Obří viry

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Obří viry je obecné označení pro viry, které velikostí a často i počtem genů převyšují nejmenší bakterie. Jejich objev relativizoval dříve ostrou hranici mezi buněčným a nebuněčným světem.^[1][2]

Většina obřích virů napadá měňavkovité prvoky rodu Acanthamoeba, jehož zástupci patří mezi tzv. volně žijící améby. (Vyvolávají např. keratokonjuktivitidu,^{[pozn. 1]} často prostřednictvím umělých kontaktních čoček.)

Objev obřích virů

• Jako první byl v roce 2003 objeven velký virus pojmenovaný později mimivirus,^{[pozn. 2]} resp. Acanthamoeba polyphaga mimivirus, protože byl nalezen v měňavkovci Acanthamoeba polyphaga. Pojmenování mimivirus vzniklo z anglického „mimicking microbe virus“ (virus napodobující mikroby; mimi … mimikry). Byl nalezen v měňavkovci v chladicí věži v Bradfordu v Anglii. Má průměr kapsidy kolem 400 nm.^[3][4]
• V roce 2011 následoval objev dalšího velkého viru, nazvaného později Megavirus, resp. Megavirus chilensis, dosud ne všeobecně uznaný virus o velikosti 440 nm.^[5] Megavirus chilensis má obal o průměru 440 nm, genom megaviru obsahuje 1 259 197 párů bází a 1120 proteinových genů.
• V roce 2013 objevil tým vědců vedený manželi Claveriovými (Chantal Abergel a Jean-Michel Claverie) další velký virus, přičemž J.-M. Claverie se účastnil již prvního objevu v roce 2003. Nazván byl pandoravirus a vytvořen rod Pandoravirus. Vědci vylovili z mořského sedimentu v ústí řeky Tunquen na pobřeží Chile Pandoravirus salinus a z bahna sladkovodního jezera v Austrálii Pandoravirus dulcis. Pandoravirus salinus je větší, má v genomu 2,47 milionu párů bází a 2556 proteinových genů; menší P. dulcis má v genomu 1,9 milionu párů bází a 1502 proteinových genů. Pandoraviry jsou objekty kapkovitého tvaru o velikosti kolem 1 mikronu, takže jsou pozorovatelné v běžném optickém mikroskopu. Vědci rod pojmenovali podle Pandořiny skříňky, protože objev obřích virů podle nich vypustil do světa spoustu nových otázek o původu života.^[4]
• V roce 2014 byl objeven obří vir s oválnou kapsidou o délce 1,5 mikrometru a šířce 0,5 mikrometru, což odpovídá malým bakteriím. Nacházel se ve vzorcích sibiřského permafrostu více než 30 000 let starých. Byl pojmenován Pithovirus sibericum – rodové jméno odkazuje na velkou nádobu, pithos, ve které staří Řekové uchovávali víno, obilí aj. Pithovirus je sice o 50 % větší než pandoraviry, ale s překvapivě malým genomem o velikosti 600 000 bází. Je zatím největším známým virem.^[1][6]

Poznámky

Odkazy

Reference

Literatura

• BARTHÉLÉMY, Roxane-Marie; FAURE, Eric and GOTO, Taichiro. Serendipitous Discovery in a Marine Invertebrate (Phylum Chaetognatha) of the Longest Giant Viruses Reported till Date. Virology: Current Research. 2019, vol. 3, no. 1, s. 1–13. ISSN 2736-657X. Dostupné také z: https://www.hilarispublisher.com/open-access/serendipitous-discovery-in-a-marine-invertebrate-phylum-chaetognatha-of-the-longest-giant-viruses-reported-to-date.pdf
• DEFNE Arslan, Matthieu; SELTZER, Virginie; ABERGEL, Chantal and CLAVERIE, Jean-Michel. Distant Mimivirus relative with a larger genome highlights the fundamental features of Megaviridae. Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA (Proc Natl Acad Sci USA). 2011 Oct 18, vol. 108, no. 42, s. 17486–17491.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu obří virus na Wikimedia Commons