Nový rybník u Soběslavi (přírodní památka)

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Nový rybník u Soběslavi
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení11. února 1949
VyhlásilMinisterstvo školství, věd a umění
Nadm. výška410–420 m n. m.
Rozloha22,50 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresTábor
UmístěníSoběslav
Souřadnice
Nový rybník u Soběslavi
Nový rybník u Soběslavi
Další informace
Kód281
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Nový rybník u Soběslavi je přírodní památka v severní části města Soběslav, která spadá do okresu Tábor v severovýchodní části Jihočeského kraje. Rybník leží v nivě Černovického potoka. Celá oblast má rozlohu asi 22,45 ha (bylo zřízeno ochranné pásmo podél hranic přírodní památky, bez udání přesné výměry, samotný rybník má plochu asi kolem 14 ha).[3] Přírodní památkou byl Nový rybník a jeho okolí vyhlášeno roku 1949, v té době měla oblast ještě 67 ha, ale v roce 1997 se plocha zmenšila na 22,45 ha hlavně v důsledku intenzivního nárůstu zemědělského a rybářského využití nebo zastavování okolních oblastí. Celá přírodní památka byla od šedesátých let 20. století těžce devastována, mnoho organismů vymizelo. V době založení se tu však vyskytovala obrovská diverzita fauny (hnízdiště vodní a mokřadní avifauny a mokřadní entomofauna) a flory s několika extrémně vzácnými druhy. Nacházely se zde také plovoucí ostrovy, které jsou nyní usazené na východní straně rybníka.[4]

Lokalita

Město Soběslav se nachází v Jihočeském kraji v okrese Tábor, asi 40 km od Českých Budějovic. Městem vede silnice e55 a také zde probíhá stavba nové dálnice D3, leží tedy na důležitém spoji mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Celá okolní krajina je poseta rašenilišti, poli a rybníky, je tedy zřejmé, že rybníky jsou už součástí krajiny, což však neznamená, že mají vždy pozitivní vliv na místní ekosystém. Chovné rybníky, pro jihočeskou oblast typické, zde mají velký podíl na utváření charakteru krajiny a místní ekosystémy. Zejména přikrmování a z toho plynoucí zvýšené množství živin v rybníku má za následek nárůst množství fytoplanktonu, řas a sinic. Vysazování kaprů v rybníce má za následek vytlačení ostatních živočichů, např. obojživelník (jako v případě Nového rybníka), což může mít katastrofální následky. Také se zde nachází mnoho intenzivně obdělávaných zemědělských polí v blízkosti rybníků, což rovněž přispívá k zvýšení koncentrace živin, jež se dostanou do rybníka. [5]

Historie

Oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1949 (vyhlášeno Ministerstvem školství, věd a umění) z důvodu unikátní druhové diverzity a výskytu plovoucích ostrůvků, které se nyní usadily na východní straně rybníka. Několikaletým vypuštěním v polovině 20. století původně plovoucí ostrůvky srostly. Velká druhová diverzita zde existovala přibližně do 60. let 20. století. Nejkritičtější období narušování ekosystému bylo mezi roky 1970 a 2000, kdy se rybník hojně využíval pro hospodářské účely. Následkem tohoto neuváženého hospodaření je ekosystém značně poničen a došlo k vymizení většiny vzácných druhů. Některé části přírodní památky byly dokonce zastavěny, což byl hlavní důvod k zmenšení její plochy (1997) z 67 na 22 ha. Protože nejsou přesně vytyčené hranice, je nesnadné určit dřívější výměru, památka však částečně zasahovala do dnes již zastavěného okolí na východní a jižní straně rybníka.[6][4][3]

Srostlé ostrovy na východní straně rybníka

Přírodní poměry

Geologie

Geologický podklad tvoří pararuly z období moldanubika, které překrývají terciérní sedimenty neogénu, na ně nasedají kvartérní fluviální sedimenty. Také se zde nacházejí organogenní sedimenty.[4]

Na fotce je vidět altánek a v pozadí rodinné domky v blízkosti rybníka

Hydrologie

Území se nachází v severní části města Soběslav (soutok Lužnice a Černovického potoka v povodí Vltavy), rybník je napájen náhonem z Černovického potoka, do kterého i odtéká. Plocha rybníka je asi 14 ha, ale k rybářskému využití je vhodná přibližně polovina, velká část rybníka je zarostlá srostlými ostrovy. Rybník se využívá k rybářským účelům, chová se v něm kapr, cyklus je dvouhorkový, to znamená dvouletý hospodářský cyklus.[7][3]

Flóra

Jeden z důvodů vyhlášení přírodní památky byla vysoká diverzita místní flóry, ale díky četným vnějším zásahům se již většina ohrožených druhů v prostoru přírodní památky nevyskytuje (nebo nebyly v posledních průzkumech potvrzeny). Jedna z hlavních příčin ústupu diverzity flóry byla rybářská a zemědělská činnost v těsné blízkosti rybníka. Místní flóra je typická pro charakter rybníka, vyskytují se zde tedy vegetační poměry vázané na eutrofní rybníky. Mezi významné zástupce patří například vegetace vzplývavých makrofyt svazu Nymphaeion albae se stulíkem žlutým (Nuphar lutea) nebo rdestem vzplývavým (Potamogeton natans), dobře vyvinuté litorální rákosiny (sv. Phragmition communis), které se vyskytují hlavně v severní části rybníka, kde můžeme najít rákos obecný (Phragmites australis), nebo zblochan vodní (Glyceria maxima), dále se zde vyskytují bažinné olšiny (sv. Alnion glutinosae). Ohrožené druhy, které byly zjišteny v průzkumu roku 2001: ostřice dvouřadá (Carex disticha), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), svízel severní (Galium boreale), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), bazanovec kytkokvětý (Lysimachia thyrsiflora), mochna bahenní (Potentilla palustris), ptačinec bahenní (Stellaria palustris), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Druhy které byly potvrzeny při průzkumu v roce 2008: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), svízel severní (Galium boreale), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).[4][3][8]

