Občanská záložna v Přelouči
| Občanská záložna v Přelouči | |
|---|---|
 Přeloučská záložna z pohledu Masarykova náměstí | |
| Účel stavby | |
sídlo záložny, galerie | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Architekt | Rudolf Kříženecký |
| Výstavba | 1899–1901 |
| Materiál | zdivo |
| Stavebník | Občanská záložna v Přelouči |
| Poloha | |
| Adresa | Masarykovo náměstí 44 535 01, Přelouč,  Česko |
| Ulice | Masarykovo náměstí |
| Souřadnice | 50°2′21,84″ s. š., 15°33′41,76″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36929/6-4753 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Občanská záložna v Přelouči je reprezentativní budova někdejší městské záložny v Přelouči, která byla postavena v letech 1899 až 1901 podle návrhu architekta Rudolfa Kříženeckého v novorenesančním slohu na Masarykově náměstí čp. 44. Vystavěna byla jako nové sídlo Občanské záložny v Přelouči, díky svým velkorysým rozměrům se následně stala důležitým místem společenského života města. Stavba byla roku 1958 zapsána jako kulturní památka.[1]
Historie
_02.JPG)
Stavba byla dokončena roku 1901 pro potřeby finančního ústavu Občanské záložny v Přelouči, občanské spolkové záložny, založené ve městě roku 1862.[2] Návrh stavby vypracoval pražský architekt Rudolf Kříženecký, který byl mj. žákem Josefa Schulze. Budova zaplnila celou východní část náměstí, svým stylem navazuje na stavbu městských škol při severní straně náměstí, dokončených roku 1888.
Po zániku přeloučské záložny budova částečně změnila využití, po roce 2000 byla sídlem bankovní pobočky. Nadále je používán zdejší společenský sál, kde mj. každoročně probíhá ceremoniál předávání Cen Františka Filipovského za přínos českému dabingu.[3]
Architektura stavby
Třipatrová budova patří k největším a architektonicky nejcennějším stavbám ve městě. Částečně kompenzuje mírný východní svah. Nese bohatou štukovou a sgrafitovou výzdobu, svou strukturou nese prvky italské renesanční architektury. Jihozápadnímu nároží pak dominuje mohutná věž s imitací zastřešeného ochozu dotvářející panoráma města. Stavba má též bohatě zdobený interiér.
Odkazy
Reference
- ↑ býv. občanská záložna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Díl 55: Občanská záložna v Přelouči - ústav, který psal dějiny města. Pardubice [online]. 2011-05-18 [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Ceny Františka Filipovského za dabing 2021 - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Občanská záložna v Přelouči na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: