Obhajoba kapitána Johna Browna

John Brown ve svých 59 letech

Obhajoba kapitána Johna Browna (v angl. originále A Plea for Captain John Brown) je esej amerického transcendentalistického filozofa H. D. Thoreaua. Esej je založena na autorově projevu k publiku v Concordu předneseném poprvé 30. října 1859[1], tedy dva týdny po Brownově přepadení zbrojnice v Harpers Ferry. Projev několikrát opakoval až do Brownovy popravy dne 2. prosince 1859. Thoreau v eseji obhajuje Brownovo přepadení zbrojnice v Harpers Ferry a souhlasí s jeho zásadou, že pokud vláda selže v nastolování spravedlnosti a hájí utiskovatele místo utiskovaných, má člověk nesporné právo zasáhnout s cílem osvobození otroka proti otrokáři silou.[2]

Kontext - přepadení zbrojnice v Harpers Ferry

John Brown, radikální abolicionista, a 21 dalších mužů dne 16. října 1859 přepadlo federální zbrojnici v Harpers Ferry, kde bylo uskladněno kolem 100 tisíc pušek a mušket, za účelem vyzbrojení uprchlých otroků a vyvolání povstání proti jižanským otrokářům.[3] Nicméně povstání bylo po 36 hodinách federálními silami pod vedením Roberta E. Lee potlačeno a John Brown byl uvězněn. Při přepadení bylo třináct mužů zabito, z toho dvanáct na straně povstalců. Brown byl shledán vinným z vraždy, velezrady a z podněcování povstání otroků a odsouzen k trestu smrti oběšením. Historikové se shodují, že hrál významnou roli v událostech vedoucích k Americké občanské válce.[4]

Obsah eseje

V úvodu projevu Thoreau seznamuje posluchače s minulostí Johna Browna a přitom vynechává informace, které se o něm mohli běžně dočíst v tisku. Ačkoliv, jak píše, ví o něm poměrně málo, rád by se ohradil proti tónu a výrokům, jimiž se o jeho povaze a skutcích vyjadřovaly noviny, které jej označovaly za náboženského fanatika a násilníka. Thoreau popisuje Browna jako pacifistu, který se zprotivil vojenský život už v mládí, když otci pomáhal ve vojenském táboře, dokonce se v 18 letech odmítl zúčastnit vojenského výcviku k němuž byl povolán (za což musel zaplatit pokutu) a rozhodl se, že nechce mít nikdy nic společného s žádnou válkou, nepůjde-li o boj za svobodu.

John Brown údajně „ve svém táboře nepřipouštěl bezbožnosti a nestrpěl žádného člověka zpustlých mravů, nešlo-li pochopitelně o válečného zajatce. ,Raději bych, aby v mém táboře propukly neštovice, žlutá zimnice a cholera najednou,´pravil, ,nežli tam mít jediného bezcharakterního člověka.´" Do své jednotky přijímal jen zásadové a bohabojné muže.[5]

Thoreau Browna popisuje jako výjimečného a zásadového člověka a přirovnává jej k nejstatečnějšímu a nejhumánnějšímu člověku v celé zemi.[6] Napsal o něm: „Více než svého tělesného života si cenil svých ideálů. Neuznával nespravedlivé lidské zákony a dle svého přesvědčení se jim vzpíral."[7]

„Jediná vláda, kterou uznávám - a nezáleží na tom, jak málo lidí stojí v jejím čele a jak nepočetnou má armádu – je ta, jež v zemi nastolí spravedlnost, nikdy však neuznám takovou, která nastolí bezpráví. Co si máme myslet o vládě, pro niž jsou všichni vpravdě stateční a odvážní lidé v zemi nepřáteli stojícími mezi ní a těmi, jež utiskuje? Je to vláda, která předstírá, že je křesťanská, a přitom každý den ukřižuje milion Kristů![8]“

Vládu Spojených států, uplatňující svou moc na straně bezpráví, když chce zachovat otroctví a zabít osvoboditele otroků, Thoreau označuje jako zvířecí či přímo ďábelskou sílu.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ THOREAU, Henry. Občanská neposlušnost: a jiné eseje. Praha - Litomyšl: Paseka, 2014. 176 s. ISBN 978-80-7432-340-9. S. 99 (pozn. č. 1). 
  2. ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 93
  3. ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 99 (poznámky)
  4. ↑ Článek: Tělo Johna Browna tlí už 150 let
  5. ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 78-78
  6. ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 97
  7. ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 87
  8. ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 91
  9. ↑ Občanská neposlušnost, Thoreau (2014), s. 90

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

John Brown portrait, 1859.jpg
Salt print, three quarter length portrait of John Brown. Reproduction of daguerreotype attributed to Martin M. Lawrence.