Obchodní dům JEPA
Obchodní dům JEPA | |
---|---|
(c) FOTO:FORTEPAN / Nagy Gyula, CC BY-SA 3.0 Dům nábytku v roce 1959 | |
Základní informace | |
Architekt | Otto Eisler |
Výstavba | 1933 |
Poloha | |
Adresa | Brno-město, Česko |
Ulice | náměstí Svobody |
Souřadnice | 49°11′41,36″ s. š., 16°36′32,33″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obchodní dům JEPA byl funkcionalistický multifunkční dům stojící od 30. do 80. let 20. století na východní straně náměstí Svobody v Brně (nynější č. 9). Byl postaven v roce 1933 na místě bývalého měšťanského domu s barokní fasádou.[1][2] Stavebníky domu byli Karel a Robert Plučkovi, autorem projektu brněnský architekt Otto Eisler. Přízemí s prvním patrem bylo vyhrazeno obchodním účelům, v ostatních patrech pětipodlažní budovy se nacházely byty.[3] Po 2. světové válce byl přejmenován na Dům nábytku.[4]
Stavba trvala pouhé tři měsíce díky použití železobetonového skeletu s příměsí z bauxitového cementu. Ten umožňoval rychlou výstavbu i v zimním období, později se však výrazně snižovala jeho pevnost.[3] Dne 20. listopadu 1944 byl dům poškozen spojeneckým bombardováním a následným požárem.[4] O více než 40 let později, dne 21. května 1988 byl kvůli špatné statice stržen. Dalších 16 let po něm zůstala v domovním bloku proluka.[4] Po roce 1989 totiž začaly vleklé soudní spory, které bránily jejímu zastavění. O pozemek se tehdy v restituci hlásil Štefan Plaček, spor však nakonec vyhrálo město Brno.[1][2]
Omega
V roce 2001 vyhlásila společnost Unistav architektonickou soutěž, když odkoupila pozemek od města za 34 milionů korun. V soutěži zvítězil ateliér Kuba & Pilař architekti, firma však chtěla dát přednost návrhu japonsko-německého ateliéru Cerno & Furuichi a stavba se na čas zablokovala, i kvůli námitkám památkářů a hygieniků.[1][2] V roce 2004 získala pozemek za 30 milionů realitní kancelář Amadeus Real, která pověřila architektonickým návrhem vítěznou dvojici Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. I přes nesouhlas veřejného mínění byl vítězný návrh se skleněnou fasádou prosazen. Zajímavým prvkem na paláci Omega je jeho měnící se fasáda. Ve dne na ní figuruje šedozelené sklo s tmavými prvky, zatímco v noci je osvětlena a září chladnou zelenou barvou.[5] Původně se dům měl jmenovat Amadeus, vzhledem k propojení s pasáží Alfa však bylo rozhodnuto o pojmenování Omega.[1][2] Šestipodlažní palác Omega byl otevřen veřejnosti dne 18. ledna 2006.[6]
Reference
- ↑ a b c d SOUKUPOVÁ, Jana. Před čtvrt stoletím odstřelili dům na náměstí Svobody, předchůdce Omegy. iDNES.cz [online]. 2013-05-22 [cit. 2014-05-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KOLÍNKOVÁ, Eliška. Omega stojí v centru Brna pět let. Na „kontroverzní“ stavbu už si lidé zvykli. iDNES.cz [online]. 2011-01-20 [cit. 2014-05-21]. Dostupné online.
- ↑ a b PH. Obchodní a nájemní dům JEPA 1933 - 1937 [online]. Brněnský architektonický manuál, rev. 2013-01-13 [cit. 2014-05-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c MJ, Jis. Odstřel Domu nábytku (dříve JEPA) [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-05-18 [cit. 2014-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Palác OMEGA. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Menš. Otevření paláce Omega [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-01-13 [cit. 2014-05-21]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Obchodní dům JEPA na Wikimedia Commons
- Odstřel Domu nábytku (dříve JEPA) v Encyklopedii dějin města Brna
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) FOTO:FORTEPAN / Nagy Gyula, CC BY-SA 3.0
namesti Svobody.