Nuuk

Nuuk ; Godthåb
	Pohled na město s horou Sermitsiaq v pozadí
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	64°11′ s. š., 51°43′ z. d.
Nadmořská výška	do 80 m n. m.
Stát	Grónsko
Kraj	Sermersooq
	Nuuk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	690 km²
Počet obyvatel	17 635 (2017)
Hustota zalidnění	25,6 obyv./km²
Etnické složení	Inuité, Dánové
Správa
Starosta	Asii Chemnitz Narup (Inuit Ataqatigiit)
Oficiální web	www.nuuk.gl
PSČ	3900
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nuuk nebo Godthåb (grónsky Nuuk (znamená "mys"), dánsky Godthåb (IPA:[ˈgɔdhoːʔb], znamená "Dobrá naděje"), zastarale Nûk nebo Godthaab) je hlavní město Grónska. Je to zároveň největší grónské město a hlavní politické a administrativní centrum. Nuuk je také správním střediskem jednoho z pěti grónských krajů - Sermersooq (grónsky "Sermersooq kommunia"). Je to také největší inuitské město.

Do vyhlášení autonomie Grónska v roce 1979 byl oficiálním názvem Godthåb. Nyní je oficiální název města Nuuk.

Historie

Nejstarší stopy lidského osídlení v oblasti Nuuku sahají až do prainuitské kultury Saqqaq. Nálezy sahají až 4400 let do minulosti (rok 2400 př. n. l.) a pochází z nyní už opuštěné osady Qoornoq. Starověcí Inuité z kultury Saqqaq zde v Grónsku žili až do roku přibližně 1000 př. n. l.

Druhá vlna přistěhovalců do oblasti Nuuku je známa pod názvem Dorsetská kultura. Pozůstatky této kultury byly nalezeny u opuštěné osady Kangeq. Lidé z Dorsetské kultury vymizeli z oblasti Nuuku asi před rokem 1000 n. l.

Třetí vlna přišla z východu. Byli to Vikingové v čele s Erikem Rudým. Vikingské osídlení se soustředilo na dvou místech Grónska, v jižnější Východní osadě a v Západní osadě, která ležela poblíž dnešního Nuuku. Západní osada byla osídlena přibližně v letech 1000 až 1350. Východní osada zanikla někdy po roce 1410 z dodnes přesně neobjasněných příčin.

Od 13. století začali do Grónska přicházet lidé kultury Thule (proto-Inuité), předci dnešních Inuitů.

Roku 1721 do Grónska připlul norský misionář Hans Egede a založil dnes již zaniklou osadu Kangeq, která se nachází 18 km jihozápadně od nynějšího Nuuku na ostrově Håbets Ø ("ostrov naděje"). Postavil tam misijní stanici. Roku 1728 se přesunul do míst nynějšího Nuuku a založil osadu Godthåb ("Dobrá naděje"). V té době bylo Grónsko norskou kolonií. Roku 1733 zde založili Moravští bratři z Herrnhutu misijní stanici. Později bylo toto místo přejmenováno na Noorliit, stalo se součástí města Nuuk a sborový dům misionářů byl až do roku 2008 sídlem Grónské univerzity.

Ekonomika a kultura

Nuuk je hlavní průmyslové centrum Grónska. Podle údajů z roku 1996 zde sídlilo 56 % grónského průmyslu a 67 % grónských firem. Hlavním odvětvím ekonomiky Nuuku je rybolov, zvláště krabů a platýsů.

Nuuk je nyní exotickou destinací pro turisty, kteří sem mohou připlout lodí nebo přiletět na Letiště Nuuk, které se nachází na okraji města. Místní letecký dopravce se nazývá Air Greenland.

V Nuuku rovněž sídlí Grónská univerzita (grónsky: "Ilisimatusarfik", dánsky "Grønlands Universitet"), což je jediná univerzita v celém Grónsku. Navštěvuje ji kolem 150 studentů, většinou Dánů. Byla založena v roce 1987.

Jedna z nejvýznamnějších atrakcí města je Grónské národní muzeum ("Kalaallit Nunaata Katersugaasivia"). Jsou zde vystaveny např. kolekce gobelínů z tvorby grónského umělce Hanse Lyngeho, utkaných z vlny grónských zvířat. Kromě rozsáhlých expozic grónské historie a kultury jsou zde vystaveny také slavné qilakitsocké mumie.^[1] Zachovalý dům zakladatele města Hanse Egedeho, dříve sídlo vlády, je v současnosti používán pro oficiální vládní recepce. Mezi zajímavosti patří i kulturní centrum Katuaq, otevřené v roce 1997, a také vánoční poštovní schránka.

Demografie

Při sčítání lidu v lednu roku 2007 žilo v celé obci 15 047 obyvatel, z toho 14 719 obyvatel ve městě Nuuk. Na konci 19. století tu žilo méně než 1000 obyvatel. V roce 1951 vzrostl počet obyvatel na 2383 a v roce 1960 už na 4305 obyvatel. V roce 1999 mělo město 13 500 obyvatel a v lednu 2005 žilo v celé obci 14 874 obyvatel, z toho 14 501 ve městě Nuuk.

