Oběti heydrichiády
Toto je seznam 294 obětí (druhé) heydrichiády, tj. těch, kteří byli popraveni v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, uskutečněného během operace s krycím názvem Anthropoid. Většinou spolupracovali s československými výsadkáři Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem na přípravě atentátu. V některých případech se jedná i o rodinné příslušníky spolupracovníků. Popravy proběhly v koncentračním táboře Mauthausen.
Podrobněji
Z Bohušovic nad Ohří vyjel dne 22. října 1942 železniční transport převážející 460 osob, z nichž větší část (262 lidí) byla odsouzena k smrti v souvislosti s tak zvanou „akcí parašutisté“. Vlak projel Prahou, Táborem, Českými Budějovicemi a dojel do rakouského Lince, kde z jižního směru přešel do směru východního, aby nakonec 23. října 1942 zastavil poblíž Dunaje na nádraží v Mauthausenu. Právě zde již Němci více než 4 roky provozovali koncentrační tábor třetího (nejtěžšího) kvalifikačního stupně. Po výstupu vězňů z vagonů byli na nádražním peróně rozděleni na ženy a muže.[1]
Ženy byly transportovány dále po silnici v nákladních vozech, zatímco muži v pětistupu pokračovali dále pěšky stejným směrem jako náklaďáky. Kolona pěších byla po obou stranách hlídána muži – mauthausenskou strážní službou v uniformách SS. Po průchodu mezi budovami městečka se cesta za městečkem zařízla do prudce stoupajícího hlubokého úvozu. Tady dozorci (v rámci „uvítacího ceremoniálu“) začali nově příchozí mlátit pažbami pušek či jinými (k tomuto účelu) předem připravenými předměty. Cesta vedla ke statku a na křižovatku ve tvaru písmene „T“, kde začínalo pásmo venkovní hranice koncentračního tábora. Odtud bylo vidět kamenné zdi tábora se strážními věžemi s ozborojenci. Venkovní hranice tábora byla na perimetru obehnána plotem z ostnatého drátu, kterému v pravidelných rozestupech vévodily dřevěné strážní věže.[1]
Na rozlehlém nádvoří koncentračního tábora se obě skupiny vězňů sešly, aby se podrobily vstupní očistné proceduře ve „sprchárně“. Po odložení šatů sestupovali po úzkém schodišti do sklepních prostor zděné budovy. Vstupní hygiena se odehrávala ve velké místnosti opatřené rozvody vody pod stropem. Každý z vězňů byl osprchován, oholen, ostříhán a zbaven veškerého ochlupení. Poté museli polonahé osoby nastoupit na apellplatz, kde mezi nimi procházel velitel koncentračního tábora SS-Sturmbannführer Franz Ziereis a každého se vyptával na jméno a povolání.[1]
Z celkových 460 nově příchozích osob byla vyčleněna skupina „neparašutistů“, kteří byli odvedeni na karanténní blok číslo 17. Ostatní skupina 262 vězňů (souvisejících s „parašutisty“) byla přesunuta k tak zvanému „bunkru“, kde byli soustředěni v koutu, tvořeném zdmi bunkru, krematoria a táborovou obvodovou zdí. Tady odsouzenci strávili noc z 23. října na 24. říjen 1942. Ráno těsně před 8.30 začalo vyvolávání jmen. Dvě minuty před 13.00 byla přestávka a popravčí personál měl nárok na půlhodinovou přestávku na oběd.[1]
Výstřely z malorážní pistole byly přehlušovány hlasitou hudbou z gramofonu a na celý průběh poprav dohlížela speciálně sestavená komise gestapáků z Prahy, která dorazila do Mauthausenu 23. října 1942. Poslední oběť byla popravena v 17.42.[1]
V koncentračním táboře Mauthausen bylo v sobotu 24. října 1942 popraveno 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů.[2] Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů.
Jednalo se o odbojáře, jejich příbuzné a celé rodiny, zkrátka o podporovatele parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive.[2] Popravě předcházel stanný soud pražského gestapa (jedno jeho zasedání se konalo 29. září 1942 a další jeho zasedání pak 5. října 1942) a deportace (22. října 1942 resp. 23. října 1942) z věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně k fyzické likvidaci do koncentračního tábora Mauthausen.[2]
Další skupina 31 spolupracovníků parašutistů byla v KT Mauthausen popravena 26. ledna 1943 a poslední František Pecháček ještě 3. února 1944.[2] Celkem se jednalo o 294 popravených osob (z toho bylo 150 žen) a to včetně dětí ve věku 14 až 17 let.[2]
Exekuce osob odsouzených k trestu smrti se konala v odstřelovacím koutě (německy: Genickschussecke) přikrytém černou látkou a maskovaném jako osobní „výškoměr“, který se nacházel v mauthusenském bunkru.[3] Popravovaní byli zavražděni střelnou ranou do týla a to tak, že k fingované lékařské prohlídce byli přiváděni samostatně jeden po druhém.[2] V místnosti s odstřelovacím koutem se museli postavit zády ke stěně s vyznačeným „výškoměrem“. Skrytým otvorem ve zdi pak byli střeleni malorážní pistolí do týla. Poprava 262 českých vlastenců dne 24. října 1942 trvala téměř 9 hodin (od 8.30 do 17.42), kdy byli vražděni ve dvouminutových intervalech.[2]
Těla popravených byla poté spálena a popel byl nakonec vysypán na smetiště za koncentračním táborem.[2]
- „Bunkr“, „odstřelovací kout“ a fiktivní „výškoměr“
Pohled na budovu „Bunkru“ z místa tzv. Appelplatzu (shromaždiště osob)
Místnost v „Bunkru“, kde se nacházel odstřelovací kout (Genickschussecke)
Fiktivní výškoměr, pohled ze strany „měřené osoby“ (resp. popravovaného)
Fiktivní výškoměr, pohled ze strany popravčího. V dolní polovině snímku je ruka s nabitou malorážní pistolí; hlaveň zbraně je prostrčena štěrbinou „výškoměru“
Lidé popravení 24. října 1942 (262 popravených)
(A až B)
| Jméno | Příjmení | Rodné příjmení | Portrét osoby | Datum narození | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Břetislav | Bauman | .jpg) | 3. prosince 1905 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Emilie | Baumanová | Basařová | .jpg) | 17. února 1916 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Jindřich | Bautz | 30. ledna 1891 | Spolupráce s výsadkem Out Distance | ||
| Josefa | Bautzová | Vlásková | 6. ledna 1892 | Spolupráce s výsadkem Out Distance | |
| Jan | Bejbl | .jpg) | 26. září 1893 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance, Steel | |
| Antonie | Bejblová | Chalupová | .jpg) | 17. ledna 1893 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Jan | Beňo | .jpg) | 6. února 1908 | Manžel Terezie Beňové, rozené Valčíkové; spolupráce s výsadkem Silver A | |
| Terezie | Beňová | Valčíková | .jpg) | 5. listopadu 1912 | Sestra Josefa Valčíka, spolupráce s výsadkem Silver A |
| Vladimír | Bergauer | _AI.jpg) | 18. září 1898 | ukrývali anglického letce majora Ronalda Littledalea[2] | |
| Markéta | Bergauerová | Kňourková | 6. února 1904 | ukrývali anglického letce majora Ronalda Littledalea[2] | |
| Zdenko | Bergmann | .jpg) | 25. srpna 1895 | manželka syna jeho sestry darovala kolo Vlastimilu Moravcovi, kolo bylo použité Jozefem Gabčíkem při útoku na R. Heydricha[2] | |
| Zdena | Bočková | Pouznarová | _Bohumil_Bocek_(1894_1952).jpg) | 10. března 1907 | Spolupráce s výsadkem Silver A, manželka příslušníka československé armády plukovníka Bohumila Bočka v Anglii |
| Alexandr | Bondy |  | 3. října 1874 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Hilda | Bondyová | Bergmannová |  | 8. června 1887 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Lydie | Bondyová | Holznerová |  | 3. září 1921 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid, Lydie Bondyová darovala kolo Vlastíku Moravcovi, které použil Jozef Gabčík |
| Adolf | Bradáč | _AI.jpg) | 15. června 1901 | Spolupráce s výsadkem Out Distance; podpůrná síť parašutistů | |
| Marie | Bradáčová | Zíková | _AI.jpg) | 24. května 1906 | Spolupráce s výsadkem Out Distance; podpůrná síť parašutistů |
| Emil | Brunclík |  | 11. ledna 1889 | ukrývali anglického letce majora Ronalda Littledalea | |
| Marie | Brunclíková | Gregorová |  | 24. července 1898 | ukrývali anglického letce majora Ronalda Littledalea |
| Jan | Brych | .jpg) | 2. března 1912 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid, Jan Brych mladší: starší syn manželů Brychových (zasnouben s Helenou Vejvodovou, rozenou Machovou) | |
| Josef | Brych | 8. září 1918 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid; mladší syn manželů Brychových (jeho manželkou byla Božena Brychová, rozená Havlíčková) | ||
| Božena | Brychová | Havlíčková | 29. listopadu 1921 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid, manželka Josefa Brycha | |
| Marie | Brychová | 8. června 1914 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid; Marie Brychová mladší: dcera manželů Brychových (prostřední potomek) | ||
| Marie | Brychová | Maturová | .jpg) | 29. června 1893 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid, manželka Jana Brycha staršího (nebyl popraven) |
(C až F)
| Jméno | Příjmení | Rodné příjmení | Portrét osoby | Datum narození | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Anna | Čalounová–Letenská | Svobodová | .jpg) | 29. srpna 1904 | poskytla úkryt MUDr. Břetislavu Lyčkovi, který ošetřil parašutistu rotmistra Jana Kubiše |
| Josef | Čejka | .jpg) | 30. října 1873 | poskytl pomoc docentu Vladimíru Krajinovi při útěku | |
| Marie | Černická | Antoniová | 24. listopadu 1898 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Ferdinand | Černický | 23. února 1889 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Miloslav | Černický | 31. srpna 1922 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Marie | Čiklová | Klyšová |  | 13. října 1907 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid; manželka pravoslavného duchovního Václava Čikla (* 13. ledna 1900 Slavětín – 4. září 1942 Praha-Kobylisy) |
| Antonín | Čuřík | 24. března 1884 | ukrývání E. Vejvody ze sítě poskytující úkryt MUDr. Břetislavu Lyčkovi | ||
| Marie | Čuříková | 30. července 1888 | ukrývání E. Vejvody ze sítě poskytující úkryt MUDr. Břetislavu Lyčkovi | ||
| František | Drašner | .jpg) | 1. srpna 1896 | spolupráce s ÚVOD (docent Vladimír Krajina); manžel Vilemíny Drašnerové (1897–1942) | |
| František | Drašner | 2. května 1923 | spolupráce s ÚVOD (docent Vladimír Krajina); syn manželů Drašnerových (Františka a Vilemíny); někdy uváděn jako František Drašner mladší | ||
| Vilemína | Drašnerová | Hurdálková | .jpg) | 1. května 1897 | spolupráce s ÚVOD (docent Vladimír Krajina); manželka Františka Drašnera (1896–1942) |
| Karel | Dub | 21. dubna 1899 | Spolupráce s výsadkem Out Distance | ||
| Miroslava | Dubová | Čermáková | 13. ledna 1908 | Spolupráce s výsadkem Out Distance | |
| Petr | Fafek | .png) | 30. června 1893 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Liboslava | Fafková | Jiránková | .jpg) | 10. října 1892 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Liboslava | Fafková |  | 12. prosince 1922 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Rela | Fafková |  | 30. června 1920 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Jaroslav | Falta | 16. května 1893 | sokolský odboj; obstarávání falešných dokladů pro parašutisty;[4] | ||
| Jaroslav | Falta | .jpg) | 20. července 1903 | Spolupráce s výsadkem Silver A; sokolský odboj (Odbojová skupina S21B); obstarávání falešných dokladů pro parašutisty | |
| Eva | Faltová | .jpg) | 15. ledna 1927 | sokolský odboj; obstarávání falešných dokladů pro parašutisty;[4] | |
| Jarmila | Faltová | Plísková | 22. března 1911 | sokolský odboj; obstarávání falešných dokladů pro parašutisty | |
| Milada | Frantová | Reimová |  | 28. září 1906 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
(G až J)
| Jméno | Příjmení | Rodné příjmení | Portrét osoby | Datum narození | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Marie | Gruzínová | Králová | 16. prosince 1904 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| František | Hampl | 2. července 1908 | sokolský odboj; podpůrná síť parašutistů | ||
| Jiřina | Hamplová | Sulová | 15. května 1911 | sokolský odboj; podpůrná síť parašutistů | |
| Josef | Hanzl |  | 26. března 1903 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Zdeňka | Hanzlová | Holubová |  | 10. září 1904 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů |
| Jaroslav | Hejcman | 28. března 1905 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Milena | Hejcmanová | Stejskalová | 7. ledna 1909 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Milada | Hejlová | Jasanská |  | 1. března 1906 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Kateřina | Hešová | Samcová |  | 20. října 1889 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky |
| Jan | Heš | 21. listopadu 1889 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | ||
| Frieda | Holznerová | Grünhutová | 24. května 1898 | matka Lydie Bondyové | |
| Vratislav | Hošek |  | 20. listopadu 1913 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Vlasta | Hošková | Šeborová | 1. října 1919 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Jiří | Hrdlička | 24. prosince 1922 | pomoc parašutistům při zapalování ohňů před náletem na továrnu Škoda Plzeň | ||
| Aloisie | Hrdličková | Krejová | 18. února 1891 | pomoc parašutistům při zapalování ohňů před náletem na Škodu Plzeň | |
| Rostislav | Hrnčiřík | 27. dubna 1901 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Anna | Hrušková | 13. srpna 1876 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Antonín | Ivanov | 10. června 1890 | Spolupráce s výsadkem Silver A | ||
| Josef | Janeček |  | 4. září 1902 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Anna | Janečková | Rajská |  | 14. května 1900 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Zdenka | Janíková | Sovíková | 11. dubna 1909 | Spolupráce s výsadky Anthropoid a Out Distance | |
| Viktor | Jarolím | .jpg) | 24. července 1882 | otec parašutisty Adolfa Opálky (výsadek Out Distance) | |
| Karel | Jedlan | 1. listopadu 1903 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetisava Lyčky | ||
| Miroslav | Jelínek | 3. října 1913 | |||
| Alžběta | Jesenská | Guttmannová |  | 29. února 1904 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Silver A[2] |
| Žofie | Jesenská | Vojtová |  | 21. dubna 1903 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Silver A[2] |
| Jan | Jesenský |  | 5. března 1904 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Silver A[2] | |
| Jiří | Jesenský |  | 27. září 1905 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Silver A[2] |
(K)
| Jméno | Příjmení | Rodné příjmení | Portrét osoby | Datum narození | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Terezie | Kaliberová | Veselá |  | 29. července 1901 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Silver A |
| František | Karabel | 31. července 1905 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | ||
| Jarmila | Karabelová | Machačková | 3. ledna 1907 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | |
| František | Karban | 20. července 1886 | podpůrná síť parašutistů | ||
| Josef | Karban | 26. srpna 1915 | podpůrná síť parašutistů | ||
| Marie | Karbanová | Karlová | 9. prosince 1895 | podpůrná síť parašutistů | |
| Václav | Khodl | _AI.jpg) | 15. srpna 1920 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Václav | Khodl | _AI.jpg) | 22. října 1895 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Emanuela | Khodlová | Smržová | 5. prosince 1897 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Karel | Klouda | 29. ledna 1909 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Marie | Kloudová | Nováková | 31. května 1914 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Josef | Kolařík | .png) | 16. listopadu 1914 | Spolupráce s výsadkem Silver A; manžel Marie Kolaříkové (sestra parašutisty Josefa Valčíka) | |
| Marie | Kolaříková | Valčíková | _AI.jpg) | 25. března 1917 | Spolupráce s výsadkem Silver A; sestra parašutisty Josefa Valčíka |
| Josef | Kolda | 9. dubna 1899 | poskytl úkryt docentu Vladimíru Krajinovi | ||
| Marie | Kotrbová | Kolcová (nebo Kolocová) |  | 26. ledna 1904 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky |
| Josef | Koudela | 12. února 1892 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Josefa | Koudelová | Prchlová (nebo Prchalová) | 15. března 1900 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Věra | Koudelová | 6. května 1920 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Marie | Kovárníková |  | 16. února 1914 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| František | Král |  | 2. března 1884 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Steel | |
| Václav | Král | _Portret.png) | 2. května 1891 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Steel | |
| Helena | Králová | .jpg) | 21. června 1925 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Steel | |
| Karolína | Králová | Krčilová |  | 2. dubna 1900 | (Karolína Sabina Králová byla sestrou Marie Moravcové, rozené Krčilové); spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Steel |
| Pavla | Králová | Pichlová | .jpg) | 3. března 1896 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Steel |
| Antonín | Křovák | 1. září 1882 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Marie | Křováková | Novotná | 6. dubna 1889 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Bedřich | Kubice |  | 7. července 1900 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Marie | Kubicová | Lorencová |  | 18. ledna 1905 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů |
| František | Kubiš | .png) | 25. září 1887 | otec parašutisty rotmistra Jana Kubiše | |
| Jaroslav | Kubiš | .jpg) | 6. července 1916 | Spolupráce s výsadky Anthropoid a Bivouac; bratr parašutisty rotmistra Jana Kubiše | |
| Rudolf | Kubiš | .jpg) | 29. května 1912 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid, bratr parašutisty rotmistra Jana Kubiše | |
| Jitka | Kubišová | .png) | 11. listopadu 1925 | nevlastní sestra parašutisty rotmistra Jana Kubiše | |
| Marie | Kubišová | .png) | 12. listopadu 1920 | nevlastní sestra parašutisty rotmistra Jana Kubiše | |
| Marie | Kubišová | Kučerová | .png) | 26. srpna 1912 | manželka Rudolfa Kubiše (Rudolf Kubiš byl bratr parašutisty rotmistra Jana Kubiše) |
| Vlasta | Kubišová | .png) | 27. března 1924 | nevlastní sestra parašutisty rotmistra Jana Kubiše | |
| Bohuslav | Kučera | 23. prosince 1891 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Silver A | ||
| Vojtěch Kučera | Vojtěch Kučera | _AI.jpg) | 23. prosince 1891 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Silver A | |
| Marie | Kučerová | Sedláková | _AI.jpg) | 23. listopadu 1900 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Silver A |
| Věnceslava | Kučerová | Máslová | 21. září 1881 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Silver A | |
| Věra | Kučerová | _AI.jpg) | 15. června 1923 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Silver A | |
| Antonín | Kuthan | 7. června 1896 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Barbora | Kuthanová | Voráčková | 4. února 1904 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
(L až M)
| Jméno | Příjmení | Rodné příjmení | Portrét osoby | Datum narození | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Jan | Lapeš | 9. července 1909 | (někde uváděn nesprávně jako Jan Lápis) bratranec Jana Kubiše | ||
| Josef | Liška | 28. března 1903 | bratranec Jana Kubiše | ||
| Aloisie | Lišková | Kubišová | 7. ledna 1881 | teta parašutisty rotmistra Jana Kubiše | |
| Anežka | Lišková | 8. srpna 1916 | sestřenice parašutisty rotmistra Jana Kubiše | ||
| Miroslav | Löbl | .jpg) | 1. ledna 1926 | Spolupráce s výsadky Anthropoid a Silver A; studující, v době popravy mu bylo 16 let; syn Ireny Löblové a jejího manžela Theodora Löbla; bratr Věry Löblové | |
| Irena | Löblová | Třebícká | .jpg) | 30. října 1895 | Spolupráce s výsadky Anthropoid a Silver A; matka Miroslava Löbla a Věry Löblové; manželka Theodora Löbla |
| Věra | Löblová | .jpg) | 31. srpna 1922 | Spolupráce s výsadky Anthropoid a Silver A; dcera Theodora Löbla a jeho manželky Ireny Löblové; sestra Miroslava Löbla; Věra Löblová byla snoubenkou Vlastimila „Ati“ Moravce | |
| Ladislav | Lohniský | _AI.jpg) | 1. března 1906 | sokolský odboj | |
| Leopold | Lohniský |  | 19. ledna 1913 | sokolský odboj | |
| Karel | Louda | .jpg) | 3. května 1904 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Marie | Loudová | Ornestová | _Sepie.jpg) | 30. října 1915 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Františka | Lyčková | Mannová | _AI.jpg) | 3. března 1889 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Anna | Malinová | Komárková |  | 20. května 1914 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Václav | Mareček | _Legie.jpg) | 11. listopadu 1894 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Libuše | Marečková | 10. července 1925 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Marie | Marečková | Božiliová nebo Bošiliová | 23. ledna 1897 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Anna | Maruščáková |  | 31. července 1923 | milostný dopis, který jí zaslal dělník Václav Říha (neměl nic společného s odbojem) byl záminkou k vyhlazení Lidic | |
| Alexandr | Miniv | 28. května 1895 | Místo narození: Stryj; zajišťoval falešná lékařská osvědčení | ||
| Marie | Minivová | Ebelová | 12. září 1907 | ||
