O statečném kováři
| O statečném kováři | |
|---|---|
| Původní název | O statečném kováři |
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 78 min. |
| Žánr | pohádka |
| Scénář | Bohumil Steiner Jaroslav Petřík |
| Režie | Petr Švéda |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Pavel Kříž, Janko Kroner, Vlado Müller, Lubor Tokoš, Ladislav Trojan, Míla Myslíková, Petr Čepek, Jiří Krytinář, Jiří Knot, Viliam Polónyi, Martina Gasparovičová, Oldřich Velen, Magda Reifová, Václav Kotva, Karel Semerád, Taťána Čechovská |
| Hudba | Petr Ulrych |
| Kamera | Jiří Kolín |
| Střih | Antonín Štrojsa |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1983 |
| Produkční společnost | Filmové studio Gottwaldov[1] |
| O statečném kováři na FP, ČSFD, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
O statečném kováři je česká filmová pohádka režiséra Petra Švédy z roku 1983 natočené na motivy pohádky Neohrožený Mikeš Boženy Němcové.[1]
Tvůrci
- Námět: Božena Němcová pohádka Neohrožený Mikeš
- Režie: Petr Švéda
- Pomocná režie: Ivan Frič
- Scénář: Bohumil Steiner, Jaroslav Petřík
- Hudba: Petr Ulrych
- Kamera: Jiří Kolín
- Kostýmy: Šárka Hejnová
- Střih: Antonín Štrojsa
- Zvuk: Radomír Koutek
Místa natáčení
V pohádce se objevuje zřícenina hradu Sirotčí hrad, hrad Buchlov, Kuželovský větrný mlýn, skanzen ve Strážnici a klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích.[2]
Děj
Silný a zvědavý kovářův syn a učeň Mikeš se vydává do světa. Cestou se k němu přidávají dva siláci, jedlík a mlynářský pomocník Matěj a dřevorubec Ondra. V hospodě se dozvědí o podivném zmizení tří princezen z království a rozhodnou se po nich pátrat. Zatímco Mikšův charakter zůstává během pátrání stále pevný, jeho společníci podléhají lákavým iluzím a kouzlům, čímž odhalují, že jim jde především o vlastní prospěch. Mikeš se nedá obalamutit kouzly a podaří se mu uzmout vousy strašáka, který postupně omráčil jeho druhy při vaření oběda. Vytržením vousů se strašák změnil na babici, která se jich dožadovala nazpět. Jejich tření babici velmi trápí a ta nakonec svolí, že Mikšovi pomůže najít princezny. Ty unesl z pomsty Černý král. Mikeš vysvobodí dvě z nich a předá je kumpánům, kteří ho ale zradí a nechají ho v podzemí. Mikeš se vydává zachránit třetí princeznu, která mu připadá navýsost atraktivní. Nakonec vyjde najevo, že právě ona je zakleta do oné ohyzdné babice. Mikeš s její pomocí zruší černou magii Černého krále a zlomí jeho moc, když rozdrtí černé vejce, v němž je ukryta.
Na hradě se zatím chystá svatba princezen s Ondrou a Matějem. Mikeš dorazí právě včas, aby zabránil jejich korunovaci. Král je radostiv, že jej Mikeš nezklamal a předá mu svou vládu. Mikeš se ožení, ale raději než kralování má práci v kovárně, kde často pobývá. Ušetřil životy Matěje i Ondry, kteří se vrátili ke svým původním pánům: Matěj trpí pod jhem mlynáře a Ondra musí kácet bory.
Citáty
- Hoř světýlko, plápolej, tupou sílu udolej. – Mikšova ochranná mantra
- Orel se křídly rozmáchl kováři. – při odchodu do světa
Odkazy
Reference
- ↑ a b Vom tapferen Schmied, Lexikon des Internationalen Films (německy)
- ↑ Místa natáčení na Filmová místa.cz
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“