Od začátku 21. století se počet obyvatel pravidelně zvyšuje přibližně o 500 až 1000 obyvatel ročně. V obci jsou mimo město Nuuk ještě osady Kangerluarsoruseq, Qeqertarsuatsiaat, Kapisillit, Neriunaq a Qoornoq, z nichž jsou jediné obydlené osady Kapisillit (63 obyvatel) a Qeqertarsuatsiaat (298 obyvatel), ve kterých žilo celkově 361 obyvatel. Z velké části zde žijí Dánové a Inuité.

Dánština i grónština jsou úředními jazyky Grónska. Nejčastěji je třetím jazykem angličtina. Jelikož Evropané navštěvovali Grónsko po mnoho staletí, komunikace mezi místními obyvateli a Evropany nikdy nebyla problém.

Přírodní podmínky

Nuuk se nachází v jihozápadním Grónsku na 64° rovnoběžce, což je přesně 265 km od severního polárního kruhu. Leží na mysu jednoho z nejdelších fjordů na světě, Godthåbsfjordu ("Nuup Kangerlua"), u Davisova průlivu v Atlantském oceánu. Siluetou města je hora Sermitsiaq ("horské sedlo"), která dosahuje výšky 1210 m a je vidět z téměř celého Nuuku. Hora dala také jméno celostátním novinám Sermitsiaq.

Jelikož se Nuuk nachází v části Grónska, kam už nezasahuje Golfský proud, moře zde v zimním období zamrzá, a proto jsou v zimě zhoršené podmínky pro rybaření. Proto je v Nuuku mírné polární klima s průměrnou roční teplotou vzduchu -1 °C. Na stejné rovnoběžce leží také hlavní město Islandu Reykjavík, kde je však průměrná roční teplota o 5 °C vyšší. V nejchladnějším měsíci únoru je zde průměrná denní teplota -7 °C, noční -11 °C.

V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota +10 °C, noční +5 °C. Absolutně nejvyšší naměřená teplota byla 24,2 °C a nejnižší -29,5 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 750 mm, z toho nejméně srážek je v dubnu, nejvíc v září.

Sluneční svit v nejkratším měsíci prosinci trvá 4 hodiny, tedy od 10:30 do 14:30. V nejdelším měsíci červnu trvá 21 hodin, tedy od 3:00 do 0:00. V zimě se často na noční obloze při jasném počasí objevuje polární záře.

Klimatické podmínky - tabulka (°C, mm)^[2]
Město	Led	Úno	Bře	Dub	Kvě	Čer	Čvc	Srp	Zář	Říj	Lis	Pro	Rok
Nuuk	-4.4	-4.5	-4.8	-0.8	3.5	7.7	10.6	9.9	6.3	1.7	-1.0	-3.3	1.74	Nejvyšší prům. teploty
	-10.1	-10.6	-10.6	-6.1	-1.5	1.3	3.8	3.8	1.6	-2.5	-5.8	-8.7	-3.89	Nejnižší prům. teploty
	39	47	50	46	55	62	82	89	88	70	74	54	756	Srážky (mm)

Sport

V Nuuku je několik stadionů, nejvýznamnějším je Nuuk Stadion s kapacitou kolem 2 000 diváků, který je určený pro fotbalové zápasy. Dalším významným stadionem je Godthåbhallen, určený pro házenou. Na okraji města se nachází moderní koupaliště (svømmehal).

Známými sportovními kluby jsou B-67 (fotbal, badminton a házená), Grønlands Seminarius Sportklub (fotbal, házená) a Nuuk Idraetslag (fotbal, házená).

Městské části

Nuuk je jediné město v Grónsku, které je děleno na čtvrti. Je rozdělen na 9 čtvrtí:

Eqalugalinnguit
Mitsimmavik
Nuussuaq
Pinguaraq
Quassussuup Tungaa
Qarsaalik
Qernertunnguit
Qinngorput
Tuujuk

Partnerská města

Panorama města

Panorama Nuuku

Odkazy

Reference

↑ The Qilakitsoq mummies [online]. greenland.com [cit. 2016-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-01. (anglicky)
↑ Godthab Nuuk, Greenland: Climate, Global Warming, and Daylight Charts and Data

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nuuk na Wikimedia Commons
Oficiální stránky města Archivováno 28. 8. 2005 na Wayback Machine. (anglicky, dánsky, grónsky)
Nuuk na greenland.com Archivováno 26. 9. 2015 na Wayback Machine. (anglicky, německy, dánsky)

[1] The Qilakitsoq mummies [online]. greenland.com [cit. 2016-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-01. (anglicky)

[2] Godthab Nuuk, Greenland: Climate, Global Warming, and Daylight Charts and Data

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály