Občanská válka v Iráku (2014–2017)

Související informace naleznete také v článku Irácko-kurdská krize (2017).
Irácká krize
konflikt: důsledky války v Iráku, občanská válka v Sýrii
Jednotky Lidových mobilizačních sil po bitvě u Fallúdže (22. května – 29. června 2016)
(c) Tasnim News Agency, CC BY 4.0
Jednotky Lidových mobilizačních sil po bitvě u Fallúdže (22. května29. června 2016)

Trvání1. leden 20149. prosinec 2017
(3 roky, 11 měsíců a 8 dnů)[1][2]
Místoseverozápadní Irák
Příčinydůsledky války v Iráku v letech 2003-2011 a přechodného období v letech 2011-2013
VýsledekPovstání Islámského státu v Iráku (2017–současnost)
Strany
Islámský státIslámský stát Islámský stát
Ansar al-IslámAnsar al-Islám Ansar al-Islám
Bílé vlajky

Irák stoupenci irácké strany Baas

  • Baasistická strana
    • Revoluční brigády 1920
    • Armáda Nakšbandíjského řádu
  • Svobodná irácká armáda (2014)
Irák Irácká republika

ÍránÍrán Írán
HizballáhHizballáh Hizballáh
SýrieSýrie Sýrie (2014)


Irácký KurdistánIrácký Kurdistán Irácký Kurdistán
Sindžárská aliance
Strana kurdských pracujících
Rojava Syrský Kurdistán


CJTF–OIR:


další zahraniční podpora:
Síla
Islámský stát 100 000–200 000
Irák cca 100 000
Irák 600 000
USA 5 000
Kanada 600
Spojené království 500
Francie 500
Itálie 500
Ztráty
Islámský stát +129 000 mrtvýchIrák +34 000 mrtvých a +42 000 zraněných
Irácký Kurdistán 1 837 mrtvých a 10 546 zraněných
180 mrtvých
Írán 43 mrtvých
Hizballáh 3 mrtvých
USA 57 mrtvých
Spojené království 1 mrtvý
Kanada 1 mrtvý
Francie 1 mrtvý
Německo 1 mrtvý

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Občanská válka v Iráku (2014–2017) byl do značné míry ukončený ozbrojený konflikt, který je od roku 2014 také nazýván Iráckou krizí. Po stažení amerických vojsk v roce 2011 pokračoval konflikt různých náboženských a etnických skupin s centrální vládou Iráku a sektářské násilí mezi těmito skupinami. Zvláštním jevem byl vznik tzv. Islámského státu (IS) a jeho krutovlády na částech území Sýrie a Iráku. Ten však byl po počátečních úspěších vojensky přemožen.

Povstání, zvláště sunnitské menšiny, proti vládě v Bagdádu, jež je prakticky v rukou ší'itské většiny, bylo přímým pokračováním odboje proti americké invazi do Iráku v roce 2003.[zdroj?!] Po stažení amerických vojsk se úroveň násilností zvýšila, když sunnitské ozbrojené skupiny přistoupily k útokům proti většinové ší'itské populaci s cílem podlomit důvěru ve schopnost Ší'ity dominované centrální vlády ochránit obyvatelstvo bez přímé americké podpory. Irácké ozbrojené skupiny byly stále více přitahovány probíhající občanskou válku v Sýrii, kde názorově velmi rozdílné sunnitské skupiny bojovaly proti syrské vládě, zatímco ší'itské skupiny, hlavně z Íránu a Libanonu, se připojily ke snaze syrskou vládu podpořit. V roce 2014 povstání dramaticky eskalovalo, když skupina známá jako Islámský stát v Iráku a Levantě dobyla druhé největší irácké město Mosul a další rozsáhlá území v severním Iráku. Konflikt v Iráku tak byl propojen s vývojem občanské války v Sýrii. Tento aspekt a pokusy o genocidu iráckých křesťanů a Jezídů vedly k opětovnému, i když omezenému zapojení amerických ozbrojených sil do iráckého konfliktu.