| Anna | Moravcová | Hrodková | _AI.png) | 26. července 1912 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů |
| Alois | Moravec | .gif) | 25. ledna 1887 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Silver A; manželka Marie Moravcová před zatčením spáchala sebevraždu; syn Miroslav Moravec (* 1918) padl 7. června 1944 jako příslušník RAF[2] | |
| Miroslav | Moravec | _AI.png) | 8. června 1905 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Vlastimil | Moravec |  | 17. března 1921 | Přezdívaný Aťa. Spolupráce s výsadky Anthropoid, Out Distance a Silver A;[2] byl snoubencem Věry Löblové | |
| Helena | Mühlmanová | Navrátilová | 4. srpna 1889 | podpůrná síť parašutistů | |
| František | Münzberger | 29. ledna 1898 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | ||
| Anastázie | Münzbergerová | Veselá | 25. června 1898 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | |
| Helena | Münzbergerová | 9. srpna 1925 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | ||
| Miloslava | Münzbergerová | 4. března 1924 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky |
(N až O)
| Jméno | Příjmení | Rodné příjmení | Portrét osoby | Datum narození | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Josef | Nitka | 17. června 1905 | podpůrná síť parašutistů | ||
| Anna | Nitková | Nováková | 13. července 1906 | podpůrná síť parašutistů | |
| František | Novák | 13. října 1884 | manžel sestry matky parašutisty rotmistra Jana Kubiše | ||
| Václav | Novák | 10. května 1921 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Václav | Novák | 18. ledna 1893 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Anna | Nováková |  | 23. května 1919 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Jindřiška | Nováková |  | 6. května 1928 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid; po atentátu na R. Heydricha odvezla Kubišovo kolo, nejmladší popravená z této skupiny a vůbec nejmladší popravená v Mauthausenu za celou dobu druhé světové války | |
| Marie | Nováková | Soukupová | 2. února 1897 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Miroslava | Nováková | 31. srpna 1925 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Jan | Novotný | 6. dubna 1912 | |||
| Vlasta | Oktábcová | Černá | .jpg) | 20. března 1913 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů |
| Karel | Olšanský | 26. července 1908 | |||
| Cyril | Ondrák | 5. července 1882 | Spolupráce s výsadkem Silver A | ||
| Marie | Opálková | 5. července 1882 | Spolupráce s výsadkem Out Distance; teta parašutisty Adolfa Opálky | ||
| Antonín | Opička | 17. dubna 1903 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | ||
| Václav | Ornest | .gif) | 6. listopadu 1887 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Františka | Ornestová | Skradletová nebo Škrdletová | 4. října 1890 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Miluše | Ornestová | 27. ledna 1921 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Vladimír | Ort |  | 23. prosince 1911 | podpůrná síť parašutistů |
(P až Ř)
| Jméno | Příjmení | Rodné příjmení | Portrét osoby | Datum narození | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Zdenka | Paková |  | 8. listopadu 1906 | spolupráce s ÚVOD (doc. Vladimír Krajina), ukrývání anglického letce majora Ronalda Littledalea[2] | |
| Jiří | Paleček | 18. října 1921 | |||
| Bohumil | Pelcák | 25. dubna 1905 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| František | Pelcák | .jpg) | 6. června 1879 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Marie | Pelčáková | Polívková | 19. července 1879 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Jaroslav | Piskáček |  | 3. května 1897 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Miroslav | Piskáček |  | 31. března 1927 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Antonie | Piskáčková | Hrušková |  | 8. června 1900 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Jiří | Pleskot |  | 3. února 1901 | obstarával falešná lékařská osvědčení | |
| Eliška | Pleskotová | Görnerová | 13. září 1906 | Někde uváděná jako Ela | |
| Alžběta | Poláková | Wissbererová nebo Weisbergerová | 14. prosince 1891 | ||
| Antonín | Pouznar | .jpg) | 16. října 1881 | Spolupráce s výsadkem Silver A | |
| Zdenka | Pouznarová | Procházková | .jpg) | 2. ledna 1885 | Spolupráce s výsadkem Silver A |
| Františka | Právcová | Kubišová | 28. dubna 1915 | sestra parašutisty Jana Kubiše; místo narození: Dolní Vilémovice č.p. 79 | |
| Rudolf | Právec | 31. března 1912 | místo narození: Běhařovice | ||
| Jaroslav | Procházka | 2. prosince 1887 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Eliška | Procházková | Strommerová | 11. listopadu 1894 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Božena | Rebcová | Počepická | 13. července 1907 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Augustin | Rebec | 30. července 1905 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Jiří | Růta | 21. března 1923 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Václav | Růta | 25. června 1890 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Marie | Růtová | Rausová | .jpg) | 21. února 1888 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Ludmila | Ryšavá | Sonnevendová |  | 27. června 1908 | podpůrná síť parašutistů, dcera Jana Sonnevenda |
| Josef | Ryšavý | 13. listopadu 1896 | podpůrná síť parašutistů | ||
| Václav | Říha |  | 1. února 1919 | nepohodlný svědek, jeho milostný dopis Anně Maruščákové byl záminkou k vyhlazení Lidic |
(S až Š)
| Jméno | Příjmení | Rodné příjmení | Portrét osoby | Datum narození | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Karel | Sedlák | 4. listopadu 1916 | Spolupráce s výsadkem Silver A | ||
| Soňa | Sedláková | Poláková | 22. dubna 1921 | Spolupráce s výsadkem Silver A, někdy uváděna jako Sonja | |
| František | Sívek | .png) | 30. listopadu 1910 | Spolupráce s výsadkem Silver A, manžel sestry Josefa Valčíka | |
| František | Slavíček | .gif) | 11. ledna 1890 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Otakar | Slavíček | 18. září 1920 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Ludmila | Slavíčková | 11. září 1925 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Marie | Slavíčková | Smrčková | .gif) | 3. října 1899 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Jaroslav | Smrž | .jpg) | 24. září 1904 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Jarmila | Smržová | Holasová nebo Holubová | .jpg) | 19. listopadu 1907 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Soběslav | Sobek | .jpg) | 29. září 1887 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Marie | Sobková | Trösterová | _prostovlasa.jpg) | 6. července 1902 | |
| Marie | Sonnevendová | Lorek nebo Lorková | 4. března 1888 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid, manželka Jana Sonnevenda | |
| Ludmila | Soukupová | Kovárníková |  | 5. ledna 1912 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Marie | Stará | Hrůzová | 19. března 1902 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Jaroslav | Starý | 22. dubna 1891 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Anna | Stehlíková | Šimková | 28. března 1895 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Bohuslav | Strnad |  | 1. března 1905 | Sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Marie | Strnadová | Plánická |  | 17. května 1899 | Sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů |
| František | Svatoš | 14. března 1902 | Spolupráce s výsadky Anthropoid a Out Distance | ||
| Josef | Svatoš | 8. listopadu 1896 | Spolupráce s výsadky Anthropoid a Out Distance | ||
| Rudolf | Svatoš | 30. října 1905 | Spolupráce s výsadky Anthropoid a Out Distance | ||
| Marie | Svatošová | Nová | 19. června 1912 | Spolupráce s výsadky Anthropoid a Out Distance | |
| Karel | Svěrák | .jpg) | 17. července 1927 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Karel | Svěrák | .jpg) | 22. října 1889 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Iris | Svěráková | .jpg) | 8. listopadu 1925 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Marie | Svěráková | Janů | .jpg) | 29. ledna 1918 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Jan | Sysel | 16. ledna 1899 | Sokolský odboj | ||
| Božena | Syslová | Uhliřník nebo Uhlyariková | 21. září 1900 | Sokolský odboj | |
| Gertruda | Šašková |  | 20. listopadu 1896 | ukrývání britského letce majora Ronalda Littledalea | |
| Karel | Šebesta | 25. října 1898 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Marie | Šebestová | Voráčková | 31. října 1908 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| František | Šmakal | .jpg) | 14. září 1896 | podpůrná síť parašutistů; MUDr. František Šmakal byl manželem Ivany Šmakalové, někdy uváděné jako Iva Šmakalová. | |
| Ivana | Šmakalová | Neubauerová | _B.jpg) | 23. června 1888 | Spolupráce s výsadkem Silver A, podpůrná síť parašutistů; manželka MUDr. Františka Šmakala |
| Jan | Šourek | .jpg) | 20. května 1892 | poskytl úkryt docentu Vladimíru Krajinovi | |
| Julie | Špinarová | Blochová | 18. května 1900 | ||
| Leopold | Šrámek | .jpg) | 11. května 1882 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Anna | Šrámková | Dolejšková | .jpg) | 25. prosince 1902 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Václav | Šulc | 31. prosince 1909 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Jaroslavaá | Šulcová | Řepová | 19. července 1920 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Vladimír | Šustr | 2. prosince 1909 | bratr zpravodajského důstojníka čs. armády v Anglii štábního kapitána Jaroslava Šustra[2] |
(T až Z)
| Jméno | Příjmení | Rodné příjmení | Portrét osoby | Datum narození | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| František | Trojan | 16. srpna 1899 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | ||
| Anna | Trojanová | Černá | 26. listopadu 1903 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | |
| Jaroslav | Trojánek | 19. dubna 1911 | Sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Jan | Václavík | 11. září 1892 | Spolupráce s výsadkem Bivouac | ||
| Alois | Valčík | .png) | 23. května 1908 | Spolupráce s výsadkem Silver A, bratr parašutisty Josefa Valčíka | |
| Antonín | Valčík | _BW.jpg) | 24. března 1919 | Spolupráce s výsadkem Silver A, bratr parašutisty Josefa Valčíka | |
| Emil | Valčík | .png) | 18. září 1909 | Spolupráce s výsadkem Silver A, bratr parašutisty Josefa Valčíka | |
| Jan | Valčík | .png) | 24. října 1880 | Spolupráce s výsadkem Silver A, otec parašutisty Josefa Valčíka | |
| Anna | Valčíková | Ležáková | .png) | 11. ledna 1911 | Spolupráce s výsadkem Silver A, manželka Emila Valčíka |
| Anna | Valčíková | Změlíková | .png) | 30. září 1907 | Spolupráce s výsadkem Silver A, manželka Aloise Valčíka |
| Ludmila | Valčíková | .png) | 26. dubna 1923 | Spolupráce s výsadkem Silver A, sestra parašutisty Josefa Valčíka | |
| Veronika | Valčíková | Bětíková | .png) | 10. listopadu 1888 | Spolupráce s výsadkem Silver A, matka parašutisty Josefa Valčíka[2] |
| Jaroslav | Valenta | 8. února 1911 | Spolupráce s výsadky Anthropoid a Silver A; spolupracovník docenta Vladimíra Krajiny, po zatčení gestapem byl donucen sledovat popravu svých rodičů | ||
| Antonín | Valter | 26. listopadu 1897 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | ||
| Marie | Valterová | Jungerová | 20. ledna 1904 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Ludvík | Vaněk | .png) | 11. září 1909 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky; manžel Josefy Vaňkové, rozené Sekáčové (* 18. března 1912 – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) | |
| Jan | Včelák | _S_Kytarou.jpg) | 4. dubna 1896 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Jitka | Včeláková | Veselá | .png) | 21. října 1901 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Helena | Vejvodová | Machová | .jpg) | 14. prosince 1914 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Marie | Vejvodová | Čuříková | 28. října 1911 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | |
| Božena | Vicherková | Marešová | _postava.jpg) | 18. ledna 1902 | sokolský odboj, jejím manželem byl brigádní generál Alois Vicherek |
| Adolf | Vojtíšek | 6. září 1914 | Spolupráce s výsadky Out Distance a Steel | ||
| Jan | Vojtíšek | 6. května 1885 | Spolupráce s výsadky Out Distance a Steel | ||
| Božena | Vojtíšková | 10. října 1920 | Spolupráce s výsadky Out Distance a Steel | ||
| Božena | Vojtíšková | Seblíková | 20. listopadu 1888 | Spolupráce s výsadky Out Distance a Steel | |
| Kristina | Vojtíšková | Kubánková | 22. července 1913 | Spolupráce s výsadky Out Distance a Steel | |
| Antonín | Vopička | 17. dubna 1903 | |||
| Vladimír | Vyhnis |  | 15. dubna 1911 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | |
| Anna | Vyhnisová | Kristová |  | 18. dubna 1912 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky |
| Pravoslav | Vykouk |  | 5. března 1902 | Spolupráce s výsadkem Out Distance | |
| Pavla | Vykouková | Bechyňová |  | 14. března 1896 | Spolupráce s výsadkem Out Distance |
| Karel | Weiss | 3. října 1887 | sokolský odboj, poskytl úkryt docentu Vladimíru Krajinovi | ||
| Anežka | Zajíčková | Cihelková | 6. září 1903 | Spolupráce s výsadky Anthropoid a Silver A | |
| Františka | Zelenková | Hoffmanová |  | 4. října 1901 | Spolupráce s výsadky Anthropoid, Silver A a Out Distance; manželka Jana Zelenky-Hajského, který stál v čele sokolské odbojové organizace podílející se na atentátu na R. Heydricha. (Jan Zelenka-Hajský spáchal před zatčením sebevraždu.) |
| František | Zeyval | _AI.jpg) | 18. ledna 1896 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů |
Lidé popravení 26. ledna 1943 (31 popravených)
Zatčení odbojáři a jejich rodinní příslušníci byli nejprve vězněni v Praze na Pankráci a poté odesláni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín. Někteří byli odsouzeni v nepřítomnosti stanným soudem v Praze 29. září 1942 k trestu smrti, jiní byli odsouzeni stejným způsobem a k identickému trestu až 8. ledna 1943. Speciální transport z Malé pevnosti Terezín byl sestaven 13. ledna 1943. Následně byli odsouzení dne 15. ledna 1943 posláni s tímto transportem (čítajícím 31 osob) do koncentračního tábora Mauthausen. V KT Mauthausen byli umístěni v celách tzv. bunkru, kde čekali na popravu, která byla vykonána cca po deseti dnech tj. 26. ledna 1943. Ten den odpoledne bylo v 16:15 zavražděno 15 žen v plynové komoře. Muži (v počtu 16) byli zavražděni v odstřelovacím koutu mauthausenského bunkru výstřelem z malorážní pistole do týla.
| Jméno | Příjmení | Rodné příjmení | Portrét osoby | Datum narození | Poznámka[2] |
|---|---|---|---|---|---|
| Stanislav | Albrecht | _Sepie.jpg) | 2. června 1908 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Františka | Albrechtová | Zeithamlová | .jpg) | 4. září 1912 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Marie | Burdová | 4. února 1890 | sokolský odboj, ukrývání Ladislava Vaňka | ||
| Vladislav | Čaloun | _AI.jpg) | 11. prosince 1907 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | |
| Oldřich | Frolík | .Identity.Card.gif) | 11. dubna 1909 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Barbora | Frolíková | Kvasničková | .jpg) | 21. září 1910 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid |
| Karel | Hejhal | 8. září 1906 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Kateřina | Hejhalová | 13. prosince 1908 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| František | Hejl |  | 3. července 1900 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Božena | Hrnčiříková | Plhalová | 18. září 1906 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů | |
| Cecilie | Jelínková | .jpg) | 5. října 1904 | sokolský odboj | |
| Severin | Krzák | 12. června 1916 | Spolupráce s výsadkem Intransitive | ||
| Antonín | Oktábec | .jpg) | 29. září 1905 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Karel | Pavlík | _Plnovous.jpg) | 19. října 1900 | Spolupráce s výsadkem Silver A a Out Distance; Obrana národa | |
| Emilie | Pecháčková | Putíková | _AI.jpg) | 21. prosince 1893 | sokolský odboj; manželka Františka Pecháčka |
| Jaroslav | Pechman mladší | 1. května 1925 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | ||
| Marie | Pechmanová | Bohuslavová |  | 6. dubna 1902 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid; manžel Jaroslav Pechman starší spáchal sebevraždu před zatčením |
| Václav | Pokorný |  | 5. srpna 1875 | příbuzný Pechmanových | |
| František | Silovský | 15. listopadu 1888 | sokolský odboj | ||
| Františka | Sívková | Valčíková | .jpg) | 25. března 1917 | (někdy uváděna jako Sivková); Spolupráce s výsadkem Silver A; sestra parašutisty Josefa Valčíka |
| Marie | Svatošová | Nová | .jpg) | 19. června 1912 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid; Out Distance; manželka Rudolfa Svatoše (* 30. října 1905 – 24. října 1942 KT Mauthausen) |
| Jan | Svoboda |  | 2. září 1900 | Spolupráce s výsadkem Anthropoid | |
| Helena | Šedová | Burdová | 30. července 1911 | sokolský odboj, manžel kapitán Alois Šeda (* 15. ledna 1908) ve Velké Británii | |
| Augustin | Šenold | 24. ledna 1902 | sokolský odboj | ||
| Alžběta | Šenoldová | Šimčisková | _A.jpg) | 22. ledna 1910 | sokolský odboj; krycí jméno „Eržika“ |
| Bedřich | Šilar | .jpg) | 2. srpna 1897 | Spolupráce s výsadkem Intransitive | |
| Marta | Šilarová | Nekvindová | _AI.jpg) | 2. října 1905 | Spolupráce s výsadkem Intransitive |
| Josefa | Vaňková | Sekáčová | .png) | 18. března 1912 | (někdy uváděna jako Josefina); sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky; manželka Ludvíka Vaňka (* 11. září 1909 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) |
| Jan | Vojtíšek | .jpg) | 23. února 1912 | Spolupráce s výsadkem Silver A | |
| Josef | Zemánek | 5. prosince 1908 | sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky | ||
| Božena | Zeyvalová | Vaněčková | 9. března 1887 | sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů |
Popravený 3. února 1944 (1 osoba)
.jpg)
- František Pecháček, * 1. května 1896
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Královy [online]. Mauthausen webnode cz [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 80 let [online]. web: Fronta cz [cit. 2023-01-04]. Dostupné online.
- ↑ ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. S. 18, 36, 41, 42.
- ↑ a b VLK, Václav, starší. Ďábel v líbezné krajině 1 / Městečko Mauthausen a tábor smrti [online]. Válka cz, 2014-05-17 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online.
Literatura
- ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav; LEDVINKA, Václav; ŠUSTEK, Vojtěch. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2013. 381 s. ISBN 978-80-86852-51-5.
- SLÁDEK, Oldřich. Zločinná role gestapa: nacistická bezpečnostní policie v čes. zemích 1938-1945. 1. vydání Praha: Naše vojsko, 1986; 446 stran; Dokumenty / ČSPB; svazek 211.
- ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc. 2. vydání Praha: Laguna, 2003-2008; 3 svazky; 2. svazek (1941-1943); ISBN 978-80-86274-80-5.
Související články
Média použitá na této stránce
Jitka Vcelakova (1901 1942).png
Jitka Včeláková, rozená Veselá (* 21. října 1901 – †24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Jana Včeláka (* 4. dubna 1896 – †24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen), který byl generálním tajemníkem Masarykovy ligy proti tuberkulóze a který se za Protektorátu Čechy a Morava prostřednictvím odbojářů Jana Sonnevenda (1880–1942) a Petra Fafka (1893–1942) zapojil do podpory parašutistů. Jan Včelák byl zatčen gestapem 3. července 1942, jeho manželka Jitka Včeláková 4. července 1942. Manželé Včelákovi byli vězněni v Praze na Karlově náměstí a od 17. září 1942 ve věznici v Malé pevnosti Terezíně, odkud byli deportováni do Mauthausenu, kde byli 24. října 1942 zavražděni.
Jitka Včeláková, rozená Veselá (* 21. října 1901 – †24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Jana Včeláka (* 4. dubna 1896 – †24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen), který byl generálním tajemníkem Masarykovy ligy proti tuberkulóze a který se za Protektorátu Čechy a Morava prostřednictvím odbojářů Jana Sonnevenda (1880–1942) a Petra Fafka (1893–1942) zapojil do podpory parašutistů. Jan Včelák byl zatčen gestapem 3. července 1942, jeho manželka Jitka Včeláková 4. července 1942. Manželé Včelákovi byli vězněni v Praze na Karlově náměstí a od 17. září 1942 ve věznici v Malé pevnosti Terezíně, odkud byli deportováni do Mauthausenu, kde byli 24. října 1942 zavražděni.
Jan Jesensky 1904 1942.png
Doc. MUDr. Jan Jesenský (* 5. března 1904 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl docentem lékařské fakulty University Karlovy v Praze a bratrem šermíře, lékaře (stomatologa) a odbojáře MUDr. Jiřího Jesenského (1905–1942).
Doc. MUDr. Jan Jesenský (* 5. března 1904 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl docentem lékařské fakulty University Karlovy v Praze a bratrem šermíře, lékaře (stomatologa) a odbojáře MUDr. Jiřího Jesenského (1905–1942).
