O Fortuna je jedna z básní gotického souboru Carmina Burana. Je psána v latině. Mluví se v ní o osudu a o štěstí, to je zosobněno římskou bohyní Fortunou.
Text
Latina
Čeština
O Fortuna velut luna statu variabilis, semper crescis aut decrescis; vita detestabilis nunc obdurat et tunc curat ludo mentis aciem, egestatem, potestatem dissolvit ut glaciem.
Sors immanis et inanis, rota tu volubilis, status malus, vana salus semper dissolubilis, obumbrata et velata mihi quoque niteris; nunc per ludum dorsum nudum fero tui sceleris.
Sors salutis et virtutis mihi nunc contraria, est affectus et defectus semper in angaria. Hac in hora sine mora corde pulsum tangite; quod per sortem sternit fortem, mecum omnes plangite!
Ó štěstěno, jsi jak luna, jsi proměnlivá, někdy rosteš, jindy ubýváš; protivný život nejprve souží, pak chlácholí šálením břit mysli; majetek, moc pak tají jako led.
Osude ohromný i jalový, tvé kolo se točí, jsi zlovolný, zdraví je marnost a vždy vadne do nicoty stíny a závoji teď míříš i na mne; v rámci hry svá holá záda obracím k tvé ničemnosti.
Osud je proti mně ve zdraví i ve ctnosti, povzbuzuje i skličuje, vždy však zotročuje. Tak v této hodině bez prodlení hrábněte do strun; neboť osud zabíjí silného, všichni se mnou plačte!