O podezíravém králi

O podezíravém králi
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Délka84 min
ŽánrPohádka
RežieVlasta Janečková
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleMahulena Bočanová
Petr Štěpánek
Blanka Bohdanová
Petr Kostka
Josef Bek
Marek Vašut
Simona Postlerová
Výroba a distribuce
Premiéra1989
O podezíravém králi na ČSFDKinoboxu a KinoboxuFDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O podezíravém králi je československá televizní pohádka z roku 1989 režírovaná Vlastou Janečkovou. Byla natočena v Opočně.

Děj

Španělský král Filip se ožení s krásnou, ale chudou Charlottou. Je ale velmi žárlivý a nemá rád, když mladé královně zahradník hraje serenádu. Charlottu nemá ráda králova matka a plánuje, jak by ji mohla ze zámku vyhnat.

Na královský zámek přijede mladý anglický šlechtic lord Edward. Během svého pobytu se zamiluje do Carmen, nejmladší dcery dona Miguela, kterou si chce vzít. Po jejich návratu do Anglie navštíví lord Edward svého přítele, lorda Spencera, a vypráví mu o Charlottě. Lord Spencer královně Charlottě jako své neteři nechá poslat šaty, šperky a omluvný dopis, protože se kdysi zřekl své sestry a Charlottiny matky, která odešla z domu. Lord Edward předá šaty, šperky i dopis králově matce Viktorii. Král musí odjet a Charlotta je pozvána lordem Edwardem a jeho manželkou Carmen na oslavu k jejím rodičům. Charlotta váhá, protože se bojí jít na oslavu beze svého manžela, ale králova matka ji nabádá, aby šla, protože je to její královská povinnost. Dá jí i šaty a šperky od lorda Spencera, které ale vydává za své, z doby jejího mládí. Poté králova matka napíše svému synovi dopis o tom, co chce královna Charlotta udělat a žádá ho, aby se urychleně vrátil domů.

Během tance královny Charlotty se na oslavě objeví král, který se nenadále vrátil. Rozzlobí se na Charlottu a společně odcházejí domů, kde se pohádají a král nechá královnu zavřít do žaláře. Král chce podle zákona nechat Charlottu popravit a jeho matka ho přesvědčuje, aby ji jenom nechal vyhnat ze zámku. Mezitím žalářník pomohl královně Charlottě k útěku z vězení, takže král, který si chtěl s královnou promluvit, nachází vězení prázdné a považuje to za důkaz její viny. Charlotta se připojuje k družině lorda Edwarda, který se vrací do Anglie.

V Anglii je Charlotta zaměstnána u notáře Foxe jako mladý Španěl Juan. Jako do Juana se do ní zamiluje písařova dcera Joyce. V přestrojení za Juana je královna Charlotta poslána k lordu Spencerovi, který chce sepsat dokumenty o převodu veškerého svého majetku na královnu Charlottu. Ta ho přesvědčí, aby si ponechal alespoň zámek Hollins. Lord Spencer vypráví Juanovi (Charlottě), že poslal své neteři šaty, šperky a dopis, ale že dosud nedostal odpověď. Lord Spencer se s Juanem vypraví do Španělska.

Ve Španělsku lord Spencer vystupuje jako lord Hollins, který chce vzdát hold španělskému králi. Po jejich přijetí u krále přijde také řeč na to, že není přítomna královna Charlotta. Králova matka Viktorie vysvětluje lordu Hollinsovi (Spencerovi), jak moc se královna provinila. Královna Charlotta se odmaskuje a vysvětlí, že šaty a šperky dostala, ale dopis nikoliv. Lord Edward dosvědčí, že šaty od lorda Spencera předal králově matce Viktorii. Král prosí Charlottu za odpuštění, lord Spencer prozradí své pravé jméno a králova matka Viktorie je i se sluhou Fernandem vyhnána ze zámku. Na počest návratu královny Charlotty je uspořádána oslava a král si uvědomí, že není důvod, proč by třeba zahradník nemohl své královně zazpívat serenádu.

Obsazení

Mahulena Bočanovákrálovna Charlotta
Petr Štěpánekkrál Filip
Blanka Bohdanovákrálovna Viktorie, matka krále Filipa
Petr Kostkatajemník Fernando
Josef Beklord Spencer
Marek Vašutlord Edward
Simona PostlerováCarmen
Václav Knopnotář Fox
Dana MorávkováJoyce, dcera notáře Foxe
Lubomír Kostelkažalářník

V dalších rolích: Marcel Vašinka, Václav Vydra, Karel Fridrich, Bohuslav Čáp, Jiří Bruder, Blažena Holišová

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“