Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OECD logo.svg
MottoLepší politiky pro lepší životy
PředchůdceOrganisation for European Economic Co-operation (OEEC)
Vznik16. dubna 1948 (jako OEEC), září 1961 (OECD)
Právní formaPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ112176659
SídloChâteau de la Muette, Francie
Souřadnice
Úřední jazykangličtina a francouzština
Členové38 států (2022)
Generální tajemníkMathias Cormann
Oficiální webwww.oecd.org a www.oecd.org/unitedstates/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeden z několika plakátů Správy ekonomické spolupráce (Economic Cooperation Administration – ECA) popularizující Marshallův plán v Evropě. Nápis praví: „Za jakékoholi počasí, prosperity dosáhneme pouze společně.“

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 38[1][2] ekonomicky velmi rozvinutých států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu.

OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů.

Mezi hlavní orgány OECD patří rada, složená z ministrů, coby zástupců členských zemí, dále výkonný výbor, sekretariát v čele s generálním tajemníkem a několik odborných komisí. Sídlem sekretariátu OECD je Château de la Muette v Paříži.

Historie

Předchůdcem OECD byla Organizace pro Evropskou hospodářskou spolupráci (Organisation for European Economic Cooperation, OEEC), založená 17. dubna 1948, jejímž účelem bylo zejména rozdělování prostředků Marshallova plánu, ale také hospodářská a měnová spolupráce a odstraňování obchodních překážek. Organizaci založilo 17 západoevropských států a tři německé okupační zóny, tedy státy přijímající pomoc z Marshallova plánu (kromě nich Marshallův plán přijala také Jugoslávie a Svobodné území Terst). Později se připojilo Španělsko.[3]

Cíle a činnost

OECD poskytuje prostředí, ve kterém mohou jednotlivé vlády vzájemně porovnávat svoje zkušenosti s různými typy politik, hledat odpovědi na běžné problémy, poznat dobře fungující praxi a koordinovat domácí a zahraniční politiku. Mandát OECD je velmi široký, protože pokrývá řadu záležitostí vztahujících se k ekonomice, životnímu prostředí a sociální politice.

Je to fórum, ve kterém vzájemný tlak může působit jako silný motivační prostředek k zavádění tzv. měkkého práva – nesvazujících nástrojů, které však mohou někdy vést i k závazným dohodám.

Spolupráce mezi jednotlivými vládami pramení z informací a analýz, poskytovaných sekretariátem v Paříži. Ten shromažďuje data, monitoruje trendy a analyzuje a předpovídá další ekonomický vývoj. Snaží se také zachytit sociální změny nebo rozvoj v obchodu, ochraně životního prostředí, zemědělství, technologiích, zdanění a dalších oblastech. OECD je také známá jako jedna z nejlepších statistických agentur, jelikož publikuje velmi zajímavé průzkumy s množstvím informací a širokým zaměřením.

V uplynulém desetiletí OECD vyřešilo řadu ekonomických, sociálních a environmentálních záležitostí,[4] zatímco dále prohlubovalo svoje spojení s podniky, obchodními uniemi a dalšími zástupci civilní společnosti. Vyjednávání na úrovni OECD ohledně zdanění a celních poplatků například vytvořilo podmínky pro tvorbu mnoha bilaterálních daňových dohod po celém světě.

Mimo jiné si vzalo OECD také za cíl koordinovat mezinárodní boj s politickou korupcí a úplatkářstvím a vytvořilo pro tyto účely Dohodu proti úplatkářství (anglicky OECD Anti-Bribery Convention), která vešla v platnost v únoru 1999.

OECD ustavilo také pracovní tým zabývající se spamem,[5] který vytvořil detailní zprávu s několika poměrně zajímavými informacemi, vztahujícími se k této problematice (např. stav v rozvojových zemích nebo nejlepší praktiky pro ISP).

Členské státy

     členské státy OECD
     kandidátské státy
     státy s rozšířenou spoluprací

Od května 2021 má 38 členů.

20 zakládajících členů (ze 14. prosince 1960):
Pozdější členové (řazeno chronologicky s datem vstupu)
Kandidáti[6]

S OECD blízce spolupracuje Evropská komise, od roku 2007 v režimu rozšířené spolupráce také Čína, Indie, Indonésie a Jihoafrická republika. Dalších 25 států je členem nebo pozorovatelem v odborných komisích OECD, dalších 50 pak v ostatních aktivitách. Ruskou žádost o členství OECD v roce 2014 pozastavila z důvodu Krymské krize, 25. února 2022 OECD ukončila přístupová jednání s Ruskem oficiálně, a to v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu.[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Organisation for Economic Co-operation and Development na anglické Wikipedii.

  1. Discover the OECD [online]. OECD, 2020 [cit. 2020-09-17]. Dostupné online. 
  2. OECD welcomes Costa Rica as its 38th Member. www.oecd.org [online]. 2021-05-25. Dostupné online. (anglicky) 
  3. VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 8. Evropa po druhé světové válce, s. 197, 200. 
  4. International environmental issues and the OECD, 1950-2000: an historical perspective
  5. OECD-Antispam.org. www.oecd-antispam.org [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-15. 
  6. OECD takes first step in accession discussions with Argentina, Brazil, Bulgaria, Croatia, Peru and Romania. www.oecd.org [online]. 2022-01-25. Dostupné online. (anglicky) 
  7. OECD ukončila přístupová jednání s Ruskem. V Moskvě uzavře kancelář. Forbes [online]. 2022-02-25. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Wikidata-edit.svg
Autor: Krassotkin, Licence: CC BY-SA 3.0
Wikidata edit icon.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Iceland.svg
The Flag of Iceland.
  • Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
  • Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Marshall Plan poster.JPG
One of a number of posters created by the Economic Cooperation Administration, an agency of the U.S. government, to sell the Marshall Plan in Europe. Includes versions of the flags of those Western European countries that received aid under the Marshall Plan (clockwise from top: Portugal, Norway, Belgium, Iceland, West Germany, the Free Territory of Trieste (erroneously with a blue background instead of red), Italy, Denmark, Austria, the Netherlands, Ireland, Sweden, Turkey, Greece, France and the United Kingdom). Poster does not explicitly depict Luxembourg (whose flag is very similar to the Dutch flag), which did receive some aid.
OECD.svg
  OECD members
  Accession candidate countries
  Enhanced engagement countries