Oběti heydrichiády

Pomník obětem heydrichiády u chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze
Čelní pohled na fiktivní „výškoměr“ v odstřelovacím koutě bunkru v KT Mauthausen (pohled ze strany popravovaného)
Pohled ze „zákulisí výškoměru“ v odstřelovacím koutě bunkru v KT Mauthausen (pohled ze strany popravčího). V dolní polovině snímku je ruka s nabitou pistolí; hlaveň zbraně je prostrčena štěrbinou.

Toto je seznam 294 obětí (druhé) heydrichiády, tj. těch, kteří byli popraveni v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, uskutečněného během operace s krycím názvem Anthropoid. Většinou spolupracovali s československými výsadkáři Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem na přípravě atentátu. V některých případech se jedná i o rodinné příslušníky spolupracovníků. Popravy proběhly v koncentračním táboře Mauthausen.

Podrobněji

Z Bohušovic nad Ohří vyjel dne 22. října 1941 železniční transport převážející 460 osob, z nichž větší část (264 lidí) byla odsouzena k smrti v souvislosti s tak zvanou „akcí parašutisté“. Vlak projel Prahou, Táborem, Českými Budějovicemi a dojel do rakouského Lince, kde z jižního směru přešel do směru východního, aby nakonec 23. října 1941 zastavil poblíž Dunaje na nádraží v Mauthausenu. Právě zde již Němci více než 4 roky provozovali koncentrační tábor třetího (nejtěžšího) kvalifikačního stupně. Po výstupu vězňů z vagonů byli na nádražním peróně rozděleni na ženy a muže.[1]

Ženy byly transportovány dále po silnici v nákladních vozech, zatímco muži v pětistupu pokračovali dále pěšky stejným směrem jako náklaďáky. Kolona pěších byla po obou stranách hlídána muži – mauthausenskou strážní službou v uniformách SS. Po průchodu mezi budovami městečka se cesta za městečkem zařízla do prudce stoupajícího hlubokého úvozu. Tady dozorci (v rámci „uvítacího ceremoniálu“) začali nově příchozí mlátit pažbami pušek či jinými (k tomuto účelu) předem připravenými předměty. Cesta vedla ke statku a na křižovatku ve tvaru písmene „T“, kde začínalo pásmo venkovní hranice koncentračního tábora. Odtud bylo vidět kamenné zdi tábora se strážními věžemi s ozborojenci. Venkovní hranice tábora byla na perimetru obehnána plotem z ostnatého drátu, kterému v pravidelných rozestupech vévodily dřevěné strážní věže.[1]

Na rozlehlém nádvoří koncentračního tábora se obě skupiny vězňů sešly, aby se podrobily vstupní očistné proceduře ve „sprchárně“. Po odložení šatů sestupovali po úzkém schodišti do sklepních prostor zděné budovy. Vstupní hygiena se odehrávala ve velké místnosti opatřené rozvody vody pod stropem. Každý z vězňů byl osprchován, oholen, ostříhán a zbaven veškerého ochlupení. Poté museli polonahé osoby nastoupit na apellplatz, kde mezi nimi procházel velitel koncentračního tábora SS-Sturmbannführer Franz Ziereis a každého se vyptával na jméno a povolání.[1]

Z celkových 460 nově příchozích osob byla vyčleněna skupina „neparašutistů“, kteří byli odvedeni na karanténní blok číslo 17. Ostatní skupina 264 vězňů (souvisejících s „parašutisty“) byla přesunuta k tak zvanému bunkru, kde byli soustředěni v koutu, tvořeném zdmi bunkru, krematoria a táborovou obvodovou zdí. Tady odsouzenci strávili noc z 23. října na 24. říjen 1941. Ráno těsně před 8.30 začalo vyvolávání jmen. Dvě minuty před 13.00 byla přestávka a popravčí personál měl nárok na půlhodinovou přestávku na oběd.[1]

Výstřely z malorážní pistole byly přehlušovány hlasitou hudbou z gramofonu a na celý průběh poprav dohlížela speciálně sestavená komise gestapáků z Prahy, která dorazila do Mauthausenu 23. října 1941. Poslední oběť byla popravena v 17.42.[1]

V koncentračním táboře Mauthausen bylo v sobotu 24. října 1942 popraveno 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů.[2] Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů.

Jednalo se o odbojáře, jejich příbuzné a celé rodiny, zkrátka o podporovatele parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive.[2] Popravě předcházel stanný soud pražského gestapa (29. září 1942 a 5. října 1942) a deportace (22. října 1942 resp. 23. října 1942) z věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně k fyzické likvidaci do KT Mauthausen.[2]

Další skupina 31 spolupracovníků parašutistů byla v KT Mauthausen popravena 26. ledna 1943 a poslední František Pecháček ještě 3. února 1944.[2] Celkem se jednalo o 294 popravených osob (z toho bylo 150 žen) a to včetně dětí ve věku 14 až 17 let.[2]

Exekuce osob odsouzených k trestu smrti se konala v odstřelovacím koutě (německy: Genickschussecke) přikrytém černou látkou a maskovaném jako osobní výškoměr, který se nacházel v mauthusenském bunkru.[3] Popravovaní byli zavražděni střelnou ranou do týla a to tak, že k fingované lékařské prohlídce byli přiváděni samostatně jeden po druhém.[2] V místnosti s odstřelovacím koutem se museli postavit zády ke stěně s vyznačeným „výškoměrem“. Skrytým otvorem ve zdi pak byli střeleni do týla. Poprava 262 českých vlastenců dne 24. října 1942 trvala téměř 9 hodin (od 8.30 do 17.42), kdy byli vražděni ve dvouminutových intervalech.[2]

Těla popravených byla poté spálena a popel byl nakonec vysypán na smetiště za koncentračním táborem.[2]

Lidé popravení 24. října 1942 (261 popravených)

Příjmení A až B

  • Břetislav Bauman, * 3. prosince 1905
  • Emilie Baumanová, rozená Basařová, * 17. února 1916
  • Jindřich Bautz, * 30. ledna 1891
  • Josefa Bautzová, rozená Vlásková, * 6. ledna 1892
  • Jan Bejbl, * 26. září 1893
  • Antonie Bejblová, rozená Chalupová, * 17. ledna 1893
  • Jan Beňo, * 6. února 1908
  • Terezie Beňová, rozená Valčíková, * 5. listopadu 1912
  • Vladimír Bergauer, * 18. září 1898[2]
  • Markéta Bergauerová, rozená Kňourková, * 6. února 1904[2]
  • Zdenko Bergmann, * 25. srpna 1895
  • Zdena Bočková, rozená Pouznarová, * 10. března 1907
  • Alexandr Bondy, * 3. října 1874
  • Hilda Bondyová, rozená Bergmannová, * 8. června 1887
  • Lydie Bondyová, rozená Holznerová, * 3. září 1921
  • Adolf Bradáč, * 15. června 1901
  • Marie Bradáčová, rozená Zíková, * 24. května 1906
  • Emil Brunclík, * 11. ledna 1889
  • Marie Brunclíková, rozená Gregorová, * 24. července 1898
  • Jan Brych, * 2. března 1912
  • Josef Brych, * 8. září 1918
  • Božena Brychová, rozená Havlíčková, * 29. listopadu 1921
  • Marie Brychová, * 8. června 1914
  • Marie Brychová, rozená Maturová, * 29. června 1893

