Obaleň

Jak číst taxoboxObaleň
alternativní popis obrázku chybí
Obaleň páchnoucí (Ocotea foetens) na Madeiře
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádvavřínotvaré (Laurales)
Čeleďvavřínovité (Lauraceae)
Rodobaleň (Ocotea)
Aubl., 1775
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ocotea tenera s plody

Obaleň[1] (Ocotea) je rod nižších dvouděložných rostlin z čeledi vavřínovité. Jsou to stálezelené stromy a keře se střídavými jednoduchými listy a drobnými květy v bohatých květenstvích. Plodem je bobule podepřená číškou, vzhledově často připomínající žalud. Květy jsou opylovány hmyzem, semena rozšiřují především plodožraví ptáci. Rod zahrnuje asi 530 druhů a je rozšířen v Latinské Americe, Africe, Kanárských ostrovech a Madagaskaru. Některé druhy obalení jsou vyhledávány a těženy pro kvalitní a tvrdé dřevo, z jiných se získávají silice nebo mají význam v domorodé medicíně.

Rod Ocotea je součástí skupiny morfologicky velmi podobných rodů, nazývané Ocotea complex, s centrem diverzity v nížinné Amazonii. Taxonomie této skupiny není dosud dořešená a rod Ocotea čeká na revizi založenou na fylogenetických analýzách.

Popis

Obaleně jsou stálezelené nebo vzácně i opadavé stromy a keře. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Listy jsou střídavé (výjimečně nahloučené na koncích větví), celokrajné, nejčastěji oválné, někdy vejčité nebo obvejčité, často s drobnými žlázkami. Žilnatina je zpeřená nebo vzácněji triplinervní (tvořená 3 hlavními žilkami jdoucími od báze k vrcholu). Květenství jsou mnohokvětá, úžlabní, latovitá a 2-3x větvená. Květy jsou malé, povětšinou bílé, zelené nebo nažloutlé, jedno nebo oboupohlavné. Okvětí je nerozlišené, složené ze 6 plátků shodného tvaru a velikosti. Tyčinky jsou ve 4 kruzích po 3, nejvnitřnější kruh je redukován na staminodia nebo zcela chybí. V jednopohlavných květech jsou většinou nápadné zbytky druhého pohlaví. Jednoplodolistový pestík s 1 vajíčkem je téměř nebo zcela uzavřen v květní trubce. Plodem je jednosemenná bobule, u většiny druhů podepřená číškou a připomínající žalud.[2][3][4]

  • Ocotea porosa

    Ocotea porosa

  • Listy Ocotea aciphylla

    Listy Ocotea aciphylla

  • Detail květu Ocotea lancifolia

    Detail květu Ocotea lancifolia

  • Plod Ocotea nutans

    Plod Ocotea nutans

Rozšíření

Rod zahrnuje asi 530 druhů, rozšířených v Latinské Americe, subsaharské Africe, na Madagaskaru a v Makaronésii.

Těžiště druhové diverzity je v tropické a subtropické Latinské Americe, kde roste převážná většina druhů. Areál výskytu zde sahá od severního Mexika až po severní Argentinu a zahrnuje i Karibské ostrovy. Z Madagaskaru a Maskarénských ostrovů je uváděno asi 50 druhů, z africké pevniny jen 7 druhů. Obaleň páchnoucí (Ocotea foetens) je endemit Kanárských ostrovů. Je to vysoký strom, tvořící charakteristickou součást zdejších vavřínových lesů, kde roste pospolu s dalšími 3 zástupci čeledi vavřínovitých: Apollonias barbujana, Laurus novocanariensis a Persea indica.[3][5]

Ekologické interakce

Drobné květy obalení obsahují nektar a jsou opylovány rozličným hmyzem, zahrnujícím zejména dvoukřídlé, blanokřídlé, motýly, brouky a ploštice. Květy ohroženého druhu Ocotea catharinensis z východních oblastí Jižní Ameriky navštěvují zejména dvoukřídlí, v menší míře i motýli, kteří však nejsou v tomto případě příliš efektivní opylovači.[6] U jihoamerického druhu Ocotea porosa byly jako v podstatě jediní opylovači zjištěny třásněnky (Thysanoptera).[7] Semena obalení jsou šířena převážně ptáky, kteří vyhledávají plody jako potravu, v menší míře i savci.[8][9] V tropické Americe se plody živí např. tukani (tukan krátkozobý, arassari skvrnozobý, arassari smaragdový), kvesal chocholatý, zvonovec trojhrotý, drozdi (drozd žlutonohý, drozd bělohrdlý), kotingy (kotinga kápová) a holubi (holub hnědočervený).[9][6][10]

