Novotného lávka
| Novotného lávka | |
|---|---|
 Novotného lávka od jihu | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Město | Praha |
| Číslo mostu | V-016 |
| Přes | Vltava |
| Souřadnice | 50°5′7,21″ s. š., 14°24′47,96″ v. d. |
| Mapa | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Novotného lávka je řada historických budov, bývalých mlýnů nad hladinou Vltavy při jejím pravém břehu v blízkosti Karlova mostu směrem proti proudu řeky prakticky na konci Smetanova nábřeží.
Stejný název má i ulice vedoucí podél těchto budov.
Historie
Roku 1396 je uváděna v těchto místech skupina deseti mlýnů (jména některých jsou známá: Štěpánkův, Červenkův, Trnkův, Dvořákův, Myslivečkův). Pravděpodobně v roce 1489 byla u lávky postavena původní dřevěná staroměstská vodárenská věž, roku 1577 pak nynější věž kamenná. Lávka vystřídala několik majitelů, podle nichž se také většinou jmenovala. Od roku 1870 byla nazývána Staroměstská lávka, roku 1885 byla přejmenována „pro zásluhy pana Karla Novotného o zřízení železné lávky“ po mlynáři Karlu Novotném (1827–1900).[1]
Současné budovy
Dnes jsou původní budovy mlýnů přestavěny a nově využity (Karlovy lázně, Klub techniků – dříve budova Československé vědeckotechnické společnosti). Pod budovami stále protéká Vltava.
Poslední budovou na západním konci je Staroměstská vodárna (Městská vodárna staroměstská v Praze), přestavěná v roce 1883 z vodárenské budovy (na místě Myslivečkova mlýna, kde se v roce 1737 narodil skladatel Josef Mysliveček) podle návrhu Antonína Wiehla (s návrhy sgrafit od Mikoláše Alše, Františka Ženíška a Jana Kouly)[2][3] slouží od 12. května 1936 jako Muzeum Bedřicha Smetany (čp. 201). V roce 1984 byl před průčelí muzea doplněn pomník skladatele Bedřicha Smetany od Josefa Malejovského.
Výškově nejvýraznější stavbou je Staroměstská vodárenská věž, jejíž původní jádro z pískovcových kvádrů pochází z roku 1577 (vstup z domu čp. 976).
Novotného lávka v Praze
Novotného lávka od Sovových mlýnů
Novotného lávka z Karlova mostu
Novotného lávka z Karlova mostu
Noční snímek
Zima 2010, podvečer
Pohled z Novotného lávky na nábřeží
Reference
- ↑ Laštovka, Ledvinka (1997), s. 599, 600
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 23. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky. Číslo rejstříku 38320/1-105 [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2015-09-22]. Dostupné online.
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Lávka Novotného, s. 640–641.
- LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 1. díl (A-N). 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 604 s. ISBN 80-85983-24-9. S. 599, 600.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Novotného lávka na Wikimedia Commons - Historie Novotného lávky
- Staroměstská vodárenská věž a Muzeum Bedřicha Smetany
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: petr1868, Licence: CC BY-SA 3.0
Novotného_lávka_z_Karlova_mostu
Autor: Petr1868, Licence: CC BY-SA 3.0
Novotného lávka od Sovových mlýnů
Autor: Björn Laczay from Moosburg, Germany, Licence: CC BY 2.0
Restaurantterrasse
Autor: petr1868, Licence: CC BY-SA 3.0
Novotného lávka z Karlova mostu.