Vojtech Kucera (1891 1942) AI.jpg
Vojtěch Kučera se narodil 23. prosince 1891 a zemřel 24. října 1942 ve věku 50 let. Byl jedním z 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů, kteří byli popraveni v sobotu 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů. Byli to pomocníci a příbuzní parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Vojtěch Kučera se narodil 23. prosince 1891 a zemřel 24. října 1942 ve věku 50 let. Byl jedním z 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů, kteří byli popraveni v sobotu 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů. Byli to pomocníci a příbuzní parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Pavla Vykoukova 1896 1942.png
Pavla Vykouková (rozená Bechyňová, * 14. března 1896 – 24. října 1942 KT Mauthausen) byla manželkou obchodníka a teplického sokolského funkcionáře Pravoslava Vykouka (5. března 1902 Hříškov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), který se po záboru Sudet přestěhoval s rodinou do Radotína u Prahy. Spolu se svým manželem se začlenili do řad sokolské odbojové organizace Jindra a stali se podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Pavla Vykouková (rozená Bechyňová, * 14. března 1896 – 24. října 1942 KT Mauthausen) byla manželkou obchodníka a teplického sokolského funkcionáře Pravoslava Vykouka (5. března 1902 Hříškov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), který se po záboru Sudet přestěhoval s rodinou do Radotína u Prahy. Spolu se svým manželem se začlenili do řad sokolské odbojové organizace Jindra a stali se podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Jan Svoboda 1900 1943 Sokolsky Cvicebni Ubor.png
JUDr. Jan Svoboda (* 2. září 1900 Praha – 26. ledna 1943 KT Mauthausen) byl právník a náčelník Sokola Praha–Smíchov. Za protektorátu byl členem sokolského odboje a patřil k podporovatelům parašutistů operace Anthropoid.
JUDr. Jan Svoboda (* 2. září 1900 Praha – 26. ledna 1943 KT Mauthausen) byl právník a náčelník Sokola Praha–Smíchov. Za protektorátu byl členem sokolského odboje a patřil k podporovatelům parašutistů operace Anthropoid.
Ladislav Lohnisky (1906 1942) AI.jpg
Ladislav Lohniský (* 1. března 1906 Hrotovice – 24. října 1942 Mauthausen) byl český odbojář. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Ladislav Lohniský (* 1. března 1906 Hrotovice – 24. října 1942 Mauthausen) byl český odbojář. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Zdenko Bergmann (1895 1942).jpg
Zdenko (Zdeněk) Bergmann (* 25. srpna 1895 Pardubice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl absolventem obchodní školy a za Protektorátu Čechy a Morava pracoval jako soukromý úředník. Bydlel na pražských adresách (Praha II, Královské Vinohrady číslo popisné 397/12 a na adrese Slezská ulice číslo 1459/72, Praha 3 – Vinohrady). Byl zatčen v červnu 1942 neboť byl označen rovněž za spolupracovníka (podporovatele) parašutistů operace Anthropoid. Manželka syna sestry Zdenko Bergmanna darovala dámské jízdní kolo Vlastimilu Moravcovi. Ten je následně poskytl parašutistovi rotmistru Jozefu Gabčíkovi. V nepřítomnosti byl Zdenko Bergmann dne 29. září 1942 odsouzen stanným soudem v Praze k trestu smrti, který byl vykonán střelou do týla z malorážní pistole v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ 24. října 1942 v 16.46 hodin.
Zdenko (Zdeněk) Bergmann (* 25. srpna 1895 Pardubice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl absolventem obchodní školy a za Protektorátu Čechy a Morava pracoval jako soukromý úředník. Bydlel na pražských adresách (Praha II, Královské Vinohrady číslo popisné 397/12 a na adrese Slezská ulice číslo 1459/72, Praha 3 – Vinohrady). Byl zatčen v červnu 1942 neboť byl označen rovněž za spolupracovníka (podporovatele) parašutistů operace Anthropoid. Manželka syna sestry Zdenko Bergmanna darovala dámské jízdní kolo Vlastimilu Moravcovi. Ten je následně poskytl parašutistovi rotmistru Jozefu Gabčíkovi. V nepřítomnosti byl Zdenko Bergmann dne 29. září 1942 odsouzen stanným soudem v Praze k trestu smrti, který byl vykonán střelou do týla z malorážní pistole v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ 24. října 1942 v 16.46 hodin.
Bunkr KT Mauthausen.jpg
Pohled z místa shromažďování vězňů při vyhlašování táborových rozkazů (německy Appleplatz) na tak zvaný „Bunkr“ v koncentračním táboře Mauthausen. Dne 24. října 1942 zde bylo zastřeleno více než 250 českých vlastenců a jejich rodinných příslušníků; osob souvisejících s protiněmeckým odbojem a s pomocí parašutistům. Foto neznámého autora před rokem 1946.
Pohled z místa shromažďování vězňů při vyhlašování táborových rozkazů (německy Appleplatz) na tak zvaný „Bunkr“ v koncentračním táboře Mauthausen. Dne 24. října 1942 zde bylo zastřeleno více než 250 českých vlastenců a jejich rodinných příslušníků; osob souvisejících s protiněmeckým odbojem a s pomocí parašutistům. Foto neznámého autora před rokem 1946.
Jan Brych (1912 1942).jpg
Jan Brych (* 2. března 1912 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl nejstarším synem manželů Marie Brychové (rozená Maturová, * 29. června 1893 Brandýs nad Labem – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a jejího manžela, obchodníka Jana Brycha. Jan Brych (*1912) byl zatčen gestapem ve večerních hodinách dne 23. června 1942. Byl vězněn v Malé pevnosti Terezín odkud byl dne 23. října 1942 převezen do koncentračního tábora Mauthausen a tam dne 24. října 1942 v 17.02 hodin zavražděn střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ při fiktivní lékařské prohlídce.
Jan Brych (* 2. března 1912 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl nejstarším synem manželů Marie Brychové (rozená Maturová, * 29. června 1893 Brandýs nad Labem – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a jejího manžela, obchodníka Jana Brycha. Jan Brych (*1912) byl zatčen gestapem ve večerních hodinách dne 23. června 1942. Byl vězněn v Malé pevnosti Terezín odkud byl dne 23. října 1942 převezen do koncentračního tábora Mauthausen a tam dne 24. října 1942 v 17.02 hodin zavražděn střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ při fiktivní lékařské prohlídce.
Frantisek Sivek (1910 1942).png
František Sívek (* 3. listopadu 1910 Střelná, okres Vsetín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) se narodil ve Střelné číslo popisné 18. Jeho otcem byl rolník František Sívek (* 10. ledna 1881 Střelná, okres Vsetín), jeho matkou byla žena v domácnosti Kateřina Sívková (* 29. listopadu 1885 Střelná, okres Vsetín). František nebyl jedináčkem, měl ještě starší sestru Ludmilu (* 10. září 1897 Střelná, okres Vsetín) a dva mladší bratry: Josefa (* 21. března 1914 Střelná, okres Vsetín) a Petra (* 18. prosince 1920 Střelná, okres Vsetín). František pracoval jako sedlář a v době zatčení gestapem (15. června 1942) bydlel se svojí manželkou Františkou (rozená Valčíková, 1917–1943) ve Střelné číslo popisné 71.
František Sívek (* 3. listopadu 1910 Střelná, okres Vsetín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) se narodil ve Střelné číslo popisné 18. Jeho otcem byl rolník František Sívek (* 10. ledna 1881 Střelná, okres Vsetín), jeho matkou byla žena v domácnosti Kateřina Sívková (* 29. listopadu 1885 Střelná, okres Vsetín). František nebyl jedináčkem, měl ještě starší sestru Ludmilu (* 10. září 1897 Střelná, okres Vsetín) a dva mladší bratry: Josefa (* 21. března 1914 Střelná, okres Vsetín) a Petra (* 18. prosince 1920 Střelná, okres Vsetín). František pracoval jako sedlář a v době zatčení gestapem (15. června 1942) bydlel se svojí manželkou Františkou (rozená Valčíková, 1917–1943) ve Střelné číslo popisné 71.
Jan Vojtisek (1912 1943).jpg
Jan Vojtíšek (* 23. února 1912 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byl knihtiskařem jako jeho otec. O spolupráci (prostřednictvím operace Silver A) jej požádal II. zpravodajský odbor exilového Ministerstva národní obrany (MNO) v Londýně. Vojtíškovi bydleli v Lázních Bělohrad a v jejich bytě byla zřízena ilegální zpravodajská přepážka a dispečerská ústředna sloužící potřebám parašutistů. Na základě zrady rotného Karla Čurdy (operace Out Distance) byl Jan Vojtíšek zatčen 17. června 1942. Téměř celá rodina Vojtíškových byla zavražděna v koncentračním táboře Mauthausen 24. října 1942, ale Jan Vojtíšek, jako jeden z klíčových svědků, byl vězněn v policejní věznici na Pankráci v Praze, poté převezen do věznice v Malé pevnosti Terezín a odtud do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl zastřelen až 26. ledna 1943 v 16.39 hodin.
Jan Vojtíšek (* 23. února 1912 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byl knihtiskařem jako jeho otec. O spolupráci (prostřednictvím operace Silver A) jej požádal II. zpravodajský odbor exilového Ministerstva národní obrany (MNO) v Londýně. Vojtíškovi bydleli v Lázních Bělohrad a v jejich bytě byla zřízena ilegální zpravodajská přepážka a dispečerská ústředna sloužící potřebám parašutistů. Na základě zrady rotného Karla Čurdy (operace Out Distance) byl Jan Vojtíšek zatčen 17. června 1942. Téměř celá rodina Vojtíškových byla zavražděna v koncentračním táboře Mauthausen 24. října 1942, ale Jan Vojtíšek, jako jeden z klíčových svědků, byl vězněn v policejní věznici na Pankráci v Praze, poté převezen do věznice v Malé pevnosti Terezín a odtud do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl zastřelen až 26. ledna 1943 v 16.39 hodin.
Jaroslav Falta (1903 1942).jpg
Jaroslav Falta (* 20. července 1903 Batňovice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl učitelem na Měšťanské škole v České Skalici, sokolským činovníkem a odbojářem, který za Protektorátu Čechy a Morava spolupracoval s odbojovou skupinou S21B.
Jaroslav Falta (* 20. července 1903 Batňovice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl učitelem na Měšťanské škole v České Skalici, sokolským činovníkem a odbojářem, který za Protektorátu Čechy a Morava spolupracoval s odbojovou skupinou S21B.
Emil Valcik (1909 1942).png
Emil Valčík (* 18. září 1909 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl bratr parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jeho otcem byl Jan Valčík (1880–1942), jeho matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Emil Valčík (* 18. září 1909 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl bratr parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jeho otcem byl Jan Valčík (1880–1942), jeho matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Pravoslav Vykouk 1902 1942 Portret.png
Pravoslav Vykouk (5. března 1902 Hříškov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl obchodník a teplický sokolský funkcionář, který se po záboru Sudet přestěhoval s rodinou do Radotína u Prahy. Spolu se svojí manželkou Pavlou Vykoukovou (* 14. března 1896 – 24. října 1942 KT Mauthausen) se začlenili do řad sokolské odbojové organizace Jindra a stali se podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Pravoslav Vykouk (5. března 1902 Hříškov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl obchodník a teplický sokolský funkcionář, který se po záboru Sudet přestěhoval s rodinou do Radotína u Prahy. Spolu se svojí manželkou Pavlou Vykoukovou (* 14. března 1896 – 24. října 1942 KT Mauthausen) se začlenili do řad sokolské odbojové organizace Jindra a stali se podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Josef Cejka (1873 1942).jpg
Josef Čejka (* 30. října 1873 Olešnice v jihozápadním Polsku, Dolnoslezské vojvodství – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl továrník a zakladatel výrobny jízdních kol v Turnově. V roce 1942 byl již ve věku, kdy se chystal strávit starobní důchod v Kacanovech (okres Semily v Libereckém kraji, zhruba 4 km jižně od Turnova). V Kacanovech byl současně členem místní sokolské organizace. V rámci zátahu proti profesoru RNDr. Vladimíru Krajinovi (* 30. ledna 1905 Slavice u Třebíče – 1. června 1993 Vancouver, Kanada) byl Josef Čejka dne 21. srpna 1942 zatčen. Z policejní vazby v Praze jej Němci deportovali do Malé pevnosti Terezín. Odtud byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl zastřelen ranou do týla z malorážní pistole v odstřelovacím koutě mauthausenského bunkru dne 24. října 1942 v 15.40 hodin.
Josef Čejka (* 30. října 1873 Olešnice v jihozápadním Polsku, Dolnoslezské vojvodství – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl továrník a zakladatel výrobny jízdních kol v Turnově. V roce 1942 byl již ve věku, kdy se chystal strávit starobní důchod v Kacanovech (okres Semily v Libereckém kraji, zhruba 4 km jižně od Turnova). V Kacanovech byl současně členem místní sokolské organizace. V rámci zátahu proti profesoru RNDr. Vladimíru Krajinovi (* 30. ledna 1905 Slavice u Třebíče – 1. června 1993 Vancouver, Kanada) byl Josef Čejka dne 21. srpna 1942 zatčen. Z policejní vazby v Praze jej Němci deportovali do Malé pevnosti Terezín. Odtud byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl zastřelen ranou do týla z malorážní pistole v odstřelovacím koutě mauthausenského bunkru dne 24. října 1942 v 15.40 hodin.
Marie Ciklova 1907 1942.png
Marie Čiklová (* 13. října 1907 Tuchów Polsko – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou faráře České pravoslavné církve Václava Čikla. Spolu s ním se za protektorátu účastnila domácího protiněmeckého odboje a podpory parašutistů z výsadků Anthropoid, Bioscop, Out Distance, Silver A a Tin.
Marie Čiklová (* 13. října 1907 Tuchów Polsko – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou faráře České pravoslavné církve Václava Čikla. Spolu s ním se za protektorátu účastnila domácího protiněmeckého odboje a podpory parašutistů z výsadků Anthropoid, Bioscop, Out Distance, Silver A a Tin.
Jan Sourek (1892 1942).jpg
Jan Šourek (* 20. května 1892 Kacanovy 23 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl bývalým příslušníkem československých legií na Rusi. Za Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do domácího protiněmeckého odboje mimo jiné tím, že pomáhal za druhé heydrichiády na venkově v Českém ráji ukrývat (od 15. června 1942) v ilegalitě se skrývajícího odbojáře profesora Vladimíra Krajinu (1905–1993). Jan Šourek byl zatčen gestapem 29. srpna 1942. V nepřítomnosti byl odsouzen stanným soudem 5. října 1942 k trestu smrti. Do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín byl převezen 10. října 1942 a odtud byl 23. října 1942 deportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl zastřelen 24. října 1942 v 15.44 hodin.
Jan Šourek (* 20. května 1892 Kacanovy 23 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl bývalým příslušníkem československých legií na Rusi. Za Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do domácího protiněmeckého odboje mimo jiné tím, že pomáhal za druhé heydrichiády na venkově v Českém ráji ukrývat (od 15. června 1942) v ilegalitě se skrývajícího odbojáře profesora Vladimíra Krajinu (1905–1993). Jan Šourek byl zatčen gestapem 29. srpna 1942. V nepřítomnosti byl odsouzen stanným soudem 5. října 1942 k trestu smrti. Do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín byl převezen 10. října 1942 a odtud byl 23. října 1942 deportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl zastřelen 24. října 1942 v 15.44 hodin.
Jan Beno (1908 1942).jpg
Jan Beňo (* 6. února 1908 Piškorevac, Chorvatsko – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl manžel Terezie Beňové, rozené Valčíkové (* 5. listopadu 1912 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), která byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (* 2. listopadu 1914 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 18. června 1942 Praha, Resslova ulice). Jan Beňo byl švagr Josefa Valčíka (1914–1942).
Jan Beňo (* 6. února 1908 Piškorevac, Chorvatsko – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl manžel Terezie Beňové, rozené Valčíkové (* 5. listopadu 1912 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), která byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (* 2. listopadu 1914 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 18. června 1942 Praha, Resslova ulice). Jan Beňo byl švagr Josefa Valčíka (1914–1942).
Vaclav Khodl (1920 1942) AI.jpg
Václav Khodl (* 15. srpna 1920 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Václav Khodl (* 15. srpna 1920 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Vaclav Pokorny 1875 1943.png
Václav Pokorný (* 5. srpna 1875, Kosmonosy – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byl strýc (manžel sestry) sokolské odbojářky Marie Pechmanové (1902–1943) a švagr radikálního sokolského odbojáře Jaroslava Pechmana (1900–1942). S Pechmanovými bydlel ve spojeném bytě na jednom patře. Ačkoliv o odbojových aktivitách svých příbuzných nic nevěděl, byl 5.října 1942 zatčen gestapem a 26. ledna 1943 popraven v koncentračním táboře Mauthausen.
Václav Pokorný (* 5. srpna 1875, Kosmonosy – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byl strýc (manžel sestry) sokolské odbojářky Marie Pechmanové (1902–1943) a švagr radikálního sokolského odbojáře Jaroslava Pechmana (1900–1942). S Pechmanovými bydlel ve spojeném bytě na jednom patře. Ačkoliv o odbojových aktivitách svých příbuzných nic nevěděl, byl 5.října 1942 zatčen gestapem a 26. ledna 1943 popraven v koncentračním táboře Mauthausen.
Miroslav Lobl (1926 1942).jpg
Miroslav Löbl (* 1. ledna 1926 Hodonín – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) patřil za Protektorátu Čechy a Morava k podporovatelům parašutistů plánujícím útok na Reinharda Heydricha. Spolu se svojí matkou Irenou Löblovou (1895–1942) a sestrou Věrou Löblovou (1922–1942) podporoval parašutisty – v jejich bytě přespával mimo jiné zástupce velitele paravýsadku Silver A rotmistr Josef Valčík (1914–1942).
Miroslav Löbl (* 1. ledna 1926 Hodonín – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) patřil za Protektorátu Čechy a Morava k podporovatelům parašutistů plánujícím útok na Reinharda Heydricha. Spolu se svojí matkou Irenou Löblovou (1895–1942) a sestrou Věrou Löblovou (1922–1942) podporoval parašutisty – v jejich bytě přespával mimo jiné zástupce velitele paravýsadku Silver A rotmistr Josef Valčík (1914–1942).
Irena Loblova (1895 1942).jpg
Irena Löblová, rozená Třebícká, (* 30. října 1895 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Theodora Löbla. Její dcerou byla Věra Löblová (* 31. srpna 1922 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), která byla snoubenkou Vlastimila „Ati“ Moravce (* 17. března 1921 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Synem Ireny Löblové byl Miroslav Löbl (* 1. ledna 1926 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Irena Löblová i ostatní členové její rodiny podporovali parašutisty. V jejich bytě v Praze ve Strašnicích v Černokosletecké ulici číslo popisné 899 přespával pravidelně rotmistr Josef Valčík z paradesantní skupiny Silver A.
Irena Löblová, rozená Třebícká, (* 30. října 1895 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Theodora Löbla. Její dcerou byla Věra Löblová (* 31. srpna 1922 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), která byla snoubenkou Vlastimila „Ati“ Moravce (* 17. března 1921 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Synem Ireny Löblové byl Miroslav Löbl (* 1. ledna 1926 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Irena Löblová i ostatní členové její rodiny podporovali parašutisty. V jejich bytě v Praze ve Strašnicích v Černokosletecké ulici číslo popisné 899 přespával pravidelně rotmistr Josef Valčík z paradesantní skupiny Silver A.
Vaclav Marecek (1894 1942) Legie.jpg
Václav Mareček (* 12. listopadu 1894 Chotětov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československý legionář, železničář a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Na nedatované fotografii (pořízené před rokem 1920) neznámého autora z doby služby v československých legiích na italské frontě.
Václav Mareček (* 12. listopadu 1894 Chotětov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československý legionář, železničář a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Na nedatované fotografii (pořízené před rokem 1920) neznámého autora z doby služby v československých legiích na italské frontě.
Antonie Bejblova Chalupova (1893 1942).jpg
Antonie Bejblová, rozená Chalupová (* 17. ledna 1893 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Jana Bejbla (* 26. září 1893 Vídeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Manželé Bejblovi poskytli v Plzni v dubnu 1942 ubytování několika československým parašutistům, kteří se podíleli na přípravě operace Canonbury (Letecký útok na Plzeň 5. května 1942) a na atentátu na R. Heydricha.
Antonie Bejblová, rozená Chalupová (* 17. ledna 1893 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Jana Bejbla (* 26. září 1893 Vídeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Manželé Bejblovi poskytli v Plzni v dubnu 1942 ubytování několika československým parašutistům, kteří se podíleli na přípravě operace Canonbury (Letecký útok na Plzeň 5. května 1942) a na atentátu na R. Heydricha.
Sobeslav Sobek (1897 1942).jpg
MUDr. Soběslav Sobek (* 29. září 1897 Brno – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český plicní lékař a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Zatčen gestapem v červenci 1942.
