OLYMP Centrum sportu Ministerstva vnitra

OLYMP Centrum sportu Ministerstva vnitra
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Sídlo organizace v Praze-Bubenči
Adresa	Za Císařským mlýnem 1063 170 06 Praha 7 – Bubeneč
Založen	1. ledna 2009
Ředitel	JUDr. Bc. Michal Volf
Počet oddílů	14
Účel	zabezpečení přípravy sportovců ke státní sportovní reprezentaci[1]
Web	www.olympcsmv.cz

OLYMP Centrum sportu Ministerstva vnitra (zkratka OLYMP CS MV) je organizační složka státu, která má za úkol zabezpečení přípravy sportovců ke státní sportovní reprezentaci a je jedno ze tří resortních sportovních center v České republice (dalšími je Armádní sportovní centrum DUKLA a Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT ČR).^[1][2]

Olymp byl založen 1. ledna 2009 jako Centrum sportu Ministerstva vnitra. Dne 1. ledna 2017 se součástí názvu stal „Olymp“.^[1]

Objekty a areály Olympu:^[1]

• Praha-Stromovka (ředitelství, zdravotnické zabezpečení, atletika, tenis, vzpírání a různé sportů letní a zimní);^[3]
• Praha-Vršovice: Přípotoční ulice (volejbal);
• Praha-Břevnov: plochodrážní stadion Markéta (moto oddělení);^[4]
• Ústí nad Labem (box);
• Hradec Králové (cyklistika);
• Brno (plavání);
• Brno-Soběšice: střelnice (broková střelba);
• Plzeň-Lobzy: střelnice (kulová střelba);^[5]
• Jablonec nad Nisou: areál Břízky (biatlon).

Členové

K roku 2023 byli členy Olympu například atleti Petr Svoboda, Filip Sasínek, Michal Desenský, Kristiina Mäki,^[6] biatlonisté Markéta Davidová, Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Mikuláš Karlík, Michal Krčmář, Adam Václavík, Tereza Vinklárková, Tereza Voborníková,^[7] sportovní lezec Adam Ondra, veslařka Lenka Antošová,^[8] rychlobruslařky Martina Sáblíková, Nikola Zdráhalová, alpští lyžaři Gabriela Capová, Martina Dubovská, Kryštof Krýzl, skeletonistka Anna Fernstädtová, snowboardistka Šárka Pančochová,^[9] sportovní střelec Martin Strnad, silniční cyklista Jan Bárta, tenisté Jiří Lehečka, Linda a Brenda Fruhvirtovy, Lucie Havlíčková, či stolní tenista Lubomír Jančařík.^[10]

