Novoveský potok (přítok Vlašimské Blanice)

Novoveský potok
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Základní informace
Délka toku12,4 km
Plocha povodí39,9 km²
Průměrný průtok0,24 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-09-03-027
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský krajPetrovice, Jihočeský krajNová Ves u Mladé Vožice, Mladá Vožice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava, Vlašimská Blanice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novoveský potok je levostranný přítok Vlašimské Blaniceokrese Benešov ve Středočeském kraji a v okrese TáborJihočeském kraji. Délka toku činí 12,4 km.[1] Plocha povodí měří 39,9 km².[2]

Průběh toku

Potok pramení východně od Reksyněnadmořské výšce okolo 570 m. V nejhornější části napájí dva bezejmenné rybníky. Na horním toku směřuje na východ při severním okraji Petrovického lesa k Petrovicím, u nichž jej zleva posiluje první větší přítok přitékající od Kahlovic. V Petrovicích zadržuje vody potoka rybník Skalice. Pod Petrovicemi, od nichž proudí mělkým údolím mezi poli na jihovýchod k Nové Vsi u Mladé Vožice, přijímá z pravé strany Luční potok. V Nové Vsi u Mladé Vožice potok podtéká silnici II/120. Jihovýchodně od obce posilují tok zprava nejprve Mutický potok a po dalším kilometru Křtěnovický potok, od jehož ústí se potok stáčí více na východ. Po dalším zhruba půl kilometru přitéká zleva od Zhoře u Mladé Vožice Zhořský potok. Od ústí Zhořského potoka směřuje Novoveský potok na východ až jihovýchod k Mladé Vožici, u níž se zhruba na 2,2 říčním kilometru obrací na severovýchod. V Mladé Vožici zadržuje jeho vody Panský rybník. Po několika stech metrech od hráze rybníka se na severním okraji města vlévá do řeky Blanice na jejím 53,3 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce 425 m.

Větší přítoky

  • Luční potok je pravostranný přítok pramenící jižně od Nasavrk v nadmořské výšce okolo 560 m. Teče převážně východním směrem regulovaným korytem. Jižně od Nových Dvorů napájí bezejmenný rybník. Do Novoveského potoka se vlévá jihovýchodně od Petrovic na 8,1 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce okolo 485 m. Délka toku činí 2,7 km.[1]
  • Mutický potok (hčp 1-09-03-028) je pravostranný přítok, který pramení v lese mezi Dědicemi, Rašovicemi a Muticemi v nadmořské výšce okolo 570 m. Po celé své délce proudí převážně severovýchodním směrem. Po opuštění lesa jižně od Mutic je potok regulován a místy zatrubněn. Do Novoveského potoka se vlévá jihovýchodně od Nové vsi u Mladé Vožice na 5,5 říčním kilometru[1] v nadmořské výšce okolo 460 m. Délka toku činí 3,1 km.[1] Plocha povodí měří 5,0 km².[2]
  • Křtěnovický potok (hčp 1-09-03-030) je pravostranný přítok pramenící západně od Rašovic v nadmořské výšce okolo 545 m. V nejhornější části směřuje na východ, protéká výše zmíněnou osadou. Zde zadržuje jeho vody místní rybník. Pod Rašovicemi se potok obrací na sever a napájí další dva rybníky z nichž ten níže po proudu je nazýván Strkač. Po zhruba dalším kilometru protéká Křtěnovicemi, kde se obrací na severovýchod a napájí zdejší rybník. Do Novoveského potoka se vlévá zhruba kilometr severovýchodně od Křtěnovic na 4,5 říčním kilometru[3] v nadmořské výšce okolo 450 m. Délka toku činí 3,3 km.[3] Plocha povodí měří 5,3 km².[2]
  • Zhořský potok (hčp 1-09-03-032) je levostranný a celkově největší přítok, který pramení jihovýchodně od Kahlovic v nadmořské výšce okolo 530 m. Po celé své délce teče převážně jihovýchodním směrem. Na horním a středním toku napájí řadu rybníků, které se nazývají Hoškovský rybník, Velký těmický rybník, Komora a Těmický rybník. Mezi Těmicemi (Oldřichov) a Zhoří u Mladé Vožice je v blízkosti potoka vedena silnice II/120. Na dolním toku protéká Zhořský potok Zhoří u Mladé Vožice, kde zadržuje jeho vody Vrtíškův rybník. Po necelém kilometru od hráze rybníka se Zhořský potok vlévá do Novoveského potoka na jeho 3,8 říčním kilometru v nadmořské výšce okolo 445 m. Délka toku činí 4,7 km.[3] Plocha povodí měří 5,4 km².[2]

Rybníky

Vodní nádrže v povodí Novoveského potoka podle rozlohy:[4][5][6]

název vodní nádrževodní tokrozloha (ha)celkový objem (tis. m³)retenční objem (tis. m³)
Velký těmický rybníkZhořský potok3,140,016,5
Panský rybníkNovoveský potok2,130,010,0
Suchý rybníkbezejmenný potok1,213,06,5
Těmický rybníkZhořský potok0,7
SkaliceNovoveský potok0,7

Vodní režim

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Bývalý mlýn v Petrovicích

Průměrný průtok Novoveského potoka u ústí činí 0,24 m³/s.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 459) [online]. [cit. 2015-08-21]. Dostupné online. 
  2. a b c d Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 460) [online]. [cit. 2015-08-21]. Dostupné online. 
  4. Povodí Vltavy – Seznam vodních nádrží [online]. [cit. 2015-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  5. Seznam vodních nádrží – Těmický rybník [online]. [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. 
  6. Seznam vodních nádrží – rybník Skalice [online]. [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. 
  7. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 194. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Miličín, Petrovice, millhouse.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Mlýn na Novoveském potoce v Petrovicích, části Miličína
Miličín, Petrovice, Novoveský creek.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Novoveský potok v Petrovicích, části Miličína