Obezita

Obezita (zastarale cizím slovem obesita nebo obesitas), česky otylost (zastarale česky též obtloustlost) je stav, ve kterém přirozená energetická rezerva savce (např. člověka), která je uložena v tukové tkáni, stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. Obezita u divokého zvířete je relativně vzácná, ale je obvyklá u domácích zvířat jako prasata, psi nebo kočky atd., která mohou být překrmená a bez dostatečného pohybu. Někde je obezita klasifikována jako nemoc.^[1][2]

Pro bělošskou evropskou populaci je podle kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) definována indexem tělesné hmotnosti (BMI) vyšším než 30. Pro asijskou a pacifickou populaci je obezita definována BMI vyšším než 25, někdy než 27. Hodnota BMI v rozmezí 25–30 u bělošské evropské populace je označována jako nadváha.

Za zdravou váhu je považována hodnota mezi 18,5 a 25. Jako obezita prvního stupně se označuje hodnota mezi 30 a 35, obezita druhého stupně 35 až 40. Pokud přesáhne 40, jde o tzv. morbidní obezitu neboli obezitu 3. stupně.^[3] Se stupněm obezity rostou zdravotní výdaje.^[4]

Orientačním ukazatelem nadváhy je také obvod pasu. Při obvodu nad 102 centimetrů u mužů a nad 88 centimetrů u žen jde o obezitu.^[zdroj⁠?!] Existují též další ukazatele obezity: poměr obvodu pasu k obvodu hýždí, měření tloušťky kožní řasy apod.

V České republice podle statistických údajů Státního zdravotního ústavu téměř každý druhý člověk trpí nadváhou a každý čtvrtý pak některým typem obezity.^[3] Asi 150 tisíc lidí pak trpí v České republice extrémní obezitou.^[5]

Obezita je jmenná forma slova obézní, pocházejícího z latinského obēsus, což značí „statný, tučný nebo vykrmený“. Ēsus je minulé příčestí slova edere – „jíst“, s přidaným ob. V klasické latině je toto slovo používáno jen ve formě minulého příčestí. V angličtině bylo použito poprvé v roce 1651 v díle N. Biggse Mataotechnia Medicina Praxeuus.

• Nadměrný a rychlý přístup k potravinám, čas a chuť k jídlu (nikoli hlad)^[6] vedoucí k nadměrnému příjmu kalorií (přejídání)^[7] nebo úmyslné vykrmování.^[8] Vliv má i nesprávná strava nadcházejících matek a to i před početím.^[9] Ovšem statistika obezity a energetický příjem spolu dostatečně nesouvisí.^[10]
• Nevhodná kvalita a složení stravy (kalorií)^[11]
• Mikroplasty uvolňované z obalů potravin mohou být obezogen.^[12]
• Příčiny hormonální (mateřské přibírání váhy, nadbytek estrogenů, nedostatek melatoninu, podzimní přibírání váhy)^[13] či endokrinní disruptory^[14] uvolňované z plastů.
• PFAS^[15]
• Nízká potravinová bezpečnost.^[16]
• Nedostatek pohybu^[17] (např. lenost) – novodobé výzkumy ovšem naznačují, že lovci a sběrači mají stejný energetický výdej jako lidé ve vyspělých společnostech (jen menší příjem), a přesto nejsou obézní^[18]
• Stárnutí způsobuje zpomalení nakládání s tuky.^[19]
• Nedostatek spánku (ghrelin, čas na jídlo)^[20], hypofunkce štítné žlázy aj.
• Deprese, jež sice koreluje s obezitou, ale je spíše důsledek obezity^[21][22]
• Bakterie, viry (infekční obezita)^[zdroj⁠?!]
• Dědičnost – vyskytuje se u vzácných syndromů, jako je syndrom Praderův–Williův (méně než 0,01 % populace), Bardetův–Biedlův (0,001 % populace),^[23] Cohenův (méně než 1000 případů na světě)^[24] či Ayaziův (méně než miliontina populace)^[25]
• Nové výzkumy naznačují, že příčinou mohou být i střevní bakterie.^[26]
• Vliv rodiny a okolí^[27]

V klinické studii prokázal lék tirzepatid účinnost v léčbě obezity^[28] i pokles váhy.^[29]

Zhodnocení výsledků více než 200 dostupných meta-analýz zkoumajících souvislost mezi obezitou a výskytem 36 typů rakoviny, nalezlo souvislost u jedenácti typů rakoviny, převážně u malignit zažívacích orgánů a souvisejících s ženskými hormonálními vlivy.^[30]

V mnoha mytologiích je obezita ztělesněním dosažení žádoucího duchovního a z něj vyplývajícího tělesného rozpoložení, blahobytu a významného postavení. to platí pro zobrazení Šivy, Pu-taje a smějícího se buddhy. Tělnatost čínského boha zdraví a hinduistického Ganéši představuje nenasytnost, a tedy i blahobyt.^[31] Podobný význam má obezita dosud u některých národů Afriky.

• Anorexie
• Bulimie
• BMI
• Malnutrice
• Nadváha
• Redukční dieta

• Obrázky, zvuky či videa k tématu obezita na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo obezita ve Wikislovníku
• FRIED, Martin. Laparoskopické baryatrické operace. Endoskopie. 2009, roč. 18, čís. 2, s. 19–21. Dostupné online. ISSN 1211-1074. 
• GROFOVÁ, Zuzana. Výživa při obezitě. Med Pro Praxi. 2009, roč. 6, čís. 2, s. 97–99. Dostupné online. ISSN 1803-5310. 
• KUNEŠOVÁ, Marie. Obezita - Etiopatoogeneze, diagnostika a léčba. Interni Med. 2004, roč. 6, čís. 9, s. 435–440. Dostupné online. ISSN 1803-5256. 
• SUCHARDA, Petr. Obezita a metabolický syndrom. Interni Med. 2008, roč. 10, čís. 4, s. 165–166. Dostupné online. ISSN 1803-5256. 
• URBANOVÁ, Zuzana. Můžeme ovlivnit obezitu v dětství?. Pediatr pro Prax. 2009, roč. 9, čís. 4, s. 236–239. Dostupné online. ISSN 1803-5264.