Nový Žeberk
Nový Žeberk | |
---|---|
Fragment palácové zdi | |
Účel stavby | |
Sídlo rodu | |
Základní informace | |
Výstavba | před rokem 1327 |
Zánik | před rokem 1470 |
Stavebník | páni z Bergova |
Další majitelé | Koldicové páni z Ervěnic Šumburkové aj. |
Poloha | |
Adresa | Zámecký vrch u Pyšné, Vysoká Pec, Česko |
Souřadnice | 50°33′3,39″ s. š., 13°26′37,29″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zaniklý hrad Nový Žeberk stál asi 900 m severozápadně od vesnice Pyšná na Zámeckém vrchu v nadmořské výšce 680 metrů v Krušných horách v okrese Chomutov. Zachovaly se výrazné terénní pozůstatky tří příkopů a drobné relikty budov porostlé bukovým lesem.
Historie
Hrad (na historických mapách uváděný také jako Kleiner Seeberg) byl v písemných pramenech často zaměňován s nedalekým Borkem (dnes zámek Červený hrádek), a přestože byl spolehlivě lokalizován J. Čermákem už v roce 1962, uvádí ho Rudolf Anděl jako neznámou tvrz.[1]
Zakladatelem hradu byl před rokem 1321 Albrecht ze Žeberka, nebo v letech 1321–1327 Ota z Bergova.[2] První písemná zmínka pochází z roku 1327, ve které je Nový Žeberk uveden v majetku bratří z Bergova a odlišen od Starého Žeberka. Roku 1382 Ota III. z Bergova panství s hradem prodal za 3 140 kop pražských grošů Těmovi z Koldic spolu se Starým Žeberkem, třetinou města Jirkova a třetinou kostelních platů z Boleboře, Orasína a dalších vesnic. Podle stejné listiny k hradu patřila manství v Kundraticích, Kyjicích, Újezdě, Boleboři a Bernově.[3] Po tomto roce Starý Žeberk pravděpodobně zanikl a oba hrady přestaly být rozlišovány.
Koldicové hrad vlastnili minimálně do roku 1402, ale z dochovaných listin vyplývá, že ho několikrát zastavili. Nejprve ho držel Albrecht ze Schauenforstu, od roku 1395 Albrecht, purkrabí z Leisneku, spolu se synem Vyrtem a od roku 1399 Jindřich z Ervěnic. Majitelů se na hradě po roce 1402 vystřídalo více. Jedním z nich byl zemský komtur řádu německých rytířů Albrecht z Dubé, později ho získal do zástavy Albrecht z Ervěnic (1407) a snad také Dětřich Kraa z Borku. V roce 1418 je jako majitel panství uváděn Vít ze Šumburka, později snad jeho syn Fejt a jako poslední použil predikát ze Žeberka Albert z Konipas roku 1453. Ten však později vystupuje pouze jako pán z Borku, takže je pravděpodobné, že Nový Žeberk byl někdy po polovině patnáctého století opuštěn.[3]
Stavební podoba
Hrad byl založen na kuželovitém ostrohu, který na třech stranách prudce spadá do údolí Kundratického potoka a jeho bezejmenného pravostranného přítoku. Přístupová cesta vedla ze severu, kde je svah kopce méně prudký. Musela překonat tři do skály tesané příkopy o šířce 4 metry, 4–8 metrů a 9–12 metrů. V prvním příkopu zůstal ponechán nevytesaný pruh skály pro cestu.[1] Kromě příkopů se dochovaly také valy, které jsou patrně pozůstatkem opevnění tvořeného zdí z nasucho kladených kamenů a nějakou dřevěnou konstrukcí. Nad prvním příkopem snad stála kulisová brána. Druhá brána mohla být také kulisová či složitější průjezdnou podobu. Opevnění třetího oddílu zesilovaly tři sypané nárožní bašty. V jihovýchodním nároží bašta chybí a nahrazuje ji vysunuté opevnění parkánu. Brána se nacházela v prostoru severní bašty.[4]
