Ořešákovité

Jak číst taxoboxOřešákovité
alternativní popis obrázku chybí
Ořešák královský (Juglans regia)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbukotvaré (Fagales)
Čeleďořešákovité (Juglandaceae)
DC. ex Perleb, 1818
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ořešákovité (Juglandaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu bukotvaré (Fagales). Jsou to povětšině opadavé stromy se zpeřenými střídavými listy, rostoucí v Eurasii a Severní Americe. Některé druhy poskytují jedlé ořechy a také ceněné dřevo. Jsou využívány i jako okrasné dřeviny.

Charakteristika

Ořešákovité jsou jednodomé, řidčeji dvoudomé opadavé stromy se střídavými nebo vstřícnými složenými aromatickými listy bez palistů nebo výjimečně (Rhoiptelea) s drobnými opadavými palisty. Tropické druhy jsou nezřídka stálezelené. Pouze výjimečně jsou to keře. Listy jsou lichozpeřené, sudozpeřené nebo trojčetné nebo výjimečně jednoduché. Lístky jsou na okraji pilovité nebo celokrajné.

Květy jsou nenápadné, v jednopohlavných převislých nebo vzpřímených jehnědách, vyrůstajících na zkrácených větévkách na loňských větvích nebo při bázi nových výmladků. Květy jsou podepřeny celokrajným nebo trojlaločným listenem, někdy jsou přítomny i 2 až 3 listence. Okvětí je v počtu až 4 okvětních plátků nebo chybí. Samčí květy obsahují 3 až mnoho tyčinek. Tyčinky jsou přirostlé k češuli, volné nebo srostlé na bázi, s krátkými nitkami nebo s prašníky přisedlými. Semeník samičích květů je spodní, srostlý ze 2 plodolistů, s jedinou komůrkou, pouze na bázi často rozdělený do 2 až 4 komůrek. Každý plodolist obsahuje jediné vajíčko. Čnělka je jedna, se 2 bliznami na vrcholu, výjimečně (Rhoiptelea) jsou čnělky 2. Plodem je oříšek připomínající často peckovici, u některých zástupců s různě tvarovaným křídlem. Semena jsou jednotlivá, bez endospermu a s olejnatým embryem. Kožovitá slupka obklopující plody ořešáků a ořechovců se formuje ze zdužnatělého okvětí a listenů.[1][2][3]

  • Samčí květenství ořešáku popelavého (Juglans cinerea)

    Samčí květenství ořešáku popelavého (Juglans cinerea)

  • Samičí květenství ořešáku popelavého (Juglans cinerea)

    Samičí květenství ořešáku popelavého (Juglans cinerea)

  • Šištice platykaryje (Platycarya strobilacea)

    Šištice platykaryje (Platycarya strobilacea)

  • Listy lapiny jasanolisté (Pterocarya fraxinifolia)

    Listy lapiny jasanolisté (Pterocarya fraxinifolia)

  • Okřídlené plody lapiny úzkokřídlé (Pterocarya stenoptera)

  • Kmen ořechovce vejčitého (Carya ovata)

    Kmen ořechovce vejčitého (Carya ovata)

Ekologické interakce

Nenápadné květy ořešákovitých jsou opylovány nejčastěji větrem. Jádra plodů ořešáků a ořechovců bývají jedlá a výživná a jsou vyhledávána zvířaty, která semena rozšiřují. Okřídlené plody lapiny (Pterocarya), platykaryje (Platycarya) a dalších rodů jsou šířena větrem.[3]

Rozšíření

Čeleď obsahuje přes 60 druhů v 9 rodech.[2] Je rozšířena především v mírných až subtropických oblastech severní polokoule. Některé druhy zasahují i do tropů, kde rostou nejčastěji v horách. Největší rody jsou ořešák (Juglans, asi 21 druhů) a ořechovec (Carya, 14 druhů).[3]

V původní evropské květeně je čeleď zastoupena jediným původním druhem, kterým je ořešák královský.[4]

Taxonomie

V Systému APG I byl rod Rhoiptelea, zastoupený jediným druhem vyskytujícím se ve Vietnamu, veden v samostatné čeledi Rhoipteleaceae. V pozdějších aktualizacích tohoto systému je rod Rhoiptelea součástí čeledi ořešákovité.[5][6]

Zástupci

Význam

Některé stromy, zejména ořešáky a ořechovce, poskytují cenné dřevo.

