Obestatin

Obestatin je hormon specializovaných epiteliálních buněk žaludku a tenkého střeva u některých savců včetně lidí.[1] Obestatin byl původně identifikován jako anorektický peptid, ale jeho účinek na příjem potravy zůstává nejasný.[2]

Objev

Obestatin byl objeven pomocí bioinformaticky počítačovým prohledáváním sekvenovaných genomů organismů. [3]

Struktura

Struktura obestatinu byla stanovena pomocí NMR, délka polypeptidu je 24 zbytků se sekundární strukturou 29% helikálu. Konkrétně jde o dvě šroubovice a 7 zbytků.

Gen a transkripce

Obestatin je kódován stejným genem, který kóduje peptidový hormon ghrelin. mRNA produkovaná z GHRL genu má čtyři exony. Vzniká pět produktů podobné struktury a funkce: první je preproghrelin o 117 aminokyselinách, který je homologní s promotilinem; oba jsou členy rodiny motilinu. Štěpí se za vzniku proghrelinu, který se štěpí za vzniku ghrelinu s 28 aminokyselinami (neacylovaného) a C-ghrelinu (acylovaného). Předpokládá se, že obestatin je odštěpen z C-ghrelinu.[4]

Receptor

Původně se mělo za to, že jeho receptorem je GPR39, nicméně dnes se to jeví jako nepravděpodobné.[5]

Hladina v krvi

Dosud nebyly provedeny žádné biochemické studie cirkulujícího obestatinu.

Funkce

Obestatin je opakem ghrelinu, který působí sekreci růstového hormonu a zvýšenou chuť k jídlu.[2] Účel produkce dvou hormonů s protichůdnými účinky není jasný, neboť odstranění genu ghrelinu z myší jejich příjem potravy významně nesnížilo. Žádná sekreční konvertáza není schopna štěpit rekombinantní proghrelinový prekurzor štěpením v jediném základním zbytku potřebném pro generování sekvence obestatinu.[6] Fyziologické generování této konkrétní peptidové sekvence tak zůstává neprokázáno. Obestatin má opačný účinek na příjem potravy než ghrelin a hraje roli v energetické rovnováze.[7] Cvičení vedlo k významné změně hladin GH, ale nemělo žádný vliv na plazmatické hladiny obestatinu.[8]

Klinický význam

Studie o poměru obestatinu a ghrelinu v gastrointestinálním traktu a krevní plazmě jsou spojeny s některými onemocněními, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS),[9] obezita,[10] Praderův-Williho syndrom,[11] a diabetes mellitus 2. typu.[12][13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Obestatin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Gourcerol G, St-Pierre DH, Taché Y. Lack of obestatin effects on food intake: should obestatin be renamed ghrelin-associated peptide (GAP)?. Regul. Pept.. June 2007, s. 1–7. DOI 10.1016/j.regpep.2006.12.023. PMID 17321609. (anglicky) 
  2. ↑ a b Hassouna R, Zizzari P, Tolle V. The ghrelin/obestatin balance in the physiological and pathological control of growth hormone secretion, body composition and food intake. J. Neuroendocrinol.. July 2010, s. 793–804. DOI 10.1111/j.1365-2826.2010.02019.x. PMID 20456603. (anglicky) 
  3. ↑ Zhang JV, Ren PG, Avsian-Kretchmer O, Luo CW, Rauch R, Klein C, Hsueh AJ. Obestatin, a peptide encoded by the ghrelin gene, opposes ghrelin's effects on food intake. Science. November 2005, s. 996–9. DOI 10.1126/science.1117255. PMID 16284174. (anglicky) 
  4. ↑ Seim I, Amorim L, Walpole C, Carter S, Chopin LK, Herington AC. Ghrelin gene-related peptides: multifunctional endocrine / autocrine modulators in health and disease. Clin Exp Pharmacol Physiol. 2010, s. 125–31. DOI 10.1111/j.1440-1681.2009.05241.x. PMID 19566830. (anglicky) 
  5. ↑ Dong XY, He JM, Tang SQ, Li HY, Jiang QY, Zou XT. Is GPR39 the natural receptor of obestatin?. Peptides. February 2009, s. 431–8. DOI 10.1016/j.peptides.2008.09.022. PMID 18977259. (anglicky) 
  6. ↑ Ozawa A, Cai Y, Lindberg I. Production of bioactive peptides in an in vitro system. Anal Biochem. April 2007, s. 182–9. DOI 10.1016/j.ab.2007.04.020. PMID 17540328. (anglicky) 
  7. ↑ Zizzari P, Longchamps R, Epelbaum J, Bluet-Pajot MT. Obestatin partially affects ghrelin stimulation of food intake and growth hormone secretion in rodents. Endocrinology. 2007, s. 1648–53. Dostupné online. DOI 10.1210/en.2006-1231. PMID 17204551. (anglicky) 
  8. ↑ Ghanbari-Niaki A, Saghebjoo M, Rahbarizadeh F. single circuit-resistance exercise has no effect on plasma obestatin levels in female college students. Peptides. 2008, s. 487–490. DOI 10.1016/j.peptides.2007.11.002. PMID 18308154. (anglicky) 
  9. ↑ Sjölund K, Ekman R, Wierup N. Covariation of plasma ghrelin and motilin in irritable bowel syndrome. Peptides. June 2010, s. 1109–12. DOI 10.1016/j.peptides.2010.03.021. PMID 20338210. (anglicky) 
  10. ↑ Zhang N, Yuan C, Li Z, Li J, Li X, Li C, Li R, Wang SR. Meta-analysis of the relationship between obestatin and ghrelin levels and the ghrelin/obestatin ratio with respect to obesity. Am. J. Med. Sci.. January 2011, s. 48–55. DOI 10.1097/MAJ.0b013e3181ec41ed. PMID 21139496. (anglicky) 
  11. ↑ Haqq AM, Muehlbauer M, Svetkey LP, Newgard CB, Purnell JQ, Grambow SC, Freemark MS. Altered distribution of adiponectin isoforms in children with Prader-Willi syndrome (PWS): association with insulin sensitivity and circulating satiety peptide hormones. Clin. Endocrinol.. December 2007, s. 944–51. DOI 10.1111/j.1365-2265.2007.02991.x. PMID 17666087. (anglicky) 
  12. ↑ Qi X, Li L, Yang G, Liu J, Li K, Tang Y, Liou H, Boden G. Circulating obestatin levels in normal subjects and in patients with impaired glucose regulation and type 2 diabetes mellitus. Clin. Endocrinol.. April 2007, s. 593–7. DOI 10.1111/j.1365-2265.2007.02776.x. PMID 17371480. (anglicky) 
  13. ↑ Harsch IA, Koebnick C, Tasi AM, Hahn EG, Konturek PC. Ghrelin and obestatin levels in type 2 diabetic patients with and without delayed gastric emptying. Dig. Dis. Sci.. October 2009, s. 2161–6. DOI 10.1007/s10620-008-0622-2. PMID 19082715. (anglicky) 

Související články