Příjmení C až F

  • Anna Čalounová–Letenská, rozená Svobodová, * 29. srpna 1904
  • Josef Čejka, * 30. října 1873
  • Marie Černická, rozená Antoniová, * 24. listopadu 1898
  • Ferdinand Černický, * 23. února 1889
  • Miloslav Černický, * 31. srpna 1922
  • Marie Čiklová, rozená Klyšová, * 13. října 1907
  • Antonín Čuřík, * 24. března 1884
  • Marie Čuříková, * 30. července 1888
  • František Drašner, * 1. srpna 1896
  • František Drašner, * 2. května 1923
  • Vilemína Drašnerová, rozená Hurdálková, * 1. května 1897
  • Karel Dub, * 21. dubna 1899
  • Miroslava Dubová, rozená Čermáková, * 13. ledna 1908
  • Petr Fafek, * 30. června 1893
  • Liboslava Fafková, rozená Jiránková, * 10. října 1892
  • Liboslava Fafková, * 12. prosince 1922
  • Rela Fafková, * 30. června 1920
  • Jaroslav Falta, * 16. května 1893
  • Jaroslav Falta, * 20. července 1903
  • Eva Faltová, * 15. ledna 1927
  • Jarmila Faltová, rozená Plísková, * 22. března 1911
  • Milada Frantová, rozená Reimová, * 28. září 1906

Příjmení G až J

  • Marie Gruzínová, rozená Králová, * 16. prosince 1904
  • František Hampl, * 2. července 1908
  • Jiřina Hamplová, rozená Sulová, * 15. května 1911
  • Josef Hanzl, * 26. března 1903
  • Zdeňka Hanzlová, rozená Holubová, * 10. září 1904
  • Jaroslav Hejcman, * 28. března 1905
  • Milena Hejcmanová, rozená Stejskalová, * 7. ledna 1909
  • Milada Hejlová, rozená Jasanská, * 1. března 1906
  • Kateřina Hešová, rozená Samcová, * 20. října 1889
  • Jan Heš, * 21. listopadu 1889
  • Frieda Holznerová, rozená Grünhutová, * 24. května 1898
  • Vratislav Hošek, * 20. listopadu 1913
  • Vlasta Hošková, rozená Šeborová, * 1. října 1919
  • Jiří Hrdlička, * 24. prosince 1922
  • Aloisie Hrdličková, rozená Krejová, * 18. února 1891
  • Rostislav Hrnčiřík, * 27. dubna 1901.
  • Anna Hrušková, * 13. srpna 1876
  • Antonín Ivanov, * 10. června 1890
  • Josef Janeček, * 4. září 1902
  • Anna Janečková, rozená Rajská, * 14. května 1900
  • Zdenka Janíková, rozená Sovíková, * 11. dubna 1909
  • Viktor Jarolím, * 24. července 1882
  • Karel Jedlan, * 1. listopadu 1903
  • Miroslav Jelínek, * 3. října 1913
  • Alžběta Jesenská, rozená Guttmannová, * 29. února 1904[2]
  • Žofie Jesenská, rozená Vojtová, * 21. dubna 1903[2]
  • Jan Jesenský, * 5. března 1904[2]
  • Jiří Jesenský, * 27. září 1905[2]

Příjmení K

  • František Karban, * 20. července 1886
  • Terezie Kaliberová, rozená Veselá, * 29. července 1901
  • František Karabel, * 31. července 1905
  • Jarmila Karabelová, rozená Machačková, * 3. ledna 1907
  • Josef Karban, * 26. srpna 1915
  • Marie Karbanová, * 9. prosince 1895
  • Václav Khodl, * 15. srpna 1920
  • Václav Khodl, * 22. října 1895
  • Emanuela Khodlová, rozená Smržová, * 5. prosince 1897
  • Karel Klouda, * 29. ledna 1909
  • Marie Kloudová, rozená Nováková, * 31. května 1914
  • Josef Kolařík, * 16. listopadu 1914
  • Marie Kolaříková, rozená Valčíková, * 25. března 1917
  • Josef Kolda, * 9. dubna 1899
  • Marie Kotrbová, rozená Kolcová, * 26. ledna 1904
  • Josef Koudela, * 12. února 1892
  • Josefa Koudelová, rozená Prchlová, * 15. března 1900
  • Věra Koudelová, * 6. května 1920
  • Marie Kovárníková, * 16. února 1914
  • František Král, * 2. března 1884
  • Václav Král, * 2. května 1891
  • Helena Králová, * 21. června 1925
  • Karolína Králová, rozená Krčilová (sestra Marie Moravcové, rozené Krčilové), * 2. dubna 1900
  • Pavla Králová, rozená Pichlová, * 3. března 1896
  • Antonín Křovák, * 1. září 1882
  • Marie Křováková, rozená Novotná, * 6. dubna 1889
  • Bedřich Kubice, * 7. července 1900
  • Marie Kubicová, rozená Lorencová, * 18. ledna 1905
  • František Kubiš, * 25. září 1887
  • Jaroslav Kubiš, * 6. července 1916
  • Rudolf Kubiš, * 29. května 1912
  • Jitka Kubišová, * 11. listopadu 1925
  • Marie Kubišová, * 12. listopadu 1920
  • Marie Kubišová, rozená Kučerová, * 26. srpna 1912
  • Vlasta Kubišová, * 27. března 1924
  • Bohuslav Kučera, * 23. prosince 1891
  • Vojtěch Kučera, * 23. prosince 1891
  • Marie Kučerová, rozená Sedláková, * 23. listopadu 1900
  • Věnceslava Kučerová, rozená Máslová, * 21. září 1881
  • Věra Kučerová, * 15. června 1923
  • Antonín Kuthan, * 7. června 1896
  • Barbora Kuthanová, rozená Voráčková, * 4. února 1904

Příjmení L až M

  • Jan Lápis, * 9. července 1909
  • Josef Liška (1903), * 28. března 1903
  • Aloisie Lišková, rozená Kubišová, * 7. ledna 1881
  • Anežka Lišková, * 8. srpna 1916
  • Irena Löblová, rozená Trebičková, * 30. října 1895
  • Věra Löblová, * 31. srpna 1922
  • Ladislav Lohniský, * 1. března 1906
  • Leopold Lohniský, * 19. ledna 1913
  • Karel Louda, * 3. května 1904
  • Marie Loudová, rozená Ornestová, * 30. října 1915
  • Františka Lyčková, rozená Maunová, * 3. března 1889
  • Anna Malinová, rozená Komárková, * 20. května 1914
  • Václav Mareček, * 11. listopadu 1894
  • Libuše Marečková, * 10. července 1925
  • Marie Marečková, rozená Božiliová, * 23. ledna 1897
  • Anna Maruščáková, * 31. července 1923
  • Alexandr Miniv, * 28. května 1895 Stryj
  • Marie Minivová, rozená Ebelová, * 12. září 1907
  • Miroslav Löbl, * 1. ledna 1926
  • Anna Moravcová, rozená Hrodková, * 26. července 1912
  • Alois Moravec, * 25. ledna 1887[2]
  • Miroslav Moravec, * 8. června 1905
  • Vlastimil Moravec, * 17. března 1921[2]
  • Helena Mühlmanová, rozená Navrátilová, * 4. srpna 1889
  • František Münzberger, * 29. ledna 1898
  • Anastázie Münzbergerová, rozená Veselá, * 25. června 1898
  • Helena Münzbergerová, * 9. srpna 1925
  • Miloslava Münzbergerová, * 4. března 1924

Příjmení N až O

  • Josef Nitka, * 17. června 1905
  • Anna Nitková, rozená Nováková, * 13. července 1906
  • František Novák, * 13. října 1884
  • Václav Novák, * 10. května 1921
  • Václav Novák, * 18. ledna 1893
  • Anna Nováková, * 23. května 1919
  • Jindřiška Nováková, * 6. května 1928
  • Marie Nováková, rozená Soukupová, * 2. února 1897
  • Miroslava Nováková, * 31. srpna 1925
  • Jan Novotný, * 6. dubna 1912
  • Vlasta Oktábcová, rozená Černá, * 20. března 1913
  • Karel Olšanský, * 26. července 1908
  • Cyril Ondrák, * 5. července 1882
  • Marie Opálková, * 5. července 1882
  • Václav Ornest, * 6. listopadu 1887
  • Františka Ornestová, rozená Skradletová, * 4. října 1890
  • Miluše Ornestová, * 27. ledna 1921,
  • Vladimír Ort, * 23. prosince 1911

