online]. [cit. 22-11-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-01-2013.
Externí odkazy
Galerie Nové Zámky na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Zámky na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Nové Zámky ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Zámky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Oficiální internetové stránky (slovensky)
- História Mesta Nové Zámky Archivováno 17. 2. 2013 na Wayback Machine. (slovensky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Plán pevnosti v Nových Zámkoch (okolo 1680)
Flag of Nové Zámky
Bata Logo 1935