MUDr. Soběslav Sobek (* 29. září 1897 Brno – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český plicní lékař a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Zatčen gestapem v červenci 1942.
Josef Hanzl 1903 1942.png
Josef Hanzl (* 26. února 1903 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl člen sokolské organizace a zaměstnanec Českomoravských drah ve funkci skladníka drážního skladu v pražské Bubenči. Za protektorátu v domácím sokolském odboji podporoval penězi a potravinami rodiny zatčených a popravených příslušníků odboje, české vlastence, kteří byli nuceni žít v ilegalitě a proviantem zásoboval parašutisty v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze.
Josef Hanzl (* 26. února 1903 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl člen sokolské organizace a zaměstnanec Českomoravských drah ve funkci skladníka drážního skladu v pražské Bubenči. Za protektorátu v domácím sokolském odboji podporoval penězi a potravinami rodiny zatčených a popravených příslušníků odboje, české vlastence, kteří byli nuceni žít v ilegalitě a proviantem zásoboval parašutisty v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze.
Alois.Moravec.(1887-1942).gif
Alois Moravec se narodil 23. ledna 1887 v Ratboři na kolínsku v rodině Aloise Moravce (dále jen Alois Moravec starší), hospodského v Ratboři a jeho manželky Marie, rozené Červenkové. Od roku 1904 byla rodina Moravcových policejně hlášena na Královských Vinohradech. Alios Moravec starší byl zaměstnán u státních drah. Dne 27. ledna 1918 se Alois Moravec oženil s Marií Krčilovou (dcerou Eduarda Krčila, žižkovského obchodníka a jeho manželky Marie, rozené Kulhánkové). Alois Moravec pracoval jako inspektor železničních drah. V protiněmeckém odboji se podílel na přímé kurýrní a zpravodajské činnosti. Při zátahu gestapa na byt Moravcových v noci na 17. června 1942 (po čtvrté hodině ranní) byl zatčen, vyslýchán a krutě mučen gestapem. Spolu se svým synem Vlastimilem Moravcem byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942.
Alois Moravec se narodil 23. ledna 1887 v Ratboři na kolínsku v rodině Aloise Moravce (dále jen Alois Moravec starší), hospodského v Ratboři a jeho manželky Marie, rozené Červenkové. Od roku 1904 byla rodina Moravcových policejně hlášena na Královských Vinohradech. Alios Moravec starší byl zaměstnán u státních drah. Dne 27. ledna 1918 se Alois Moravec oženil s Marií Krčilovou (dcerou Eduarda Krčila, žižkovského obchodníka a jeho manželky Marie, rozené Kulhánkové). Alois Moravec pracoval jako inspektor železničních drah. V protiněmeckém odboji se podílel na přímé kurýrní a zpravodajské činnosti. Při zátahu gestapa na byt Moravcových v noci na 17. června 1942 (po čtvrté hodině ranní) byl zatčen, vyslýchán a krutě mučen gestapem. Spolu se svým synem Vlastimilem Moravcem byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942.
Jaroslav Kubis (1916 1942).jpg
Jaroslav Kubiš (* 6. července 1916 Dolní Vilémovice 79 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl mladší bratr parašutisty rotmistra Jana Kubiše (1913–1942). Jaroslav Kubiš byl popraven na základě příbuzenského vztahu s Janem Kubišem.
Jaroslav Kubiš (* 6. července 1916 Dolní Vilémovice 79 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl mladší bratr parašutisty rotmistra Jana Kubiše (1913–1942). Jaroslav Kubiš byl popraven na základě příbuzenského vztahu s Janem Kubišem.
Eva Faltova (1927 1942).jpg
Eva Faltová (* 15. ledna 1927 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popravena ve 12.52 hodin) byla 15 let stará svobodná dívka, která bydlela na pražském Spořilově (Jihovýchodní ulice číslo popisné 1172) se svým otcem Jaroslavem Faltou (* 16. května 1893 Turnov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popraven ve 14.12 hodin). Jaroslav Falta za Protektorátu Čechy a Morava obstarával falešné pracovní knížky pro parašutisty a další vlastence pobývající a skrývající se v ilegalitě. V odboji spolupracoval s ředitelem nemocenské pojišťovny Alexandrem Minivem a s JUDr. Jiřím Pleskotem. Jaroslav Falta byl podruhé ženat s Jarmilou Faltovou (rozenou Plíškovou; * 22. března 1911 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Eva Faltová byla odsouzena v nepřítomnosti v Praze německým stanným soudem 29. září 1942 k trestu smrti (stejný den a k identickému trestu byl odsouzen i její otec Jaroslav Falta). Z policejní vazby v Praze byla Eva Faltová deportována do Malé pevnosti Terezín, odtud pak na popravu do koncentračního tábora Mauthausen.
Eva Faltová (* 15. ledna 1927 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popravena ve 12.52 hodin) byla 15 let stará svobodná dívka, která bydlela na pražském Spořilově (Jihovýchodní ulice číslo popisné 1172) se svým otcem Jaroslavem Faltou (* 16. května 1893 Turnov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen, popraven ve 14.12 hodin). Jaroslav Falta za Protektorátu Čechy a Morava obstarával falešné pracovní knížky pro parašutisty a další vlastence pobývající a skrývající se v ilegalitě. V odboji spolupracoval s ředitelem nemocenské pojišťovny Alexandrem Minivem a s JUDr. Jiřím Pleskotem. Jaroslav Falta byl podruhé ženat s Jarmilou Faltovou (rozenou Plíškovou; * 22. března 1911 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Eva Faltová byla odsouzena v nepřítomnosti v Praze německým stanným soudem 29. září 1942 k trestu smrti (stejný den a k identickému trestu byl odsouzen i její otec Jaroslav Falta). Z policejní vazby v Praze byla Eva Faltová deportována do Malé pevnosti Terezín, odtud pak na popravu do koncentračního tábora Mauthausen.
Barbora Frolikova Kvasnickova (1910 1943).jpg
Barbora Frolíková rozená Kvasničková (* 21. září 1910 Praha – 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou kovodělníka Oldřicha Frolíka (1909–1943) z Janečkovy zbrojní továrny na Pankráci v Praze zapojeného za Protektorátu Čechy a Morava do domácí radikální sokolské odbojové skupiny Říjen. Oba manželé patřili mezi podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid, poskytovali jim ve svém bytě ubytování a úkryt části jejich zbrojního arzenálu, Barbora je zásobovala potravinami a Oldřich pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše ošetřoval zbraně a staral se jim o výzbroj a o munici.
Barbora Frolíková rozená Kvasničková (* 21. září 1910 Praha – 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou kovodělníka Oldřicha Frolíka (1909–1943) z Janečkovy zbrojní továrny na Pankráci v Praze zapojeného za Protektorátu Čechy a Morava do domácí radikální sokolské odbojové skupiny Říjen. Oba manželé patřili mezi podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid, poskytovali jim ve svém bytě ubytování a úkryt části jejich zbrojního arzenálu, Barbora je zásobovala potravinami a Oldřich pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše ošetřoval zbraně a staral se jim o výzbroj a o munici.
Emil Brunclik 1889 1942.gif
Emil Brunclík (* 11. ledna 1889, Praha-Bubny – 24. října 1942 ve 14.00, Koncentrační tábor Mauthausen) manžel Marie Brunclíkové, rozené Gregorové. Účastník II. odboje z období druhé světové války; popraven nacisty.
Emil Brunclík (* 11. ledna 1889, Praha-Bubny – 24. října 1942 ve 14.00, Koncentrační tábor Mauthausen) manžel Marie Brunclíkové, rozené Gregorové. Účastník II. odboje z období druhé světové války; popraven nacisty.
Zdenka Pakova 1906 1942.png
Zdenka Paková (* 8. listopadu 1906 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
Zdenka Paková (* 8. listopadu 1906 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
Stanislav Albrecht (1908 1943) Sepie.jpg
Stanislav Albrecht (* 2. června 1908, Praha-Michle – 26. ledna 1943, KT Mauthausen)
Stanislav Albrecht (* 2. června 1908, Praha-Michle – 26. ledna 1943, KT Mauthausen)
Marie Kubisova (1920 1942).png
Marie Kubišová (* 12. listopadu 1920 Dolní Vilémovice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla nevlastní sestrou rotmistra Jana Kubiše a na základě této příbuzenské vazby byla zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen.
Marie Kubišová (* 12. listopadu 1920 Dolní Vilémovice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla nevlastní sestrou rotmistra Jana Kubiše a na základě této příbuzenské vazby byla zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen.
Frantisek Zeyval (1896 1942) AI.jpg
František Zeyval (* 18. ledna 1896 Mratín – † 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl učitelem, starostou města a členem Sokola Kostelec nad Labem (župa Barákova). Za Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do protiněmeckého domácího sokolského odboje, podporoval vlastence žijící v ilegalitě a materiálně podporoval členy paradesantních výsadkových skupin ANTHROPOID, SILVER A, OUT DISTANCE a INTRANSITIVE. Gestapo jej zatklo 23. července 1942 v Mladé Boleslavi. Byl vězněn v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně, odtud byl 22. října 1942 deportován do KT Mauthausen. Tam byl evidován následujícího dne (tj. 23. října 1942) a dne 24. října 1942 byl v Mauthausenu popraven střelou do týla z malorážní pistole v odstřelovacím koutě při fiktivní lékařské prohlídce. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
František Zeyval (* 18. ledna 1896 Mratín – † 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl učitelem, starostou města a členem Sokola Kostelec nad Labem (župa Barákova). Za Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do protiněmeckého domácího sokolského odboje, podporoval vlastence žijící v ilegalitě a materiálně podporoval členy paradesantních výsadkových skupin ANTHROPOID, SILVER A, OUT DISTANCE a INTRANSITIVE. Gestapo jej zatklo 23. července 1942 v Mladé Boleslavi. Byl vězněn v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně, odtud byl 22. října 1942 deportován do KT Mauthausen. Tam byl evidován následujícího dne (tj. 23. října 1942) a dne 24. října 1942 byl v Mauthausenu popraven střelou do týla z malorážní pistole v odstřelovacím koutě při fiktivní lékařské prohlídce. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Bohuslav Strnad 1905 1942.png
Bohuslav Strnad (* 1. března 1905 Rozdělov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty.
Bohuslav Strnad (* 1. března 1905 Rozdělov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty.
Marie Bradacova Zikova (1905 1942) AI.jpg
Marie Bradáčová (rozená Ziková, * 24. května 1905 Hostomice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka a spolupracovnice Operace Out Distance popravená nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Marie Bradáčová (rozená Ziková, * 24. května 1905 Hostomice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka a spolupracovnice Operace Out Distance popravená nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Vlasta Kubisova (1924 1942).png
Vlasta Kubišová (* 27. března 1924 Dolní Vilémovice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla nevlastní sestrou rotmistra Jana Kubiše a na základě této příbuzenské vazby byla zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen.
Vlasta Kubišová (* 27. března 1924 Dolní Vilémovice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla nevlastní sestrou rotmistra Jana Kubiše a na základě této příbuzenské vazby byla zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen.
Petr Fafek (1893 1942).png
Petr Fafek (1893-1942), odbojář, vrchní účetní ústředí Československého červeného kříže, legionáře a spolupracovník Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD)
Petr Fafek (1893-1942), odbojář, vrchní účetní ústředí Československého červeného kříže, legionáře a spolupracovník Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD)
Zdenka Hanzlova Holubova 1904 1942.png
Zdeňka Hanzlová (rozená Holubová) (* 10. září 1904 Podmokly – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) se spolu se svým manželem Josefem Hanzlem za protektorátu zapojila do domácího sokolského protiněmeckého odboje.
Zdeňka Hanzlová (rozená Holubová) (* 10. září 1904 Podmokly – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) se spolu se svým manželem Josefem Hanzlem za protektorátu zapojila do domácího sokolského protiněmeckého odboje.
Frantisek Pelcak (1897 1942).jpg
František Pelcák (* 6. června 1879 Přívory – †24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl rolník a starosta obce Přívory, člen a náčelník místní sokolské organizace (Sokol Přívory; župa Barákova). Za Protektorátu Čechy a Morava ze spojil do protiněmeckého sokolského odboje, podporoval vlastence skrývající se v ilegalitě a materiálně i penězi dotoval členy parašutistických výsadků Anthropoid, Silver A, Out Distance a Intransirive. V domě, kde bydlel, se konaly ilegální schůzky členů sokolského odboje. František Pelcák byl zatčen gestapem 15. července 1942 v Mladé Boleslavi. Dne 29. září 1942 byl odsouzen v nepřítomnosti stanným soudem v Praze k trestu smrti. Byl vězněn v Malé pevnosti Terezín, odkud byl 22. října 1942 deportován (spolu s dalšími vlastenci a podporovateli parašutistů) do koncentračního tábora Mauthausen, kam transport dorazil 23. října 1942. Dne 24. října 1942 v 16.36 hodin byl v Mauthausenu zavražděn střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthusenského bunku při fiktivní lékařské prohlídce.
František Pelcák (* 6. června 1879 Přívory – †24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl rolník a starosta obce Přívory, člen a náčelník místní sokolské organizace (Sokol Přívory; župa Barákova). Za Protektorátu Čechy a Morava ze spojil do protiněmeckého sokolského odboje, podporoval vlastence skrývající se v ilegalitě a materiálně i penězi dotoval členy parašutistických výsadků Anthropoid, Silver A, Out Distance a Intransirive. V domě, kde bydlel, se konaly ilegální schůzky členů sokolského odboje. František Pelcák byl zatčen gestapem 15. července 1942 v Mladé Boleslavi. Dne 29. září 1942 byl odsouzen v nepřítomnosti stanným soudem v Praze k trestu smrti. Byl vězněn v Malé pevnosti Terezín, odkud byl 22. října 1942 deportován (spolu s dalšími vlastenci a podporovateli parašutistů) do koncentračního tábora Mauthausen, kam transport dorazil 23. října 1942. Dne 24. října 1942 v 16.36 hodin byl v Mauthausenu zavražděn střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthusenského bunku při fiktivní lékařské prohlídce.
Frantisek Hejl 1900 1943.png
František Hejl (* 3. července 1900 Horní Čermná okres Ústí nad Orlicí – 26. ledna 1943 v 16.47 zastřelen v koncentračním táboře Mauthausen) byl za Protektorátu Čechy a Morava byl cvičitel a činovník karlínského sokola. Hejl byl aktivně zapojený do ilegálního protiněmeckého sokolského odboje a patřil k nejbližším podporovatelům parašutistů skupiny Anthropoid.
František Hejl (* 3. července 1900 Horní Čermná okres Ústí nad Orlicí – 26. ledna 1943 v 16.47 zastřelen v koncentračním táboře Mauthausen) byl za Protektorátu Čechy a Morava byl cvičitel a činovník karlínského sokola. Hejl byl aktivně zapojený do ilegálního protiněmeckého sokolského odboje a patřil k nejbližším podporovatelům parašutistů skupiny Anthropoid.
Anna Moravcova Hrodkova (1919 1942) AI.png
Anna Moravcová, rozená Hrodková (* 26. července 1912 Most – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla zdatnou cvičenkou a sokolskou funkcionářkou. Za Protektorátu Čechy a Morava patřila (spolu se svým manželem Miroslavem Moravcem) k členům domácího protiněmeckého odboje a k podporovatelům parašutistů výsadku ANTHROPOID a dalších výsadků.
Anna Moravcová, rozená Hrodková (* 26. července 1912 Most – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla zdatnou cvičenkou a sokolskou funkcionářkou. Za Protektorátu Čechy a Morava patřila (spolu se svým manželem Miroslavem Moravcem) k členům domácího protiněmeckého odboje a k podporovatelům parašutistů výsadku ANTHROPOID a dalších výsadků.
Hilda Bondyova Bergmannova 1887 1942.png
Hilda Bondyová (rozená Bergmannová; * 8. června 1887 Pardubice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Alexandra Bondyho a tchýní Lydie Bondyové. Stejně jako Lydie i ona byla označena za podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid, byla zatčena, vězněna v Malé pevnosti Terezín a odtud deportována do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byla popravena coby podporovatelka parašutistů výsadku Anthropoid.
Hilda Bondyová (rozená Bergmannová; * 8. června 1887 Pardubice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Alexandra Bondyho a tchýní Lydie Bondyové. Stejně jako Lydie i ona byla označena za podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid, byla zatčena, vězněna v Malé pevnosti Terezín a odtud deportována do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byla popravena coby podporovatelka parašutistů výsadku Anthropoid.
Karel Sverak (1889 1942).jpg
Karel Svěrák (* 22. října 1889, Boskovice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl český plicní lékař a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Karel Svěrák (* 22. října 1889, Boskovice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl český plicní lékař a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Iris Sverakova (1925 1942).jpg
Iris Svěráková (* 8. listopadu 1925 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla dcera Karla Svěráka (1889–1942) a Marie Svěrákové, rozené Janů (1894–1942).
Iris Svěráková (* 8. listopadu 1925 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla dcera Karla Svěráka (1889–1942) a Marie Svěrákové, rozené Janů (1894–1942).
Antonin Valcik (1919 1942) BW.jpg
Antonín Valčík (* 24. března 1919 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl bratr parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jeho otcem byl Jan Valčík (1880–1942), jeho matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Antonín Valčík (* 24. března 1919 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl bratr parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jeho otcem byl Jan Valčík (1880–1942), jeho matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Zofie Jesenska Vojtova 1903 1942.png
Žofie Jesenská (rozená Vojtová) (* 21. dubna 1903 Brno – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla vystudovaná doktorka medicíny a zastávala profesi zubní asistentky, byla manželkou MUDr. Jiřího Jesenského (1905–1942). Oba manželé patřili za Protektorátu Čechy a Morava k podporovatelům parašutistů výsadku Anthropoid.
Žofie Jesenská (rozená Vojtová) (* 21. dubna 1903 Brno – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla vystudovaná doktorka medicíny a zastávala profesi zubní asistentky, byla manželkou MUDr. Jiřího Jesenského (1905–1942). Oba manželé patřili za Protektorátu Čechy a Morava k podporovatelům parašutistů výsadku Anthropoid.
Oldrich.Frolik.(1909-1943).Identity.Card.gif
Oldřich Frolík (* 11. dubna 1909 - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) byl jedním z podporovatelů výsadku Anthropoid. Pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Spolu se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (* ???? - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) zajišťoval pro parašutisty i úkryt. Průkazová fotografie před rokem 1944. Autor fotografie není znám.
Oldřich Frolík (* 11. dubna 1909 - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) byl jedním z podporovatelů výsadku Anthropoid. Pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Spolu se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (* ???? - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) zajišťoval pro parašutisty i úkryt. Průkazová fotografie před rokem 1944. Autor fotografie není znám.
Gertruda Saskova 1896 1942.gif
Gertruda Šašková někdy uváděna jako Gerta Šašková (* 20. listopadu 1896, Březno u Loun – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla středoškolská profesorka a historička a česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
Gertruda Šašková někdy uváděna jako Gerta Šašková (* 20. listopadu 1896, Březno u Loun – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla středoškolská profesorka a historička a česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
Bretislav Bauman (1905 1942).jpg
Břetislav Bauman (* 3. prosince 1905 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český mlynář a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Břetislav Bauman (* 3. prosince 1905 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český mlynář a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Baumanova Emilie Basarova (1916 1942).jpg
Emilie Baumanová, rozená Basařová (* 17. února 1916 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželka mlynáře a odbojáře z období druhé světové války Břetislava Baumana (* 3. prosince 1905 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen).
Emilie Baumanová, rozená Basařová (* 17. února 1916 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželka mlynáře a odbojáře z období druhé světové války Břetislava Baumana (* 3. prosince 1905 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen).
Rudolf Kubis (1912 1942).jpg
Rudolf Kubiš (* 29. května 1912 Dolní Vilémovice 79 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl starší bratr parašutisty rotmistra Jana Kubiše (1913–1942). Rudolf Kubiš byl popraven na základě příbuzenského vztahu s Janem Kubišem.
Rudolf Kubiš (* 29. května 1912 Dolní Vilémovice 79 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl starší bratr parašutisty rotmistra Jana Kubiše (1913–1942). Rudolf Kubiš byl popraven na základě příbuzenského vztahu s Janem Kubišem.