Příjmení P až Š

  • Zdenka Paková, * 8. listopadu 1906[2]
  • Jiří Paleček, * 18. října 1921
  • Bohumil Pelcák, * 25. dubna 1905
  • František Pelcák, * 6. června 1879
  • Marie Pelčáková, rozená Polívková, * 19. července 1879
  • Jaroslav Pískáček, * 3. května 1897
  • Miroslav Piskáček, * 31. března 1927
  • Antonie Piskáčková, * 8. června 1900
  • Jiří Pleskot, * 3. února 1901
  • Ela Pleskotová, rozená Görnerová, * 13. září 1906
  • Alžběta Poláková, rozená Wissbererová, * 14. prosince 1891
  • Antonín Pouznar, * 16. října 1881
  • Zdenka Pouznarová, rozená Procházková, * 2. ledna 1885
  • Františka Právcová, rozená Kubišová, * 28. dubna 1915 Dolní Vilémovice č.p. 79
  • Rudolf Právec, * 31. března 1912 Běhařovice
  • Jaroslav Procházka, * 2. prosince 1887
  • Eliška Procházková, rozená Strommerová, * 11. listopadu 1894
  • Božena Rebcová, rozená Počepická, * 13. července 1907
  • Augustin Rebec, * 30. července 1905
  • Jiří Ruta, * 21. března 1923
  • Václav Ruta * 25. června 1890
  • Marie Rutová, rozená Rausová, * 21. února 1888
  • Ludmila Ryšavá, rozená Sonnevendová, * 27. června 1908
  • Josef Ryšavý, * 13. listopadu 1896
  • Václav Říha, * 1. února 1919
  • Karel Sedlák, * 4. listopadu 1916
  • Sonja Sedláková, * 22. dubna 1921
  • František Sívek, * 30. listopadu 1910
  • František Slavíček, * 11. ledna 1890
  • Otakar Slavíček, * 18. září 1920
  • Ludmila Slavíčková, * 11. září 1925
  • Marie Slavíčková, rozená Smrčková, * 3. října 1899
  • Jaroslav Smrž, * 24. září 1904
  • Jarmila Smržová, rozená Holasová, * 19. listopadu 1907
  • Soběslav Sobek, * 29. září 1887
  • Marie Sobková, rozená Trösterová, * 6. července 1902
  • Marie Sonnevendová, rozená Lorek, * 4. března 1888
  • Ludmila Soukupová, rozená Kovarníková, * 5. ledna 1912
  • Marie Stará, * 19. března 1902
  • Jaroslav Starý, * 22. dubna 1891
  • Anna Stehlíková, rozená Šimková, * 28. března 1895
  • Bohuslav Strnad, * 1. března 1905
  • Marie Strnadová, rozená Plánická, * 17. května 1899
  • František Svatoš, * 14. března 1902
  • Josef Svatoš, * 8. listopadu 1896
  • Rudolf Svatoš, * 30. října 1905
  • Marie Svatošová, rozená Soviková, * 6. října 1904
  • Karel Svěrák, * 17. července 1927
  • Karel Svěrák, * 22. října 1889
  • Iris Svěráková, * 8. listopadu 1925
  • Marie Svěráková, rozená Janů, * 29. ledna 1918
  • Božena Syslová, rozená Uhliřník, * 21. září 1900
  • Gertruda Šašková, * 20. listopadu 1896
  • Karel Šebesta, * 25. října 1898
  • Marie Šebestová, rozená Voráčková, * 31. října 1908
  • František Šmakal, * 14. září 1896
  • Ivana Šmakalová, Neugebauerová, * 23. června 1888
  • Jan Šourek, * 20. května 1892
  • Julie Špinarová, * 1900
  • Leopold Šrámek, * 11. května 1882
  • Anna Šrámková, rozená Dolejšková, * 25. prosince 1902
  • Václav Šulc, * 31. prosince 1909
  • Jaroslava Šulcová, rozená Řepová, * 19. července 1920
  • Vladimír Šustr, * 2. prosince 1909[2]

Příjmení T až Z

  • František Trojan, * 16. srpna 1899
  • Jaroslav Trojánek, * 19. dubna 1911
  • Anna Trojanová, rozená Černá, * 26. listopadu 1903
  • Jan Václavík, * 11. září 1892
  • Alois Valčík, * 23. května 1908
  • Antonín Valčík, * 24. března 1919
  • Emil Valčík, * 18. září 1909
  • Jan Valčík, * 24. října 1880
  • Anna Valčíková, rozená Ležáková, * 11. ledna 1911
  • Anna Valčíková, rozená Změlíková, * 30. září 1907
  • Ludmila Valčíková, * 26. dubna 1923
  • Veronika Valčíková, rozená Bětíková, * 10. listopadu 1888[2]
  • Jaroslav Valenta, * 8. února 1911
  • Antonín Valter, * 26. listopadu 1897
  • Marie Valterová, rozená Jungerová, * 20. ledna 1904
  • Ludvík Vaněk, * 11. září 1909
  • Jan Včelák, * 4. dubna 1896
  • Jitka Včeláková, Jitka, rozená Veselá, * 21. října 1901
  • Helena Vejvodová, rozená Machová, * 14. prosince 1914
  • Marie Vejvodová, rozená Čuříková, * 28. října 1911
  • Božena Vicherková, rozená Marešová, * 18. ledna 1902
  • Adolf Vojtíšek, * 6. září 1914
  • Jan Vojtíšek, * 23. února 1912
  • Božena Vojtíšková, * 10. října 1920
  • Božena Vojtíšková, rozená Seblíková, * 20. listopadu 1888
  • Kristina Vojtíšková, rozená Kubánková, * 22. července 1913
  • Antonín Vopička, * 17. dubna 1903
  • Vladimír Vyhnis, * 15. dubna 1911
  • Anna Vyhnisová, rozená Kristová, * 18. dubna 1912
  • Pravoslav Vykouk, * 5. března 1902
  • Pavla Vykouková, rozená Bechyňová, * 14. března 1896
  • Karel Weiss, * 3. října 1887
  • Anežka Zajíčková, rozená Cihelková, * 6. září 1903
  • Františka Zelenková, rozená Hoffmanová, * 4. října 1901
  • František Zeyval, * 18. ledna 1896

Lidé popravení 26. ledna 1943 (31 popravených)

Zatčení odbojáři a jejich rodinní příslušníci byli nejprve vězněni v Praze na Pankráci a poté odesláni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín. Někteří byli odsouzeni v nepřítomnosti stanným soudem v Praze 29. září 1942 k trestu smrti, jiní byli odsouzeni stejným způsobem a k identickému trestu až 8. ledna 1943. Speciální transport z Malé pevnosti Terezín byl sestaven 13. ledna 1943. Následně byli odsouzení dne 15. ledna 1943 posláni s tímto transportem (čítajícím 31 osob) do koncentračního tábora Mauthausen. V KT Mauthausen byli umístěni v celách tzv. bunkru, kde čekali na popravu, která byla vykonána cca po deseti dnech tj. 26. ledna 1943. Ten den odpoledne bylo v 16:15 zavražděno 15 žen v plynové komoře. Muži (v počtu 16) byli zavražděni v odstřelovacím koutu mauthausenského bunkru výstřelem z malorážní pistole do týla.

JménoPříjmeníRodné příjmeníPortrét osobyDatum narozeníPoznámka[2]
StanislavAlbrecht2. června 1908Anthropoid
FrantiškaAlbrechtováZeithamlová4. září 1912Anthropoid
MarieBurdová4. února 1890sokolský odboj, ukrývání Ladislava Vaňka
VladislavČaloun11. prosince 1907sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky
OldřichFrolík11. dubna 1909Anthropoid
BarbaraFrolíkováKvasničková21. září 1910Anthropoid
KarelHejhal8. září 1906Anthropoid
KateřinaHejhalová13. prosince 1908Anthropoid
FrantišekHejl3. července 1900Anthropoid
BoženaHrnčiříkováPlhalová18. září 1906sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů
CecilieJelínková5. října 1904sokolský odboj
SeverinKrzák12. června 1916Intransitive
AntonínOktábec29. září 1905Anthropoid
KarelPavlík19. října 1900Silver A; Out Distance; Obrana národa
EmiliePecháčkováPutíková21. prosince 1893sokolský odboj; manželka Františka Pecháčka
JaroslavPechman mladší1. května 1925Anthropoid
MariePechmanováBohuslavová6. dubna 1902Anthropoid; manžel Jaroslav Pechman starší spáchal sebevraždu před zatčením
VáclavPokorný5. srpna 1875příbuzný Pechmanových
FrantišekSilovský15. listopadu 1888sokolský odboj
FrantiškaSívkováValčíková25. března 1917(Sivková ???); Silver A; sestra Josefa Valčíka
MarieSvatošováSoviková6. října 1904(Sovíková ???); Anthropoid; Out Distance
JanSvoboda2. září 1900Anthropoid
HelenaŠedováBurdová30. července 1911sokolský odboj, manžel kapitán Alois Šeda ve Velké Británii
AugustinŠenold24. ledna 1902sokolský odboj
EržikaŠenoldováŠimčisková22. ledna 1910sokolský odboj
BedřichŠilar2. srpna 1897Intransitive
MartaŠilarová2. října 1905Intransitive
JosefaVaňkováSekáčová18. března 1912(Josefina ???); sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky
JanVojtíšek6. května 1885Out Distance; Steel
JosefZemánek5. prosince 1908sokolský odboj, pomoc při útěku MUDr. Břetislava Lyčky
BoženaZeyvalováVaněčková9. března 1887sokolský odboj, podpůrná síť parašutistů

Popravený 3. února 1944

František Pecháček

Odkazy

Reference

  1. a b c d e JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Královy [online]. Mauthausen webnode cz [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 80 let [online]. web: Fronta cz [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  3. ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav, Ing. Heydrichiáda v ulicích Prahy 3. Příprava vydání Pavla Víšková; redakce Jindra Svitáková. Praha 3: Městská část Praha 3, 2017. 52 s. S. 18, 36, 41, 42. 

Literatura

  • ČVANČARA, Jaroslav; JANÍK, Vlastislav; LEDVINKA, Václav; ŠUSTEK, Vojtěch. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2013. 381 s. ISBN 978-80-86852-51-5. 
  • SLÁDEK, Oldřich. Zločinná role gestapa: nacistická bezpečnostní policie v čes. zemích 1938-1945. 1. vydání Praha: Naše vojsko, 1986; 446 stran; Dokumenty / ČSPB; svazek 211.
  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc. 2. vydání Praha: Laguna, 2003-2008; 3 svazky; 2. svazek (1941-1943); ISBN 978-80-86274-80-5.

