Oběšený (Švihovská vrchovina)
Oběšený | |
---|---|
Pohled na vrch od Bohušova | |
Vrchol | 526 m n. m. |
Prominence | 147 m ↓ řeka Úslava |
Izolace | 3,4 km → Chocenická velká skála |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Pohoří | Švihovská vrchovina / Radyňská pahorkatina / Blovická pahorkatina / Zdemyslická pahorkatina / Štítovská část[1] |
okrsek | Blovická pahorkatina |
Souřadnice | 49°34′4″ s. š., 13°34′20″ v. d. |
Nejsnazší trasa | silnice III/11743 |
Povodí | Úslava → Berounka → Vltava |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oběšený (526 m n. m.) je vrch ležící mezi městem Blovice a obcí Smederov v okresu Plzeň-jih. Se svými 526 metry se jedná o nejvyšší vrchol v bezprostřední blízkosti Blovic.[2] Vrch používán během cvičení ČSLA jako stanoviště radiolokačních prostředků.[3]
U silnice III. třídy III/11743, která je zároveň modrou turistickou trasou a která prochází nedaleko vrcholu, se nachází Smederovská vyhlídka.[4] Vrch je vyhledáván i horolezci, kteří využívají až 13 metrů vysoké skalní útvary směrem od řeky Úslavy.[5]
Název
Vrch je pojmenován dle pověsti, kdy na hradišťském panství byl správcem jistý Jiří, kterému se líbila děvečka Marie ze Smederovského statku. Ta mu však nebyla po vůli, protože byla zamilována do sluhy Martina. Jiří zavřel Martina do místního vězení s tím, že ho pošle na vojnu do Klatov. Marie to však psychicky neunesla a na blízkém vrchu (právě vrch Oběšený) spáchala sebevraždu oběšením. Martin v noci z vězení utekl a její tělo pohřbil a začal předstírat duševní poruchu, čímž se dostal z vězení a nemusel na vojnu. Po několika letech vezl kočí Martin správce Jiřího okolo vrchu a oběma se událost připomněla. Po krátké hádce, během které se otevřely staré křivdy i skutečnost, že Martin duševní poruchu hrál, Martin udeřil správce několikrát do hlavy, čímž ztratil vědomí, a nasměroval vůz s koňmi do nedaleké propasti řeky Úslavy, přičemž z vozu sám vyskočil. Dlouho se díval na strom, na kterém se jeho milá před několika lety oběsila a potom sám skočil do propasti. A od té doby se vrch, na kterém skonali tři nešťastní lidé, nazývá Oběšený.[6]
Reference
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geromorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
- ↑ https://www.nabidkamajetku.cz/api/Property/Attachment/88b5331b-2130-4eda-9787-f13ce8264691
- ↑ https://cyklotoulani-blovickem.estranky.cz/clanky/blovice.html
- ↑ HOROSVAZ. Oběšený - Český horolezecký svaz - ČHS. www.horosvaz.cz [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
- ↑ GEOCACHING. Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site. www.geocaching.com [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-02. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Jakub Sochor, Licence: CC BY 4.0
Pohled na vrch Oběšený u Blovic směrem od Bohušova (od severu)