Vladislav Caloun (1907 1943) AI.jpg
Vladislav Čaloun (* 11. prosince 1907– 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen) byl inženýr architekt, druhý manžel české divadelní a filmové herečky Anny Letenské (* 29. srpna 1904, Nýřany u Plzně – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen). Vladislav Čaloun pracoval za Protektorátu Čechy a Morava jako obchodník v jedné zahraniční firmě. S Annou letenskou byli sezdáni v říjnu 1941. Čaloun byl vlastenec a člen ilegálního domácího sokolského protiněmeckého odboje. Byl zatčen gestapem 17. července 1942 na pracovišti v pražském paláci Kotva. Byl odsouzen k trestu smrti za pomoc při útěku a ukrývání MUDr. Břetislava Lyčky, který ošetřoval Jana Kubiše, vykonavatele atentátu na R. Heydricha. Fotografie neznámého autora datovaná na 10. říjen 1941. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Vladislav Čaloun (* 11. prosince 1907– 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen) byl inženýr architekt, druhý manžel české divadelní a filmové herečky Anny Letenské (* 29. srpna 1904, Nýřany u Plzně – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen). Vladislav Čaloun pracoval za Protektorátu Čechy a Morava jako obchodník v jedné zahraniční firmě. S Annou letenskou byli sezdáni v říjnu 1941. Čaloun byl vlastenec a člen ilegálního domácího sokolského protiněmeckého odboje. Byl zatčen gestapem 17. července 1942 na pracovišti v pražském paláci Kotva. Byl odsouzen k trestu smrti za pomoc při útěku a ukrývání MUDr. Břetislava Lyčky, který ošetřoval Jana Kubiše, vykonavatele atentátu na R. Heydricha. Fotografie neznámého autora datovaná na 10. říjen 1941. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Marie Kubisova Kucerova (1912 1942).png
Marie Kubišová (rozená Kučerová) (* 26. srpna 1912 Okřešice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou nejstaršího bratra atentátníka rotmistra Jana Kubiše (1913–1942). Společně se svým manželem Rudolfem Kubišem (1912–1942) byla na základě této příbuzenské vazby zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen. Na snímku neznámého autora. Fotografie byla nalezena v dubnu 2013 v úkrytu pod schodištěm vedoucím na půdu v rodném domě Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích 79.
Marie Kubišová (rozená Kučerová) (* 26. srpna 1912 Okřešice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou nejstaršího bratra atentátníka rotmistra Jana Kubiše (1913–1942). Společně se svým manželem Rudolfem Kubišem (1912–1942) byla na základě této příbuzenské vazby zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen. Na snímku neznámého autora. Fotografie byla nalezena v dubnu 2013 v úkrytu pod schodištěm vedoucím na půdu v rodném domě Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích 79.
Frantiska Lyckova Mannova (1899 1942) AI.jpg
Františka Lyčková, rozená Mannová (* 3. března 1899 Hluboká nad Vltavou – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Břetislava Lyčky (* 24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice), který v lednu 1942 ošetřil parašutistovi Jozefu Gabčíkovi zraněnou nohu po seskoku do Protektorátu Čechy a Morava a dne 27. května 1942 ošetřil zranění v obličeji (způsobené střepinami bomby vržené při útoku na Reinharda Heydricha) rotmistru Janu Kubišovi. Po Františce a Břetislavu Lyčkových pátrala od 14. července 1942 (na popud gestapa) protektorátní policie. Františka Lyčková plánovala odjezd z Prahy na Moravu, jeden den (14. července 1942) se ukrývala v bytě herečky Anny Letenské (Praha 1, Soukenická 1196/11), její úkryt byl ale prozrazen a druhý den (15. července 1942) byla zatčena na Hlavním nádraží v Praze při pokusu opustit Prahu. Během zostřeného výslechu dostala zřejmě infarkt myokardu a následně nebyla schopna jakékoliv komunikace. Z pražské věznice na Pankráci byla přemístěna do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín. Stanným soudem v Praze byla 29. září 1942 odsouzena v nepřítomnosti k trestu smrti. Byla deportována do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 v 10.00 hodin zavražděna střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského Bunkru při fiktivní lékařské prohlídce.
Františka Lyčková, rozená Mannová (* 3. března 1899 Hluboká nad Vltavou – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Břetislava Lyčky (* 24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice), který v lednu 1942 ošetřil parašutistovi Jozefu Gabčíkovi zraněnou nohu po seskoku do Protektorátu Čechy a Morava a dne 27. května 1942 ošetřil zranění v obličeji (způsobené střepinami bomby vržené při útoku na Reinharda Heydricha) rotmistru Janu Kubišovi. Po Františce a Břetislavu Lyčkových pátrala od 14. července 1942 (na popud gestapa) protektorátní policie. Františka Lyčková plánovala odjezd z Prahy na Moravu, jeden den (14. července 1942) se ukrývala v bytě herečky Anny Letenské (Praha 1, Soukenická 1196/11), její úkryt byl ale prozrazen a druhý den (15. července 1942) byla zatčena na Hlavním nádraží v Praze při pokusu opustit Prahu. Během zostřeného výslechu dostala zřejmě infarkt myokardu a následně nebyla schopna jakékoliv komunikace. Z pražské věznice na Pankráci byla přemístěna do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín. Stanným soudem v Praze byla 29. září 1942 odsouzena v nepřítomnosti k trestu smrti. Byla deportována do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 v 10.00 hodin zavražděna střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského Bunkru při fiktivní lékařské prohlídce.
Vaclav Riha 1919 1942.png
Václav Říha (* 1. února 1919 Budapešť – 24. října 1942 KT Mauthausen) byl milencem Anny Maruščákové (1923–1942), které se představil jako „Milan“. Stručný dopis, který ji napsal do firmy „Palaba“ ve Slaném (Protektorát Čechy a Morava) se shodou náhod dostal do rukou gestapa, které jej omylem považovalo za stopu vedoucí ke strůjcům atentátu na R. Heydricha. Václav Říha byl zatčen 4. června 1942 ráno, vězněn v Praze, v Malé pevnosti Terezín, popraven 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.
Václav Říha (* 1. února 1919 Budapešť – 24. října 1942 KT Mauthausen) byl milencem Anny Maruščákové (1923–1942), které se představil jako „Milan“. Stručný dopis, který ji napsal do firmy „Palaba“ ve Slaném (Protektorát Čechy a Morava) se shodou náhod dostal do rukou gestapa, které jej omylem považovalo za stopu vedoucí ke strůjcům atentátu na R. Heydricha. Václav Říha byl zatčen 4. června 1942 ráno, vězněn v Praze, v Malé pevnosti Terezín, popraven 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.
Marie Kovarnikova 1914 1942 Portret.gif
Marie Kovárníková (* 16. února 1914, Ohrazenice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla přítelkyně Jana Kubiše z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Před provedením atentátu jej ukrývala ve svém bytě v Praze. Byla popravena nacisty v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942. Spolu s ní byla popravena i její sestra Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková).
Marie Kovárníková (* 16. února 1914, Ohrazenice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla přítelkyně Jana Kubiše z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Před provedením atentátu jej ukrývala ve svém bytě v Praze. Byla popravena nacisty v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942. Spolu s ní byla popravena i její sestra Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková).
MUDr Alexander Bondy 1874 1942.png
MUDr. Alexander (Alexandr) Bondy (* 3. října 1874 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl otcem MUDr. Jiřího Bondyho a tchánem Lydie Bondyové. Stejně jako Lydie i on byl označen za podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid, byl zatčen, vězněn v Malé pevnosti Terezín a odtud deportován do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byl popraven coby podporovatel parašutistů výsadku Anthropoid.
MUDr. Alexander (Alexandr) Bondy (* 3. října 1874 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl otcem MUDr. Jiřího Bondyho a tchánem Lydie Bondyové. Stejně jako Lydie i on byl označen za podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid, byl zatčen, vězněn v Malé pevnosti Terezín a odtud deportován do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byl popraven coby podporovatel parašutistů výsadku Anthropoid.
Antonin Pouznar (1881 1942).jpg
Antonín Pouznar (* 16. října 1881 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl manželem Zdeňky Pouznarové (rozené Zdenky Procházkové, * 2. ledna 1885 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a byl též otcem Zdeny Bočkové, rozené Pouznarové, známé pod jménem Zdeňka Bočková (* 10. března 1907 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Antonín Pouznar (1881–1942) byl tchánem plukovníka (pozdějšího generála) Bohumila Bočka (1894–1952). Fotografie neznámého autora, výřez z většího snímku blíže nedatované rodinné oslavy Pouznarových.
Antonín Pouznar (* 16. října 1881 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl manželem Zdeňky Pouznarové (rozené Zdenky Procházkové, * 2. ledna 1885 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a byl též otcem Zdeny Bočkové, rozené Pouznarové, známé pod jménem Zdeňka Bočková (* 10. března 1907 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Antonín Pouznar (1881–1942) byl tchánem plukovníka (pozdějšího generála) Bohumila Bočka (1894–1952). Fotografie neznámého autora, výřez z většího snímku blíže nedatované rodinné oslavy Pouznarových.
Jindriska Novakova 1928 1942 Blue.jpg
Jindřiška Nováková (1928–1942) – čtrnáctiletá účastnice protektorátního protinacistického odboje (pomáhala skrýt stopy po atentátu na R. Heydricha) a stala se nejmladší obětí v koncentračním táboře Mauthausen.
Jindřiška Nováková (1928–1942) – čtrnáctiletá účastnice protektorátního protinacistického odboje (pomáhala skrýt stopy po atentátu na R. Heydricha) a stala se nejmladší obětí v koncentračním táboře Mauthausen.
Jan Bejbl (1893 1942).jpg
Jan Bejbl (* 26. září 1893 Vídeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československý legionář, policista a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Spolu se svojí manželkou Antonií Bejblovou, rozenou Chalupovou (* 17. ledna 1893 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) poskytli v Plzni v dubnu 1942 ubytování několika československým parašutistům, kteří se podíleli na přípravě operace Canonbury (letecký útok na Plzeň 5. května 1942) a na atentátu na R. Heydricha.
Jan Bejbl (* 26. září 1893 Vídeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československý legionář, policista a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Spolu se svojí manželkou Antonií Bejblovou, rozenou Chalupovou (* 17. ledna 1893 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) poskytli v Plzni v dubnu 1942 ubytování několika československým parašutistům, kteří se podíleli na přípravě operace Canonbury (letecký útok na Plzeň 5. května 1942) a na atentátu na R. Heydricha.
Veronika Valcikova Betikova (1888 1942).png
Veronika Valčíková, rozená Bětíková (* 10. listopadu 1888 Lužná, okres Vsetín – † 24. října 1942 09.20 koncentrační tábor Mauthausen). Za svého manžela Jana Valčíka se o osm let mladší Veronika Bětíková vdala v roce 1907, byla ženou v domácnosti, v roce 1910 bydlela na adrese Smolina číslo popisné 16.
Veronika Valčíková, rozená Bětíková (* 10. listopadu 1888 Lužná, okres Vsetín – † 24. října 1942 09.20 koncentrační tábor Mauthausen). Za svého manžela Jana Valčíka se o osm let mladší Veronika Bětíková vdala v roce 1907, byla ženou v domácnosti, v roce 1910 bydlela na adrese Smolina číslo popisné 16.
Anna Novakova 1919 1942.png
Anna Nováková (* 23. května 1919 Podmokly – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) se narodila do rodiny Novákových, kteří se za protektorátu zapojili do domácího protiněmeckého odboje a jejíž členové byli popraveni spolu s ostatními podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Anna Nováková (* 23. května 1919 Podmokly – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) se narodila do rodiny Novákových, kteří se za protektorátu zapojili do domácího protiněmeckého odboje a jejíž členové byli popraveni spolu s ostatními podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Vaclav.Ornest.(1887-1942).gif
Václav Ornest (* 6. listopadu 1887, Praha - 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl původním povoláním krejčí. Během Protektorátu Čechy a Morava byl kostelníkem v pravoslavném katedrálním chrámu svatého Karla Boromejského. Tak se za protektorátu nazýval pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, v jehož kryptě se po atentátu na Reinharda Heydricha ukrývali parašutisté. Po prozrazení úkrytu parašutistů (18. června 1942) byl ještě téhož dne Václav Ornest zatčen a spolu s ním jeho manželka Františka Ornestová, obě jeho dcery (Marie a Miluše) jakož i jeho zeť Karel Louda - učitel a druhý kostelník chrámu. Všichni zatčení členové rodiny Ornestových a Loudových byli popraveni dne 24. října 1942 v Koncentračním táboru Mauthausen střelou do týla.
Václav Ornest (* 6. listopadu 1887, Praha - 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl původním povoláním krejčí. Během Protektorátu Čechy a Morava byl kostelníkem v pravoslavném katedrálním chrámu svatého Karla Boromejského. Tak se za protektorátu nazýval pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, v jehož kryptě se po atentátu na Reinharda Heydricha ukrývali parašutisté. Po prozrazení úkrytu parašutistů (18. června 1942) byl ještě téhož dne Václav Ornest zatčen a spolu s ním jeho manželka Františka Ornestová, obě jeho dcery (Marie a Miluše) jakož i jeho zeť Karel Louda - učitel a druhý kostelník chrámu. Všichni zatčení členové rodiny Ornestových a Loudových byli popraveni dne 24. října 1942 v Koncentračním táboru Mauthausen střelou do týla.
Marie Kotrbova 1904 1942.png
Marie Kotrbová (rozená Kolcová) (* 26. ledna 1904 Praha–Žižkov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla vlastenecky založená učitelka hlásící se k církvi českobratrské evangelické. V říčanském a sedlčanském okrese učila na obecních školách. Spolu se svým manželem Františkem Kotrbou se za Protektorátu Čechy a Morava zapojila do protiněmeckého odboje. Po zatčení, výsleších a věznění byla převezena do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 v 8.58 hodin zastřelena ranou do týla.
Marie Kotrbová (rozená Kolcová) (* 26. ledna 1904 Praha–Žižkov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla vlastenecky založená učitelka hlásící se k církvi českobratrské evangelické. V říčanském a sedlčanském okrese učila na obecních školách. Spolu se svým manželem Františkem Kotrbou se za Protektorátu Čechy a Morava zapojila do protiněmeckého odboje. Po zatčení, výsleších a věznění byla převezena do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 v 8.58 hodin zastřelena ranou do týla.
Jaroslav Smrz (1904 1942).jpg
Jaroslav Smrž (* 24. září 1904 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl podporovatelem členů paradesantního výsadku Anthropoid. Po výsadku pomohl parašutistům zbavit se již nepotřebné výstroje. Poskytoval (spolu s Václavem Khodlem starším, jeho manželkou Emanuelou Khodlovou a jejich synem Václavem Khodlem mladším) Gabčíkovi s Kubišem ubytování a stravu. Jaroslav Smrž zapůjčil své jízdní kolo rotmistru Janu Kubišovi, na němž parašutista unikl po útoku na Reiharda Heydricha z místa akce.
Jaroslav Smrž (* 24. září 1904 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl podporovatelem členů paradesantního výsadku Anthropoid. Po výsadku pomohl parašutistům zbavit se již nepotřebné výstroje. Poskytoval (spolu s Václavem Khodlem starším, jeho manželkou Emanuelou Khodlovou a jejich synem Václavem Khodlem mladším) Gabčíkovi s Kubišem ubytování a stravu. Jaroslav Smrž zapůjčil své jízdní kolo rotmistru Janu Kubišovi, na němž parašutista unikl po útoku na Reiharda Heydricha z místa akce.
Ivana Smakalova (1888 1942) B.jpg
Ivana Šmakalová, rozená Neubauerová, (* 23. června 1888 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava sekretářkou Československého Červeného kříže. Ve své publikační činnosti se zabývala otázkami z oblasti ekonomické sociologie a problematikou zdravé výživy. Spolu se svým manželem MUDr. Františkem Šmakalem (* 14. září 1896 Čakovice u Prahy - 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) se aktivně zapojila do protiněmeckého odporu.
Ivana Šmakalová, rozená Neubauerová, (* 23. června 1888 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava sekretářkou Československého Červeného kříže. Ve své publikační činnosti se zabývala otázkami z oblasti ekonomické sociologie a problematikou zdravé výživy. Spolu se svým manželem MUDr. Františkem Šmakalem (* 14. září 1896 Čakovice u Prahy - 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) se aktivně zapojila do protiněmeckého odporu.
Karel Pavlik (1900 1943) Plnovous.jpg
Karel Pavlík (* 19. října 1900 – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byl československý voják a odbojář, kapitán Československé armády (in memoriam povýšený na plukovníka). Na nedatovaném černobílém snímku neznámého autora v uniformě a s plnovousem.
Karel Pavlík (* 19. října 1900 – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byl československý voják a odbojář, kapitán Československé armády (in memoriam povýšený na plukovníka). Na nedatovaném černobílém snímku neznámého autora v uniformě a s plnovousem.
Marie Strnadova Planickova 1899 1942.png
Marie Strnadová, rozená Pláničková (Plánická) (17. května 1899 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou odbojáře a spolupracovníka operace Anthropoid Bohuslava Strnada (* 1. března 1905 Rozdělov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen).
Marie Strnadová, rozená Pláničková (Plánická) (17. května 1899 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou odbojáře a spolupracovníka operace Anthropoid Bohuslava Strnada (* 1. března 1905 Rozdělov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen).
JUDr.Frantisek.Slavicek.(1890-1942).gif
JUDr. František Slavíček (* 1890 – 1942) byl za protektorátu ředitelem Všeobecné nemocenské pojišťovny v Praze. Poskytoval potřebné dokumenty příslušníkům odboje. Zajistil falešné doklady řadě odbojářů i některým parašutistům, kteří připravovali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Slavíček byl „dodavatelem“ nevyplněných pracovních knížek (tzv. „Arbeitsbuchy“) určených především pro osoby pohybující se v ilegalitě. Dále získával pro tyto odbojáře potravinové lístky a hlavně dodával i samotné potraviny: maso, kuřata, slepice i mouku získávané z venkova od mimopražských rolníků a řezníků.
JUDr. František Slavíček (* 1890 – 1942) byl za protektorátu ředitelem Všeobecné nemocenské pojišťovny v Praze. Poskytoval potřebné dokumenty příslušníkům odboje. Zajistil falešné doklady řadě odbojářů i některým parašutistům, kteří připravovali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Slavíček byl „dodavatelem“ nevyplněných pracovních knížek (tzv. „Arbeitsbuchy“) určených především pro osoby pohybující se v ilegalitě. Dále získával pro tyto odbojáře potravinové lístky a hlavně dodával i samotné potraviny: maso, kuřata, slepice i mouku získávané z venkova od mimopražských rolníků a řezníků.
František Pecháček (1896-1944).jpg
František Pecháček (1896-1944), český sokolský cvičitel
František Pecháček (1896-1944), český sokolský cvičitel
Lydie Bondyova Holznerova 1921 1942.jpg
Lydie Bondyová (rozená Lidie Holznerová; * 3. září 1921 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Jiřího Bondyho. Původní majitelka dámského jízdního kola, které Jozef Gabčík použil při atentátu na R. Heydricha. Popravena coby podporovatelka parašutistů výsadku Anthropoid.
Lydie Bondyová (rozená Lidie Holznerová; * 3. září 1921 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Jiřího Bondyho. Původní majitelka dámského jízdního kola, které Jozef Gabčík použil při atentátu na R. Heydricha. Popravena coby podporovatelka parašutistů výsadku Anthropoid.
Anna Janeckova 1900 1942.gif
Anna Janečková (rozená Rajská; * 14. května 1900, Luka pod Medníkem – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Josefa Janečka (* 4. září 1902, Světlá nad Sázavou – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen). Oba manželé patřili k podporovatelům parašutistů z výsadku ANTHROPOID. Za účast v domácím protiněmeckém odboji v období Protektorátu Čechy a Morava našli oba smrt v KT Mauthausenu.
Anna Janečková (rozená Rajská; * 14. května 1900, Luka pod Medníkem – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Josefa Janečka (* 4. září 1902, Světlá nad Sázavou – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen). Oba manželé patřili k podporovatelům parašutistů z výsadku ANTHROPOID. Za účast v domácím protiněmeckém odboji v období Protektorátu Čechy a Morava našli oba smrt v KT Mauthausenu.
Frantisek Kral 1884 1942.jpg
Ing. František Král (* 2. března 1884 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl za protektorátu vrchním inspektorem československých drah a z charakteru své funkce disponoval řadou užitečných kontaktů. V domácím protiněmeckém odboji patřil ke spolupracovníkům (podporovatelům) parašutistů výsadků Anthropoid, Out Distance a Steel, kteří se ukrývali v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze.
Ing. František Král (* 2. března 1884 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl za protektorátu vrchním inspektorem československých drah a z charakteru své funkce disponoval řadou užitečných kontaktů. V domácím protiněmeckém odboji patřil ke spolupracovníkům (podporovatelům) parašutistů výsadků Anthropoid, Out Distance a Steel, kteří se ukrývali v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze.
Ludvik Vanek (1909 1942).png
Ludvík Vaněk (* 11. září 1909 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl za Protektorátu Čechy a Morava sokolským odbojářem. Jeho manželkou byla Josefa Vaňková, rozená Sekáčová, někdy uváděna jako Josefína (* 18. března 1912 – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen). V době zatčení gestapem byla Josefa Vaňková ve vysokém stupni těhotenství, nebyla popravena spolu se svým manželem Ludvíkem Vaňkem, ale později až po porodu. Její syn se jmenoval po otci Ludvík Vaněk a narodil se 2. listopadu 1942 v pražské pankrácké věznici. Ludvík Vaněk (1909–1942) je zobrazen na výřezu ze svatební fotografie pořízené neznámým fotografem před druhou světovou válkou.
