Novosedelský potok
Novosedelský potok (Kolčava) | |
---|---|
Novosedelský potok u Zvotok | |
Základní informace | |
Délka toku | 24,3 km |
Plocha povodí | 101,6 km² |
Průměrný průtok | 0,43 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-08-01-126 |
Pramen | |
sv. od Strašína 49°11′16,7″ s. š., 13°39′6,23″ v. d. okolo 660 m n. m. | |
Ústí | |
do Otavy v Katovicích 49°16′7,4″ s. š., 13°49′59,9″ v. d. 398 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Plzeňský kraj, Jihočeský kraj – Tažovice, Štěchovice, Novosedly, Katovice) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Novosedelský potok, zvaný také Kolčava je pravostranný přítok Otavy dlouhý 24,3 km. Plocha povodí měří 101,6 km².[1]
Průběh toku
Pramení na vlhkých lukách pod lesem u osady Obnoží u Strašína, protéká zde přírodní rezervací Na Volešku. Mezi osadami Parýzek a Panské Mlýny tvoří krajskou hranici mezi Jihočeským a Plzeňským krajem. Obtéká obce Strašice, Zvotoky, protéká osadou Tažovice a obcemi Štěchovice, Novosedly a Katovice, kde se vlévá do Otavy. Na potoce stojí několik bývalých mlýnů, nejznámější z nich jsou např. U Rejšků, Prachař, Smitka. Na potoce je i oblíbený kemp Kolčava.
Větší přítoky
- levé – Mačický potok, Kalenický potok
- pravé – Sloučínský potok
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 0,43 m³/s.[2]
Příroda
V potoce žije bobr, vydra říční, rak říční, pstruh potoční a duhový, mřenka mramorovaná, střevle potoční a další vzácné druhy[zdroj?].
Odkazy
Reference
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 194.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Novosedelský potok na Wikimedia Commons
- Kolčava
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Nissan0, Licence: CC BY-SA 3.0
Novosedelský potok před Zvotoky v okrese Strakonice