Nový Žďár

Nový Žďár
Lokalita
Charakter	osada
Obec	Aš
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°11′39″ s. š., 12°12′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	32 (2021)[1]
Katastrální území	Nový Žďár (6,66 km²)
Nadmořská výška	628 m n. m.
PSČ	352 01
Počet domů	16 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Nový Žďár
Další údaje
Kód části obce	98299
Kód k. ú.	698296
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nový Žďár (německy Neuenbrand^[3]) byla před únorem 1948 velmi rozlehlá vesnice, dnes je část města Aš v okrese Cheb.

Název

Název Žďár je odvozen od toho, že se v blízkosti vypalovaly (žďárovaly) kořeny.

Geografie

Osada leží 2,5 km jižně od Aše blízko bývalého zakázaného pásma, mezi přírodními parky Halštrov a Smrčiny. Horní část plynule navazuje na Mokřiny, na východě sousedí s Nebesy a na západě se nacházejí státní hranice s Německem. Nový Žďár je rozdělen silnicí I/64 z Aše do Chebu. V roce 2002 vystavěný ašský obchvat začíná právě zde. Kvůli častým dopravním nehodám na křižovatce silnice I/64 a ašského obchvatu, musela být dopravní infrastruktura v roce 2004 upravena, a byl zde postaven kruhový objezd.

Historie

Roku 1569 propůjčil saský kurfiřt August jako léno bratřím Adamu a Janu Zedtwitzům osadu Nový Žďár. V letech 1869–1880 byla vesnice součástí obce Skalka, v letech 1890–1930 samostatnou obcí, po rozpadu vrchnostenské správy byla samostatná obec v letech 1950–1975 součástí obce Mokřiny a od 1. ledna 1976 se stala součástí města Aš.^[4] Na konci minulého století zde žilo v 31 domech 274 obyvatel. Mezi válkami tu obývalo 380 osob 35 domů, dnes tu žije 27 obyvatel v 7 domech a 1 chalupě. Obživu nacházeli usedlíci ve zdejším lomu a v zemědělství. Domy postavené mezi kolejemi dráhy a silnicí Aš – Cheb zůstaly zachovány. Ostatní byly odstraněny po vyhlášení hraničního režimu v roce 1951.

Zajímavý je úsek státní hranice mezí hraničními kameny 7/10 a 9/8, kde dosud stojí hraniční mezníky různých historických dob: sedm mezníků se znakem Zedtwitzů a erbem rodu von Lindenfelsů z Erkersreuthu, datovaných léty 1718 a 1754, hraniční kámen (tzv. Schösselstein) s křížem, vysekaným před rokem 1718. Na kameni nahoře mísovitá prohlubeň, o které se předválečný regionální badatel Konrad Alberti domníval, že souvisela s keltským osídlením. Mimoto je na kameni z pozdější doby vysekán nápis Böhmen a Bayern. V zahloubené plošce je letopočet 1844. Ve třicátých letech byl do mísovité prohlubně zabetonován typizovaný hraničník. Historické hraničníky leží na turistické cestě značené červenou značkou. Z ní odbočuje žlutá značka přes Nový Žďár a Nebesa k pramenu Halštrova.^[5]

V horní části obce stojí bývalý pečovatelský dům města Aše, vybudovaný v letech 1916-1918 Albertem Kirchoffem, a za ním bývalá dětská ozdravovna. Obě tyto stavby sloužili po roce 1951 jako kasárna Pohraniční stráže s chovnou stanicí psů.

V 90. letech 20. století zde byla postavena čerpací stanice. V roce 2007 se uvažovalo o vybudování sportovně-zdravotního centra, k realizaci projektu však nikdy nedošlo. V roce 2009 zde byla postavena velká betonárna firmy Zapa beton a.s..

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 213 obyvatel, z toho dva Čechoslováci, 172 obyvatel německé národnosti a 39 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 104 obyvatel, 108 k evangelické církvi a jeden byl bez vyznání.^[6]

Odkazy

Reference

Literatura

• KOLEKTIV AUTORŮ. Obce Ašska v proměnách času – katalog výstavy. Aš: Muzeum Aš, 2008. 46 s. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nový Žďár na Wikimedia Commons