Ludvík Vaněk (* 11. září 1909 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl za Protektorátu Čechy a Morava sokolským odbojářem. Jeho manželkou byla Josefa Vaňková, rozená Sekáčová, někdy uváděna jako Josefína (* 18. března 1912 – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen). V době zatčení gestapem byla Josefa Vaňková ve vysokém stupni těhotenství, nebyla popravena spolu se svým manželem Ludvíkem Vaňkem, ale později až po porodu. Její syn se jmenoval po otci Ludvík Vaněk a narodil se 2. listopadu 1942 v pražské pankrácké věznici. Ludvík Vaněk (1909–1942) je zobrazen na výřezu ze svatební fotografie pořízené neznámým fotografem před druhou světovou válkou.
Anna Letenská (1904-1942).jpg
Anna Letenská (1904 - 1942), Česká divadelní a filmová herečka.
Anna Letenská (1904 - 1942), Česká divadelní a filmová herečka.
Marie Rutova Rausova (1888 1942).jpg
Marie Růtová, rozená Rausová (* 21. února 1888 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou českého odbojáře z období druhé světové války a spolupracovníka Operace Anthropoid Václava Růty (* 24. června 1890 Turnov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Manželé Růtovi zajistili pražské ubytování obou příslušníků výsadku Anthropoid Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše v době od silvestra 1941 do 5. ledna 1942.
Marie Růtová, rozená Rausová (* 21. února 1888 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou českého odbojáře z období druhé světové války a spolupracovníka Operace Anthropoid Václava Růty (* 24. června 1890 Turnov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Manželé Růtovi zajistili pražské ubytování obou příslušníků výsadku Anthropoid Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše v době od silvestra 1941 do 5. ledna 1942.
Antonie Piskackova 1900 1942.png
Antonie Piskáčková, rozená Hrušková (* 8. června 1900 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka popravená nacisty, manželka Jaroslava Piskáčka (* 3. května 1897 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen), matka Miroslava Piskáčka (* 31. března 1927 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen).
Antonie Piskáčková, rozená Hrušková (* 8. června 1900 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka popravená nacisty, manželka Jaroslava Piskáčka (* 3. května 1897 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen), matka Miroslava Piskáčka (* 31. března 1927 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen).
Jiri Jesensky 1905 1942 prukaz.png
Jiří Jesenský (1905-1942), český šermíř, lékař a odbojář
Jiří Jesenský (1905-1942), český šermíř, lékař a odbojář
Viktor Jarolim (1882 1942).jpg
Viktor Jarolím (* 24. července 1882 Tulešice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl majitelem mlýna v Tulešicích číslo popisné 38. Viktor Jarolím byl biologickým otcem parašutisty nadporučíka Adolfa Opálky z výsadku Out Distance. Otcovství bylo pro německé vyšetřovatele atentátu na Reinharda Heydricha dostatečným důvodem, aby byl mlynář Viktor Jarolím zatčen, vyslýchán, vězněn, odsouzen v nepřítomnosti stanným soudem k trestu smrti a nakonec popraven v koncentračním táboře Mauthausen 24. října 1942 v 16.12 hodin střelou do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ během fiktivní lékařské prohlídky.
Viktor Jarolím (* 24. července 1882 Tulešice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl majitelem mlýna v Tulešicích číslo popisné 38. Viktor Jarolím byl biologickým otcem parašutisty nadporučíka Adolfa Opálky z výsadku Out Distance. Otcovství bylo pro německé vyšetřovatele atentátu na Reinharda Heydricha dostatečným důvodem, aby byl mlynář Viktor Jarolím zatčen, vyslýchán, vězněn, odsouzen v nepřítomnosti stanným soudem k trestu smrti a nakonec popraven v koncentračním táboře Mauthausen 24. října 1942 v 16.12 hodin střelou do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ během fiktivní lékařské prohlídky.
Alzbeta Jesenska Guttman 1904 1942.png
Alžběta Jesenská rozená Guttmannová (* 29. února 1904 Bodzasujlak, Halič – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla odborná zubní lékařka, která se za Protektorátu Čechy a Morava zapojila spolu se svým manželem Janem Jesenským (1904–1942) do řad podporovatelů parašutistů výsadku Anthropoid.
Alžběta Jesenská rozená Guttmannová (* 29. února 1904 Bodzasujlak, Halič – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla odborná zubní lékařka, která se za Protektorátu Čechy a Morava zapojila spolu se svým manželem Janem Jesenským (1904–1942) do řad podporovatelů parašutistů výsadku Anthropoid.
Ludmila Sonnevendova Ortova Rysava 1908 1942 cca 1927.jpg
Ludmila Sonnevendová (provdaná Ortová, Ryšavá) (* 27. června 1908, Brno – 24. října 1942, KT Mauthausen) se za protektorátu účastnila domácího odboje a byla podporovatelkou členů paravýsadku ANTHROPOID. Kabinetní foto kolem roku 1927.
Ludmila Sonnevendová (provdaná Ortová, Ryšavá) (* 27. června 1908, Brno – 24. října 1942, KT Mauthausen) se za protektorátu účastnila domácího odboje a byla podporovatelkou členů paravýsadku ANTHROPOID. Kabinetní foto kolem roku 1927.
Miroslav Moravec (1905 1942) AI.png
Miroslav Moravec (* 8. června 1905 Ledvice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl obchodník a sokolský funkcionář. Za Protektorátu Čechy a Morava patřil spolu se svojí manželkou Annou Moravcovou k členům domácího protiněmeckého odboje a k podporovatelům parašutistů výsadku ANTHROPOID.
Miroslav Moravec (* 8. června 1905 Ledvice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl obchodník a sokolský funkcionář. Za Protektorátu Čechy a Morava patřil spolu se svojí manželkou Annou Moravcovou k členům domácího protiněmeckého odboje a k podporovatelům parašutistů výsadku ANTHROPOID.
Marie Sobkova (1902 1942) prostovlasa.jpg
Marie Sobková, rozená Trösterová (* 6. července 1902 Vrbičany u Lovosic – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) patřila za protektorátu spolu se svým manželem MUDr. Soběslavem Sobkem (1897–1942) mezi členy domácího protiněmeckého odboje a mezi podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid.
Marie Sobková, rozená Trösterová (* 6. července 1902 Vrbičany u Lovosic – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) patřila za protektorátu spolu se svým manželem MUDr. Soběslavem Sobkem (1897–1942) mezi členy domácího protiněmeckého odboje a mezi podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid.
Josef Kolarik (1914 1942).png
Josef Kolařík (* 16. listopadu 1914 Křekov, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl manžel Marie Kolaříkové, rozené Valčíkové (* 25. března 1917 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), která byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (* 2. listopadu 1914 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 18. června 1942 Praha, Resslova ulice). Josef Kolařík byl švagr Josefa Valčíka (1914–1942).
Josef Kolařík (* 16. listopadu 1914 Křekov, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl manžel Marie Kolaříkové, rozené Valčíkové (* 25. března 1917 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), která byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (* 2. listopadu 1914 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 18. června 1942 Praha, Resslova ulice). Josef Kolařík byl švagr Josefa Valčíka (1914–1942).
Helena Kralova (1925 1942).jpg
Helena Králová (* 21. června 1925 Plzeň – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla dcerou Pavly Králové, rozené Pichlové (* 3. března 1896 Plzeň – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a jejího manžele Václava Krále (* 2. května 1891 Plzeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). (Manželé Královi měli svatbu 5. června 1923 v Plzni.) Rodina Králových poskytovala v Plzni ubytování parašutistům rotmistru Jozefu Gabčíkovi a rotmistru Janu Kubišovi z paradesantního výsadku Anthropoid. Na nedatované fotografii neznámého autora je zachycena jejich dcera Helenka kolem roku 1935.
Helena Králová (* 21. června 1925 Plzeň – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla dcerou Pavly Králové, rozené Pichlové (* 3. března 1896 Plzeň – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a jejího manžele Václava Krále (* 2. května 1891 Plzeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). (Manželé Královi měli svatbu 5. června 1923 v Plzni.) Rodina Králových poskytovala v Plzni ubytování parašutistům rotmistru Jozefu Gabčíkovi a rotmistru Janu Kubišovi z paradesantního výsadku Anthropoid. Na nedatované fotografii neznámého autora je zachycena jejich dcera Helenka kolem roku 1935.
Marie Kucerova Sedlakova (1900 1942) AI.jpg
Marie Kučerová, rozená Sedláková, se narodila 23. listopadu 1900 a zemřela 24. října 1942 ve věku 41 let. Byla jedním z 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů, kteří byli popraveni v sobotu 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů. Byli to pomocníci a příbuzní parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Marie Kučerová, rozená Sedláková, se narodila 23. listopadu 1900 a zemřela 24. října 1942 ve věku 41 let. Byla jedním z 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů, kteří byli popraveni v sobotu 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů. Byli to pomocníci a příbuzní parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Leopold Lohnisky 1913 1942.png
JUDr. Leopold Lohniský (19. ledna 1913, Hrotovice – 24. října 1942, Mauthausen) – český advokát a odbojář
JUDr. Leopold Lohniský (19. ledna 1913, Hrotovice – 24. října 1942, Mauthausen) – český advokát a odbojář
Ludmila Valcikova (1923 1942).png
Ludmila Valčíková (* 26. dubna 1923 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jejím otcem byl Jan Valčík (1880–1942), její matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Ludmila Valčíková (* 26. dubna 1923 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jejím otcem byl Jan Valčík (1880–1942), její matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Karel Sverak Mladsi (1927 1942).jpg
Karel Svěrák mladší (* 31. srpna 1927 Košice – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl syn Karla Svěráka (1889–1942) a Marie Svěrákové, rozené Janů (1894–1942).
Karel Svěrák mladší (* 31. srpna 1927 Košice – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl syn Karla Svěráka (1889–1942) a Marie Svěrákové, rozené Janů (1894–1942).
Katerina Hesova 1889 1942.png
Kateřina Hešová rozená Samcová (* 20. října 1889 Votice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava spolu se svým manželem Janem Hešem (1889–1942) účastnicí domácího protiněmeckého odboje na Benešovsku.
Kateřina Hešová rozená Samcová (* 20. října 1889 Votice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava spolu se svým manželem Janem Hešem (1889–1942) účastnicí domácího protiněmeckého odboje na Benešovsku.
Vera Kucerova (1923 1942) AI.jpg
Věra Kučerová (* 15. června 1923, Plzeň – 24. října 1942, KT Mauthausen) byla účastnice druhého československého odboje, která během druhé světové války pomáhala československým parašutistům včetně akce Canonbury. Za pomoc byla i s rodiči během heydrichiády popravena. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Věra Kučerová (* 15. června 1923, Plzeň – 24. října 1942, KT Mauthausen) byla účastnice druhého československého odboje, která během druhé světové války pomáhala československým parašutistům včetně akce Canonbury. Za pomoc byla i s rodiči během heydrichiády popravena. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Marie.Slavickova.(1899-1942).gif
Dne 3. července 1942 zatklo gestapo JUDr. Františka Slavíčka v jeho bytě a spolu s ním byla toho dne zatčena i jeho manželka Marie Slavíčková, jeho syn Otakar Slavíček (stáří 22 let) a jeho dcera Ludmila Slavíčková (stáří 17 let). Celá rodina Slavíčkových byla dne 24. října 1942 popravena v KT Mauthausen.
Dne 3. července 1942 zatklo gestapo JUDr. Františka Slavíčka v jeho bytě a spolu s ním byla toho dne zatčena i jeho manželka Marie Slavíčková, jeho syn Otakar Slavíček (stáří 22 let) a jeho dcera Ludmila Slavíčková (stáří 17 let). Celá rodina Slavíčkových byla dne 24. října 1942 popravena v KT Mauthausen.
Marie Sverakova Janu (1894 1942).jpg
Marie Svěráková, rozená Janů (* 29. ledna 1894 Praha – † 24.10.1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Karla Svěráka (1889–1942).
Marie Svěráková, rozená Janů (* 29. ledna 1894 Praha – † 24.10.1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Karla Svěráka (1889–1942).
Josefa Vankova Sekacova (1912 1942).png
Josefa Vaňková, rozená Sekáčová, někdy uváděna jako Josefína (* 18. března 1912 – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou vlastence a sokolského odbojáře Ludvíka Vaňka (* 11. září 1909 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Vzhledem k tomu, že v době zatčení gestapem byla ve vysokém stupni těhotenství, nebyla popravena spolu se svým manželem Ludvíkem Vaňkem, ale později až po porodu. Její syn se jmenoval po otci Ludvík Vaněk a narodil se 2. listopadu 1942 v pražské pankrácké věznici. Josefa Vaňková je zobrazena na výřezu ze svatební fotografie pořízené neznámým fotografem před druhou světovou válkou.
Josefa Vaňková, rozená Sekáčová, někdy uváděna jako Josefína (* 18. března 1912 – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou vlastence a sokolského odbojáře Ludvíka Vaňka (* 11. září 1909 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Vzhledem k tomu, že v době zatčení gestapem byla ve vysokém stupni těhotenství, nebyla popravena spolu se svým manželem Ludvíkem Vaňkem, ale později až po porodu. Její syn se jmenoval po otci Ludvík Vaněk a narodil se 2. listopadu 1942 v pražské pankrácké věznici. Josefa Vaňková je zobrazena na výřezu ze svatební fotografie pořízené neznámým fotografem před druhou světovou válkou.
Jitka Kubisova (1925 1942).png
Jitka Kubišová (* 11. listopadu 1925 Dolní Vilémovice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla nevlastní sestrou rotmistra Jana Kubiše a na základě této příbuzenské vazby byla zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen.
Jitka Kubišová (* 11. listopadu 1925 Dolní Vilémovice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla nevlastní sestrou rotmistra Jana Kubiše a na základě této příbuzenské vazby byla zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen.
Frantiska Sivkova Valcikova (1917 1943).jpg
Františka Sívková, rozená Valčíková (* 25. března 1917 Smolina, Valašské Klobouky – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942).
Františka Sívková, rozená Valčíková (* 25. března 1917 Smolina, Valašské Klobouky – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942).
Marta Silarova Nekvindova (1905 1943) AI.jpg
Marta Šilarová, rozená Nekvindová (* 2. října 1905 Krouna – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava účastnicí domácího odboje. Manželka odbojáře Bedřicha Šilara (* 2. srpna 1897 – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen). Zahynula v koncentračním táboře v Mauthausenu jako jedna z obětí heydrichiády kvůli ubytování parašutisty ze skupiny Intransitive.
Marta Šilarová, rozená Nekvindová (* 2. října 1905 Krouna – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava účastnicí domácího odboje. Manželka odbojáře Bedřicha Šilara (* 2. srpna 1897 – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen). Zahynula v koncentračním táboře v Mauthausenu jako jedna z obětí heydrichiády kvůli ubytování parašutisty ze skupiny Intransitive.
Liboslava Fafkova Mladsi 1922 1942.gif
Liboslava Fafková mladší (* 12. prosince 1922 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války a spolupracovnice operace Anthropoid popravená nacisty.
Liboslava Fafková mladší (* 12. prosince 1922 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války a spolupracovnice operace Anthropoid popravená nacisty.
Emilie Pechackova Reimanova Putikova (1893 1943) AI.jpg
Emilie Pecháčková, rozená Putíková, (provdaná Reimanová), přezdívaná „Milka“ (* 21. prosince 1893 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou sokolského závodníka, cvičitele, rozhodčího a správce Tyršova domu Františka Pecháčka (* 15. února 1896 Záhornice – 3. února 1944 koncentrační tábor Mauthausen). Za protektorátu se oba manželé zapojili do domácího sokolského protiněmeckého odboje. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Emilie Pecháčková, rozená Putíková, (provdaná Reimanová), přezdívaná „Milka“ (* 21. prosince 1893 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou sokolského závodníka, cvičitele, rozhodčího a správce Tyršova domu Františka Pecháčka (* 15. února 1896 Záhornice – 3. února 1944 koncentrační tábor Mauthausen). Za protektorátu se oba manželé zapojili do domácího sokolského protiněmeckého odboje. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Vaclav Khodl (1895 1942) AI.jpg
Václav Khodl (* 23. října 1895 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Václav Khodl (* 23. října 1895 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Liboslava Fafkova Starsi (1892 1942).jpg
Liboslava Fafková starší (rozená Jiránková; * 10. října 1892, Praha - 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou odbojáře Petr Fafek (* 30. června 1893, Dušníky (dnes Rudná) – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen). Oba byli za Protektorátu Čechy a Morava účastníky protiněmeckého odboje a podporovatelé paradesantního výsadku ANTHROPOID.
Liboslava Fafková starší (rozená Jiránková; * 10. října 1892, Praha - 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou odbojáře Petr Fafek (* 30. června 1893, Dušníky (dnes Rudná) – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen). Oba byli za Protektorátu Čechy a Morava účastníky protiněmeckého odboje a podporovatelé paradesantního výsadku ANTHROPOID.
Marie Brunclikova 1898 1942.gif
Marie Brunclíková (* 24. července 1898, Písek – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
Marie Brunclíková (* 24. července 1898, Písek – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
Vlasta Oktábcová (1913-1942).jpg
Vlasta Oktábcová (1913-1942), byla manželkou Antonína Oktábce, oba byli usmrceni v Mauthausenu za svou účast v odboji
Vlasta Oktábcová (1913-1942), byla manželkou Antonína Oktábce, oba byli usmrceni v Mauthausenu za svou účast v odboji
Milada Frantova Reimova 1906 1942.png
MUDr. Milada Frantová (rozená Reimová, * 28. září 1906 Mezilesí v dnes polském Slezsku – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla pražská odborná oční lékařka a česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
MUDr. Milada Frantová (rozená Reimová, * 28. září 1906 Mezilesí v dnes polském Slezsku – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla pražská odborná oční lékařka a česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
Zdena Bockova (1907 1942) Bohumil Bocek (1894 1952).jpg
Společná fotografie manželů Bočkových jako výřez z většího snímku blíže nedatované rodinné oslavy Pouznarových. Uprostřed snímku je Zdena Bočková, rozená Pouznarová (1907–1942), která drží výtisk „Pražských listů“ s oznámením, že „Slavia odčinila porážku Sparty“. Po její levé ruce se nachází její manžel Bohumil Boček (1894–1952). Foto neznámého autora.
Společná fotografie manželů Bočkových jako výřez z většího snímku blíže nedatované rodinné oslavy Pouznarových. Uprostřed snímku je Zdena Bočková, rozená Pouznarová (1907–1942), která drží výtisk „Pražských listů“ s oznámením, že „Slavia odčinila porážku Sparty“. Po její levé ruce se nachází její manžel Bohumil Boček (1894–1952). Foto neznámého autora.
Vladimir Bergauer (1898 1942) AI.jpg
Doc. Vladimír Bergauer (* 18. září 1898 Písek – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český lékař, vědec a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Doc. Vladimír Bergauer (* 18. září 1898 Písek – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český lékař, vědec a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Jan Valcik (1880 1942).png
Jan Valčík (* 24. října 1880 Smolina, dnes místní část města Valašské Klobouky, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) bydlel v roce 1910 na adrese Smolina číslo popisné 16. Ve Smolině pracoval jako kovář a rolník, ale v době zatčení gestapem (15.června 1942 resp. 16. června 1942) pracoval ve Smolině jako obecní sluha.
Jan Valčík (* 24. října 1880 Smolina, dnes místní část města Valašské Klobouky, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) bydlel v roce 1910 na adrese Smolina číslo popisné 16. Ve Smolině pracoval jako kovář a rolník, ale v době zatčení gestapem (15.června 1942 resp. 16. června 1942) pracoval ve Smolině jako obecní sluha.
Terezie Benova Valcikova (1912 1942).jpg
Terezie Beňová, rozená Valčíková (* 5. listopadu 1912 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jejím otcem byl Jan Valčík (1880–1942), její matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Terezie Beňová, rozená Valčíková (* 5. listopadu 1912 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jejím otcem byl Jan Valčík (1880–1942), její matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Josef Janecek 1902 1942.gif
Josef Janeček (* 4. září 1902, Světlá nad Sázavou – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) patřil spolu se svojí manželkou Annou Janečkovou (rozená Rajská; * 14. května 1900, Luka pod Medníkem – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) k podporovatelům parašutistů z výsadku ANTHROPOID. Za účast v domácím protiněmeckém odboji v období Protektorátu Čechy a Morava našli oba smrt v KT Mauthausenu.
Josef Janeček (* 4. září 1902, Světlá nad Sázavou – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) patřil spolu se svojí manželkou Annou Janečkovou (rozená Rajská; * 14. května 1900, Luka pod Medníkem – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) k podporovatelům parašutistů z výsadku ANTHROPOID. Za účast v domácím protiněmeckém odboji v období Protektorátu Čechy a Morava našli oba smrt v KT Mauthausenu.