Související články

Média použitá na této stránce

Jan Jesensky 1904 1942.png
Doc. MUDr. Jan Jesenský (* 5. března 1904 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl docentem lékařské fakulty University Karlovy v Praze a bratrem šermíře, lékaře (stomatologa) a odbojáře MUDr. Jiřího Jesenského (1905–1942).
Vojtech Kucera (1891 1942) AI.jpg
Vojtěch Kučera se narodil 23. prosince 1891 a zemřel 24. října 1942 ve věku 50 let. Byl jedním z 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů, kteří byli popraveni v sobotu 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů. Byli to pomocníci a příbuzní parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Pavla Vykoukova 1896 1942.png
Pavla Vykouková (rozená Bechyňová, * 14. března 1896 – 24. října 1942 KT Mauthausen) byla manželkou obchodníka a teplického sokolského funkcionáře Pravoslava Vykouka (5. března 1902 Hříškov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), který se po záboru Sudet přestěhoval s rodinou do Radotína u Prahy. Spolu se svým manželem se začlenili do řad sokolské odbojové organizace Jindra a stali se podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Jan Svoboda 1900 1943 Sokolsky Cvicebni Ubor.png
JUDr. Jan Svoboda (* 2. září 1900 Praha – 26. ledna 1943 KT Mauthausen) byl právník a náčelník Sokola Praha–Smíchov. Za protektorátu byl členem sokolského odboje a patřil k podporovatelům parašutistů operace Anthropoid.
Ladislav Lohnisky (1906 1942) AI.jpg
Ladislav Lohniský (* 1. března 1906 Hrotovice – 24. října 1942 Mauthausen) byl český odbojář. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Pravoslav Vykouk 1902 1942 Portret.png
Pravoslav Vykouk (5. března 1902 Hříškov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl obchodník a teplický sokolský funkcionář, který se po záboru Sudet přestěhoval s rodinou do Radotína u Prahy. Spolu se svojí manželkou Pavlou Vykoukovou (* 14. března 1896 – 24. října 1942 KT Mauthausen) se začlenili do řad sokolské odbojové organizace Jindra a stali se podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Frantiska Albrechtova Zeithamlova (1912 1943) AI.jpg
Františka Albrechtová, rozená Zeithamlová (* 4. září 1912 Praha – 26. ledna 1943 KT Mauthausen) byla manželkou Stanislava Albrechta (* 2. června 1908, Praha-Michle – 26. ledna 1943, KT Mauthausen). Pracovala jako dělnice v pražské Janečkově továrně. Manželé bydleli od 12. července 1933 v domě číslo popisné 287 v Brožíkově ulici v Praze-Michli. (Předchozí bydliště Stanislava Albrechta bylo na Palackého třídě číslo popisné 1006 v Michli.) Manželé byli zatčeni gestapem 23. září 1942 v 17.00 hodin. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Marie Ciklova 1907 1942.png
Marie Čiklová (* 13. října 1907 Tuchów Polsko – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou faráře České pravoslavné církve Václava Čikla. Spolu s ním se za protektorátu účastnila domácího protiněmeckého odboje a podpory parašutistů z výsadků Anthropoid, Bioscop, Out Distance, Silver A a Tin.
Vaclav Khodl (1920 1942) AI.jpg
Václav Khodl (* 15. srpna 1920 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Vaclav Pokorny 1875 1943.png
Václav Pokorný (* 5. srpna 1875, Kosmonosy – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byl strýc (manžel sestry) sokolské odbojářky Marie Pechmanové (1902–1943) a švagr radikálního sokolského odbojáře Jaroslava Pechmana (1900–1942). S Pechmanovými bydlel ve spojeném bytě na jednom patře. Ačkoliv o odbojových aktivitách svých příbuzných nic nevěděl, byl 5.října 1942 zatčen gestapem a 26. ledna 1943 popraven v koncentračním táboře Mauthausen.
Vaclav Marecek (1894 1942) Legie.jpg
Václav Mareček (* 12. listopadu 1894 Chotětov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československý legionář, železničář a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Na nedatované fotografii (pořízené před rokem 1920) neznámého autora z doby služby v československých legiích na italské frontě.
Antonie Bejblova Chalupova (1893 1942).jpg
Antonie Bejblová, rozená Chalupová (* 17. ledna 1893 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Jana Bejbla (* 26. září 1893 Vídeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Manželé Bejblovi poskytli v Plzni v dubnu 1942 ubytování několika československým parašutistům, kteří se podíleli na přípravě operace Canonbury (Letecký útok na Plzeň 5. května 1942) a na atentátu na R. Heydricha.
Josef Hanzl 1903 1942.png
Josef Hanzl (* 26. února 1903 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl člen sokolské organizace a zaměstnanec Českomoravských drah ve funkci skladníka drážního skladu v pražské Bubenči. Za protektorátu v domácím sokolském odboji podporoval penězi a potravinami rodiny zatčených a popravených příslušníků odboje, české vlastence, kteří byli nuceni žít v ilegalitě a proviantem zásoboval parašutisty v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze.
Alois.Moravec.(1887-1942).gif
Alois Moravec se narodil 23. ledna 1887 v Ratboři na kolínsku v rodině Aloise Moravce (dále jen Alois Moravec starší), hospodského v Ratboři a jeho manželky Marie, rozené Červenkové. Od roku 1904 byla rodina Moravcových policejně hlášena na Královských Vinohradech. Alios Moravec starší byl zaměstnán u státních drah. Dne 27. ledna 1918 se Alois Moravec oženil s Marií Krčilovou (dcerou Eduarda Krčila, žižkovského obchodníka a jeho manželky Marie, rozené Kulhánkové). Alois Moravec pracoval jako inspektor železničních drah. V protiněmeckém odboji se podílel na přímé kurýrní a zpravodajské činnosti. Při zátahu gestapa na byt Moravcových v noci na 17. června 1942 (po čtvrté hodině ranní) byl zatčen, vyslýchán a krutě mučen gestapem. Spolu se svým synem Vlastimilem Moravcem byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942.
Jaroslav Kubis (1916 1942).jpg
Jaroslav Kubiš (* 6. července 1916 Dolní Vilémovice 79 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl mladší bratr parašutisty rotmistra Jana Kubiše (1913–1942). Jaroslav Kubiš byl popraven na základě příbuzenského vztahu s Janem Kubišem.
Emil Brunclik 1889 1942.gif
Emil Brunclík (* 11. ledna 1889, Praha-Bubny – 24. října 1942 ve 14.00, Koncentrační tábor Mauthausen) manžel Marie Brunclíkové, rozené Gregorové. Účastník II. odboje z období druhé světové války; popraven nacisty.
Karel Pavlik 1900 1943.jpg
Karel Pavlík (* 19. října 1900 – 26. ledna 1943 Mauthausen) byl československý voják a odbojář, kapitán Československé armády (in memoriam povýšený na plukovníka).
Zdenka Pakova 1906 1942.png
Zdenka Paková (* 8. listopadu 1906 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
Stanislav Albrecht (1908 1943) Sepie.jpg
Stanislav Albrecht (* 2. června 1908, Praha-Michle – 26. ledna 1943, KT Mauthausen)
Marie Kubisova (1920 1942).png
Marie Kubišová (* 12. listopadu 1920 Dolní Vilémovice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla nevlastní sestrou rotmistra Jana Kubiše a na základě této příbuzenské vazby byla zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen.
Frantisek Zeyval (1896 1942) AI.jpg
František Zeyval (* 18. ledna 1896 Mratín – † 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl učitelem, starostou města a členem Sokola Kostelec nad Labem (župa Barákova). Za Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do protiněmeckého domácího sokolského odboje, podporoval vlastence žijící v ilegalitě a materiálně podporoval členy paradesantních výsadkových skupin ANTHROPOID, SILVER A, OUT DISTANCE a INTRANSITIVE. Gestapo jej zatklo 23. července 1942 v Mladé Boleslavi. Byl vězněn v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně, odtud byl 22. října 1942 deportován do KT Mauthausen. Tam byl evidován následujícího dne (tj. 23. října 1942) a dne 24. října 1942 byl v Mauthausenu popraven střelou do týla z malorážní pistole v odstřelovacím koutě při fiktivní lékařské prohlídce. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Bohuslav Strnad 1905 1942.png
Bohuslav Strnad (* 1. března 1905 Rozdělov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty.
Anna Malinova 1914 1942.gif
Anna Malinová (* 20. května 1914, Stříbrné Hory – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byla přítelkyně Jozefa Gabčíka z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapem zatčena 26. června 1942; popravena 24. října 1942 v Mauthausenu.
Marie Bradacova Zikova (1905 1942) AI.jpg
Marie Bradáčová (rozená Ziková, * 24. května 1905 Hostomice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka a spolupracovnice Operace Out Distance popravená nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Vlasta Kubisova (1924 1942).png
Vlasta Kubišová (* 27. března 1924 Dolní Vilémovice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla nevlastní sestrou rotmistra Jana Kubiše a na základě této příbuzenské vazby byla zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen.
Zdenka Hanzlova Holubova 1904 1942.png
Zdeňka Hanzlová (rozená Holubová) (* 10. září 1904 Podmokly – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) se spolu se svým manželem Josefem Hanzlem za protektorátu zapojila do domácího sokolského protiněmeckého odboje.
Frantisek Hejl 1900 1943.png
