OS/360

IBM System/360 Operating System (OS/360)
Logo
VyvíjíIBM
Rodina OSOS/360
Druhdávkové zpracování
První zveřejnění31. 3. 1966
Aktuální verze21.8 / srpen 1972
Podporované platformyS/360, S/370
Programovací jazykJazyk symbolických adres, Basic Systems Language (BSL)
LicenceVolné dílo
Stavz/OS aktivní, starší systémy ukončený vývoj
NástupceOS/VS1, OS/VS2 (SVS)

OS/360, plným názvem IBM System/360 Operating System,[1][2] je operační systém pro dávkové zpracování společnosti IBM pro tehdejší sálové počítače IBM System/360, který byl ohlášen v roce 1964 a vyvíjen do roku 1972. Byl to jeden z prvních[pozn. 1] operačních systémů, které vyžadovaly, aby hardware počítače zahrnoval alespoň jedno úložné zařízení s přímým přístupem.

Vývoj systému OS/360 skončil v roce 1972 vydáním verze 21.8, navazují však na něj další operační systémy, včetně systému MVS s virtuální pamětí a 64bitového systému z/OS, které jsou provozované i po roce 2020, a zachovávají kompatibilitu s OS/360 na aplikační úrovni.

Druhým hlavním operačním systémem pro počítače IBM System/360 byl DOS/360.

Úvod

Společnost IBM ohlásila tři různé úrovně systému OS/360, které byly generované ze stejné pásky a sdílely většinu kódu. IBM nakonec tyto varianty přejmenovala a provedla některé významné změny návrhu:

  • Single Sequential Scheduler (SSS)
    • Option 1
    • Primary Control Program (PCP)
  • Multiple Sequential Schedulers (MSS)
    • Option 2
    • Multiprogramming with a Fixed number of Tasks (MFT)
    • MFT II
  • Multiple Priority Schedulers (MPS)
    • Option 4
    • VMS[pozn. 2]
    • Multiprogramming with a Variable number of Tasks (MVT)
    • Model 65 Multiprocessing (M65MP)

Uživatelé systém často nazývali různými přezdívkami, například „Big OS“, „OS/MFT“, které nebyly společností IBM oficiálně uznány.

IBM poskytovala OS/360 jako sadu knihoven na pásce, které se při instalaci musely rozbalit na zařízení s přímým přístupem (DASD), aby bylo možné provést generování systému. IBM také volitelně nabízela sadu pásek se zdrojovými texty, které bylo možné použít k úpravě a sestavení modulů, které IBM normálně poskytovala ve formě cílového kódu. IBM navíc nabízela mikrofiše s výpisy zdrojových textů základních programů v jazyce symbolických adres a následné služby.[pozn. 3] Distribuce zdrojových kódů trvala, dokud IBM pro licencovaný software nezavedla politiku Object Code Only (OCO, pouze cílové kódy).[3]

V současnosti je OS/360 volným dílem[4] a lze si jej volně stáhnout. Je možné jej provozovat na skutečném hardwaru System/360, nebo na emulátoru Hercules, který je k dispozici pro většinu unixových systémů včetně Linuxu, Solarisu a MacOSu, i pro Microsoft Windows. Existují hotová CD se systémem OS/360, obsahující předgenerované verze OS/360 21.8 připravené pro spuštění v emulátoru Hercules.

Původ

OS/360 byl ovlivněn dřívějšími softwarovými sestavami IBM 7090/94 IBSYS a Input/Output Control System (IOCS) pro IBM 7090/7094[zdroj?] a především operačním systémem PR155 pro procesory IBM 1410/7010.[zdroj?] IBM původně zamýšlela, že System/360 bude mít pouze jeden dávkově orientovaný[pozn. 4] operační systém, OS/360,[5] schopný běhu na strojích s pouhými 32 KiB paměti.[pozn. 5] Pro nejsilnější System/360 Model 67 měla v úmyslu dodávat zvláštní operační systém se sdílením času nazvaný TSS/360. IBM se nakonec rozhodla dodávat jiné, jednodušší dávkově orientované operační systémy, pro což existují nejméně dvě vysvětlení:

  • IBM zjistila, že „přibližně 1,5 milionu instrukcí, které umožní, aby systém pracoval prakticky bez ručního zásahu“[6] a které tvoří OS/360, by se nevešlo do omezené paměti dostupné na menších modelech System/360;[7] nebo
  • protože si uvědomila, že vývoj systému OS/360 bude trvat mnohem déle než se předpokládalo.

