Obecní pec na chleba v Lenoře

Obecní pec na chleba v Lenoře je technická památka pocházející z první poloviny 19. století (rok 1837).^[1] Zděná pec byla určena chudším obyvatelům k pečení chleba a ke svému účelu se využívala ještě několik let po druhé světové válce.^[1] Od roku 1998, kdy byla tato tradice v šumavské Lenoře obnovena,^[2] pořádá každoročně lenorské občanské sdružení Velká lóže pecařská vždy poslední sobotu (v dopoledních hodinách) v měsících od dubna do prosince^[1] široké veřejnosti přístupné lenorské pečení.^[3][4]

Veřejná obecní pec na chleba sloužila od roku 1837 nemajetným občanům,^{[pozn. 1]} jejichž domácnosti nedisponovali pecí (nebo neměli dost finančních prostředků na nákup paliva).^[5] Na pečení se většinou domluvilo několik chudších lenorských rodin a jednou roztopená pec tak znamenala ve finále pro všechny úsporu nákladného tvrdého dřeva.^[5] Hospodyně si doma (většinou den předem) připravily těsto, to se vkládalo do správně roztopené pece a domů si místní pak přinášeli hotové upečené produkty (nejčastěji ale chléb).^[5] Obdobných pecí bylo v Lenoře více (celkem tři^[2]), ale dochovala se jen tato jediná, kde se ještě několik let po druhé světové válce peklo.^[5] A je to právě jen tato pec, která je od 3. května roku 1958^[2] evidována jako nemovitá kulturní památka.^[5][4]

Tradici obecního lenorského pečení obnovil na podzim roku 1998^[2] pan Václav Mráz.^[5] Pec byla opravena a znovu zprovozněna.^[4][2] Nadšenci, kteří se v této věci angažovali, založili v roce 2000 občanské sdružení s názvem Velká lóže pecařská.^[5] Tradici pečení housek, koláčů, lenorských česnekových placek a chleba udržuje pekař Augustin Sobotovič se svými pomocníky.^[5][4]

Každou poslední sobotu v měsících duben až prosinec přibližně od 9 do 13 hodin se koná (za účasti široké veřejnosti) lenorské pečení.^[6] Akci organizuje spolek Velká lóže pecařská, jejích členové již od brzkých ranních hodin roztápí tradičním způsobem obecní pec pomocí tvrdého dřeva.^[6] Den předem je připravován kvásek na chleba,^[4] předem jsou připravována (povětšině kynutá) těsta (jsou hnětena ručně), budoucí pečivo je tvarováno také manuálně.^[6] Když je lenorská pec roztopena asi na teplotu 220 °C, jsou z ní vymeteny žhavé dřevěné uhlíky a pec je tak připravena ke vsazování těsta.^[5] Před zraky přítomných se posléze peče drobné pečivo (housky, česnekové placky, vánočky, mazance, koláče) a nakonec se do pece vsazují i pecny pšenično–žitného chleba.^[6][4] Pečivo z obecní pece je neprodejné, je rozdáváno zdarma všem přítomným účastníkům akce a nese regionální značku „ŠUMAVA regionální produkt“.^[5][4] Jednou za rok se koná „velké“ lenorské pečení tzv. Lenorská slavnost chleba Akce se koná poslední sobotu v červenci a spolu s ní probíhá i další doprovodný program.^[5][4]

Obecní pec se nachází v centru Lenory u hlavní silnice (u budovy s číslem popisným 15), nedaleko přístřešku a parkoviště u obecního úřadu.^[5] Od parkoviště je vzdálena asi 63 metrů vzdušnou čarou severozápadním směrem.^[1] Od obecního úřadu je pec volně přístupná po chodníku.^[5][4]

Obecní pec na chleba v Lenoře se nachází v Jihočeském kraji v okrese Prachatice v obci Lenora.^[7][2] Do státního seznamu kulturních nemovitých památek byla zapsána před rokem 1988 pod rejstříkovým číslem ÚSKP 16207/3-3636 (katalogové číslo 1000126743).^[7] Jde o drobnou zděnou obdélnou stavbu krytou sedlovou střechou, která chrání nejen vlastní pec, ale i zaklenutý prostor před vlastní pecí (tzv. předpecí).^[7] Památka je dokladem sousedského soužití v obci.^[7][2]