Rela Fafkova 1920 1942 Portret.gif
Rela Fafková (* 30. července 1920 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války a spolupracovnice operace Anthropoid popravená nacisty.
Rela Fafková (* 30. července 1920 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války a spolupracovnice operace Anthropoid popravená nacisty.
Frantiska Zelenkova 1901 1942.png
Františka Zelenková (rozená Hoffmannová) (* 4. října 1901 Praha – 24. října 1942 popravena v KT Mauthausen) byla manželkou sokolského aktivisty a odbojáře Jana Zelenky-Hajského. Synem manželů Zelenkových byl Jan Milíč Zelenka (* 12. srpna 1923 Praha – 17. června 1942 Praha). Celá rodina Zelenkových pomáhala parašutistům.
Františka Zelenková (rozená Hoffmannová) (* 4. října 1901 Praha – 24. října 1942 popravena v KT Mauthausen) byla manželkou sokolského aktivisty a odbojáře Jana Zelenky-Hajského. Synem manželů Zelenkových byl Jan Milíč Zelenka (* 12. srpna 1923 Praha – 17. června 1942 Praha). Celá rodina Zelenkových pomáhala parašutistům.
Vladimir Vyhnis 1911 1942.jpg
Vladimír Vyhnis (* 15. dubna 1911 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl za Protektorátu Čechy a Morava řídící učitel a příslušník domácího sokolského odboje. Manžel sokolské odbojářky Anny Vyhnisové (1912–1942)
Vladimír Vyhnis (* 15. dubna 1911 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl za Protektorátu Čechy a Morava řídící učitel a příslušník domácího sokolského odboje. Manžel sokolské odbojářky Anny Vyhnisové (1912–1942)
Cecilie Jelinkova (1904 1943).jpg
Cecilie Jelínková (* 5. května 1904 Kolín – 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen) byla za německé okupace Čech, Moravy a Slezska členkou domácího protiněmeckého odboje, poskytovala svůj pražský byt jako útočiště pro ilegální pobyt některým klíčovým představitelům sokolského odboje a zároveň byla spojkou mezi zemským velením Obce sokolské v odboji (OSVO) v Čechách a na Moravě.
Cecilie Jelínková (* 5. května 1904 Kolín – 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen) byla za německé okupace Čech, Moravy a Slezska členkou domácího protiněmeckého odboje, poskytovala svůj pražský byt jako útočiště pro ilegální pobyt některým klíčovým představitelům sokolského odboje a zároveň byla spojkou mezi zemským velením Obce sokolské v odboji (OSVO) v Čechách a na Moravě.
JIRI Pleskot.jpg
Autor: Autor neznámý, Licence: CC0
JUDr.Jiří Pleskot, autor Kartozákonů, popraven za podporu výsadku Antropoid
Autor: Autor neznámý, Licence: CC0
JUDr.Jiří Pleskot, autor Kartozákonů, popraven za podporu výsadku Antropoid
Bedrich Silar (1897 1942).jpg
Bedřich Šilar (* 2. srpna 1897 Němčí u Chocně, okres Vysoké Mýto – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byl úředníkem firmy Hynek Gottwald v Brandýse nad Orlicí. Jeho manželkou byla Marta Šilarová (rozená Nekvindová, * 2. října 1905 Krouna – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen). Za Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do domácího odboje poskytováním pomoci parašutistům výsadku Intransitive. Bedřich Šilar byl zatčen 1. července 1942, vězněn, vyslýchán, odsouzen k trestu smrti a nakonec popraven výstřelem z malorážní pistole v odstřelovacím koutě mauthausenského bunkru 26. ledna 1943 v 16.27 hodin.
Bedřich Šilar (* 2. srpna 1897 Němčí u Chocně, okres Vysoké Mýto – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byl úředníkem firmy Hynek Gottwald v Brandýse nad Orlicí. Jeho manželkou byla Marta Šilarová (rozená Nekvindová, * 2. října 1905 Krouna – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen). Za Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do domácího odboje poskytováním pomoci parašutistům výsadku Intransitive. Bedřich Šilar byl zatčen 1. července 1942, vězněn, vyslýchán, odsouzen k trestu smrti a nakonec popraven výstřelem z malorážní pistole v odstřelovacím koutě mauthausenského bunkru 26. ledna 1943 v 16.27 hodin.
Jaroslav Piskacek 1897 1942 Year 1924.png
Jaroslav Piskáček (* 3. května 1897 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid z období druhé světové války popravený nacisty.
Jaroslav Piskáček (* 3. května 1897 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid z období druhé světové války popravený nacisty.
Vladimir Ort 1911 1942 Portret.gif
Vladimír Ort (* 23. prosince 1911, Kyjev – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) – český odbojář z období druhé světové války a spolupracovník operace Anthropoid popravený nacisty.
Vladimír Ort (* 23. prosince 1911, Kyjev – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) – český odbojář z období druhé světové války a spolupracovník operace Anthropoid popravený nacisty.
Anna Maruscakova 1923 1942.png
Anna Maruščáková (* 31. července 1923 Kosmonosy nebo Zálužany – 24. října 1942 KT Mauthausen) byla za druhé světové války zámečnickou dělnicí ve firmě „Palaba“ ve Slaném (Protektorát Čechy a Morava). Zatčena 3. června 1942, popravena 24. října 1942 v 9.42 v koncentračním táboře Mauthausen.
Anna Maruščáková (* 31. července 1923 Kosmonosy nebo Zálužany – 24. října 1942 KT Mauthausen) byla za druhé světové války zámečnickou dělnicí ve firmě „Palaba“ ve Slaném (Protektorát Čechy a Morava). Zatčena 3. června 1942, popravena 24. října 1942 v 9.42 v koncentračním táboře Mauthausen.
Anna Valcikova Zmelikova (1907 1942).png
Anna Valčíková, rozená Změlíková (* 30. září 1907 Drnovice, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou zedníka a okresního cestáře Aloise Valčíka (* 23. května 1908 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) s kterým byla oddána 20. srpna 1928 v Újezdě u Vizovic. Alois Valčík (1908–1942) byl bratrem parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (* 2. listopadu 1914 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 18. června 1942 Praha, Resslova ulice). Anna Valčíková–Změlíková (1907–1942) byla švagrovou Josefa Valčíka (1914–1942).
Anna Valčíková, rozená Změlíková (* 30. září 1907 Drnovice, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou zedníka a okresního cestáře Aloise Valčíka (* 23. května 1908 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) s kterým byla oddána 20. srpna 1928 v Újezdě u Vizovic. Alois Valčík (1908–1942) byl bratrem parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (* 2. listopadu 1914 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 18. června 1942 Praha, Resslova ulice). Anna Valčíková–Změlíková (1907–1942) byla švagrovou Josefa Valčíka (1914–1942).
Anna Malinova 1914 1942 Portret.jpg
Anna Malinová (* 20. května 1914, Stříbrné Hory – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byla přítelkyně Jozefa Gabčíka z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapem zatčena 26. června 1942; popravena 24. října 1942 v Mauthausenu.
Anna Malinová (* 20. května 1914, Stříbrné Hory – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byla přítelkyně Jozefa Gabčíka z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapem zatčena 26. června 1942; popravena 24. října 1942 v Mauthausenu.
Bedrich Kubice 1900 1942.png
Bedřich Kubice (* 7. července 1900 Vídeň – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl odborným učitelem a sokolským funkcionářem, který se za protektorátu zapojil do domácího protiněmeckého odboje. Byl členem sokolské ilegální skupiny Jindra a spolu se svojí manželkou Marií Kubicovou (1905–1942) byli podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Bedřich Kubice (* 7. července 1900 Vídeň – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl odborným učitelem a sokolským funkcionářem, který se za protektorátu zapojil do domácího protiněmeckého odboje. Byl členem sokolské ilegální skupiny Jindra a spolu se svojí manželkou Marií Kubicovou (1905–1942) byli podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Zdenka Pouznarová Prochazkova (1885 1942).jpg
Zdeňka Pouznarová (rozená Zdenka Procházková, * 2. ledna 1885 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Antonína Pouznara (* 16. října 1881 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a matkou Zdeny Bočkové, rozené Pouznarové, známé pod jménem Zdeňka Bočková (* 10. března 1907 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Zdeňka Pouznarová (1885–1942) byla tchýní plukovníka (pozdějšího generála) Bohumila Bočka (1894–1952). Fotografie neznámého autora, výřez z většího snímku blíže nedatované rodinné oslavy Pouznarových.
Zdeňka Pouznarová (rozená Zdenka Procházková, * 2. ledna 1885 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Antonína Pouznara (* 16. října 1881 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a matkou Zdeny Bočkové, rozené Pouznarové, známé pod jménem Zdeňka Bočková (* 10. března 1907 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Zdeňka Pouznarová (1885–1942) byla tchýní plukovníka (pozdějšího generála) Bohumila Bočka (1894–1952). Fotografie neznámého autora, výřez z většího snímku blíže nedatované rodinné oslavy Pouznarových.
Bunkr Odstrelovaci Kout KT Mauthausen.jpg
Místnost, kde za druhé světové války Němci provozovali tak zvaný odstřelovací kout (německy GenickSchussecke; složenina slov: Genick – krk, Schuss – vstřel, Ecke – roh) v „Bunkru“, který se nacházel v koncentračním táboře Mauthausen. Dne 24. října 1942 zde bylo zastřeleno více než 250 českých vlastenců a jejich rodinných příslušníků; osob souvisejících s protiněmeckým odbojem a s pomocí parašutistům. Foto neznámého autora před rokem 1946.
Místnost, kde za druhé světové války Němci provozovali tak zvaný odstřelovací kout (německy GenickSchussecke; složenina slov: Genick – krk, Schuss – vstřel, Ecke – roh) v „Bunkru“, který se nacházel v koncentračním táboře Mauthausen. Dne 24. října 1942 zde bylo zastřeleno více než 250 českých vlastenců a jejich rodinných příslušníků; osob souvisejících s protiněmeckým odbojem a s pomocí parašutistům. Foto neznámého autora před rokem 1946.
Milada Hejlova Jasanska 1906 1942 Big.jpg
Milada Hejlová (rozená Jasanská; 1906–1942) na dobové fotografii neznámého autora.
Milada Hejlová (rozená Jasanská; 1906–1942) na dobové fotografii neznámého autora.
KTM Fiktivni Mereni Vysky.png
Široká dřevěná lišta s namalovanými číselnými údaji možných tělesných výšek, posuvným lichoběžníkovým jezdcem a úzkou vyfrézovanou štěrbinou. Fiktivní „lékařské zařízení k měření tělesné výšky“ vězňů instalované v odstřelovacím koutě (Genickschussecke) bunkru v koncentračním táboře Mauthausen za druhé světové války. Někdy bylo zařízení zahaleno černou látkou takže připomínalo „fotografický přístroj“. Za stěnou, na druhé straně tohoto „výškoměrného přístroje“ byl připraven kat, který popravovanou osobu zastřelil výstřelem do týla z pistole skrze štěrbinu v okamžiku, kdy se osoba ve druhé místnosti otočila zády k přístroji visícím na stěně.
Široká dřevěná lišta s namalovanými číselnými údaji možných tělesných výšek, posuvným lichoběžníkovým jezdcem a úzkou vyfrézovanou štěrbinou. Fiktivní „lékařské zařízení k měření tělesné výšky“ vězňů instalované v odstřelovacím koutě (Genickschussecke) bunkru v koncentračním táboře Mauthausen za druhé světové války. Někdy bylo zařízení zahaleno černou látkou takže připomínalo „fotografický přístroj“. Za stěnou, na druhé straně tohoto „výškoměrného přístroje“ byl připraven kat, který popravovanou osobu zastřelil výstřelem do týla z pistole skrze štěrbinu v okamžiku, kdy se osoba ve druhé místnosti otočila zády k přístroji visícím na stěně.
Frantiska Albrechtova Zeithamlova (1912 1942).jpg
Františka Albrechtová rozená Zeithamlová (* 4. září 1912 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Stanislava Albrechta (* 2. června 1908 Praha-Michle – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen), dělníka Janečkovy zbrojovky a podporovatele parašutistů připravujících atentát na Reinharda Heydricha. Společně se svým manželem poskytovala podporu a úkryt členům skupiny Anthropoid rotmistrům Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi.
Františka Albrechtová rozená Zeithamlová (* 4. září 1912 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Stanislava Albrechta (* 2. června 1908 Praha-Michle – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen), dělníka Janečkovy zbrojovky a podporovatele parašutistů připravujících atentát na Reinharda Heydricha. Společně se svým manželem poskytovala podporu a úkryt členům skupiny Anthropoid rotmistrům Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi.
Marie Loudova Ornestova (1915 1942) Sepie.jpg
Marie Loudová, rozená Ornestová (* 30. října 1915 České Budějovice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou kostelníka pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze Karla Loudy (* 3. května 1904, Plzeň – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) a spolu obývali chrámový služební byt v pražské Resslově ulici číslo 9. Byla pravoslavného vyznání a starala se o domácnost (byla ženou v domácnosti). Gestapem byla zatčena 22. června 1942, vyslýchal ji Ing. , kterého již v roce 1934 R. Heydrich předurčil k tomu, aby se zabýval v Říši církevními záležitostmi. (Tento muž byl proslulý tím, že zadržené tělesně týral, včetně zatčeného biskupa Gorazda.) Manželé Loudovi byli na podzim 1942 převezeni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín, na konci září 1942 pak byli v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti, nakonec deportováni do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli 24. října 1942 popraveni střelou do týla v odstřelovacím koutě při fingované lékařské prohlídce. (Marie Loudová byla zastřelena v 11:22, její manžel Karel Louda ve 13:52). Jejich syn Václav Louda (* 1939) byl (jako další děti odbojářů a podporovatelů parašutistů) internován v pražském zámečku Na Jenerálce, později přemístěn do internačního tábora ve Svatobořicích a Plané nad Lužnicí, kde se dožil konce druhé světové války.
Marie Loudová, rozená Ornestová (* 30. října 1915 České Budějovice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou kostelníka pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze Karla Loudy (* 3. května 1904, Plzeň – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) a spolu obývali chrámový služební byt v pražské Resslově ulici číslo 9. Byla pravoslavného vyznání a starala se o domácnost (byla ženou v domácnosti). Gestapem byla zatčena 22. června 1942, vyslýchal ji Ing. , kterého již v roce 1934 R. Heydrich předurčil k tomu, aby se zabýval v Říši církevními záležitostmi. (Tento muž byl proslulý tím, že zadržené tělesně týral, včetně zatčeného biskupa Gorazda.) Manželé Loudovi byli na podzim 1942 převezeni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín, na konci září 1942 pak byli v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti, nakonec deportováni do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli 24. října 1942 popraveni střelou do týla v odstřelovacím koutě při fingované lékařské prohlídce. (Marie Loudová byla zastřelena v 11:22, její manžel Karel Louda ve 13:52). Jejich syn Václav Louda (* 1939) byl (jako další děti odbojářů a podporovatelů parašutistů) internován v pražském zámečku Na Jenerálce, později přemístěn do internačního tábora ve Svatobořicích a Plané nad Lužnicí, kde se dožil konce druhé světové války.
Adolf Bradac (1901 1942) AI.jpg
Adolf Bradáč (* 15. června 1901 Nové Město na Moravě – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Out Distance popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Adolf Bradáč (* 15. června 1901 Nové Město na Moravě – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Out Distance popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Frantisek Smakal (1896 1942).jpg
MUDr. František Šmakal (* 14. září 1896 Čakovice u Prahy - 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český lékař a pracovník (ředitel) Československého Červeného kříže. Byl autorem spisů a statí zabývajících se problematikou sociálního zdravotnictví. Za Protektorátu Čechy a Morava se aktivně zapojil do protiněmeckého odporu. V odboji byla činná i jeho manželka sekretářka Československého Červeného kříže Ivana Šmakalová, rozená Neubauerová (* 23. června 1888 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen).
MUDr. František Šmakal (* 14. září 1896 Čakovice u Prahy - 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český lékař a pracovník (ředitel) Československého Červeného kříže. Byl autorem spisů a statí zabývajících se problematikou sociálního zdravotnictví. Za Protektorátu Čechy a Morava se aktivně zapojil do protiněmeckého odporu. V odboji byla činná i jeho manželka sekretářka Československého Červeného kříže Ivana Šmakalová, rozená Neubauerová (* 23. června 1888 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen).
Anna Vyhnisova Kristova 1912 1942.jpg
Anna Vyhnisová, rozená Kristová (* 18. dubna 1912 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava příslušnicí domácího sokolského odboje. Manželka sokolského odbojáře a učitele Vladimíra Vyhnise (1911–1942).
Anna Vyhnisová, rozená Kristová (* 18. dubna 1912 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava příslušnicí domácího sokolského odboje. Manželka sokolského odbojáře a učitele Vladimíra Vyhnise (1911–1942).
Alois Valcik (1908 1942).png
Alois Valčík (* 23. května 1908 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl bratr parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jeho otcem byl Jan Valčík (1880–1942), jeho matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Alois Valčík (* 23. května 1908 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl bratr parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jeho otcem byl Jan Valčík (1880–1942), jeho matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Karel Louda (1904 1942).jpg
Svatý Karel Louda (* 3. května 1904, Plzeň – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl kostelník Pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze a oběť 2. světové války. Svatořečen byl se svou manželkou a dalšími novomučedníky Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku v pražském pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici dne 8. února 2020.
Svatý Karel Louda (* 3. května 1904, Plzeň – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl kostelník Pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze a oběť 2. světové války. Svatořečen byl se svou manželkou a dalšími novomučedníky Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku v pražském pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici dne 8. února 2020.
KTM Fiktivni Mereni Vysky Pistole.png
Rubová strana fiktivního „lékařského zařízení k měření tělesné výšky“ vězňů, které bylo instalované v odstřelovacím koutě (Genickschussecke) bunkru v koncentračním táboře Mauthausen za druhé světové války. Pohled ze strany „popravčího za zdí“. V dolní části snímku je ruka držící nabitou pistoli s hlavní prostrčenou štěrbinou ve „výškoměrném přístroji“. Na lícové straně „lékařského zařízení k měření tělesné výšky“ se nachází týl právě popravované osoby.
Rubová strana fiktivního „lékařského zařízení k měření tělesné výšky“ vězňů, které bylo instalované v odstřelovacím koutě (Genickschussecke) bunkru v koncentračním táboře Mauthausen za druhé světové války. Pohled ze strany „popravčího za zdí“. V dolní části snímku je ruka držící nabitou pistoli s hlavní prostrčenou štěrbinou ve „výškoměrném přístroji“. Na lícové straně „lékařského zařízení k měření tělesné výšky“ se nachází týl právě popravované osoby.
Vaclav Kral (1891 1942) Portret.png
Václav Král (* 2. května 1891 Plzeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl vrchní policejní inspektor a odbojář.
Václav Král (* 2. května 1891 Plzeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl vrchní policejní inspektor a odbojář.
Marie Kubicova 1905 1942.png
Marie Kubicová, rozená Lorencová (* 18. ledna 1905 Žamberk – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za svobodna zdatná cvičenka a sokolská funkcionářka. Spolu se svým manželem – odborným učitelem a sokolským funkcionářem Bedřichem Kubicem – se manželé za protektorátu zapojili do domácího protiněmeckého odboje. Oba se stali členy sokolské ilegální skupiny Jindra a byli podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Marie Kubicová, rozená Lorencová (* 18. ledna 1905 Žamberk – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za svobodna zdatná cvičenka a sokolská funkcionářka. Spolu se svým manželem – odborným učitelem a sokolským funkcionářem Bedřichem Kubicem – se manželé za protektorátu zapojili do domácího protiněmeckého odboje. Oba se stali členy sokolské ilegální skupiny Jindra a byli podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Miroslav Piskacek 1927 1942.png
Miroslav Piskáček (* 31. března 1927 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen v 16.42 hodin) byl synem Jaroslava Piskáčka (* 3. května 1897 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) a Antonie Piskáčkové (rozené Hruškové; * 8. června 1900 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Miroslav Piskáček byl spolu s rodiči podporovatelem parašutistů operace Anthropoid. Zatčen gestapem 17. července 1942.
Miroslav Piskáček (* 31. března 1927 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen v 16.42 hodin) byl synem Jaroslava Piskáčka (* 3. května 1897 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) a Antonie Piskáčkové (rozené Hruškové; * 8. června 1900 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Miroslav Piskáček byl spolu s rodiči podporovatelem parašutistů operace Anthropoid. Zatčen gestapem 17. července 1942.