Aby IBM zabránila propadu prodeje hardwaru System/360, vytvořila řadu mezistupňů: nejdříve IBM Basic Programming Support (BPS) a BOS/360 (Basic Operating System, pro nejmenší stroje s 8 Kbyte paměti), pak TOS/360 (Tape Operating System, pro stroje s nejméně 16 Kbyte paměti bez diskových jednotek, pouze s magnetopáskovými jednotkami), a nakonec DOS/360 (Disk Operating System), který se stal mainstreamovým operačním systémem a předchůdcem široce používaného systému z/VSE.[7][8]

Společnost IBM vydala tři varianty systému OS/360: v roce 1966 PCP (Primary Control Program), základní variantu, která neumožňovala běh více úloh současně; současný běh více úloh umožňovala varianta MFT (Multiprogramming with a Fixed number of Tasks) určená pro středně velké stroje a varianta MVT (Multiprogramming with a Variable number of Tasks) pro nejvýkonnější stroje.[9] MFT a MVT se používaly nejméně do roku 1981,[10] tedy deset let po uvedení jejich následníků.[11] Dělení mezi MFT a MVT vzniklo kvůli omezením úložného prostoru a plánování. Zpočátku IBM tvrdila, že MFT a MVT jsou jednoduše „dvě konfigurace řídicího programu OS/360“, ale později je uváděla jako „zvláštní verze OS/360“.[2][5]

OS/360 byl původně napsán v jazyce symbolických adres. Později byla část kódu OS/360 napsána v Basic Systems Language (BSL),[12] novém jazyce, odvozeném z PL/I. V BSL byla napsána velká část kódu pro TSO ve verzi 20.

Vývoj systému TSS/360 trval tak dlouho a systém byl zpočátku tak nespolehlivý, že byl dodáván až ve verzi TSS/370 PRPQ až pro počítače IBM System/370. Náhradou byl hypervizor CP-67, který v té době fungoval natolik dobře, že jej IBM poskytovala bez záruky několika velkým zákazníkům pro systémy se sdílením času.[13]

Varianty OS/360

Tyto tři varianty poskytovaly tak podobné nástroje, že portování aplikací mezi nimi obvykle vyžadovalo minimální úsilí; stejná verze většiny[pozn. 6] programových produktů společnosti IBM, aplikací a utilit běžela na obou. Následující text většinou považuje za PCP, MFT a MVT za používanější nová jména pro původní produkty SSS, MSS a MPS, i když se od nich v některých detailech návrhu lišily. Tento text také nerozlišuje mezi M65MP a MVT.

Oficiálně nejsou PCP, MFT a MVT zvláštní operační systémy ze skupiny OS/360,[2] ale pouze volbou při instalaci systému, třemi různými variantami jádra OS a plánovače. Kvůli odlišnému použití a paměťovým požadavkům je však uživatelé obvykle považují za de facto různé operační systémy a odkazují se na ně jako na „časný OS/360“, „OS/MFT“, „OS/MVT“. MFT se odlišuje od MVT především způsobem, jakým spravuje paměť: při instalaci MFT musí zákazník při generování systému (SysGen) určit pevný počet oblastí paměti s pevnými hranicemi,[pozn. 7] přičemž při provozu mohl být v každé oblasti zaveden jiný program, a tyto programy běžely „současně“(pseudoparalelismus).[5]

PCP

Primary Control Program (PCP) byl určen pro stroje s malou pamětí. Podobá se MFT[pozn. 8] s jedním oddílem. Zkušenosti ukázaly, že není vhodné instalovat OS/360 na systémy s méně než 128 KiB paměti, i když omezené produkční použití bylo možné i na mnohem menších strojích, např. se 48 KiB paměti. V posledním vydání OS/360 již PCP nebylo, bylo k dispozici pouze MFT II a MVT, které obě vyžadovaly více paměti.

