Očihov
| Očihov | |
|---|---|
 Kaplička | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Podbořany |
| Obec s rozšířenou působností | Podbořany (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°11′55″ s. š., 13°27′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 376 (2023)[1] |
| Rozloha | 12,45 km²[2] |
| Nadmořská výška | 289 m n. m. |
| PSČ | 439 87 |
| Počet domů | 145 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Očihov 7 439 87 Očihov obec.ocihov@tiscali.cz |
| Starostka | Denisa Štecherová |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Očihov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566527 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Očihov se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 376[1] obyvatel.
Název
Původní název vesnice byl nejspíše Očichov odvozený z osobního jména Otislav (zkráceně Otich) ve významu Otichův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Ochzhouech (1275), Ochihov (1289), Oczichow a Oczihow (1333), Ocsyhow (1359), Oczikow (1369), Oczyhow (1384–1399), Oichizow (okolo roku 1405), Oczihaw (1386), in Oczyhowie (1390), Oczehow (1412), nad Walikym Oczihowem (1483), Grosz Otschehau (1787) a Grosz-Otschehau (1846).[4]
Historie
První písemná zmínka o Očihovu pochází z roku 1275.[4] V roce 1289 byl majitelem vsi Přibyslav z Očihova.[5] Roku 1307 ji vlastnil Slavata z Očihova, příbuzný Fremutů a Malíkovských, které v té době žil na Moravě. Z dalších držitelů jsou známi Ota z Chrástu (1359), Albert z Kolovrat (1365) a Aleš ze Žeberka na Blšanech (1403). Všichni tři vykonávali patronátní právo ke zdejšímu kostelu svatého Martina. Později měla v Očihově zapsané věno Kunhuta z Ronova, manželka Jana Calty z Kamenné Hory. Zemřela před rokem 1472 a někdy poté byl Očihov připojen k petrohradskému panství.[6]
Pravděpodobně v patnáctém století byla v Očihově postavena tvrz. První zmínka o ní pochází z roku 1544, kdy ji i s příslušenstvím prodal Jan mladší Krakovský z Kolovrat Jeronýmovi Hrobčickému z Hrobčic. Jeroným pustou tvrz obnovil, a když v roce 1571 zemřel, zdědil ji po něm syn Diviš Hrobčický z Hrobčic. Sídlil na ní až do smrti v roce 1596. Divišův syn Kryštof Hrobčický z Hrobčic se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Očihov poté koupil František Clary da Riva. Během třicetileté války tvrz zchátrala a už nikdy nebyla obnovena.[5] Ještě během války Očihov získali Štrasoldové a roku 1648 vesnici koupil Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který ji připojil k Podbořanům.[6]
Přírodní poměry
Ve vesnici se nachází dvě studny, ve kterých byla zjištěna minerální voda. Další podobná studna se nachází u hřbitova a padesátých letech dvacátého století byl u vesnice v nivě Blšanky vyhlouben vrt s vydatností tři litry za sekundu. Minerální voda zde obsahuje 3,1 g·l−1 rozpuštěných pevných látek a 2500–2700 mg·l−1 rozpuštěného oxidu uhličitého.[7]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 659 obyvatel (z toho 321 mužů), z nichž bylo 57 Čechoslováků, 594 Němců a osm cizinců. Kromě pěti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 643 obyvatel: 119 Čechoslováků, 523 Němců a jeden cizinec. Většina byla římskými katolíky, ale žilo zde také dvanáct evangelíků, dva členové církve československé a deset lidí bez vyznání.[9]
| Obec Očihov | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 796 | 881 | 877 | 915 | 884 | 866 | 832 | 347 | 455 | 431 | 355 | 308 | 297 | 338 |
| Místní část Očihov | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 587 | 650 | 660 | 682 | 672 | 659 | 643 | 263 | 340 | 329 | 287 | 266 | 260 | 279 |
| Domy | 81 | 88 | 101 | 122 | 129 | 136 | 133 | 134 | 121 | 82 | 77 | 100 | 105 | 103 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Očihovec. | ||||||||||||||
Části obce
- Očihov
- Očihovec
Pamětihodnosti
- Na východním okraji vesnice stojí původně románský kostel svatého Martina, jehož dochovaná podoba pochází z přestaveb z let 1790 a 1841.[12]
- Pískovcové torza dvou křížů před hřbitovem
Galerie
Obecní úřad
Památník obětem první světové války
Kostel svatého Martina
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 251.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Očihov – tvrz, s. 356.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Podbořan a Jesenice, s. 353.
- ↑ KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 29.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Očihov, s. 522.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Očihov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Očihov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka obce Očihov
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Poloha obce Očihov v rámci okresu Louny a správního obvodu obce s rozšířenou působností Podbořany.
Znak obce Očihov
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Památník obětem I. světové války v Očihově