František Hejl (* 3. července 1900 Horní Čermná okres Ústí nad Orlicí – 26. ledna 1943 v 16.47 zastřelen v koncentračním táboře Mauthausen) byl za Protektorátu Čechy a Morava byl cvičitel a činovník karlínského sokola. Hejl byl aktivně zapojený do ilegálního protiněmeckého sokolského odboje a patřil k nejbližším podporovatelům parašutistů skupiny Anthropoid.
Anna Moravcova Hrodkova (1919 1942) AI.png
Anna Moravcová, rozená Hrodková (* 26. července 1912 Most – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla zdatnou cvičenkou a sokolskou funkcionářkou. Za Protektorátu Čechy a Morava patřila (spolu se svým manželem Miroslavem Moravcem) k členům domácího protiněmeckého odboje a k podporovatelům parašutistů výsadku ANTHROPOID a dalších výsadků.
Hilda Bondyova Bergmannova 1887 1942.png
Hilda Bondyová (rozená Bergmannová; * 8. června 1887 Pardubice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Alexandra Bondyho a tchýní Lydie Bondyové. Stejně jako Lydie i ona byla označena za podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid, byla zatčena, vězněna v Malé pevnosti Terezín a odtud deportována do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byla popravena coby podporovatelka parašutistů výsadku Anthropoid.
Zofie Jesenska Vojtova 1903 1942.png
Žofie Jesenská (rozená Vojtová) (* 21. dubna 1903 Brno – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla vystudovaná doktorka medicíny a zastávala profesi zubní asistentky, byla manželkou MUDr. Jiřího Jesenského (1905–1942). Oba manželé patřili za Protektorátu Čechy a Morava k podporovatelům parašutistů výsadku Anthropoid.
Oldrich.Frolik.(1909-1943).Identity.Card.gif
Oldřich Frolík (* 11. dubna 1909 - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) byl jedním z podporovatelů výsadku Anthropoid. Pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Spolu se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (* ???? - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) zajišťoval pro parašutisty i úkryt. Průkazová fotografie před rokem 1944. Autor fotografie není znám.
Gertruda Saskova 1896 1942.gif
Gertruda Šašková někdy uváděna jako Gerta Šašková (* 20. listopadu 1896, Březno u Loun – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla středoškolská profesorka a historička a česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
Bretislav Bauman (1905 1942).jpg
Břetislav Bauman (* 3. prosince 1905 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český mlynář a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Baumanova Emilie Basarova (1916 1942).jpg
Emilie Baumanová, rozená Basařová (* 17. února 1916 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželka mlynáře a odbojáře z období druhé světové války Břetislava Baumana (* 3. prosince 1905 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen).
Rudolf Kubis (1912 1942).jpg
Rudolf Kubiš (* 29. května 1912 Dolní Vilémovice 79 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl starší bratr parašutisty rotmistra Jana Kubiše (1913–1942). Rudolf Kubiš byl popraven na základě příbuzenského vztahu s Janem Kubišem.
Petr Fafek (1893-1942).jpg
Petr Fafek (1893-1942), odbojář, vrchní účetní ústředí Československého červeného kříže, legionáře a spolupracovník Ústředního vedení odboje domácího
Vladislav Caloun (1907 1943) AI.jpg
Vladislav Čaloun (* 11. prosince 1907– 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen) byl inženýr architekt, druhý manžel české divadelní a filmové herečky Anny Letenské (* 29. srpna 1904, Nýřany u Plzně – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen). Vladislav Čaloun pracoval za Protektorátu Čechy a Morava jako obchodník v jedné zahraniční firmě. S Annou letenskou byli sezdáni v říjnu 1941. Čaloun byl vlastenec a člen ilegálního domácího sokolského protiněmeckého odboje. Byl zatčen gestapem 17. července 1942 na pracovišti v pražském paláci Kotva. Byl odsouzen k trestu smrti za pomoc při útěku a ukrývání MUDr. Břetislava Lyčky, který ošetřoval Jana Kubiše, vykonavatele atentátu na R. Heydricha. Fotografie neznámého autora datovaná na 10. říjen 1941. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Vaclav Riha 1919 1942.png
Václav Říha (* 1. února 1919 Budapešť – 24. října 1942 KT Mauthausen) byl milencem Anny Maruščákové (1923–1942), které se představil jako „Milan“. Stručný dopis, který ji napsal do firmy „Palaba“ ve Slaném (Protektorát Čechy a Morava) se shodou náhod dostal do rukou gestapa, které jej omylem považovalo za stopu vedoucí ke strůjcům atentátu na R. Heydricha. Václav Říha byl zatčen 4. června 1942 ráno, vězněn v Praze, v Malé pevnosti Terezín, popraven 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.
Marie Kovarnikova 1914 1942 Portret.gif
Marie Kovárníková (* 16. února 1914, Ohrazenice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla přítelkyně Jana Kubiše z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Před provedením atentátu jej ukrývala ve svém bytě v Praze. Byla popravena nacisty v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942. Spolu s ní byla popravena i její sestra Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková).
Karel Svěrák 1889 1942.jpg
Doc. in memoriam MUDr. Karel Svěrák (1885-1942), Czech anti-Nazi resistance member
MUDr Alexander Bondy 1874 1942.png
MUDr. Alexander (Alexandr) Bondy (* 3. října 1874 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl otcem MUDr. Jiřího Bondyho a tchánem Lydie Bondyové. Stejně jako Lydie i on byl označen za podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid, byl zatčen, vězněn v Malé pevnosti Terezín a odtud deportován do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byl popraven coby podporovatel parašutistů výsadku Anthropoid.
Jindriska Novakova 1928 1942 Blue.jpg
Jindřiška Nováková (1928–1942) – čtrnáctiletá účastnice protektorátního protinacistického odboje (pomáhala skrýt stopy po atentátu na R. Heydricha) a stala se nejmladší obětí v koncentračním táboře Mauthausen.
Jan Bejbl (1893 1942).jpg
Jan Bejbl (* 26. září 1893 Vídeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československý legionář, policista a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Spolu se svojí manželkou Antonií Bejblovou, rozenou Chalupovou (* 17. ledna 1893 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) poskytli v Plzni v dubnu 1942 ubytování několika československým parašutistům, kteří se podíleli na přípravě operace Canonbury (letecký útok na Plzeň 5. května 1942) a na atentátu na R. Heydricha.
Anna Novakova 1919 1942.png
Anna Nováková (* 23. května 1919 Podmokly – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) se narodila do rodiny Novákových, kteří se za protektorátu zapojili do domácího protiněmeckého odboje a jejíž členové byli popraveni spolu s ostatními podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Vaclav.Ornest.(1887-1942).gif
Václav Ornest (* 6. listopadu 1887, Praha - 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl původním povoláním krejčí. Během Protektorátu Čechy a Morava byl kostelníkem v pravoslavném katedrálním chrámu svatého Karla Boromejského. Tak se za protektorátu nazýval pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, v jehož kryptě se po atentátu na Reinharda Heydricha ukrývali parašutisté. Po prozrazení úkrytu parašutistů (18. června 1942) byl ještě téhož dne Václav Ornest zatčen a spolu s ním jeho manželka Františka Ornestová, obě jeho dcery (Marie a Miluše) jakož i jeho zeť Karel Louda - učitel a druhý kostelník chrámu. Všichni zatčení členové rodiny Ornestových a Loudových byli popraveni dne 24. října 1942 v Koncentračním táboru Mauthausen střelou do týla.
Marie Kotrbova 1904 1942.png
Marie Kotrbová (rozená Kolcová) (* 26. ledna 1904 Praha–Žižkov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla vlastenecky založená učitelka hlásící se k církvi českobratrské evangelické. V říčanském a sedlčanském okrese učila na obecních školách. Spolu se svým manželem Františkem Kotrbou se za Protektorátu Čechy a Morava zapojila do protiněmeckého odboje. Po zatčení, výsleších a věznění byla převezena do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 v 8.58 hodin zastřelena ranou do týla.
Marie Strnadova Planickova 1899 1942.png
Marie Strnadová, rozená Pláničková (Plánická) (17. května 1899 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou odbojáře a spolupracovníka operace Anthropoid Bohuslava Strnada (* 1. března 1905 Rozdělov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen).
JUDr.Frantisek.Slavicek.(1890-1942).gif
JUDr. František Slavíček (* 1890 – 1942) byl za protektorátu ředitelem Všeobecné nemocenské pojišťovny v Praze. Poskytoval potřebné dokumenty příslušníkům odboje. Zajistil falešné doklady řadě odbojářů i některým parašutistům, kteří připravovali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Slavíček byl „dodavatelem“ nevyplněných pracovních knížek (tzv. „Arbeitsbuchy“) určených především pro osoby pohybující se v ilegalitě. Dále získával pro tyto odbojáře potravinové lístky a hlavně dodával i samotné potraviny: maso, kuřata, slepice i mouku získávané z venkova od mimopražských rolníků a řezníků.
František Pecháček (1896-1944).jpg
František Pecháček (1896-1944), český sokolský cvičitel
Lydie Bondyova Holznerova 1921 1942.jpg
Lydie Bondyová (rozená Lidie Holznerová; * 3. září 1921 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou MUDr. Jiřího Bondyho. Původní majitelka dámského jízdního kola, které Jozef Gabčík použil při atentátu na R. Heydricha. Popravena coby podporovatelka parašutistů výsadku Anthropoid.