Zděná stavba s rozměry půdorysu 4,60 × 2,30 m je kryta sedlovou střechou.^[2] Přední strana stavby je orientována na východ.^[2] Zde se nachází otevřený vstup do objektu resp. do manipulačního předpecního prostoru (betonová podlaha) s hloubkou 1,54 m.^[2] Tento vstup je široký asi 1 metr s výškou 1,59 m a v horní části má polokruhovou klenbu.^[2] Předpecní prostor je na pravé straně do obvodové zdi prolomen nehlubokou nikou (jen 32 cm) o rozměrech 75 × 63 cm.^[2] V čele předpecního prostoru se nacházejí dva otvory vedoucí do pečicího prostoru vlastní pece, která je klenutá.^[2] Prostor pece lze uzavřít železnými dvířky, spodní otvor pece je ve výšce 50 cm nad betonovou podlahou.^[2]

Krov objektu je novodobý, má pět párů krokví.^[2] Ty jsou uloženy na pozednici (rozměry 19,5 × 19,5 cm).^[2] Krov je kryt pěti nad sebou umístěnými řadami šindelů.^[2] Čelní plochy krovu jsou zakryty dřevěnou lištou se zdobeným profilem.^[2] Omítnuté nevysoké široké komínové těleso je kryto novodobou plechovou stříškou a nad střechu objektu vystupuje v jejím nejvyšším místě (ve hřebeni střechy).^[2] Levý dolní okraj střechy je osazen dřevěným dlabaným okapem.^[2]

Všechno zdivo použité na objektu je omítnuto vápennou hlazenou nerovnou omítkou a opatřeno bílým vápenným nátěrem.^[2] V přední části objektu je prostor mezi krovem a klenbou předpecního prostoru využit coby příruční skladiště polenového dřeva.^[2]

Novodobý dřevěný přístřešek umístěný v bezprostřední blízkosti objektu pece slouží pekařům v současné době jako příruční manipulační prostor.^[2] Tento pomocný přístřešek je krytý sedlovou střechou s šindelovou krytinou a není památkově chráněn.^[2]

Veřejně provozovaná chlebová pec v Lenoře je příkladem stavby, která řešila ekonomickou stránku pečení chleba odstraněním nutnosti existence samostatné individuální pece v každém místním stavení.^{[2][pozn. 2]} Hmotou a stavebním provedením objekt dobře zapadá do prostředí obce a významnou měrou doplňuje historickou zastavěnou plochu (intravilán) Lenory.^[2] Zároveň pec dokumentuje řemeslnou zručnost a technickou dovednost našich předků jakož i jejich cit pro estetické řešení celé stavby.^[2]

• Veřejná obecní pec na chleba v Lenoře v proměnách času
• 
  Pec s pomocným přístřeškem v době odstávky (leden 2016)
• 
  Pec s pomocným přístřeškem (léto 2021)
• 
  Detail objektu obecní pece (léto 2021)
• 
  Detail objektu pomocného přístřešku (léto 2021)

• Lenora
• Seznam kulturních památek v okrese Prachatice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Obecní pec na chleba v Lenoře na Wikimedia Commons
• MICHL, Lukáš. Lenora, chlebová pec. Evidenční list kulturní památky - původní [online]. Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích, 1963-12-31, rev. 2015-11-30 [cit. 2021-10-20]. Zděná omítaná stavba obdélného půdorysu, půlkruhově zaklenutá, s krátkou předsíňkou s otevřeným obloukovým vchodem. Ve střeše krátký široký komín. Střecha sedlová, krytá šindelem; Národní památkový ústav (MIS - Metainformační systém). Dostupné online. 
• ČERNÝ, Radek; ŠTORKOVÁ, Jana. Lenora okr. PT, pekárna čp. , pohled od SV. [online]. ÚOP v Českých Budějovicích, 2007-04-26 [cit. 2021-10-20]. Digitální barevná fotografie (2048 x 1536 pixelů) s popisem; Národní památkový ústav (MIS - Metainformační systém). Dostupné online. 
• Lenorské pečení na YouTube – Datum: 29. listopadu 2008; Autor: Stone cz; Stopáž: 2 minuty a 12 sekund
• Lenorské pečení 2009 na YouTube – Datum: 2. srpna 2021; Autor: User ŠumavaNet; Stopáž: 2 minuty a 13 sekund
• Chléb náš vezdejší z Lenory) na YouTube – Datum: 7. listopadu 2011; Autor: Přemysl Časar; Stopáž: 10 minut a 5 sekund; Poznámka: O historii pečení chleba v Lenoře vypráví (a se svými pomocníky demonstruje) Mistr velké lóže pecařské pan Augustin Sobotovič.