Ve voláních některých systémově závislých maker se pro PCP používalo SYS=MIN.

MFT

Multiprogramming with a Fixed number of Tasks (MFT) byl navržen jako mezistupeň, dokud nebyla (od roku 1967) dostupná varianta Multiprogramming with a Variable number of Tasks (MVT). První verze MVT měly mnoho problémů, takže jednodušší MFT se používalo ještě mnoho let. Po uvedení nových strojů IBM System/370 s virtuální pamětí v roce 1972, IBM dodávala MFT 2 pod názvem OS/VS1, což byla poslední verze této varianty systému.

První verze MFT[14] sdílely většinu kódu a architekturu s PCP, a byly omezené na čtyři oddíly. Spustit několik oddílů bylo velmi obtížné. Mnoho instalací používalo pro zjednodušení Houston Automatic Spooling Priority (HASP).

MFT Verze II (MFT-II)[15] sdílela většinu kódu řídicího programu a plánovače s MVT, a byla mnohem flexibilnější. Maximální počet oddílů byl zvětšena na 52.

Pozdější úpravy MFT-II přidaly sub-tasking, takže počet úloh už nebyl pevný, i když počet oddílů zůstával omezen.

Zkušenosti ukazovaly, že není vhodné instalovat MFT na systémy s méně než 256 KiB paměti,[16] což bylo v 60. letech 20. století dosti velké množství.

Ve voláních systémově závislých maker se pro MFT používalo SYS=INT.

MVT

Multiprogramming with a Variable number of Tasks (MVT)[17] byla nejpropracovanější ze všech tří dostupných variant řídicího programu OS/360, a jednou ze dvou dostupných konfigurací v posledním vydání.[18] MVT bylo určeno pro největší stroje rodiny System/360. Bylo ohlášeno v roce 1964, ale dostupné bylo až od roku 1967. První verze měly mnoho problémů a proto se jednodušší MFT používalo ještě mnoho let. Zkušenosti ukázaly, že není dobré instalovat MVT na systémy s méně než 512 KiB paměti.

MVT pracuje s veškerou pamětí nepoužitou operačním systémem jako s fondem, ze kterého přiděluje souvislé oblasti podle potřeb libovolného[pozn. 9] množství současně spuštěných aplikací a systémových programů. Toto schéma je flexibilnější než MFT a z principu používalo paměť efektivněji, jeho problémem však byla fragmentace paměti – po určité době se mohlo stát, že ačkoli existovalo dostatečné množství volné paměti pro spuštění určitého programu, tato volná paměť byla rozdělena na několik částí, z nichž žádná nemá dostatečnou velikost.[5] System/360 neměl hardware pro relokaci paměti, který by umožňoval přesouvat úlohy v paměti a tak omezovat fragmentaci. Systém poskytoval nástroj nazývaný Rollout/Rollin, který umožňoval odsunout běžící úlohu do sekundární paměti, a tak umožnit jiným úlohám použít zabranou paměť. Odsunutá úloha však musela být později načtena na původní umístění.[19]

V roce 1971 bylo ve verzi 20.1 do MVT doplněno Time Sharing Option (TSO), které se stalo nejpoužívanějším prostředím pro vývoj programů, protože poskytovalo editor, možnost zadávat dávkové úlohy, být informován o jejich dokončení, a prohlížet výsledky bez čekání na vytištěné zprávy, a ladicí programy pro některé programovací jazyky používané na System/360. TSO v OS/360[pozn. 10] využívalo pro komunikaci s terminály Telecommunications Access Method (TCAM). Název TCAM naznačoval, že IBM doufala, že se stane standardní přístupovou metodou pro datové komunikace, ale ve skutečnosti se TCAM v OS/VS2 používala téměř výhradně pro TSO a ve druhé polovině 70. let 20. století byla z větší části nahrazena novější verzí Virtual Telecommunications Access Method (VTAM).

