O neopětované lásce (film, 1982)

O neopětované lásce
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka120 minut
Žánrdrama
NámětMaxim Gorkij
ScénářJiří Šotola
RežieJiří Bělka
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleEliška Balzerová
Rudolf Hrušínský
Ladislav Mrkvička
Martin Stropnický
Petr Pospíchal
… více na Wikidatech
KameraVladimír Opletal
Výroba a distribuce
PremiéraČeskoslovensko 19820926a26. září 1982
DistribuceČeskoslovenská televize
Česká televize
O neopětované lásce na ČSFD, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O neopětované lásce je název československé televizní inscenace, kterou v roce 1982 natočil režisér Jiří Bělka. Scénář na motivy stejnojmenné povídky ruského spisovatele Maxima Gorkého napsal Jiří Šotola.

Obsazení

Eliška BalzerováLarisa Antonovna
Eduard CupákPetr Torsujev
Martin StropnickýKolja Torsujev
Ladislav Mrkvičkadoktor Karpov
Vladimír BičíkMustafa
Zdeněk ŘehořBragin
Blanka VikusováStrešněvová
Eva HudečkováZvancevová
Vlastimil BedrnaMamethulov
Alexej PyškoBogomolov
Jaroslav KaňkovskýPavlov
Rudolf Hrušínskýkožař
Václav Voskavicegubernátor
Jiří KodetProctor
Zdeněk Martínekdělník
Pavel Zedníčekkupletista
Petr Pospíchalčíšník

Tvůrci

NámětMaxim Gorkij (stejnojmenná povídka)
ScénářJiří Šotola
DramaturgieBohumila Zelenková
RežieJiří Bělka
Hlavní kameramanVladimír Opletal
Vedoucí výrobyEva Heřmanová
HudbaJiří F. Svoboda
Výtvarník scényJosef Diviš
Výtvarnice kostýmůJarmila Konečná
StřihJana Malásková
ZvukHugo Markes
KameramaniStanislav Benc, Miloš Horák a Ivan Rybák
MaskyJosef Adamička a Květa Holasová
Asistent režieKateřina Housková

Technické údaje

  • Premiéra: 26. září 1982 (I. program Československé televize)
  • Výroba: Československá televize Praha, Hlavní redakce dramatického vysílání, 1982
  • Barva: barevný
  • Jazyk: čeština
  • Délka: cca 120 minut

Z dobového tisku

Uvedení televizní dramatizace povídky Maxima Gorkého zhodnotil recenzent Tvorby (39/1982) následovně: „Do řádu děl mistrných se prosadila hra Jiřího Šotoly O neopětované lásce, která vznikla na motivy povídky Maxima Gorkého. Režisér Jiří Bělka vyvolal tento obraz z předrevolučního Ruska s virtuozitou a jemností hudebního skladatele. Invenci při stavbě významově sdělných interiérů Bělka dokonale zužitkoval v kompozici herecké akce a dokázal, že televizní dramatika není odkázána na dvojí využití kruhového okna v dekoraci nebo na překvapivě emociálně působivé sestavení dveří v domě bratrů Torsujevových. Výjimečná byla tato inscenace i svou délkou (dvě hodiny) a tedy i neběžnými nároky na ústřední hereckou dvojici – Elišku Balzerovou a Eduarda Cupáka. V roli Larisy Antonovny musela Balzerová obsáhnout polohu impulsivní hýčkané děvy i stárnoucí a do zoufalství se propadající neúspěšné herečky. Na tom, jak uhraje rozpětí i napětí těchto pólů, závisel do značné míry osud hry. Režisérovu důvěru Eliška Balzerová nezklamala. Totéž se dá říci o Ladislavu Mrkvičkovi a hlavně Eduardu Cupákovi. Samozřejmostí se v Bělkově ojedinělém režijním pojetí staly výrazné herecké výkony v epizodních rolích (Zdeněk Řehoř, Vlastimil Bedrna, Rudolf Hrušínský st., Václav Voska atd.)."[1]

Reference

  1. ↑ BÍLEK, Petr. Týden v televizi. Tvorba: týdeník pro politiku, vědu a kulturu. 29. září 1982, čís. 39, s. 19. ISSN 0139-5513. 

Literatura

  • BÍLEK, Petr. Týden v televizi. Tvorba: týdeník pro politiku, vědu a kulturu. 29. září 1982, čís. 39, s. 19. ISSN 0139-5513. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“