Vlastimil Ata Moravec 1921 1942.jpg
Vlastimil Moravec (* 17. března 1921 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Absolvoval obchodní gymnázium. Vlastimil, zvaný též "Aťa", zařizoval pro parašutisty kurýrní spojení (fungoval jako spojka parašutistů) a podílel se i na přípravě atentátu. Dne 26. dubna 1942 dostal od Vlastimila Moravce parašutista Jozef Gabčík jízdní kolo, které bylo při atentátu použito. V den zátahu na byt rodiny Moravcových (17. června 1942) nebyl Vlastimil v Praze. Gestapo jej domů přivolalo fingovaným telegramem. Po zatčení byl Vlastimil na gestapu mučen a zřejmě to byl on, kdo prozradil místo úkrytu parašutistů - kostel v Resslově ulici. Spolu se svým otcem Aloisem Moravcem (* 1887) byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942.
Vlastimil Moravec (* 17. března 1921 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Absolvoval obchodní gymnázium. Vlastimil, zvaný též "Aťa", zařizoval pro parašutisty kurýrní spojení (fungoval jako spojka parašutistů) a podílel se i na přípravě atentátu. Dne 26. dubna 1942 dostal od Vlastimila Moravce parašutista Jozef Gabčík jízdní kolo, které bylo při atentátu použito. V den zátahu na byt rodiny Moravcových (17. června 1942) nebyl Vlastimil v Praze. Gestapo jej domů přivolalo fingovaným telegramem. Po zatčení byl Vlastimil na gestapu mučen a zřejmě to byl on, kdo prozradil místo úkrytu parašutistů - kostel v Resslově ulici. Spolu se svým otcem Aloisem Moravcem (* 1887) byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942.
Frantisek Drasner (1896 1942).jpg
František Drašner (* 1. srpna 1896 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl manželem Vilemíny Drašnerové, rozené Hurdálkové, (* 1. května 1897 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a otcem Františka Drašnera mladšího (2. května 1923 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). František Drašner (1896–1942) byl člen Jednoty bratrské a v době Protektorátu Čechy a Morava fungoval jako spojka ilegální organizace Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD). V bytě manželů Drašnerových se ukrýval odbojář JUDr. Rudolf Mareš (1909–1944) a profesor Vladimír Krajina (1905–1993).
František Drašner (* 1. srpna 1896 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl manželem Vilemíny Drašnerové, rozené Hurdálkové, (* 1. května 1897 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a otcem Františka Drašnera mladšího (2. května 1923 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). František Drašner (1896–1942) byl člen Jednoty bratrské a v době Protektorátu Čechy a Morava fungoval jako spojka ilegální organizace Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD). V bytě manželů Drašnerových se ukrýval odbojář JUDr. Rudolf Mareš (1909–1944) a profesor Vladimír Krajina (1905–1993).
Marie Pechmanova 1902 1943.png
Marie Pechmanová rozená Bohuslavová (* 6. dubna 1902 Kosmonosy – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla spolu se svým manželem Jaroslavem Pechmanem (1900–1942) a svým synem Jaroslavem Pechmanem mladším (1925–1943) členkou radikální sokolské odbojové skupiny Říjen, která byla fundamentální složkou sokolské protiněmecké ilegální organizace Jindra. Rodina Pechmanových patřila mezi nejbližší podporovatele výsadku Anthropoid a rozhodujícím způsobem pomohla československým parašutistům splnit jejich úkol.
Marie Pechmanová rozená Bohuslavová (* 6. dubna 1902 Kosmonosy – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla spolu se svým manželem Jaroslavem Pechmanem (1900–1942) a svým synem Jaroslavem Pechmanem mladším (1925–1943) členkou radikální sokolské odbojové skupiny Říjen, která byla fundamentální složkou sokolské protiněmecké ilegální organizace Jindra. Rodina Pechmanových patřila mezi nejbližší podporovatele výsadku Anthropoid a rozhodujícím způsobem pomohla československým parašutistům splnit jejich úkol.
Marie Kolarikova Valcikova (1917 1942) AI.jpg
Marie Kolaříková, rozená Valčíková, (* 25. března 1917 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jejím otcem byl Jan Valčík (1880–1942), její matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Marie Kolaříková, rozená Valčíková, (* 25. března 1917 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestrou parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (1914–1942). Jejím otcem byl Jan Valčík (1880–1942), její matkou byla Veronika Valčíková, rozená Bětíková (1888–1942).
Bozena Vicherkova Maresova (1902 1942) postava.jpg
Božena Vicherková, rozená Marešová (* 18. ledna 1902 Křivsoudov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla první manželkou sborového generála Aloise Vicherka a za německé okupace Čech a Moravy účastnice II. (domácího) odboje – spolupracovnice štábního kapitána Václava Morávka a podporovatelka parašutistů z výsadku Silver A.
Božena Vicherková, rozená Marešová (* 18. ledna 1902 Křivsoudov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla první manželkou sborového generála Aloise Vicherka a za německé okupace Čech a Moravy účastnice II. (domácího) odboje – spolupracovnice štábního kapitána Václava Morávka a podporovatelka parašutistů z výsadku Silver A.
Karolina Sabina Kralova 1900 1942KTM.jpg
Karolína Sabina Králová (rozená Krčilová) (* 2 dubna 1900 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestra české odbojářky a podporovatelky parašutistů (z pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v Praze) Marie Moravcové (* 1898 – 1942). Sabina Králová byla manželkou Ing. Františka Krále (* 2 března 1884 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) dalšího z podporovatelů parašutistů.
Karolína Sabina Králová (rozená Krčilová) (* 2 dubna 1900 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestra české odbojářky a podporovatelky parašutistů (z pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v Praze) Marie Moravcové (* 1898 – 1942). Sabina Králová byla manželkou Ing. Františka Krále (* 2 března 1884 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) dalšího z podporovatelů parašutistů.
Terezie Kaliberova 1901 1942.png
Terezie Kaliberová, rozená Veselá (* 29. července 1901 Radnice u Rokycan – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla účastnicí protiněmeckého domácího odboje v Protektorátu Čechy a Morava a podporovatelkou parašutistů z okruhu Jana Zelenky–Hajského. Foto před rokem 1931.
Terezie Kaliberová, rozená Veselá (* 29. července 1901 Radnice u Rokycan – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla účastnicí protiněmeckého domácího odboje v Protektorátu Čechy a Morava a podporovatelkou parašutistů z okruhu Jana Zelenky–Hajského. Foto před rokem 1931.
Vratislav Hosek 1919 1942 Portrait.png
Vratislav Hošek (* 20. listopadu 1913 Praha Smíchov – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byl spolu se svojí ženou Vlastou Hoškovou za Protektorátu Čechy a Morava členem sokolského protiněmeckého odboje a oba manželé Hoškovi patřili k podporovatelům parašutistů operace Anthropoid. Fotografie byla digitálně upravena (rozšířena).
Vratislav Hošek (* 20. listopadu 1913 Praha Smíchov – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byl spolu se svojí ženou Vlastou Hoškovou za Protektorátu Čechy a Morava členem sokolského protiněmeckého odboje a oba manželé Hoškovi patřili k podporovatelům parašutistů operace Anthropoid. Fotografie byla digitálně upravena (rozšířena).
Marie Svatosova Nova (1912 1943).jpg
Marie Svatošová, rozená Nová (* 19. června 1912 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen)
Marie Svatošová, rozená Nová (* 19. června 1912 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen)
Jan Vcelak (1896 1942) S Kytarou.jpg
MUDr. Jan Včelák (* 4. dubna 1896 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl lékařem se specializací pneumologa - ftizeologa (prevence, diagnóza a léčení plicní tuberkulózy). Za Protektorátu Čechy a Morava vykonával funkci generálního tajemníka Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Spolu se svojí manželkou Jitkou Včelákovou (rozená Veselá; * 21. října 1901 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) pomáhal v domácím protiněmeckém odboji. Oba manželé Včelákovi se zapojili do řad podporovatelů a pomocníků parašutistů výsadku Anthropoid. Na nedatovaném snímku neznámého autora je zachycen v mladém věku s kytarou jako jeden ze zakládajících členů trampské osady Ztracenka.
MUDr. Jan Včelák (* 4. dubna 1896 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl lékařem se specializací pneumologa - ftizeologa (prevence, diagnóza a léčení plicní tuberkulózy). Za Protektorátu Čechy a Morava vykonával funkci generálního tajemníka Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Spolu se svojí manželkou Jitkou Včelákovou (rozená Veselá; * 21. října 1901 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) pomáhal v domácím protiněmeckém odboji. Oba manželé Včelákovi se zapojili do řad podporovatelů a pomocníků parašutistů výsadku Anthropoid. Na nedatovaném snímku neznámého autora je zachycen v mladém věku s kytarou jako jeden ze zakládajících členů trampské osady Ztracenka.
Alzbeta Senoldova Simciskova (1910 1943) A.jpg
Alžběta Šenoldová rozená Šimčisková (* 22. ledna 1910 Vrútky, Slovensko – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) působila za Protektorátu Čechy a Morava jako členka (s funkcí spojky) sokolské odbojové organizace Jindra (krycí jméno Eržika), jedna z ubytovatelek profesora Ladislava Vaňka a podporovatelka parašutistů výsadku Antrhopoid.
Alžběta Šenoldová rozená Šimčisková (* 22. ledna 1910 Vrútky, Slovensko – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) působila za Protektorátu Čechy a Morava jako členka (s funkcí spojky) sokolské odbojové organizace Jindra (krycí jméno Eržika), jedna z ubytovatelek profesora Ladislava Vaňka a podporovatelka parašutistů výsadku Antrhopoid.
Ludmila Soukupova Kovarnikova 1912 1942.gif
Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková; * 5. ledna 1912, Ohrazenice - 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) - starší sestra Marie Kovárníkové (* 16. února 1914, Ohrazenice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen).
Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková; * 5. ledna 1912, Ohrazenice - 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) - starší sestra Marie Kovárníkové (* 16. února 1914, Ohrazenice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen).
Pavla Kralova Pichlova (1896 1942).jpg
Pavla Králová, rozená Pichlová (* 3. března 1896 Plzeň – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla od roku 1923 manželkou vrchního policejního inspektora a odbojáře Václava Krále (* 2. května 1891 Plzeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Rodina Králových poskytovala v Plzni ubytování parašutistům rotmistru Jozefu Gabčíkovi a rotmistru Janu Kubišovi z paradesantního výsadku Anthropoid.
Pavla Králová, rozená Pichlová (* 3. března 1896 Plzeň – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla od roku 1923 manželkou vrchního policejního inspektora a odbojáře Václava Krále (* 2. května 1891 Plzeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Rodina Králových poskytovala v Plzni ubytování parašutistům rotmistru Jozefu Gabčíkovi a rotmistru Janu Kubišovi z paradesantního výsadku Anthropoid.
Frantisek Kubis (1887 1942).png
František Kubiš (* 25. září 1887 Horní Radslavice číslo popisné 14 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl otcem parašutisty rotmistra Jana Kubiše. Za účast syna na útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl František Kubiš (spolu s dalšími členy rozvětvené rodiny) popraven v koncentračním táboře Mauthausen.
František Kubiš (* 25. září 1887 Horní Radslavice číslo popisné 14 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl otcem parašutisty rotmistra Jana Kubiše. Za účast syna na útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl František Kubiš (spolu s dalšími členy rozvětvené rodiny) popraven v koncentračním táboře Mauthausen.
Marie Brychova Maturova (1893 1942).jpg
Marie Brychová, rozená Maturová (* 29. června 1893 Brandýs nad Labem – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou obchodníka Jana Brycha. Se svým manželem měla tři potomky. Nejstarší syn byl Jan Brych (* 2. března 1912 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), prostřední dcera byla Marie Brychová mladší (* 8. června 1914 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), nejmladším potomkem byl syn Josef Brych (* 7. září 1918 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Marie Brychová (*1893) byla za Protektorátu Čechy a Morava členkou domácího sokolského protiněmeckého odboje, spolupracovala s Janem Zelenkou Hajským a podílela se na ukrývání radiostanice, která byla později nalezena gestapem v jejím bytě. Marie Brychová (*1893) byla zatčena večerních hodinách dne 23. června 1942. Byla vězněna v Malé pevnosti Terezín odkud byla dne 23. října 1942 převezena do koncentračního tábora Mauthausen a tam dne 24. října 1942 v 8:34 hodin zavražděna střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ při fiktivní lékařské prohlídce.
Marie Brychová, rozená Maturová (* 29. června 1893 Brandýs nad Labem – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou obchodníka Jana Brycha. Se svým manželem měla tři potomky. Nejstarší syn byl Jan Brych (* 2. března 1912 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), prostřední dcera byla Marie Brychová mladší (* 8. června 1914 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), nejmladším potomkem byl syn Josef Brych (* 7. září 1918 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Marie Brychová (*1893) byla za Protektorátu Čechy a Morava členkou domácího sokolského protiněmeckého odboje, spolupracovala s Janem Zelenkou Hajským a podílela se na ukrývání radiostanice, která byla později nalezena gestapem v jejím bytě. Marie Brychová (*1893) byla zatčena večerních hodinách dne 23. června 1942. Byla vězněna v Malé pevnosti Terezín odkud byla dne 23. října 1942 převezena do koncentračního tábora Mauthausen a tam dne 24. října 1942 v 8:34 hodin zavražděna střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ při fiktivní lékařské prohlídce.
Vera Loblova (1922 1942).jpg
Věra Löblová (* 31. srpna 1922 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla dcerou Theodora Löbla a jeho manželky Ireny Löblové (* 30. října 1895 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Za Protektorátu Čechy a Morava byli všichni členové rodiny zapojeni do protiněmeckého odboje (spolupráce s parašutisty výsadků Anthropoid a Silver A). Věra Löblová byla snoubenkou Vlastimila „Ati“ Moravce (* 17. března 1921 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen).
Věra Löblová (* 31. srpna 1922 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla dcerou Theodora Löbla a jeho manželky Ireny Löblové (* 30. října 1895 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Za Protektorátu Čechy a Morava byli všichni členové rodiny zapojeni do protiněmeckého odboje (spolupráce s parašutisty výsadků Anthropoid a Silver A). Věra Löblová byla snoubenkou Vlastimila „Ati“ Moravce (* 17. března 1921 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen).
Antonín Oktábec (1905-1943).jpg
Antonín Oktábec (1905-1943), představitel Sokola a člen domácího odboje v období druhé světové války
Antonín Oktábec (1905-1943), představitel Sokola a člen domácího odboje v období druhé světové války
Leopold Sramek (1882 1942).jpg
Profesor Ing. Dr. Leopold Šrámek (* 11. května 1882 Vrbátky v okrese Prostějov v Olomouckém kraji – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl bývalým děkanem Českého vysokého učení technického. Za Protektorátu Čechy a Morava patřil k nejbližším spolupracovníkům a podporovatelům parašutistů z Velké Británie. Leopold Šrámek byl zatčen 21. června 1942, byl vězněn na Pankráci a v Malé pevnosti Terezín, odkud byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen. V Mauthausenu byl zastřelen 24. října 1942 v 14.24 hodin.
Profesor Ing. Dr. Leopold Šrámek (* 11. května 1882 Vrbátky v okrese Prostějov v Olomouckém kraji – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl bývalým děkanem Českého vysokého učení technického. Za Protektorátu Čechy a Morava patřil k nejbližším spolupracovníkům a podporovatelům parašutistů z Velké Británie. Leopold Šrámek byl zatčen 21. června 1942, byl vězněn na Pankráci a v Malé pevnosti Terezín, odkud byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen. V Mauthausenu byl zastřelen 24. října 1942 v 14.24 hodin.
Vilemina Drasnerova (1897 1942).jpg
Vilemína Drašnerová, rozená Hurdálková, (* 1. května 1897 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Františka Drašnera (* 1. srpna 1896 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a matkou Františka Drašnera mladšího (2. května 1923 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Vilemína Drašnerová byla členkou Jednoty bratrské a v době Protektorátu Čechy a Morava fungovala jako spojka ilegální organizace Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD). V bytě manželů Drašnerových se ukrýval odbojář JUDr. Rudolf Mareš (1909–1944) a profesor Vladimír Krajina (1905–1993).
Vilemína Drašnerová, rozená Hurdálková, (* 1. května 1897 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Františka Drašnera (* 1. srpna 1896 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a matkou Františka Drašnera mladšího (2. května 1923 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Vilemína Drašnerová byla členkou Jednoty bratrské a v době Protektorátu Čechy a Morava fungovala jako spojka ilegální organizace Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD). V bytě manželů Drašnerových se ukrýval odbojář JUDr. Rudolf Mareš (1909–1944) a profesor Vladimír Krajina (1905–1993).
Helena Vejvodova Machova (1914 1942).jpg
Helena Vejvodová, rozená Machová (* 14. prosince 1914 – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla snoubenkou Jana Brycha (* 2. března 1912 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Helena Vejvodová byla zatčena gestapem ve večerních hodinách dne 23. června 1942. Byla vězněna v Malé pevnosti Terezín odkud byla dne 23. října 1942 převezen do koncentračního tábora Mauthausen a tam dne 24. října 1942 v 10.16 hodin zavražděna střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ při fiktivní lékařské prohlídce.
Helena Vejvodová, rozená Machová (* 14. prosince 1914 – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla snoubenkou Jana Brycha (* 2. března 1912 Praha – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen). Helena Vejvodová byla zatčena gestapem ve večerních hodinách dne 23. června 1942. Byla vězněna v Malé pevnosti Terezín odkud byla dne 23. října 1942 převezen do koncentračního tábora Mauthausen a tam dne 24. října 1942 v 10.16 hodin zavražděna střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ při fiktivní lékařské prohlídce.
Anna Sramkova Dolejskova (1902 1942).jpg
Anna Šrámková, rozená Dolejšková (* 25. prosince 1902 – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou profesora Ing. Dr. Leopolda Šrámka (1882–1942). Byla členkou Masarykovy ligy proti tuberkulóze v Praze a předsedkyní Krajského poradního sboru dobrovolných sester Československého červeného kříže (tato organizace byla Němci zakázána 5. srpna 1940). Stejně jako její manžel i Anna patřila rovněž k podporovatelům britských výsadkářů v protektorátu. Gestapem byla zatčena 18. června 1942 ve večerních hodinách v Biskupcově ulici v Praze, byla vězněna na Pankráci a v Malé pevnosti Terezín, odkud byla deportován do koncentračního tábora Mauthausen. V Mauthausenu byl zastřelen 24. října 1942 v 10.20 hodin.
Anna Šrámková, rozená Dolejšková (* 25. prosince 1902 – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou profesora Ing. Dr. Leopolda Šrámka (1882–1942). Byla členkou Masarykovy ligy proti tuberkulóze v Praze a předsedkyní Krajského poradního sboru dobrovolných sester Československého červeného kříže (tato organizace byla Němci zakázána 5. srpna 1940). Stejně jako její manžel i Anna patřila rovněž k podporovatelům britských výsadkářů v protektorátu. Gestapem byla zatčena 18. června 1942 ve večerních hodinách v Biskupcově ulici v Praze, byla vězněna na Pankráci a v Malé pevnosti Terezín, odkud byla deportován do koncentračního tábora Mauthausen. V Mauthausenu byl zastřelen 24. října 1942 v 10.20 hodin.
Jarmila Smrzova (1907 1942).jpg
Jarmila Smržová (* 19. listopadu 1907 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Jaroslava Smrže (* 24. září 1904 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a podporovatelkou členů paradesantního výsadku Anthropoid. Po výsadku pomohla parašutistům zbavit se již nepotřebné výstroje. Poskytovala (spolu s Václavem Khodlem starším, jeho manželkou Emanuelou Khodlovou a jejich synem Václavem Khodlem mladším) Gabčíkovi s Kubišem ubytování a stravu.
Jarmila Smržová (* 19. listopadu 1907 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Jaroslava Smrže (* 24. září 1904 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a podporovatelkou členů paradesantního výsadku Anthropoid. Po výsadku pomohla parašutistům zbavit se již nepotřebné výstroje. Poskytovala (spolu s Václavem Khodlem starším, jeho manželkou Emanuelou Khodlovou a jejich synem Václavem Khodlem mladším) Gabčíkovi s Kubišem ubytování a stravu.
Anna Valcikova Lezakova (1911 1942).png
Anna Valčíková, rozená Ležáková (* 11. ledna 1911 Kladeruby nad Oslavou, okres Třebíč – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Emila Valčíka (* 18. září 1909 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) s kterým byla oddána 1. července 1934 v Brně v kostele svatého Tomáše. Emil Valčík (1909–1942) byl bratrem parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (* 2. listopadu 1914 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 18. června 1942 Praha, Resslova ulice). Anna Valčíková–Ležáková byla švagrovou Josefa Valčíka (1914–1942).
Anna Valčíková, rozená Ležáková (* 11. ledna 1911 Kladeruby nad Oslavou, okres Třebíč – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Emila Valčíka (* 18. září 1909 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) s kterým byla oddána 1. července 1934 v Brně v kostele svatého Tomáše. Emil Valčík (1909–1942) byl bratrem parašutisty rotmistra Josefa Valčíka (* 2. listopadu 1914 Smolina, Valašské Klobouky, okres Zlín – † 18. června 1942 Praha, Resslova ulice). Anna Valčíková–Ležáková byla švagrovou Josefa Valčíka (1914–1942).