Nový Bozděchov
| Nový Bozděchov | |
|---|---|
 (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Horní Radouň |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°16′35″ s. š., 15°0′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 15 (2021)[1] |
| Katastrální území | Starý Bozděchov (5,87 km²) |
| PSČ | 378 42 |
| Počet domů | 24 (2021)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Nový Bozděchov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 43923 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nový Bozděchov (německy Neu Postiechow) je malá vesnice, část obce Horní Radouň v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severně od Horní Radouně. Nový Bozděchov leží v katastrálním území Starý Bozděchov o výměře 5,87 km².
Historie
Ze všech částí obce je tato osada historicky nejmladší. První osídlení této části obce lze v matrice doložit rokem 1730, kdy je zmíněna panská rasovna (dnešní čp. 4).[3] Další stavení zde vznikla až během prodeje panských pozemků v letech 1796–1800[4] a až roku 1828 během příprav stabilního katastru se poprvé objevuje samotný název Nový Bozděchov.
Značnou část domů vzniklých během parcelace panského dvora vybudovala rodina Urbanových – jistý Josef Urban byl posledním šafářem poplužního dvora ve Starém Bozděchově. Vykoupil od včelnického panství většinu pozemků, vystavěl na nich několik domů a následně je odprodával novým majitelům či odkazoval členům své rodiny. [5]
Lidový název této osady Nouze je poprvé doložen v matrice roku 1837[6], avšak zřejmě je daleko starší. Ačkoliv se v obci traduje (a v některých populárně-naučných publikacích uvádí), že vznikl kvůli chudobě a bídě místních obyvatel, je toto vysvětlení nepravděpodobné. Obyvatelé nové osady byli dle pozemkových a kvitančních knih majetkově možná i lépe zabezpečeni nežli obyvatelé Starého Bozděchova.[7] Možným vysvětlením by bylo, že „Nouzí“ lidé nazývali samotnou rasovnu, kde alespoň soudě dle matričních záznamů pohodný poskytoval azyl lidem v nouzi – žebrákům, tulákům, válečným veteránům, katům, svobodným matkám atd.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 251 | 212 | 186 | 162 | 168 | 153 | 134 | 80 | 61 | 48 | 21 | 11 | 4 | 6 | 15 |
| Počet domů | 30 | 30 | 30 | 30 | 30 | 29 | 29 | 28 | 21 | 21 | 13 | 20 | 20 | 22 | 24 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1879 Nový Bozděchov byl osadou obce Bozděchov v okrese Pelhřimov. V letech 1880–1959 byl osadou obce Starý Bozděchov, se kterým patřil nejprve do okresu Pelhřimov, ale v letech 1900–1950 v okrese Kamenice nad Lipou. Od roku 1960 je částí obce Horní Radouň v okrese Jindřichův Hradec.[10]
Místní symboly
Od roku 2024 užívá zdejší Spolek přátel Starého Bozděchova, z. s., neoficiální symboly všech tří místních částí obce, které jsou také umístěny na uvítacích cedulích
neoficiální znak místní části
neoficiální vlajka místní části
Znak i vlajka Nového Bozděchova jsou tvořeny svisle polceným polem, které je převzato z pečeti rytíře Bohuslava z Bozděchova (1454, 1458), který jako jediný z členů staršího pokolení rytířů z Bozděchova měl v pečeti štítové znamení – svisle polcený červeno-bílý štít.[11]
Červená vydělaná useň odkazuje k nejstaršímu osídlení osady, k panské rasovně, která je na místě dnešního čp. 4 doložena nejpozději 1730 (ras se živil stahováním zvířat a zpracováním mršin). Stříbrný chrt ve skoku se zlatým obojkem vpravo hledící je převzat z erbu rodu von Geymüller, kde dva stříbrní chrti vystupovali coby štítonoši. Během držení tohoto rodu byl Nový Bozděchov oddělen od Bozděchova a také pojmenován (1828).
Galerie
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Statek čp. 29
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0Rozptýlená zástavba ve východní části
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv v Třeboni; Sbírka matrik Jihočeského kraje; inv. č. 2729.
- ↑ Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – pracoviště Zámek; Velkostatek Kamenice nad Lipou; sign. Os Kamenice nad Lipou 151; kniha 22.
- ↑ Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – pracoviště Zámek; Velkostatek Kamenice nad Lipou; sign. Os Kamenice nad Lipou 97; knihy 12, 22, 23 a 31.
- ↑ Státní oblastní archiv v Třeboni; Sbírka matrik Jihočeského kraje; inv. č. 2740.
- ↑ Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – pracoviště Zámek; Velkostatek Kamenice nad Lipou; sign. Os Kamenice nad Lipou 154; kniha 25.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 382.
- ↑ SEDLÁČEK, August a Vladimír RŮŽEK. Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Praha: Academia, 2001. sv. 1, s. [1a]. ISBN 80-200-0933-7. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:763be590-7a40-11e4-bda2-5ef3fc9ae867
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nový Bozděchov na Wikimedia Commons - Nový Bozděchov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: David Vignoni (original), Bastique (SVG), Rocket000 (recolored), Licence: LGPL
Orange warning icon.
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Západní část Nového Bozděchova, části Horní Radouně
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Dům čp. 29 v Novém Bozděchově, části Horní Radouně
Autor: MilanVocilka, Licence: CC0
Polcení svisle vedví je převzato z pečeti rytíře Bohuslava z Bozděchova (1454, 1458), který jako jediný z členů staršího pokolení rytířů z Bozděchova měl v pečeti štítové znamení – svisle polcený červeno-bílý štít.
Červená vydělaná hovězí useň odkazuje k nejstaršímu osídlení osady, k panské rasovně, která je na místě dnešního čp. 4 doložena nejpozději 1730 (ras se živil stahováním zvířat a zpracováním mršin).
Stříbrný chrt ve skoku se zlatým obojkem vpravo hledící je převzat z erbu rodu von Geymüller, kde dva stříbrní chrti vystupovali coby štítonoši. Během držení tohoto rodu byl Nový Bozděchov oddělen od Bozděchova a také pojmenován (1828).
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Roztroušené domky v severní části Nového Bozděchova, části Horní Radouně
Autor: MilanVocilka, Licence: CC0
Polcení svisle vedví je převzato z pečeti rytíře Bohuslava z Bozděchova (1454, 1458), který jako jediný z členů staršího pokolení rytířů z Bozděchova měl v pečeti štítové znamení – svisle polcený červeno-bílý štít.
Červená vydělaná hovězí useň odkazuje k nejstaršímu osídlení osady, k panské rasovně, která je na místě dnešního čp. 4 doložena nejpozději 1730 (ras se živil stahováním zvířat a zpracováním mršin).
Stříbrný chrt ve skoku se zlatým obojkem vpravo hledící je převzat z erbu rodu von Geymüller, kde dva stříbrní chrti vystupovali coby štítonoši. Během držení tohoto rodu byl Nový Bozděchov oddělen od Bozděchova a také pojmenován (1828).