Obří sud (Lázně Libverda)

Obří sud
Výletní restaurace Obří sud
Výletní restaurace Obří sud
Účel stavby

Restaurace

Základní informace
ArchitektAnton Lux
Výstavba1930–1931
StavitelAnton Lux
StavebníkStefan Hausmann
Pojmenováno posud
Poloha
AdresaLázně Libverda 186, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°53′38,04″ s. š., 15°11′42″ v. d.
Obří sud
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obří sud je výletní restaurace zbudovaná roku 1931 severně od obce Lázně Libverda. Vzorem jí byl Obří sud na vrcholu Javorníku. Sud u Lázní Libverdy dosahuje výšky 11,40 m, délky 14,15 m a šířky 10,50 m. Je celý postaven ze dřeva a otevřen byl na začátku února 1931. Během 70. let 20. století prošel rekonstrukcí, během níž byl celý rozebrán a poté opětovně sestaven. Od roku 1974, kdy Obří sud na Javorníku vyhořel, až do otevření po jeho znovupostavení v roce 2011 byla libverdská stavba jedinou takovou v celé České republice.

V sudu je restaurace taneční sál pro 160 návštěvníků a v sousední budově, která byla k hotelu přistavěna, je k dispozici dalších 60 míst. V této přistavěné budově se nacházelo též deset lůžek k ubytování. Od restaurace je výhled na strmé severní svahy Jizerských hor.

Historie

Historický snímek restaurace (snad z roku 1935)

Výstavbu restaurace si objednal Stefan Hausmann, který pocházel z nedalekého Přebytku.[1] Nechal se inspirovat jinou podobnou stavbou, která již od roku 1899 stála na vrchu Javorníku.[2] Projekt pro stavbu sudu u Libverdy zpracoval stavitel Anton Lux z Frýdlantu.[1] Stavební povolení vydal okresní úřad ve Frýdlantě 16. srpna 1930[3] a hned na stavbě začalo pracovat dvanáct tesařů, šest zedníků a tři truhláři.[4] Objekt měl být dokončen ještě téhož roku, leč deštivé počasí otevření budovaného díla odsunulo na později.[5] K otevření tak došlo až masopustní slavností 1. února 1931. V následujících letech byl k původnímu sudu přistavěn další objekt, v němž je restaurace spolu s hostinskými pokoji. V sedmdesátých letech 20. století prošel sud celkovou rekonstrukci, která trvala čtyři roky, během níž dělníci celý sud rozebrali a následně jej z nových dřevěných dílů opět složili.[1] Sud na Javorníku 20. září 1974 při jedné z častých slavnostních výjezdních zasedání společnosti Skloexport nešťastnou náhodou vyhořel.[6] Od té doby byl libverdský Obří sud až do 1. října 2011, kdy byl znovu postavený javornický Obří sud opětovně otevřen,[7] jedinou stavbou svého druhu v České republice.[8]

Když v roce 1980 vyšla v Londýně publikace nazvaná Fantastická architektura, objevil se mezi díly světových architektů, například Salvadora Daliho či Antonia Gaudího, také libverdský Obří sud.[6]

Popis stavby

Dřevěný nábytek v interiéru jinak dřevěné stavby.
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Interiér sudu (2016)

Stavba ve tvaru sudu je 14,15 m dlouhá, 10,50 m široká a dosahuje výšky 11,40 m.[9] Jeho objem je 10 000 hektolitrů.[5] Celá je vyrobena z borového dřeva.[10] V jeho útrobách je taneční sál s kapacitou 160 míst, která se nacházejí jednak v přízemí a jednak na galerii.[9] Nábytek je původní.[11] Dalších 40 míst je v restauraci, jež je spolu se salónkem majícím kapacitu ještě 20 míst umístěna v k sudu přistavěné budově.[9] V patře této budovy se nacházejí čtyři pokoje, v nichž se nabízelo turistické ubytování o kapacitě 10 lůžek (tři pokoje jsou dvoulůžkové a jeden čtyřlůžkový).[12] Během letních měsíců lze využít i posezení na terase venku před vchodem do sudu.[2] K objektu přiléhá parkoviště a trojmístná garáž.[1]

Okolí

Vyhlídka „Dobrého ducha MUHU“

U severozápadní strany sudu se nachází jedno z nástupních míst Singltreku pod Smrkem. Východně od objektu je jedno ze zastavení okruhu Vyhlídky nad Libverdou nazvané „Vyhlídka Dobrého ducha MUHU“. Jeho součástí je vedle informační tabule také ze dřeva vyřezaná socha dobrého ducha Muhu, ochránce Jizerských hor.

Přístup

K restauraci vede od jihu pěšina pro pěší, jež navazuje na schodiště začínající na kolonádě v Lázních Libverdě.[1] Na západní straně sudu je parkoviště pro osobní automobily či autobusy. Přístupné je krátkou zpevněnou příjezdovou cestou ze silnice III/29015 spojující Lázně Libverdu s Přebytkem a Ludvíkovem pod Smrkem. Parkoviště je spravováno soukromým správcem a je placené. Bezplatné parkování je možné na parkovišti za sudem na jeho severní straně.[9] Na placeném parkovišti stojí dva stánky, v nichž jsou k prodeji nabízeny suvenýry a také zdejší turistická známka (číslo 359).[1][13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f POSPÍŠIL, Jan. Obří sud [online]. Lázně Libverda: Obecní úřad Lázně Libverda, 2009-03-23, rev. 2012-10-09 [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2008. 320 s. ISBN 978-80-242-2326-1. Kapitola Obří sud, s. 200. 
  3. ↑ Restaurace Obří sud – dřevěná rarita Jizerských hor [online]. Praha: Czech Tourism, 201-09-21 [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ NEVRLÝ, Miloslav; VINKLÁT, Pavel Déčko. Album starých pohlednic Frýdlantsko. Liberec: Květa Vinklátová – KNIHY 555, 2009. 156 s. ISBN 978-80-86660-30-1. S. 86. 
  5. ↑ a b HAMR, David. Příběhy z kalendáře – Obří sud [online]. Ústí nad Labem: Český rozhlas, 2011-02-01 [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b MIKULIČKA, Jan. Z Lázní Libverda až do Londýna. Obří sud láká turisty již 85 let. iDNES.cz [online]. 2016-02-01 [cit. 2017-06-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ PLUHAŘ, Adam. Restaurace ve tvaru sudu vyhořela před 37 lety, nahradil ji hotel. iDNES.cz [online]. 2011-10-01 [cit. 2013-03-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ PODHORSKÝ, Marek; TOUŠLOVÁ, Iveta; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera. Praha: Freytag & Berndt, 2005. 229 s. ISBN 80-7316-228-8. S. 80. 
  9. ↑ a b c d Restaurace Obří sud [online]. Lázně Libverda: Obří sud, 2009 [cit. 2014-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-01. 
  10. ↑ Za svědky minulosti [online]. Praha: Česká televize, 1986 [cit. 2014-07-15]. Kapitola Dřevěný fortel. Dostupné online. 
  11. ↑ PŠENIČKOVÁ, Jana. Slavná restaurace Obří sud v Libverdě je na prodej. Za 22 milionů korun. iDNES.cz [online]. 2016-05-25 [cit. 2017-06-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ POSPÍŠIL, Jan. Obří sud [online]. Lázně Libverda: Obecní úřad Lázně Libverda, 2007-06-11, rev. 2012-10-09 [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Obří sud – Lázně Libverda [online]. Rýmařov: Turistické známky [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Lázně Libverda, historický Obří sud.jpg
Pohled na restauraci Obří sud. Fotografie snad z roku 1935.
Lázně Libverda, Obří sud, interiér (05).jpg
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Interiér výletní restaurace Obří sud u Lázní Libverdy.
Vyhlídky nad Libverdou - Vyhlídka Dobrého ducha MUHU (celek).jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Vyhlídky nad Libverdou, Vyhlídka Dobrého ducha MUHU (celkový pohled).
Lázně Libverda, Obří sud (5).jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled od západu na restauraci Obří sud severně od Lázní Libverda.