Po překonání třetího příkopu cesta vstoupila do trojúhelníkovitého nádvoří obehnaného hradbou, ale přesnou podobu brány neznáme.[1] Vstup do hradu se nacházel v severním nároží a v první polovině patnáctého století jej zesílila pětiboká zděná bašta.[5] Podél východní hradby nádvoří východní hradby stávala budova s rozměry 37 × 9,5 metru s pěti až šesti místnostmi v přízemí, které se dochovaly v podobě terénních reliktů. Další budova s rozměry 25 × 9 metrů se čtyřmi místnostmi stávala podél jižní hradby. Některé prostory v obou budovách byly podsklepené.[6]
Nad nádvořím stálo malé jádro s palácem obdélníkového půdorysu o rozměrech 22 × 9 metrů. Zdivo paláce se téměř nedochovalo a celá plocha je pokryta spletí výkopů a pahorků vykopaného materiálu. Palác ze tří stran obíhal parkán, z jehož hradby se dochovalo jen několik nepatrných zbytků zdiva.[1]
Rozsáhlé vnější opevnění pochází pravděpodobně z první poloviny patnáctého století. Zatímco Tomáš Durdík ho, vzhledem k ponechání neprokopané části příkopu, považoval za nedokončené,[7] podle Milana Sýkory tvoří zemní opevnění spolu s pětibokou baštou promyšlený systém aktivní obrany.[8]
Pod severním svahem vrchu se dochoval malý rybníček, který je pozůstatkem osady tvořící pravděpodobně hospodářské zázemí hradu.[3]
Přístup
Z Pyšné vede směrem k hradu zeleně značená cesta, která se však na severním okraji vesnice za posledními domy větví. K hradu odtud pokračuje neznačená cesta nejvíce vpravo. Nejprve po vrstevnici překoná sjezdovku, za kterou se stočí k severozápadu. V místech, kde míjí malý rybník, z ní vlevo odbočuje pěšina, která návštěvníka po sto metrech zavede na vrchol Zámeckého vrchu se zbytky hradu.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d HEFNER, Zdeněk. Toulky po hradech Chomutovska – hrad Nový Žeberk. Památky, příroda, život. 1993, roč. 25, čís. 3, s. 91–97. ISSN 0231-5076.
- ↑ SÝKORA, Milan; VESELÝ, Hynek. Povrchové archeologické průzkumy vybraných českých hradů z doby husitských válek. Třebenice, Most: Hrady Českého středohoří, Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 373 s. Dostupné online. Kapitola Nový Žeberk, s. 11. (česky, německy) Dále jen Sýkora, Veselý 2014.
- ↑ a b c ŽEMLIČKA, Martin. Nový Žeberk s důrazem na reflexi majetkové držby v písemných pramenech. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 305–313.
- ↑ Sýkora, Veselý 2014, s. 20
- ↑ Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 202 s. ISBN 978-80-86531-14-4. S. 130.
- ↑ Sýkora, Veselý 2014, s. 13
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Nový Žeberk, s. 392.
- ↑ Sýkora, Veselý 2014, s. 22
Literatura
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Pyšná – tvrz, s. 397.
- HEFNER, Zdeněk. Nový Žeberk. Hláska. 1995, roč. VI, čís. 2, s. 1–3. Dostupné online.
- SÝKORA, Milan; VESELÝ, Hynek. Povrchové archeologické průzkumy vybraných českých hradů z doby husitských válek. Třebenice, Most: Hrady Českého středohoří, Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 373 s. Dostupné online. Kapitola Nový Žeberk, s. 7–22.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nový Žeberk na Wikimedia Commons
- Seznam prací o hradu Nový Žeberk v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Nový Žeberk na Hrady.cz
- Hrady a zříceniny v Krušných horách. Díl 4. – Hrad Nový Žeberk [online]. Historie v terénu – Litvínovsko [cit. 2018-09-28]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Ve skále vysekaný třetí příkop
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Nádvoří s relikty severního opevnění a hospodářské budovy