Pro jedlá jádra ořechů jsou na území Česka pěstovány některé druhy ořešáků, zejména ořešák královský (Juglans regia). Jedlé jsou také ořechy některých severoamerických ořechovců, zejména pekanové ořechy z ořechovce pekanového (Carya illinoinensis) a hikorové ořechy z ořechovce vejčitého (Carya ovata). Z plodů ořechovce Carya cathayensis se v západní Číně lisuje jedlý olej.[9]

Zástupci některých rodů, zejména ořešák, ořechovec a lapina, jsou pěstovány v ČR jako okrasné dřeviny. Ve sbírkách arboret jsou vzácně zastoupeny i další rody, jako je platykaryje (Platycarya) a Cyclocarya.[10]

  • Dřevo ořešáku královského (Juglans regia)

    Dřevo ořešáku královského (Juglans regia)

  • Hikorové ořechy, plody ořechovce Carya ovata

    Hikorové ořechy, plody ořechovce Carya ovata

  • Pekanové ořechy

    Pekanové ořechy

  • Ořechy ořešáku královského (Juglans regia)

    Ořechy ořešáku královského (Juglans regia)

Přehled rodů

Alfaroa, Carya (včetně Annamocarya), Cyclocarya, Engelhardia, Juglans, Oreomunnea, Platycarya, Pterocarya, Rhoiptelea[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Flora of North America: Juglandaceae [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Flora of China: Juglandaceae [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. 
  4. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  5. ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  6. ↑ BREMER, B. et al. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.]: [s.n.], 2009. 
  7. ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  8. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  9. ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  10. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Juglans cinerea male.jpg
Autor: Steven Katovich, USDA Forest Service, Licence: CC BY 3.0 us
Juglans cinerea, young leaves and male catkins
Walnut1.jpg
Autor: T.Voekler, Licence: CC BY-SA 3.0
Juglans regia (Christnuss, Echte Walnuss, English walnut, Noce, Nogal, Noyer commun, Okkernoot, Steinnuss, Walnussbaum, Walnut, Welschnussbaum)
Juglans cinerea female.jpg
Autor: Steven Katovich, USDA Forest Service, Licence: CC BY 3.0 us
Juglans cinerea, young leaves and female catkins
Duke Forest shagbark hickory trunk.jpg
Autor: Dcrjsr, Licence: CC BY 3.0
Shagbark hickory (Carya ovata), trunk with shaggy bark, in summer. On slope below and east of the end of Piney Mountain Road, Duke Forest Korstian Division, Durham NC.
2 pecan nut halves.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Wood juglans regia.jpg
Autor: Achim Raschka (talk), Licence: CC BY-SA 3.0
Wood of 'Juglans regia
Hickory nuts 6060.JPG
Autor: No machine-readable author provided. Abrahami assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 2.5

Ripe Carya ovata hickory nuts, ready to fall. Andrews, SC

Image taken by me, released under GFDL, Pollinator 05:07, 9 February 2006 (UTC)
Noix en automne - Juglans regia - 015.JPG
Autor: Thesupermat, Licence: CC BY-SA 3.0
Noix sur l'arbre arrivées à maturité.
Platycarya strobilacea 3.JPG
Autor: Dalgial, Licence: CC BY-SA 3.0
Platycarya strobilacea
Pterocarya fraxinifolia, leaves.JPG
Autor: JFKCom, Licence: CC BY 3.0
Pterocarya fraxinifolia: Leaves