Novoroční projev

Novoroční projev je projev hlavy státu, hlavy vlády nebo jiného vysokého ústavního činitele přenášený médii na přelomu roku.

Česko

Novoroční, případně vánoční projev, pronášeli v Československu či České republice zejména prezidenti. Tradici novoročních promluv zahájil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, ve 30. letech 20. století přešel k vánočním poselstvím. K novoročnímu termínu prezidentských projevů se vrátil Klement Gottwald. Na nějakou dobu poslední novoroční prezidentský projev měl v Česku roku 2013 Václav Klaus. Za mandátu Miloše Zemana nemělo Česko žádný televizní novoroční prezidentský projev. V roce 2019 se řečí vystoupili šéfové obou parlamentních komor.^[1] O rok později se řečí vystoupil premiér.^[2] Vondráčkova nástupkyně v čele Poslanecké sněmovny, Markéta Pekarová Adamová, v letech 2022 a 2023 projev neměla a ani v roce 2024 jej neplánuje^[3][4]. V r. 2023 zvolený prezident Petr Pavel plánuje vrátit se k projevu na Nový rok.^[5]

Vánoční poselství

V prosinci 2013 prezident Miloš Zeman uvedl, že nenaváže na tradici prezidentských novoročních projevů, místo toho bude mít 26. prosince vánoční poselství ze zámku v Lánech a chce tak navázat na zvyk z první republiky, kdy podobné projevy z období Vánoc měl Tomáš Garrigue Masaryk.^[6]

Přestože o první prezidentské vánoční poselství se pokusil už T. G. Masaryk v roce 1933, s pravidelnými vánočními projevy začal až o tři roky později prezident Edvard Beneš. Na Beneše navázali Emil Hácha i slovenská hlava státu Jozef Tiso. Poslední vánoční poselství pronesl prezident Edvard Beneš 26. prosince 1947.^[7] Předseda Senátu Miloš Vystrčil se rozhodl místo novoročního projevu přednést vánoční projev už 18. prosince^[8] (adventní potažmo k 27. výročí 1. zasedání Senátu).^[9]

Premiér Petr Fiala (ODS) vystoupil s projevem k občanům 26. prosince 2023.^[10][11]

Reference