Historie sportovního areálu ve Stromovce

Na počátku 50. let 20. století zde bylo hřiště a oválná škvárová dráha o délce 364 metrů. V roce 1953 byla z podnětu Otakara Jandery – „otce“ a zakladatele sportovní školy atletické mládeže v Rudé hvězdě Praha v roce 1952, zahájena výstavba dřevěných domků, běžeckého tunelu a víceúčelové haly. Později přibyly letní šatny a sportovní rota – Ústřední dům Rudých hvězd (ÚDRH) se sportovní rotou ve Stromovce zřídilo Ministerstvo národní bezpečnosti (dnes vnitra) po vzoru ÚDA (Ústředního domu armády) v roce 1953. V roce 1954 začaly vznikat tenisové kurty a venkovní antuková volejbalová hřiště. V letech 1956 až 1957 byla výstavba víceúčelové haly dokončena a byl zahájen provoz (v únoru 1991 halu i podstatnou část běžeckého tunelu zničil požár). V roce 1966 byla dokončena budova sportovní roty a po kolaudaci v říjnu 1967 sloužila sportovcům – vojákům základní vojenské služby. V roce 1975 přibyla nafukovací přetlaková atletická hala s umělým povrchem s vícedráhovou rovinkou, oválem o přibližné délce 196 m a skokanskými sektory, které sloužily do otevření nové atletické haly v roce 1966. V roce 1978 se začala užívat hlavní budova s částmi pro sportovce, administrativu, zdravotní zabezpečení, regeneraci, rehabilitaci, šatny a sociální zázemí. V roce 1988 přibyly venkovní atletický stadion s umělohmotným povrchem s oválem o délce 400 m, skokanskými sektory, travnatým hřištěm, vrhačskou loukou a vzpěračská hala s posilovnou a zázemím. Od roku 1991 se užívají dvě venkovní písková hřiště pro plážový volejbal. V roce 1993 proběhla kolaudace víceúčelové haly s částmi pro míčové sporty, zápasnický sál a zázemím pro atletiku, zápas a tenis. Od roku 1996 až 1997 se součástí sportovního areálu stala moderní atletická hala s umělohmotným povrchem s vícedráhovou rovinkou, oválem o délce 200 m a skokanskými a vrhačskými sektory i objekt původní administrativní budovy „staré mudrovny“, zázemí pro servisní pracovníky „teskáč“ a nafukovací hala na tenisových kurtech. Povodeň na konci léta v roce 2002 zasáhla celý areál a sportovní, administrativní i servisní provoz probíhal v náhradních prostorách. Celkové škody dosáhly 161 miliónu Kč a obnova areálu probíhá do současnosti (rok 2023). V roce 2003 byla zahájena obnova venkovních tenisových a volejbalových kurtů, atletického oválu, vrhačské louky a kurtů pro plážový volejbal. V roce 2004 probíhala v rámci druhé etapy také obnova atletické a vzpěračské haly a v budově „roty“ vzniklo zázemí pro pracovníky provozu. V letech 2005 až 2006 se obnovy dočkala i víceúčelová haly se zápasnickým sálem a na podzim 2006 byly zprovozněny prostory „vodní“ regenerační části suterénu hlavní budovy. V letech 2007 až 2008 proběhly rekonstrukce ve vzpěračské hale a na tenisových a volejbalových kurtech. Dne 1. ledna 2009 se odbor sportu Ministerstva vnitra transformoval na samostatnou organizační složku státu a vzniklo Centrum sportu Ministerstva vnitra s přetrvávajícím cílem, kterým byla příprava sportovců České republiky na vrcholové mezinárodní soutěže v olympijských sportovních odvětvích a ve vnitřní struktuře vzniklo nové sportovní oddělení tenisu, které bylo do té doby součástí oddělení pro různé sporty. V letech 2009 až 2010 byla zrekonstruována kotelna, začalo zateplování, na venkovní vrhačské louce přibyl sektor hodu kladivem a proběhla instalace nových tribun a elektronické požární signalizace (EPS) v atletické hale, která jako jediná v České republice splňuje kritéria Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF). V letech 2011 až 2012 byly podle certifikací Mezinárodní tenisové federace (ITF) dokončeny rekonstrukce antukových tenisových kurtů a ocelové haly se dvěma kruty a povrchem Courtsol, která nahradila přetlakovou halu. Červnová povodeň v roce 2013, menší oproti srpnové v roce 2002, znovu zasáhla areál, způsobila škody a sportovní přípravy se opět přesunuly mimo Stromovku. Na podzim 2013 byly zahájeny stavební práce a atletická hala byla zrekonstruována koncem roku 2013. V letech 2014 až 2015 byl obnoven provoz atletické haly, zrekonstruován povrch víceúčelové haly, opraven suterén 1. patra budovy „roty“ a „domečku“, výměn byl povrch dvou krytých tenisových kurtů a do provozu bylo uvedeno zdravotnické zařízení, rehabilitace i jídelna. V květnu 2015 byla dokončena rekonstrukce tenisových kurtů. Atletická hala byla v plně funkčním provozu pro rok 2015, kdy Praha byla pořadatelem 33. halového mistrovství Evropy v atletice, které proběhlo 5.–8. března 2015 v O₂ aréně. V prvním pololetí roku 2015 byla zprovozněna centrální posilovna a dokončen retoping víceúčelové plochy. V roce 2016 byl mezi centrální posilovnou a atletickou halou postaven propojovací tunel, dokončena rekonstrukce zázemí pro atletiku, zrekonstruovány asfaltové plochy v areálu a osvětlení v zápasnické hale. V roce 2017 byl revitalizován travnatý povrch atletického stadionu, provedeno zateplení a výměna střešní krytiny atletické haly, v prosinci dokončeno umělé osvětlení atletického oválu, dokončena ochlazovací lázeň mezi atletickým stadionem a centrální posilovnou a v listopadu zprovozněna nafukovací hala využívaná pro fotbal, nohejbal, tenis a volejbal.^[11][12][13]

Reference

Související články

• Dobrovolná sportovní organizace
• Ústřední dům armády

Externí odkazy

• Oficiální stránky