Nulový znak
Nulový znak (je používáno i anglické označení NULL nebo NUL a vzhledem k nejčastější reprezentaci také označení nulový bajt) je řídicí znak, který je v kódových sadách na pozici 0 – například ve standardech ISO/IEC 646, ASCII, ISO/IEC 10646 (a s ním příbuzných Unicode a ISO/IEC 8859), EBCDIC a v řídicí sadě C0.
Historie a použití
| • | · | SP | |||||||||
| • | · | • | • | CR | |||||||
| • | · | • | LF | ||||||||
| · | NUL | ||||||||||
| • | • | • | • | · | • | • | • | DEL | |||
| Mezera, znaky konce řádku CR a LF, nulový znak NUL a znak DEL v kódování ASCII na sedmistopé děrné pásce. | |||||||||||
Znak NUL (sloupec pouze s vodicím otvorem) bylo možné použít pro vynechání místa na sedmistopé děrné pásce pro pozdější použití; nulové znaky byly ignorovány, ale mohly být později předěrovány libovolnými znaky. Nulový znak měl stejně jako znak DEL význam nulové operace – jeho zaslání tak nemělo mít žádný vliv na výstup na terminál nebo tiskárnu.
Jazyk C zakončuje řetězcové konstanty (psané v textu programu v uvozovkách) znakem s kódem 0 a ve standardní knihovně poskytuje funkce pro práci s těmito řetězci. Tento způsob reprezentace textových řetězců nazývaný nulou zakončené řetězce) převzaly další programovací jazyky a v moderní době jde o hlavní použití znaku s kódem 0.
Zápisy nulového znaku
| Notace | Zápis nulového znaku |
|---|---|
| Stříškový zápis | ^@ |
| Unicode (samotný znak) | (U+0000) |
| Unicode (viditelná reprezentace) | ␀ (U+2400) |
| Escape sekvence | \0 |
| URL kódování | %00 |
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nullzeichen na německé Wikipedii a Null character na anglické Wikipedii.