Obchodní dům Vichr

Obchodní dům Vichr
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektNorbert Troller
Výstavba1946
Poloha
AdresaKobližná 47/19 a Vachova 41/2, Brno-město, ČeskoČesko Česko
UliceKobližná a Vachova
Souřadnice49°11′43,51″ s. š., 16°36′42,91″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obchodní dům Vichr (též uváděný jako obchodní dům Konráda Vichra) je obchodní a kancelářská budova[1] v centru Brna v Kobližné ulici č. 47/19, na rohu s ulicí Vachovou. Byla vystavěna v poválečném období roku 1946 podle návrhu architekta Norberta Trollera pro obchodníka v železářství Konráda Vichra.[2] Po celou dobu své existence slouží obchodním účelům, v 21. století je v suterénu železářství, v přízemí různé obchody včetně domácích potřeb a značky Tescoma, v patře pak papírnictví s hračkářstvím. Budova nepodléhá památkové ochraně.[1]

Historie

Konrád Vichr se do Brna přestěhoval v roce 1908.[3] Vyučený v oboru železářství začal pracovat v obchodě německého podnikatele, záhy se osamostatnil a otevřel si vlastní prodejnu v Kobližné ulici.[3] V roce 1910 se oženil s dcerou výrobce hudebních nástrojů Ludmilou Lídlovou.[4] Firma prosperovala, ve 30. letech už byl obchod dvoupatrový s několika zaměstnanci a sortiment se rozšířil o různé domácí potřeby.[5] Vichr skoupil dva domy, v nichž s obchodem začínal.[3]

Na konci 2. světové války však budova vyhořela. Vichr proto nechal přestavět dům o kousek vedle v téže ulici pro obchodní a kancelářské potřeby.[6] Pro architekta židovského původu Norberta Trollera, který se před válkou zabýval zejména řešením obchodních a kavárenských interiérů,[2] to byla jediná brněnská realizace v období mezi jeho návratem z Osvětimi a odchodem do USA.[7]

S nástupem komunismu v Československu byl obchod v roce 1948 znárodněn a následně začleněn do národního podniku Domácí potřeby.[3][5] Po roce 1989 získali potomci Konráda Vichra prostory v restituci zpět, zrekonstruovali je a od roku 1992 v nich obnovili provoz železářství.[3][5] Později otevřeli také další prodejnu v Uhelné ulici u hlavního nádraží.[5] K roku 2007 obchod provozoval pravnuk zakladatele Tomáš Vichr ve spolupráci s dalšími rodinnými příslušníky.[3]

Popis

Jedná se o sedmipatrovou nárožní budovu v křížení brněnských ulic Kobližná a Vachova. Dvě podlaží slouží jako obchodní, dalších pět je určeno kancelářskému provozu.[7]

Na fasádě se v kancelářských podlažích střídá pětice pásů stejných dvojdílných oken s průběžnými pásy parapetů. Dle Renaty Vrabelové „výsledné horizontální členění fasády zaobleným nárožím odkazuje na inspiraci expresivní dynamikou staveb Ericha Mendelsohna“.[2]

Reference

  1. ↑ a b Objekty: Obchodní a kancelářská budova Vichr [online]. Brněnský architektonický manuál [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c VRABELOVÁ, Renata; ŠLAPETA, Vladimír; SVOBODOVÁ, Petra. Brno moderní : velký průvodce po architektuře 1890-1948. 1. vyd. Praha: Paseka, 2016. 293 s. ISBN 978-80-7432-748-3, ISBN 80-7432-748-5. OCLC 1029875788 S. 61. 
  3. ↑ a b c d e f Železářství funguje s železným zázemím. Brněnský deník [online]. 2007-05-17 [cit. 2021-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-25. 
  4. ↑ MJ; Menš. Ludmila Vichrová [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2015-07-31 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Vichr - Železářství, elektro a domácí potřeby [online]. www.vichr.net [cit. 2021-01-25]. Kapitola Na stejném místě. Od roku 1906.. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-25. 
  6. ↑ Česká republika : architektura XX. století : Morava a Slezsko. Příprava vydání Michal Kohout, Stephan Templ, Pavel Zatloukal. 1. vyd. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8, ISBN 978-80-902810-2-8. OCLC 71229360 S. 45. 
  7. ↑ a b Lk. Obchodní a administrativní budova [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-09-21 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“