2011–2013

Irácká krize 2014

Do prosince 2013 probíhaly v západním Iráku střety mezi klanovými milicemi, iráckými bezpečnostními jednotkami a Islámským státem v Iráku a Levantě (ISIL). Na počátku ledna 2014 obsadily jednotky ISIL města Fallúdžu a Ramádí stejně jako většinu governorátu Anbár. V důsledku toho zahájila irácká armáda ofenzivu s cílem obnovit kontrolu nad ztraceným územím. Před začátkem ofenzivy přednesl irácký premiér kontroverzní projev, v němž charakterizoval nadcházející ofenzivu jako pokračování starobylé sektářské války mezi „následovníky Husajna a následovníky Jazída I.“ Odkazoval se tak k bitvě u Karbaly z 7. staletí. Tím si znepřátelil anbárské sunnity, kteří před tím spolupracovali s iráckou vládou.

Vítězství ISIS v sousední Sýrii upevnila její pozice v Anbáru. V červnu 2014 zahájil Islámský stát v Iráku a Levantě ofenzivu, během níž obsadil 5. června Samarru. Druhé největší irácké město Mosul bylo obsazeno 9. června. O dva dny později ho následoval Tikrít, rodiště Saddáma Husajna. Poté, co irácká armáda uprchla na jih, obsadily kurdské jednotky Kirkúk s přilehlými rafineriemi, který je součástí sporného území narovnaného iráckou vládou i kurdskou administrativou. Na konci června ztratil Irák kontrolu nad hranicemi s Jordánskem a Sýrií. Irácký premiér Núrí Málikí naléhal 10. června po pádu Mosulu na vyhlášení stavu ohrožení státu. Navzdory bezpečnostní krizi nedovolil irácký parlament premiéru Malikímu vyhlásit stav ohrožení, mnoho sunnitských a kurdských poslanců se totiž nezúčastnilo parlamentní schůze, protože odmítali rozšíření premiérových pravomocí.

29. června 2014 změnil ISIL své jméno na Islámský stát. Vyhlásil „chalífát“ zahrnující jak Sýrii, tak Irák. Poté se velitel Abú Bakr al-Bagdádí prohlásil „chalífou“, vůdcem všech muslimů.

V srpnu 2014 proběhla ofenziva Islámského státu proti kurdským územím v severním Iráku. Islámský stát vyhlásil chalífát – systém vlády založený na fundamentalistickém výkladu islámského náboženského práva – dopouštěl se únosů žen a dětí stejně jako masových poprav ší'itů a nemuslimů. Tyto akce vedly k masovému exodu místních Jezídů a křesťanů.

Na začátku ofenzivy Islámský stát obsadil jezídské město Sindžár, což vedlo k útěku tisíců Jezídů hledajících útočiště v pohoří Sindžár, kde byli ohrožování nedostatkem vody a dalších nezbytností. Po obsazení města bylo popraveno velké množství Jezídů. Situace v pohoří Sindžár hrozila množstvím úmrtí na dehydrataci a hladovění. Tato situace spolu s ostřelováním Irbílu vedla k americké intervenci. 8. srpna provedlo americké letectvo první nálety na pozice Islámského státu.

11. srpna 2014 jmenoval irácký prezident Fuád Masúm nového premiéra Hajdara Abádího, který získal podporu většiny frakcí iráckého parlamentu. Núrí Málikí přes počáteční nesouhlas odstoupil z funkce premiéra.

Dnes

Mapa irácké vojenské situace:
červeně území pod iráckou vládou,
šedivě území pod Islámským státem,
žlutě území pod iráckými Kurdy,
modře území pod místními nebo kmenovými milicemi.

I přes to, že Islámský stát byl de facto poražen, část jeho bojovníků se transformovala do milice Riyat al-Bayda neboli Bílých vlajek (anglicky White Flags), jejímiž členy jsou také kurdští mafiáni. Velí jim muž jménem Al Mansouri a jejich počet se odhaduje od 1300 do 2000 mužů. Disponují obrněnou technikou ale i dělostřelectvem. Pohybovat by se měli v horách a jejich cílem je ovládnout ropná pole v dané oblasti a osvobození zbytku IS z hor Hamrin v okolí města Hawija kde by měli mít dokonce výcvikový tábor.[3]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Iraqi insurgency (2011–present) na anglické Wikipedii, Northern Iraq offensive (June 2014) na anglické Wikipedii a Northern Iraq offensive (August 2014) na anglické Wikipedii.