V Americe jsou obaleně živnými rostlinami housenek babočkovitých motýlů rodu Memphis (M. morvus, M. demophon), otakárků Eurytides dolicaon a Papilio cleotas, martináče Copaxa moinieri a různých druhů drobnějších můr. Na Kanárských ostrovech se listy obaleně páchnoucí živí housenky můry Yponomeuta gigas.[11]

Některé druhy obalení žijí v symbiotickém vztahu s mravenci. V dutých kmenech Ocotea pedalifolia žijí v Kostarice mravenci rodu Myrmelachista, kteří navíc žijí v symbiotickém vztahu s vlnatkami rodu Dysmicoccus.[12]

  • Babočkovitý motýl Memphis morvus

    Babočkovitý motýl Memphis morvus

  • Otakárek Eurytides dolicaon

    Otakárek Eurytides dolicaon

Obsahové látky

Mezi význačné obsahové látky obalení náležejí zejména benzylisochinolinové alkaloidy a neolignany. Hlavními složkami silice většiny druhů jsou α-pinen, β-pinen, β-karyofylen a germakren D.[13]

Taxonomie

Rod Ocotea je v rámci čeledi Lauraceae řazen do tribu Perseeae. Je součástí skupiny morfologicky velmi podobných rodů, zvané Ocotea complex. Tato skupina je diverzifikována zejména v neotropické oblasti, kde pokrývá většinu rodové i druhové diverzity vavřínovitých. Centrum diverzity je v nížinné Amazonii. Taxonomie dané skupiny je dosud nedořešená a na podrobnou fylogenetickou studii dosud čeká. Rozlišení jednotlivých rodů a druhů této skupiny je v podstatě možné jen v případě, že je k dispozici kvetoucí a plodný materiál. Rod Ocotea je považován za sběrný koš druhů, které se nevešly do jiných, morfologicky jednoznačněji vymezených rodů. Je proto pravděpodobné, že v budoucnu dozná jeho pojetí značných změn.[3][14]

Prehistorie

Fosílie obalení byly nalezeny i v České republice. Konkrétně se jedná o druh †Ocotea hradekensis miocénního stáří, nacházený v Žitavské a Chebské pánvi.[15]

Zástupci

  • obaleň páchnoucí (Ocotea foetens)

Význam

Řada druhů je vyhledávána a těžena pro dřevo, které je využíváno zejména k výrobě nábytku a vnitřních konstrukcí.[16] Dřevo Ocotea rodiaei, druhu rostoucího při pobřežích severních oblastí Jižní Ameriky, je obchodováno pod názvem greenheart. Strom dorůstá výšky až 40 metrů a výčetní tloušťky až 100 cm. Je tvrdé, nazelenale hnědé. Pod tímto názvem jsou však nabízena i různá jiná dřeva, často i s jinými vlastnostmi.[17] Z dalších amerických druhů jsou obchodovány např. Ocotea veraguensis (laurel amarillo), Ocotea porosa (imbuia), Ocotea neesiana a O. cymbarum (louro), Ocotea javitensis (canelo amarillo), z afrických zejména Ocotea usambarensis (kikensi), pocházející z východní Afriky.[18] Ze dřeva některých vzrůstných druhů (O. cuprea, O. ucayalensis) vyrábějí jihoameričtí indiáni kánoe.[19]

Ocotea odorifera je průmyslovým zdrojem esenciálního oleje, známého jako Brazilian sassafras oil a používaného v parfumerii.[20]