Ve voláních některých systémově závislých maker bylo MVT označováno SYS=VMS.

M65MP

Model 65 Multiprocessing (M65MP) je variantou MVT. Byl určen pro 360/65 v režimu Multisystem.[20] M65MP hlídá použití instrukce Set System Mask (SSM) pro serializaci chráněného kódu mezi dvěma procesory. Jinak je chování a rozhraní M65MP z větší části stejné jako v jiných systémech MVT.

Pro M65MP se ve voláních systémově závislých maker používalo SYS=VMS stejně jako pro jednoprocesorové MVT.

Společné vlastnosti

Z pohledu aplikačních programů poskytují PCP, MFT a MVT podobné nástroje:

  • Stejné aplikační programové rozhraní (API) a ABI (ABI), takže aplikační programy mohly být přenášeny mezi MFT a MVT aniž by bylo třeba je měnit, znovu sestavovat nebo znovu překládat.
  • Stejný JCL (Jazyk pro řízení úloh, pro zadávání dávkových úloh), který byl flexibilnější a snáze použitelný, i když složitější než JCL v DOS/360.
  • Stejné nástroje (přístupové metody) pro čtení a zápis souborů a pro datové komunikace:
    • Sekvenční datové soubory jsou normálně čteny nebo zapisovány po záznamech od začátku do konce s použitím BSAM nebo QSAM. Tyto techniky byly jediné možné pro magnetopáskové jednotky, čtečky a děrovače děrných štítků a tiskárny.
    • V indexovaných (Indexed Sequential Access Method) souborech určená část každého záznamu představuje klíč, který lze použít pro vyhledání určitých záznamů.
    • V souborech s přímým přístupem (BDAM) musí aplikační program zadat relativní číslo bloku, relativní stopu a záznam (TTR) nebo skutečné fyzické umístění (MBBCCHHR)[pozn. 11] na Zařízení s přímým přístupem (DASD) dat, ke kterým chce přistupovat nebo výchozí bod pro vyhledávání podle klíče. Programování BDAM nebylo snadné a většina institucí jej sama nikdy nepoužívala; byl to však nejrychlejší způsob přístupu k datům na discích a mnoho softwarových společností jej používalo ve svých produktech, především v systémech pro správu databází např. ADABAS, IDMS a DL/I společnosti IBM. BDAM je také dostupný ve Fortranu pro OS/360. Datové soubory používající BDAM nesdružují záznamy do bloků, tj. jeden logický záznam odpovídá jednomu fyzickému záznamu.
    • Další struktura souborů, členěné, a přístupová metoda (BPAM), se používala především pro přístup k programovým knihovnám. I když členěné soubory je třeba zkomprimovat, aby se uvolnil volný prostor, mají menší režii než obdobné řešení pro Core Image Library pro DOS/360, protože MFT a MVT podporují několik členěných datových souborů a každý projekt obecně má alespoň jeden.
    • Generační datové soubory (GDGs) byly původně navrženy tak, aby podporovaly zálohovací metodu Grandfather-Father-Son -, pokud byl soubor změněn, změněná verze se stala novým synem, předchozí syn se stal otcem, předchozí otec se stal dědečkem a předchozí dědeček byl smazán. Bylo však možné nastavit GDG, aby se používaly více než 3 generace, a některé aplikace používaly GDGs pro shromažďování dat z velkého a proměnného počtu zdrojů a předávat tyto informace jednomu programu – každý shromáždění program vytvořil novou generaci souboru a závěrečný program čte celou skupinu jako jediný sekvenční soubor (díky neuvedení čísla generace v JCL).
    • BTAM, nástroje pro datovou komunikaci, byly podle dnešních standardů primitivní a obtížně použitelné. Umožňovaly však komunikovat téměř s libovolným typem terminálu, což byla velká výhoda v době, kdy standardizace komunikačních protokolů prakticky neexistovala.
  • Systém jmen souborů umožňuje dávat souborům hierarchická jména s nejvýše 8 znaky jména v každé úrovni, například PROJEKT.UŽIVATEL.JMÉNO_SOUBORU. Jména jsou svázána s implementací systémového katalogu (SYSCTLG) a řídicích svazků (CVOLs), které používaly záznamy s osmibytovými klíči.