Frantisek Kral 1884 1942.jpg
Ing. František Král (* 2. března 1884 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl za protektorátu vrchním inspektorem československých drah a z charakteru své funkce disponoval řadou užitečných kontaktů. V domácím protiněmeckém odboji patřil ke spolupracovníkům (podporovatelům) parašutistů výsadků Anthropoid, Out Distance a Steel, kteří se ukrývali v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze.
Anna Letenská (1904-1942).jpg
Anna Letenská (1904 - 1942), Česká divadelní a filmová herečka.
Marie Rutova Rausova (1888 1942).jpg
Marie Růtová, rozená Rausová (* 21. února 1888 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou českého odbojáře z období druhé světové války a spolupracovníka Operace Anthropoid Václava Růty (* 24. června 1890 Turnov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Manželé Růtovi zajistili pražské ubytování obou příslušníků výsadku Anthropoid Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše v době od silvestra 1941 do 5. ledna 1942.
Antonie Piskackova 1900 1942.png
Antonie Piskáčková, rozená Hrušková (* 8. června 1900 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka popravená nacisty, manželka Jaroslava Piskáčka (* 3. května 1897 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen), matka Miroslava Piskáčka (* 31. března 1927 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen).
Jiri Jesensky 1905 1942 prukaz.png
Jiří Jesenský (1905-1942), český šermíř, lékař a odbojář
Alzbeta Jesenska Guttman 1904 1942.png
Alžběta Jesenská rozená Guttmannová (* 29. února 1904 Bodzasujlak, Halič – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla odborná zubní lékařka, která se za Protektorátu Čechy a Morava zapojila spolu se svým manželem Janem Jesenským (1904–1942) do řad podporovatelů parašutistů výsadku Anthropoid.
Ludmila Sonnevendova Ortova Rysava 1908 1942 cca 1927.jpg
Ludmila Sonnevendová (provdaná Ortová, Ryšavá) (* 27. června 1908, Brno – 24. října 1942, KT Mauthausen) se za protektorátu účastnila domácího odboje a byla podporovatelkou členů paravýsadku ANTHROPOID. Kabinetní foto kolem roku 1927.
Miroslav Moravec (1905 1942) AI.png
Miroslav Moravec (* 8. června 1905 Ledvice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl obchodník a sokolský funkcionář. Za Protektorátu Čechy a Morava patřil spolu se svojí manželkou Annou Moravcovou k členům domácího protiněmeckého odboje a k podporovatelům parašutistů výsadku ANTHROPOID.
Helena Kralova (1925 1942).jpg
Helena Králová (* 21. června 1925 Plzeň – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla dcerou Pavly Králové, rozené Pichlové (* 3. března 1896 Plzeň – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a jejího manžele Václava Krále (* 2. května 1891 Plzeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). (Manželé Královi měli svatbu 5. června 1923 v Plzni.) Rodina Králových poskytovala v Plzni ubytování parašutistům rotmistru Jozefu Gabčíkovi a rotmistru Janu Kubišovi z paradesantního výsadku Anthropoid. Na nedatované fotografii neznámého autora je zachycena jejich dcera Helenka kolem roku 1935.
Marie Kucerova Sedlakova (1900 1942) AI.jpg
Marie Kučerová, rozená Sedláková, se narodila 23. listopadu 1900 a zemřela 24. října 1942 ve věku 41 let. Byla jedním z 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů, kteří byli popraveni v sobotu 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů. Byli to pomocníci a příbuzní parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Leopold Lohnisky 1913 1942.png
JUDr. Leopold Lohniský (19. ledna 1913, Hrotovice – 24. října 1942, Mauthausen) – český advokát a odbojář
Katerina Hesova 1889 1942.png
Kateřina Hešová rozená Samcová (* 20. října 1889 Votice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava spolu se svým manželem Janem Hešem (1889–1942) účastnicí domácího protiněmeckého odboje na Benešovsku.
Vera Kucerova (1923 1942) AI.jpg
Věra Kučerová (* 15. června 1923, Plzeň – 24. října 1942, KT Mauthausen) byla účastnice druhého československého odboje, která během druhé světové války pomáhala československým parašutistům včetně akce Canonbury. Za pomoc byla i s rodiči během heydrichiády popravena. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Jitka Kubisova (1925 1942).png
Jitka Kubišová (* 11. listopadu 1925 Dolní Vilémovice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla nevlastní sestrou rotmistra Jana Kubiše a na základě této příbuzenské vazby byla zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen.
Liboslava Fafkova Mladsi 1922 1942.gif
Liboslava Fafková mladší (* 12. prosince 1922 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války a spolupracovnice operace Anthropoid popravená nacisty.
Emilie Pechackova Reimanova Putikova (1893 1943) AI.jpg
Emilie Pecháčková, rozená Putíková, (provdaná Reimanová), přezdívaná „Milka“ (* 21. prosince 1893 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou sokolského závodníka, cvičitele, rozhodčího a správce Tyršova domu Františka Pecháčka (* 15. února 1896 Záhornice – 3. února 1944 koncentrační tábor Mauthausen). Za protektorátu se oba manželé zapojili do domácího sokolského protiněmeckého odboje. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Vaclav Khodl (1895 1942) AI.jpg
Václav Khodl (* 23. října 1895 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Marie Brunclikova 1898 1942.gif
Marie Brunclíková (* 24. července 1898, Písek – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
Vlasta Oktábcová (1913-1942).jpg
Vlasta Oktábcová (1913-1942), byla manželkou Antonína Oktábce, oba byli usmrceni v Mauthausenu za svou účast v odboji
Milada Frantova Reimova 1906 1942.png
MUDr. Milada Frantová (rozená Reimová, * 28. září 1906 Mezilesí v dnes polském Slezsku – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla pražská odborná oční lékařka a česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
Vladimir Bergauer (1898 1942) AI.jpg
Doc. Vladimír Bergauer (* 18. září 1898 Písek – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český lékař, vědec a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Josef Janecek 1902 1942.gif
Josef Janeček (* 4. září 1902, Světlá nad Sázavou – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) patřil spolu se svojí manželkou Annou Janečkovou (rozená Rajská; * 14. května 1900, Luka pod Medníkem – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) k podporovatelům parašutistů z výsadku ANTHROPOID. Za účast v domácím protiněmeckém odboji v období Protektorátu Čechy a Morava našli oba smrt v KT Mauthausenu.
Rela Fafkova 1920 1942 Portret.gif
Rela Fafková (* 30. července 1920 Praha – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byla česká odbojářka z období druhé světové války a spolupracovnice operace Anthropoid popravená nacisty.
Frantiska Zelenkova 1901 1942.png
Františka Zelenková (rozená Hoffmannová) (* 4. října 1901 Praha – 24. října 1942 popravena v KT Mauthausen) byla manželkou sokolského aktivisty a odbojáře Jana Zelenky-Hajského. Synem manželů Zelenkových byl Jan Milíč Zelenka (* 12. srpna 1923 Praha – 17. června 1942 Praha). Celá rodina Zelenkových pomáhala parašutistům.
Vladimir Vyhnis 1911 1942.jpg
Vladimír Vyhnis (* 15. dubna 1911 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl za Protektorátu Čechy a Morava řídící učitel a příslušník domácího sokolského odboje. Manžel sokolské odbojářky Anny Vyhnisové (1912–1942)
JIRI Pleskot.jpg
Autor: Autor neznámý, Licence: CC0
JUDr.Jiří Pleskot, autor Kartozákonů, popraven za podporu výsadku Antropoid
Jaroslav Piskacek 1897 1942 Year 1924.png
Jaroslav Piskáček (* 3. května 1897 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid z období druhé světové války popravený nacisty.
Vladimir Ort 1911 1942 Portret.gif
Vladimír Ort (* 23. prosince 1911, Kyjev – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) – český odbojář z období druhé světové války a spolupracovník operace Anthropoid popravený nacisty.
Anna Maruscakova 1923 1942.png
Anna Maruščáková (* 31. července 1923 Kosmonosy nebo Zálužany – 24. října 1942 KT Mauthausen) byla za druhé světové války zámečnickou dělnicí ve firmě „Palaba“ ve Slaném (Protektorát Čechy a Morava). Zatčena 3. června 1942, popravena 24. října 1942 v 9.42 v koncentračním táboře Mauthausen.
Anna Malinova 1914 1942 Portret.jpg
Anna Malinová (* 20. května 1914, Stříbrné Hory – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byla přítelkyně Jozefa Gabčíka z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapem zatčena 26. června 1942; popravena 24. října 1942 v Mauthausenu.
Barbora Frolikova (1910 1943) AI.jpg
Barbora Frolíková (* 21. srpna nebo září 1910, Praha - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) manželka Oldřicha Frolíka (* 11. dubna 1909 - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen). Oba patřili mezi podporovatele výsadku Anthropoid. Oldřich Frolík pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Barbora Frolíková zajišťovala pro parašutisty potraviny a oba pak zajišťovali pro parašutisty i úkryt. Fotografie před rokem 1944. Autor fotografie není znám. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Bedrich Kubice 1900 1942.png
