Obavy komisaře Maigreta
Obavy komisaře Maigreta | |
---|---|
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Délka | 62 min |
Žánry | kriminální film detektivní film |
Předloha | Obavy komisaře Maigreta |
Scénář | Tomáš Škrdlant |
Režie | Tomáš Škrdlant |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Rudolf Hrušínský Ota Sklenčka Jiřina Jirásková Jana Hlaváčová Vlastimil Fišar … více na Wikidatech |
Hudba | Jiří Šust |
Kamera | Eduard Landisch |
Kostýmy | Stella Drozdová |
Střih | Jiří Šebelka |
Zvuk | Zdeněk Stropek |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 27. ledna 1971 (Československo) |
TV stanice | I. program ČST |
Distribuce | Československá televize Česká televize |
Obavy komisaře Maigreta na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obavy komisaře Maigreta je československý televizní film z roku 1970, který režíroval Tomáš Škrdlant podle stejnojmenné novely Georgese Simenona.
Obsah
Za komisařem Maigretem přichází Xavier Marton, který mu sděluje podezření, že ho chce jeho žena Gisele zabít. Po něm přichází i Gisele Martonová, aby mu sdělila, že její muž trpí utkvělou představou, že ho chce zabít. Maigret si není situací zcela jist, ale i přes zákaz generálního prokurátora se případem zabývá. Zanedlouho je Xavier Marton nalezen doma otrávený.
Obsazení
Rudolf Hrušínský | komisař Julian Maigret |
Ota Sklenčka | vedoucí oddělení hraček Xavier Marton |
Jiřina Jirásková | Gisele, Martonova žena |
Jana Hlaváčová | Jenny, Giselina sestra |
Vlastimil Fišar | generální prokurátor |
Jiří Ornest | kriminalista Lapointe |
Václav Mareš | kriminalista Lucas |
Jan Faltýnek | kriminalista Janvier |
Zora Jiráková | paní Maigretová |
Milan Mach | Maurice Schwob |
Odkazy
Literatura
- Články v periodikách
- PAŘÍKOVÁ, Marie. Role pro Rudolfa Hrušínského. Lidová demokracie. Praha: Československá strana lidová, 29. leden 1971, roč. 27, čís. 24, s. 5. ISSN 0323-1143.
- SZAFRANOVÁ-SALADOVÁ, Ludwiga. Tak to má být. Zemědělské noviny. 30. leden 1971, s. 2.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“