Společné vlastnosti MFT a MVT

Některé vlastnosti byly dostupné pouze pro MFT a MVT:

  • Prostředky pro spooling pro MFT II a MVT (které DOS/360 zpočátku postrádal, ale později byly poskytovány aplikací POWER).
  • Aplikace v MFT (Vydání 19 a později) a MVT mohly vytvářet podúlohy, které umožňovaly multitasking (multithreading) v rámci jedné úlohy.
  • Graphic Job Processing
  • Satellite Graphic Job Processing
  • Vzdálené zadávání úloh
  • Queued Telecommunications Access Method (QTAM)
  • Telecommunications Access Method (TCAM)

Data vydání

Tato data jsou převzata z IBM 360 Operating Systems Release History, System/370 Market Chronology of Products & Services, IBM. z/OS, z/OS.e, and OS/390 marketing and service announce, availability, and withdrawal dates [online]. Dostupné online.  a oznámení společnosti IBM.

Objednací čísloOhlášenDodáván odUkončení
podpory		Rel #Název
360S1964-04Operating System/360
1964-041965-111Operating System/360 prerelease
Single Sequential Scheduler
1964-041966-11OS/360 Multiple Sequential Scheduler
360S1965-121966-03-311Operating System/360
360S1966-062Operating System/360
360S1966-08-181966-084/5Operating System/360
360S1966-04-291966-106Operating System/360
MFT
360S1966-12-078Operating System/360
360S1967-029.5Operating System/360
360S1967-0511Operating System/360
360S1967-08-0812Operating System/360
MVT?
360S1967-0813Operating System/360
MVT
360S1968-0114Operating System/360
360S1968-08-3015/16Operating System/360
MFT-II, VTOC positioning
360S1969-0317Operating System/360
360S1969-071969-0918Operating System/360
SMF for MVT
360S1969-1018.6Operating System/360
360S1970-0319Operating System/360
360S1970-06-011970-08-0519.1Operating System/360
SMF for MFT, MFT Attach, 1285/87/88 support
360S1970-08-0519.6Operating System/360
360S1970-0920Operating System/360<TSO>
360S1971-0220.1Operating System/360
360S20.6Operating System/360
360S21Operating System/360
360S21.6Operating System/360
360S21.7Operating System/360
360S1972-0821.8Operating System/360
Objednací čísloOhlášenDodáván odUkončení
podpory		Rel #Název

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pouze několik málo let po Atlas Supervisor, Burroughs MCP a GECOS
  2. ↑ Název VMS nemá žádnou spojitost se systémem VMS pro DEC VAX.
  3. ↑ Program Temporary Fixes nebyly dostupné ve formě zdrojového kódu.
  4. ↑ IBM nakonec dodávala i interaktivní prostředí pro OS/360, např. CRJE, ITF, TSO.
  5. ↑ Tento cíl se nepodařilo splnit a OS/360 vyžadoval i pro omezené použití nejméně 44 KiB paměti.
  6. ↑ Např. HASP nemohl běžet na PCP.
  7. ↑ Operator mohl zadáním příkazu DEFINE na operátorské konzoli ručně změnit rozvržení oblastí, ale systém je okamžitým potřebám automaticky nepřizpůsoboval.
  8. ↑ Nepodobá se však MFT II
  9. ↑ Podle dostupnosti prostředků, např. paměti nebo klíčů ochrany paměti.
  10. ↑ IBM později přidala možnost použití VTAM pro TSO, ale pouze v MVS.
  11. ↑ Datový soubor může mít atribut unmovable.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku OS/360 and successors na anglické Wikipedii.