Bedřich Kubice (* 7. července 1900 Vídeň – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl odborným učitelem a sokolským funkcionářem, který se za protektorátu zapojil do domácího protiněmeckého odboje. Byl členem sokolské ilegální skupiny Jindra a spolu se svojí manželkou Marií Kubicovou (1905–1942) byli podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Milada Hejlova Jasanska 1906 1942 Big.jpg
Milada Hejlová (rozená Jasanská; 1906–1942) na dobové fotografii neznámého autora.
KTM Fiktivni Mereni Vysky.png
Široká dřevěná lišta s namalovanými číselnými údaji možných tělesných výšek, posuvným lichoběžníkovým jezdcem a úzkou vyfrézovanou štěrbinou. Fiktivní „lékařské zařízení k měření tělesné výšky“ vězňů instalované v odstřelovacím koutě (Genickschussecke) bunkru v koncentračním táboře Mauthausen za druhé světové války. Někdy bylo zařízení zahaleno černou látkou takže připomínalo „fotografický přístroj“. Za stěnou, na druhé straně tohoto „výškoměrného přístroje“ byl připraven kat, který popravovanou osobu zastřelil výstřelem do týla z pistole skrze štěrbinu v okamžiku, kdy se osoba ve druhé místnosti otočila zády k přístroji visícím na stěně.
Marie Loudova Ornestova (1915 1942) Sepie.jpg
Marie Loudová, rozená Ornestová (* 30. října 1915 České Budějovice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou kostelníka pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze Karla Loudy (* 3. května 1904, Plzeň – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) a spolu obývali chrámový služební byt v pražské Resslově ulici číslo 9. Byla pravoslavného vyznání a starala se o domácnost (byla ženou v domácnosti). Gestapem byla zatčena 22. června 1942, vyslýchal ji Ing., kterého již v roce 1934 R. Heydrich předurčil k tomu, aby se zabýval v Říši církevními záležitostmi. (Tento muž byl proslulý tím, že zadržené tělesně týral, včetně zatčeného biskupa Gorazda.) Manželé Loudovi byli na podzim 1942 převezeni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín, na konci září 1942 pak byli v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti, nakonec deportováni do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli 24. října 1942 popraveni střelou do týla v odstřelovacím koutě při fingované lékařské prohlídce. (Marie Loudová byla zastřelena v 11:22, její manžel Karel Louda ve 13:52). Jejich syn Václav Louda (* 1939) byl (jako další děti odbojářů a podporovatelů parašutistů) internován v pražském zámečku Na Jenerálce, později přemístěn do internačního tábora ve Svatobořicích a Plané nad Lužnicí, kde se dožil konce druhé světové války.
Adolf Bradac (1901 1942) AI.jpg
Adolf Bradáč (* 15. června 1901 Nové Město na Moravě – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Out Distance popravený nacisty. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Anna Vyhnisova Kristova 1912 1942.jpg
Anna Vyhnisová, rozená Kristová (* 18. dubna 1912 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava příslušnicí domácího sokolského odboje. Manželka sokolského odbojáře a učitele Vladimíra Vyhnise (1911–1942).
Marie Kovarnikova 1914 1942.gif
Marie Kovárníková (* 16. února 1914, Ohrazenice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla přítelkyně Jana Kubiše z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Před provedením atentátu jej ukrývala ve svém bytě v Praze. Byla popravena nacisty v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942. Spolu s ní byla popravena i její sestra Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková).
Karel Louda (1904 1942).jpg
Svatý Karel Louda (* 3. května 1904, Plzeň – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl kostelník Pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze a oběť 2. světové války. Svatořečen byl se svou manželkou a dalšími novomučedníky Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku v pražském pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici dne 8. února 2020.
KTM Fiktivni Mereni Vysky Pistole.png
Rubová strana fiktivního „lékařského zařízení k měření tělesné výšky“ vězňů, které bylo instalované v odstřelovacím koutě (Genickschussecke) bunkru v koncentračním táboře Mauthausen za druhé světové války. Pohled ze strany „popravčího za zdí“. V dolní části snímku je ruka držící nabitou pistoli s hlavní prostrčenou štěrbinou ve „výškoměrném přístroji“. Na lícové straně „lékařského zařízení k měření tělesné výšky“ se nachází týl právě popravované osoby.
Vaclav Kral (1891 1942) Portret.png
Václav Král (* 2. května 1891 Plzeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl vrchní policejní inspektor a odbojář.
Marie Kubicova 1905 1942.png
Marie Kubicová, rozená Lorencová (* 18. ledna 1905 Žamberk – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla za svobodna zdatná cvičenka a sokolská funkcionářka. Spolu se svým manželem – odborným učitelem a sokolským funkcionářem Bedřichem Kubicem – se manželé za protektorátu zapojili do domácího protiněmeckého odboje. Oba se stali členy sokolské ilegální skupiny Jindra a byli podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.
Miroslav Piskacek 1927 1942.png
Miroslav Piskáček (* 31. března 1927 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen v 16.42 hodin) byl synem Jaroslava Piskáčka (* 3. května 1897 Vysočany – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) a Antonie Piskáčkové (rozené Hruškové; * 8. června 1900 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Miroslav Piskáček byl spolu s rodiči podporovatelem parašutistů operace Anthropoid. Zatčen gestapem 17. července 1942.
Vlastimil Ata Moravec 1921 1942.jpg
Vlastimil Moravec (* 17. března 1921 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Absolvoval obchodní gymnázium. Vlastimil, zvaný též "Aťa", zařizoval pro parašutisty kurýrní spojení (fungoval jako spojka parašutistů) a podílel se i na přípravě atentátu. Dne 26. dubna 1942 dostal od Vlastimila Moravce parašutista Jozef Gabčík jízdní kolo, které bylo při atentátu použito. V den zátahu na byt rodiny Moravcových (17. června 1942) nebyl Vlastimil v Praze. Gestapo jej domů přivolalo fingovaným telegramem. Po zatčení byl Vlastimil na gestapu mučen a zřejmě to byl on, kdo prozradil místo úkrytu parašutistů - kostel v Resslově ulici. Spolu se svým otcem Aloisem Moravcem (* 1887) byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942.
Marie Pechmanova 1902 1943.png
Marie Pechmanová rozená Bohuslavová (* 6. dubna 1902 Kosmonosy – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla spolu se svým manželem Jaroslavem Pechmanem (1900–1942) a svým synem Jaroslavem Pechmanem mladším (1925–1943) členkou radikální sokolské odbojové skupiny Říjen, která byla fundamentální složkou sokolské protiněmecké ilegální organizace Jindra. Rodina Pechmanových patřila mezi nejbližší podporovatele výsadku Anthropoid a rozhodujícím způsobem pomohla československým parašutistům splnit jejich úkol.
Karolina Sabina Kralova 1900 1942KTM.jpg
Karolína Sabina Králová (rozená Krčilová) (* 2 dubna 1900 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla sestra české odbojářky a podporovatelky parašutistů (z pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v Praze) Marie Moravcové (* 1898 – 1942). Sabina Králová byla manželkou Ing. Františka Krále (* 2 března 1884 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) dalšího z podporovatelů parašutistů.
Terezie Kaliberova 1901 1942.png
Terezie Kaliberová, rozená Veselá (* 29. července 1901 Radnice u Rokycan – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla účastnicí protiněmeckého domácího odboje v Protektorátu Čechy a Morava a podporovatelkou parašutistů z okruhu Jana Zelenky–Hajského. Foto před rokem 1931.
Vratislav Hosek 1919 1942 Portrait.png
Vratislav Hošek (* 20. listopadu 1913 Praha Smíchov – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byl spolu se svojí ženou Vlastou Hoškovou za Protektorátu Čechy a Morava členem sokolského protiněmeckého odboje a oba manželé Hoškovi patřili k podporovatelům parašutistů operace Anthropoid. Fotografie byla digitálně upravena (rozšířena).
Ludmila Soukupova Kovarnikova 1912 1942.gif
Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková; * 5. ledna 1912, Ohrazenice - 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) - starší sestra Marie Kovárníkové (* 16. února 1914, Ohrazenice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen).
Pavla Kralova Pichlova (1896 1942).jpg
Pavla Králová, rozená Pichlová (* 3. března 1896 Plzeň – † 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla od roku 1923 manželkou vrchního policejního inspektora a odbojáře Václava Krále (* 2. května 1891 Plzeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen). Rodina Králových poskytovala v Plzni ubytování parašutistům rotmistru Jozefu Gabčíkovi a rotmistru Janu Kubišovi z paradesantního výsadku Anthropoid.
Frantisek Kubis (1887 1942).png
František Kubiš (* 25. září 1887 Horní Radslavice číslo popisné 14 – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl otcem parašutisty rotmistra Jana Kubiše. Za účast syna na útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl František Kubiš (spolu s dalšími členy rozvětvené rodiny) popraven v koncentračním táboře Mauthausen.
Antonín Oktábec (1905-1943).jpg
Antonín Oktábec (1905-1943), představitel Sokola a člen domácího odboje v období druhé světové války