  • Řez kmenem Ocotea heterochroma

    Řez kmenem Ocotea heterochroma

  • Dřevo Ocotea guianensis

    Dřevo Ocotea guianensis

  • Dřevo Ocotea porosa

    Dřevo Ocotea porosa

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky) 
  3. ↑ a b c KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky) 
  4. ↑ GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky) 
  5. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b MONTAGNA, T. et al. Reproductive ecology of Ocotea catharinensis, an endangered tree species.. Plant Biology. Sep. 2018, čís. 20(5). 
  7. ↑ DANIELI-SILVA, Aline; VARASSIN, Isabela G. Breeding system and thrips (Thysanoptera) pollination in the endangered tree Ocotea porosa (Lauraceae): implications for conservation. Plant Species Biology. 2012, čís. 28(1). 
  8. ↑ FENNER, Michael; THOMPSON, Ken. Ecology of seeds. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-511-08200-2. (anglicky) 
  9. ↑ a b FLEMING, T.H.; ESTRADA, A. Frugivory and seed dispersal: Ecological and evolutionary aspects-. [s.l.]: Springer, 1993. ISBN 978-94-010-4767-8. (anglicky) 
  10. ↑ GIBSON, J. Phil; WHEELWRIGHT, Nathaniel T. Genetic structure in a population of a tropical tree Ocotea tenera (Lauraceae): influence of avian seed dispersal. Oecologia. 1995, čís. 103. 
  11. ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ STOUT, Jean. An association of an ant, a mealy bug, and an understory tree from a Costa Rican rain forest. Biotropica. Dec. 1979, čís. 11(4). 
  13. ↑ TAKAKU, Sayaku et al. Leaf essential oil composition of 10 species of Ocotea (Lauraceae) from Monteverde, Costa Rica. Biochemical Systematics and Ecology. 2007, čís. 35. 
  14. ↑ CHANDERBALI, André S.; VAN DER WERFF, Henk; RENNER, Susanne S. Phylogeny and historical biogeography of Lauraceae: Evidence from the chloroplast and nuclear genomes. Annals of the Missouri Botanical Garden. 2001, čís. 88(1). Dostupné online. 
  15. ↑ KURSCHNER, Wolfram M.; KVAČEK, Zlatko. Oligocene-Miocene CO2 fluctuations, climatic and palaeofloristic trends inferred from fossil plant assemblages in central Europe.. Bulletin of Geosciences. 2009, čís. 84(2). Dostupné online. 
  16. ↑ ALLEN, Caroline K. Flora of Panama: Lauraceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1948, čís. 35. Dostupné online. 
  17. ↑ WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7. 
  18. ↑ Tropical timbers [online]. ITTO. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  20. ↑ BASER, K. Hüsnü Can; BUCHBAUER, Gerhard. Handbook of essential oils.. [s.l.]: CRC Press, 2010. ISBN 978-1-4200-6315-8. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Eurytides dolicaon CRAMER1.JPG

Plate XVII

C, D: "(Papilio) Dolicaon" ( = Eurytides dolicaon, see Funet)



Ocotea porosa00.jpg
Autor: Paul venter, Licence: CC BY-SA 3.0
Wood of Ocotea porosa (Imbuia)
Ocotea aciphylla leaves.jpg
Autor: João Medeiros, Licence: CC BY 2.0
Leaves of Ocotea aciphylla (Nees & Mart.) Mez - LAURACEAE - Jardim Botânico de Brasília - Brasília - Distrito Federal - Brasil.
AnaeaMemphismorvus.jpg
Autor: Notafly, Licence: CC BY-SA 3.0
Memphis morvus
Ocotea heterochroma 11.jpg
Autor: AGROFOR2007, Licence: CC BY-SA 4.0
Detalle de una sección transversal de la madera.
Ocotea foetens 1336.jpg
Autor: G.-U. Tolkiehn, Licence: CC BY 3.0
Ocotea foetens in natural relic habitat (Madeira)
Ocotea porosa - Jardim Botânico de São Paulo - IMG 0360.jpg
Ocotea porosa in the Jardim Botânico de São Paulo, São Paulo City, SP, Brazil.
Ocotea tenera (9755231383).jpg
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0

One of the species whose fruit are known as Aguacatillos. Mainly found in Costa Rica; photo from near Monteverde.


In context at www.dixpix.ca/meso_america/Flora/magnoliids/index.html