  1. ↑ , 1965. IBM Operating System/360 Concepts and Facilities. [s.l.]: IBM. Dostupné online. C28-6535-0. 
  2. ↑ a b c , 1972. OS/360 Introduction. [s.l.]: IBM. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6534-3. 
  3. ↑ DISTRIBUTION OF IBM LICENSED PROGRAMS AND LICENSED PROGRAM MATERIALS AND MODIFIED AGREEMENT FOR IBM LICENSED PROGRAMS [online]. IBM, 1983-02-08 [cit. 2022-11-18]. Dostupné online. LTR ENUS283-016. 
  4. ↑ [s.l.]: [s.n.] 
  5. ↑ a b c d AUSLANDER, M. A.; JAFFE, J. F., 1973. Functional structure of IBM virtual storage operating systems Part I: Influences of dynamic address translation on operating system technology. www.research.ibm.com. IBM. Roč. 4. Dostupné online. 
  6. ↑ System/360 Model 91 [online]. IBM, 2003-01-23. Dostupné online. 
  7. ↑ a b JOHNSTON. VSE: A Look at the Past 40 Years. z/Journal. Thomas Communications, Inc., 2005-04-01, čís. duben/květen 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-04.  Archivováno 4. 3. 2009 na Wayback Machine.
  8. ↑ Chuck Boyer. The 360 Revolution [online]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ Introduction, op. cit., page 50
  10. ↑ T.Y. Johnston. Moving To a Total VM Environment [online]. Stanford Lineární Urychlovač Střed. Dostupné online. 
  11. ↑ The midseventies SHARE survey [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-12. 
  12. ↑ BSL Language Specifications. [s.l.]: IBM Dostupné online. Z28-6642-0. 
  13. ↑ The IBM 360/67 and CP/CMS
  14. ↑ IBM System/360 Operating System Multiprogramming With a Fixed Number of Tasks (MFT) Concepts and Considerations. [s.l.]: IBM, říjen 1966. Dostupné online. GC27-6926-0. 
  15. ↑ Planning for Multiprogramming With a Fixed Number of Tasks Version II (MFT II). [s.l.]: IBM, říjen 1967. Dostupné online. C27-6939-0. 
  16. ↑ Ray Saunders. MVS... And Before OS/360 ? [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-20. 
  17. ↑ IBM System/360 Operating System MVT Guide OS Release 21. 5. vyd. [s.l.]: IBM, březen 1972. Dostupné online. GC28-6720-4. 
  18. ↑ IBM System/360 Operating System Introduction OS Release 21. 4. vyd. [s.l.]: IBM, 1972-01-15. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6534-3. S. 50–51. Existují dvě konfigurace řídicího programu [OS/360]: ... Multiprogramming with a Variable number of Tasks (MVT). 
  19. ↑ IBM CORPORATION, 1973. OS System Generation Release 21. [s.l.]: [s.n.]. Dostupné online. S. 182. [nedostupný zdroj]
  20. ↑ IBM System/360 Model 65 Functional Characteristics. [s.l.]: IBM, září 1968. Dostupné online. A22-6884-3. S. 30–34. 