  1. https://zpravy.idnes.cz/islamsky-stat-irak-syrie-0xx-/zahranicni.aspx?c=A171209_140536_zahranicni_aha
  2. https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/457367-valka-skoncila-irak-ohlasil-konecnou-porazku-islamskeho-statu.html
  3. The emergence of a new terrorist group in Iraq / Who are the "White Flags"? - Whatsapic. whatsupic.com [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-09. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
InfoboxHez.PNG
Drapeau pour infobox
Flag of the United Arab Republic.svg
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of the United Arab Republic (1958–1971).svg
Flag of Egypt (1958-1972) and flag of Syria (1958-1961) in the United Arab Republic. It also became the official flag of Syria since 1980.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
De facto SA-NES Flag.svg
Autor: Thespoondragon, Licence: CC BY-SA 4.0
The de-facto flag of the Autonomous Administration of Northeast Syria, its emblem on a white field.
Flag of Ansar al-Islam.svg
The flag of Ansar al-Islam; a militant group in Iraq. Flag features the shahada, with the writing in the white banner stating "لا إله إلا الله محمد رسول الله" (There is no god but Allah and Muhammad is the Messenger of God).
Flag of Iraq (2004–2008).svg
علم العراق، ١٤٢٩-١٤٢٥
Iraq war map.png
Autor: Absalao777, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the Second Iraqi War. After updating this map, please also update the date(s) at w:Module:Iraq Syria map date, used to denote the date in articles.
 
Controlled by the Iraqi Government
 
Controlled by ISIS
 
Controlled by Peshmerga (Kurdistan Regional Government) and other Kurdish forces from the Kurdistan Region
Flag of HPŞ.svg
Flag of Protection Force of Sinjar (Hêza Parastina Şingal, HPŞ)
Flag of Kurdistan Workers' Party.svg
Autor: Herrn, Licence: CC BY-SA 3.0
The official and current flag of the Kurdistans Workers' Party (PKK).
Socialist red flag.svg
The red flag commonly used by socialists, communists, some anarchists, and other left-wing or far-left groups.
Flag of the Ba'ath Party.svg
Flag of the Arab Socialist Baath (or, more accurately, Ba'th) Party (Arabic:
حزب البعث العربي الاشتراكي
Ḥizb al-Baʿth al-ʿArabī al-Ishtirākī)
Al-Hashd Al-Sha'abi forces in Fallujah after defeating ISIL.jpg
(c) Tasnim News Agency, CC BY 4.0
Liberation of Fallujah by Iraqi Armed Forces and The People's Mobilization (Shi'a militias)
Flag of Iraq (1963–1991).svg
Flag of Iraq, 1963-1991. Also flag of Syria, 1963-1972.
AQMI Flag asymmetric.svg
Flag of the Islamic State .This flag is also used by al-Shabaab, al-Qaeda in the Arabian Peninsula (AQAP), al-Qaeda in the Islamic Maghreb (AQIM), and Boko Haram. The design shows the shahada in an arrangement that includes the image of the historical "seal of Muhammad" (more precisely, the "seal" design is based on a 1980s facsimile of Ottoman era copies of letters written and sealed by Muhammad, in which the copyists had manually inked the seal impression; the jihadist flags seen in press photographs do not show the seal as circular but in a slightly irregular shape that faithfully mimicks one particular such specimen; see w:seal of Muhammad for details). Also note that the representation of this seal formerly uploaded to commons but since deleted is merely a graphist's "fictionalisation" of what the seal might have looked like; the actual artefact on exhibit as the "seal of Muhammad" in Istanbul is rectangular)
Seal of Combined Joint Task Force – Operation Inherent Resolve.svg
A vector version of the insignia of the Operation Inherent Resolve task force