Vlaková trať a turistická stezka jsou v těsné blízkosti rybníka

Fauna

V chráněném území byl zaznamenán (na jednom z pouhých tří míst v České republice) velmi vzácný mokřadní pavouk pavučenka plavá (Hypomma fulvum) z čeledi plachetnatkovitých. Přímo z této lokality byla poprvé popsána poskočilka Copidosoma extraneum z čeledi blanokřídlých (Hymenoptera). Další zástupci jsou z čeledí jesnovačovitých (Theridiiae), čelistnatkovitých (Tetragnathidae), křižákovitých (Aranediae), slíďákovitých (Lycosidae), píďalkovitých (Geometridae), soumračkovitých (Hysperiidae), modráskovitých (Lycaenidae) nebo babočkovitých (Nymphalidae). Dále můžeme nalézt brouky z řádů mandelinkovitých (Chrysomelidae), slunéčkovitých (Coccinellidae), páteříčkovitých (Cantharidae) a střevlíkovitých (Carabidae). Na usedlých plovoucích ostrovech byly zjišteny druhy: sekáč chobotnička (Platybunus bucephalus), drabčík Philonthus fumarius, vzácní střevlíčci Pterostichus aterrimus a Paradromius longiceps.

Z vodního ptactva tu dnes najdeme hnízdit jenom typické zástupce jako potápka malá (Tachybaptus ruficollis), rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), labuť velká (Cygnus olor), lyska černá (Fulica atra), dále pak kachna divoká (Anas platyrhynchos) a polák velký (Aythia ferina). Dále se zde mohou vyskytovat jedinci jako rorýs obecný (Apus apus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), volavka popelavá (Ardea cinerea), žluva hajní (Oriolus oriolus), hnízdiště však potvrzena nebyla. Přesto, že se zde dají nalézt stopy po vydře říční (Lutra lutra), většina obratlovců po šedesátých letech 20. století vymizela. Dříve zde byl k nalezení např. bukáček malý (Ixobrychus minutus), nebo kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), pro louky byl běžný výskyt sysla obecného (Spermophilus citellus). Z obojživelníků a plazů se zde vyskytují různé druhy skokanů a byly pozorovány slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix), od obou druhů však jen jeden zástupce. Pro shrnutí můžeme říct, že se zde vyskytují převážně druhy typické pro odpovídající stanoviště, dříve zjištěné druhy bezobratlých se zde pravděpodobně (vzhledem ke stavu lokality) nevyskytují.[4][3][8]

Pohled na východní část s ostrovy
Pohled na západní část

Turismus

Vzhledem k tomu, že se lokalita nachází v blízkosti centra města, je rybník často navštěvován turisty. Na jižní hranici přírodní památky se nachází altánek (vedle něhož se nachází i malé dětské hřiště), který je častým cílem turistů, za několik desítek let existence je však již ve značně devastovaném stavu ať už v důsledku četných zásahů ze stran obyvatel nebo jenom prostého zanedbání. Samo město Soběslav má také celkem bohatou historii a mnoho historických památek (např. pozůstatky rožmberského hradu Hláska), což přispívá ke zvýšenému turistickému ruchu v oblasti.[5]

Plán ochrany

Prvotní plán ochrany je řízené využívání rybníka pro zachování vodních makrofyt. Jedním z problémů jsou splachy z polí blízko rybníka a vzhledem k umístění také vysoká návštěvnost lokality, která může mít negativní vliv na hnízdění ptáků; k tomu neblaze přispívala i železniční trať České Budějovice – Praha v těsné blízkosti rybníka, ta je však od roku 2022 zrušená. Rybník je také od 60. let 20. století hojně rybářsky využíván, chová se zde kapr, a i po úpravách hospodaření v 90. letech 20. století je kvalita vody na špatné úrovni. Louky v severozápadní části jsou opět koseny, jsou vyvíjeny i snahy částečně redukovat náletové dřeviny. V současné době jsou v severní části budovány malé rybníčky, což má ale za následek zánik komplexu střídavě vlhkých luk.[4][3]

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b c d e f Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Chráněná území ČR Českobudějovicko str. 454-455.
  4. a b c d e f Plán péče o přírodní památku Nový rybník u Soběslavi na období 2009 – 2018
  5. a b http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=mest/sobeslav.htm
  6. Archivovaná kopie. regiony.impuls.cz [online]. [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. 
  7. Archivovaná kopie. dufek.wz.cz [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-28. 
  8. a b http://5zo-csop.webnode.cz/products/novy-rybnik-u-sobeslavi-prirodni-pamatka-/

Literatura

  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 454–455. 

Související články

Externí odkazy

1

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Pohled na vychod.JPG
Autor: T.kristof91, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Nový rybník u Soběslavi v okrese Tábor, Česko. Pohled na východ
Plovouci ostrovy.JPG
Autor: T.kristof91, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Nový rybník u Soběslavi v okrese Tábor, Česko. Plovoucí ostrovy
Altánek.JPG
Autor: T.kristof91, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Nový rybník u Soběslavi v okrese Tábor, Česko. Altánek
Vychodni cast.JPG
Autor: T.kristof91, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Nový rybník u Soběslavi v okrese Tábor, Česko. Východní část ostrova
Zapadni cast.JPG
Autor: T.kristof91, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Nový rybník u Soběslavi v okrese Tábor, Česko. Západní část ostrova