OS/360 příručky

DMMAC
OS Data Management Macro Instructions - Release 21.7. 2. vyd. [s.l.]: IBM, červen 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC26-3794-1. 
DMSVC
OS Data Management Macro Services Guide - Release 21.7. 3. vyd. [s.l.]: IBM, červenec 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC26-3746-2. 
DMSYS
OS Data Management for System Programmers - Release 21. 12. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6550-11. 
JCLREF
IBM System/360 Operating System: Job Control Language Reference - OS Release 21.7. 15. vyd. [s.l.]: IBM, srpen 1976. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6704-4. 
JCLUSER
IBM System/360 Operating System: Job Control Language User's Guide. 3. vyd. [s.l.]: IBM, červen 1971. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6703-2. 
LKED
IBM OS - Linkage Editor and Loader - Program Numbers 360S-ED-510 - 360S-ED-521 - 360S-LD-547. 11. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6538-10. 
MFT
IBM System/360 Operating System: MFT Guide - OS Release 21.7. 11. vyd. [s.l.]: IBM, srpen 1974. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC27-6939-10. 
MVT
IBM System/360 Operating System: MVT Guide - OS Release 21.7. 6. vyd. [s.l.]: IBM, srpen 1974. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6720-5. 
SMF
OS SMF. 8. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6712-7. 
SUP
OS Release 21 - IBM System/360 Operating System - Supervisor Services and Macro Instructions. 8. vyd. [s.l.]: IBM, září 1974. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6646-7. 
SYSCB
IBM System/360 Operating System: System Control Blocks. 10. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6628-9. 
SYSGEN
OS System Generation Release 21.8. 14. vyd. [s.l.]: IBM, srpen 1974. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6554-13. 
SYSPG
IBM System/360 Operating System: System Programmer's Guide. 9. vyd. [s.l.]: IBM, červen 1971. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6550-9. 
TSO
IBM System/360 Operating System: Time Sharing Option Guide - OS Release 21.7. 8. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6698-7. 
TSOCMD
IBM System/360 Operating System: Time Sharing Option - Command Language Reference - OS Release 21.7. 5. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1973. (IBM Systems Reference Library). Dostupné online. GC28-6732-4. 

Příručky v řadě Program Logic

IOS 2. ed
IBM System/360 Operating System - Input/Output Supervisor - Program Number 360S-CI-535. 2. vyd. [s.l.]: IBM, duben 1967. (Program Logic). Dostupné online. GY28-6616-1. 
IOS
OS I/O Supervisor Logic - Release 21 - Program Number 360S-CI-535. 10. vyd. [s.l.]: IBM, únor 1972. (Program Logic). Dostupné online. GY28-6616-9. 
IPL
IBM System/360 Operating System - Initial Program Loader and Nucleus Initialization Program - Program Number 360S-CI-535. 6. vyd. [s.l.]: IBM, březen 1972. (Program Logic). Dostupné online. GY28-6661-5. 
PCPJOB
IBM System/360 Operating System: Job Management, - Program Logic Manual, - Program Number 360S-CI-505. 6. vyd. [s.l.]: IBM, červen 1970. Dostupné online. GY28-6613-5. 
MVTJOB
IBM System/360 Operating System: MVT Job Management, Program Logic Manual, - Program Number 360S-CI-535 OS Release 21. 10. vyd. [s.l.]: IBM, březen 1972. Dostupné online. GY28-6660-9. 
MVTSUP
IBM System/360 Operating System - MVT Supervisor. 8. vyd. [s.l.]: [s.n.], květen 1973. (Program Logic). Dostupné online. GY28-6659-7. 

Literatura

Příručky

Knihy

  • Brooks, Jr., Frederick P. (1975). „Mythical Man-Month: Essays on Software Engineering“, Addison-Wesley. ISBN 0-201-00650-2. (Přetištěno s opravami, leden 1982)
  • Binder, Robert V. (1985). „Application Debugging: An MVS Abend Handbook for Cobol, Assembly, PL/I, and Fortran Programmers“, Prentice-Hala. ISBN 0-13-039348-7.
  • Pugh, Emerson W.; Johnson, Lyle R.; Palmer, John H. (1991). IBM's 360 and Early 370 Systems, Cambridge : MIT Press. (pp. 291–345)

Články

  • Building the System/360 Mainframe Nearly Destroyed IBM [online]. IEEE Spectrum, 2019-04-05 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 

Reference v populární kultuře

  • ABEND

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

IBM Logo 1956 1972.svg
Logo of IBM from 1956 to 1972