O poklad Anežky České je zábavní soutěžní pořad České televize o české historii, který byl vysílán v letech 1993 až 2003. Soutěž moderoval Marek Eben. První asistentkou byla Klára Kovaříková, jejíž účinkování v pořadu ukončil nástup na studia herectví. Díly z Libochovic a ze zámku Třeboň (I 1994) byly proto bez stálé asistentky. Konkurzem byla vybrána asistentka nová, Klára Doležalová, která si odbyla premiéru této roli v díle o Anežském klášteře. Poté, co Klára Kovaříková dostudovala první ročník herectví, vrátila se do pořadu, přesněji v díle z Pernštejna. Od té doby se obě Kláry po boku Marka Ebena střídaly, leč střídání nemělo stálý rytmus. Soutěž se odehrávala na různých historických objektech, zejména hradech a zámcích. Soutěž byla prokládána historickými scénkami, které sehráli významní čeští herci. Pětice soutěžících dostávala různé historické otázky.
Správné odpovědi odměňoval pregéř (Miroslav Fantyš) stříbrnými mincemi, za dobu vysílání soutěže měl pregéř jedinou absenci, v díle z Nelahozevsi.
V počátcích soutěže se každých 5 stříbrných mincí proměňovalo na 1 zlatý, a vítězství ve finále, kdy buď Marek Eben nebo Klára Kovaříková představovali neznámou osobnost, bylo rovněž bonifikováno 1 zlatým (5 stříbrnými). Po úpravě pravidel (v díle o Kutné Hoře I) se v průběhu soutěže přidělovaly jen stříbrné mince a za výhru ve finále náležely 3 stříbrné plus 1 zlatý, který ale pozbyl soutěžní hodnotu.
Soutěž byla rozdělena do 5 částí, které 5× za historii soutěže doplnila nesoutěžní mezihra (střelba z kuše na kance, poprava jablka mečem, házení kroužků, odívání se do brnění a zdobení perníčků).
část soutěže byla odpověď každého soutěžícího na otázku prostřednictvím křídy a tabulky (výjimečně papíru a brka). Za správnou odpověď byl udělen stříbrný, za špatnou žádný, od dílu Jindřichův Hradec I (1998) náležely za správnou odpověď 2 stříbrné, za špatnou nebyla žádná penalizace, od dílu Jaroměřice nad Rokytnou se opět uděloval pouze 1 stříbrný;
část soutěže „Kdo, kdy, kde“ obsahovala nejprve 15, (od dílu Zbraslav II) 10 soutěžních otázek testovou formou, za správnou odpověď náležel stříbrný, za špatnou žádný; pokud soutěžící nezískal za 1. a 2. část soutěže ani jeden stříbrný, byl (od dílu Jindřichův Hradec I (1998)) ze soutěže vyřazen;
část soutěže „Život ve staletích“ obsahovala 3 otázky, které byly bonifikovány 3 stříbrnými. Za správnou odpověď náležel 1 stříbrný, za špatnou odpověď (v počátcích soutěže) byl 1 stříbrný odebrán, posléze za špatnou odpověď nenáležela žádná penalizace, od dílu Jindřichův Hradec I (1998) se situace vrátila k prvotní úpravě;
část soutěže „Krása staletí“ obsahovala trojici otázek, a pokud chtěl soutěžící odpovědět, musel vsadit na svou odpověď 1 až 3 stříbrné. Pokud odpověděl správně, 1 až 3 stříbrné získal, pokud odpověděl špatně, příslušný počet stříbrných ztratil. Pokud měl soutěžící 0 stříbrných, sázka byla 1 stříbrný a špatná odpověď nebyla penalizována;
Křivoklát, dějiště prvních tří dílů pořadučást soutěže „Finále“ měla časový limit 150 sekund (2 a půl minuty), během níž se soutěžící snažili uhodnout jméno postavy, do které se převtělil Marek Eben či Klára. Povoleny byly pouze zjišťovací otázky, na něž šlo odpovědět „Ano“, „Ne“ nebo „Není mi známo“. V průběhu vysílání soutěže nebyly odpovědi takto formální, nicméně rámec zůstal zachován. Dotazy kladli soutěžící jeden po druhém, dokola. Právo odhadnout osobnost měl ten soutěžící, který naposledy kladl otázku, a nebo soutěžící, který se přihlásil k takové odpovědi. Pokud soutěžící jméno osobnosti neuhádl, byl z finále vyřazen a dotazovací kolo bylo bez něj. Po vypršení limitu byly soutěžícím předestřeny doplňující informace a o uhádnutí osobnosti se musel soutěžící přihlásit. Za doby, kdy se 5 stříbrných měnilo na 1 zlatý a za vyhrané finále byl rovněž 1 zlatý, mohlo finále mít při rovnosti mincí více vítězů. Po změně pravidel, kdy už se stříbrné mince neměnily na zlaté, nastal při rovnosti mincí u soutěžících (po vyhraném finále) rozstřel, kdy byla hádána další historická osobnost, tentokráte ale již přihlašovací formou během vyprávění informací ze života hádané osobnosti.
Na pořad v roce 2007 volně navázala podobně koncipovaná soutěžní hra O korunu krále Karla.
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Česko
