Ober Ost

; vlajka	; znak
geografie	; Územní členění Ober Ost
	; Územní členění Ober Ost
hlavní město:	Königsberg (velitelství 1919[zdroj?!])
	obyvatelstvo
jazyky:	ruština, litevština, polština, běloruština, ukrajinština
	státní útvar
státní zřízení:	vojenská okupační správa
mateřská; země:	Německá říše
měna:	Ostruble, Ostmark
vrchní velitel:	Paul Hindenburg (1914–1916); Leopold Bavorský (1916–1918)
náčelník štábu:	Erich Ludendorff (1914–1916); Max Hoffmann (1916–1918)
	státní útvary a území
	Ruské impérium
	Generální gouvernement Varšava
	Generální gouvernement Lublin
	Polské království
	Ukrajinská lidová republika
	Litevské království
	Kuronské a zemgalské vévodství
	Běloruská lidová republika

Ober Ost je zkratka pro Oberbefehlshaber der gesamten Deutschen Streitkräfte im Osten, což je německý termín znamenající „Vrchní velitel veškerých německých sil na východě“ během 1. světové války. V praxi se toto označení vztahovalo nikoli pouze na zmíněného velitele, ale i na jeho vojenský štáb a na území ovládané ozbrojenými silami Německého císařství, jehož kontrolu toto velitelství převzalo a vytvořilo na něm vojenskou správu. Do jejího fungování se ve velké míře zapojili i místní pobaltští Němci.^[1]

Historie

Ober Ost byl založen na rozkaz císaře Viléma II. v listopadu 1914 a jeho prvním velitelem byl pruský vojenský hrdina a pozdější německý prezident Paul von Hindenburg. Ve městech a župách byly vytvořeny správy a jmenováni náčelníci (purkmistři) měst a žup.^[2] V říjnu 1915 postoupila císařská německá armáda tak daleko na východ, že střední Polsko mohlo být podřízeno civilní správě. V souladu s tím Německo zřídilo generální gouvernement Varšava a Rakousko-uhersko generální gouvernement Lublin. Pod vojenskou správu od té doby spadaly pouze dobyté oblasti na východ a sever od středního Polska. V roce 1916, když Hindenburg nahradil náčelníka generálního štábu Ericha von Falkenhayna, převzal velení Ober Ost princ Leopold Bavorský. Po uzavření Brestlitevského míru zahrnoval a ovládal Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Bělorusko, části Polska a Kuronsko (historické území v Pobaltí, jež leží jihozápadně od Rižského zálivu u Baltského moře). Území, které kontroloval, mělo rozlohu asi 108 808 km².^[3]

Okupační režim

Už v prvních letech okupace byla na území Ober Ost zavedena germanizace. Německý jazyk byl již od prvních ročníků školy jako povinný předmět, Němci také počítali s osídlováním okupovaných území německými rodinami z Haliče či Ukrajiny. Mezitím se v Německu vytvořily dva názory ohledně otázky směřování baltských gubernií - první hovořili o připojení k Prusku, druzí chtěli vytvořit baltské knížectví s panovníkem Adolfem Fridrichem.^[4]

Vládu nad územím vykonávali polní velitelé, kteří měli k dispozici speciální jednotky, které měli na okupovaném území udržovat pořádek a klid, v boji se špionáží jim pomáhala polní policie. Za držení zbraní, výbušnin a střeliva byl trest smrti. Často se stávalo, že lidé byli obviněni ze špionáže a zastřeleni. Život obyvatelstva okupovaného území oklešťovalo mnoho předpisů, které vojenští představitelé distribuovali veřejným vyvěšováním v německém, židovském, ruském a polském jazyce. Pohyb byl přísně kontrolován, v noci platil zákaz vycházení. Přecházet mezi jednotlivými župami bylo možné jen se zvláštním povolením. Dále bylo zakázáno prodávat maso a zemědělské výrobky, lovit a rybařit. Za porušení pravidel následovaly sankce ve formě pokut, vězení a někdy trest smrti. Taktéž bylo zakázáno přijímat balíky, časopisy, noviny, pořádat schůze atd.^[2]

Administrativní dělení

Ober Ost byl rozdělen do tří správních území:^[3]

Kuronsko (německy: Kurland),
Litva (německy: Litauen) a
Bělostok-Grodno (německy: Bialystok-Grodno)

Každé z těchto území bylo rozděleno na okresy (Kreise), a to venkovské (Landkreise) a městské (Stadtkreise).^[3]

Galerie

Německé poštovní známky s razítkem Poštovní oblast Ober Ost
Vrchní velitel Paul von Hindenburg (v popředí) se svým štábem, po jeho pravici s vycházkovou holí náčelník štábu Erich Ludendorff, 1915
Pečeť Zentral - Polizeistelle Osten beim Oberbefehlshaber Ost
Mapa oblasti, 1917

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ober Ost na anglické Wikipedii.

↑ Lotyšsko na križovatke vojen 1914 – 1920 (I.) [online]. Valka.cz, 2007-04-16 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Bělorusko v okupaci (foto). Bělorusko za okupace - Okupace Běloruska Němci [online]. 2021-10-05 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c JEHKE, Rolf. Territoriale Veränderungen in Deutschland und deutsch verwalteten Gebieten 1874 - 1945 [online]. 2004-07-19 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
↑ KIČERKOVÁ, Alexandra. Problém ruské menšiny v Lotyšsku a Litvě po rozpadu SSSR. Hradec Králové, 2016 [cit. 2022-04-28]. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové - Pedagogická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Oldřich Richterek, CSc.. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ober Ost na Wikimedia Commons

[1] Lotyšsko na križovatke vojen 1914 – 1920 (I.) [online]. Valka.cz, 2007-04-16 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online.

[:1-2] Bělorusko v okupaci (foto). Bělorusko za okupace - Okupace Běloruska Němci [online]. 2021-10-05 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online.

[:0-3] JEHKE, Rolf. Territoriale Veränderungen in Deutschland und deutsch verwalteten Gebieten 1874 - 1945 [online]. 2004-07-19 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.

[4] KIČERKOVÁ, Alexandra. Problém ruské menšiny v Lotyšsku a Litvě po rozpadu SSSR. Hradec Králové, 2016 [cit. 2022-04-28]. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové - Pedagogická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Oldřich Richterek, CSc.. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály