Obilní trh

Obilní trh
Park na Obilním trhu s fontánou
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Brno
Městská část	Brno-střed
Čtvrť	Veveří
Poloha	49°11′56,17″ s. š., 16°35′51,37″ v. d.
Historie
Pojmenováno po	trh
Další údaje
Délka	170 m
Šířka	80
Počet adres	21
PSČ	602 00
Kód ulice	28622
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obilní trh (německy Getreidemarkt) je náměstí s parkem v Brně, ve čtvrti Veveří, mezi ulicemi Údolní a Gorkého.

Historie

V místě dnešního náměstí bylo v minulosti cvičiště koní, posléze cihelná jáma, která byla v první polovině 19. století zasypána^[1] a roku 1834 vydlážděna.^[2] Na místě vznikl trh s masem a ke konci 19. století se zde prodávaly zemědělské produkty, což dalo místu název.^[3]

Po zboření hradeb zde vznikaly na začátku 70. let 19. století první ulice, vybudována byla i silnice (dnes Joštova) spojující kostel sv. Tomáše a Švábku a na jejím konci vznikl trh s masem.^[4] S náměstím se na tomto místě původně nepočítalo, avšak podle regulačního plánu městského stavebního úřadu z roku 1877 byly okolní parcely a náměstí vymezeno.^[3] Zástavba kolem náměstí byla realizována v následujícím desetiletí kdy vznikly nájemné domy na východní straně náměstí (např. domy Egidia Philippa či tři domy Huberta Olbertha podle návrhu Wilhelma Dwořaka)^[3][5] a Zemská porodnice ze strany východní. Na jižní straně náměstí stál dnes již neexistující ústav milosrdných sester sv. Karla Boromejského,^[6] ze severní strany pak městský sirotčinec založený v letech 1871–1872. Prostor náměstí byl postupně osazován stromy a kruhovými záhony, čímž došlo k zútulnění tohoto prostoru mezi budovami sociálních zařízení.^[1]

Roku 1901 byla přes Obilní trh postavena tramvajová trať vedoucí ulicemi Tivoli (dnes Jiráskova) a Údolní. Na konci roku 1902 byl úsek po ulici Tivoli zrušen a za několik týdnů byla trať z Obilního trhu prodloužena do Úřednické čtvrti (dnes zastávka Všetičkova).^[7] V letech 1906–1907 byl prostor náměstí parkově upraven.^[1]

• 

  Kolem roku 1890, vlevo viditelný kiosek

• 

  Rok 1898

• 

  Rok 1899

• 

  Rok 1902

• 

  Rok 1902

• 

  Rok 1913

• 

  Rok 1915

Název

Název náměstí byl od svého počátku několikrát změněn, přičemž k úplné změně názvu došlo třikrát. Mezi lety 1915 a 1918 bylo přejmenováno na Bismarckplatz (Bismarckovo náměstí), mezi lety 1946 a 1963 bylo jako Stalingradské náměstí a mezi lety 1963 a 1990 jako náměstí Sovětských hrdinů.^[8] Na začátku 30. let byl park nazván Sadem profesora Slováka.^[9]

Vzhled a vybavení parku

Plocha parku o ploše asi 11 000 m² je členěna pravoúhlou sítí chodníků, dvěma podélnými a třemi příčnými. Kolem parku jsou keře a stromořadí, vprostřed parku dominuje mohutný strom lísky turecké.^[10] Ve středovém segmentu parku, poblíž ulice Údolní, stojí mrazuvzdorná^[11] mísovitá fontána od architekta Mojmíra Kyselky, umístěná během úprav mezi lety 1947 a 1958.^[12][13] V dalším segmentu stojí socha dívky se džbány jejíž původ není znám. Socha byla označována za starší než park a atribuována Emilu Hlavicovi^[14][10], avšak má jít o dílo Vincence Makovského, který sochu navrhl v letech 1935–1938 pro kašnu v Mělníku, do parku v polovině 20. století pak byla umístěna její cementová kopie.^[13] V posledním segmentu poblíž ulice Gorkého je umístěn dětský park. V parku se nachází několik laviček a poblíž Pivnice u Čápa také zahrádka této restaurace. V parku je také umístěn betonový stolek s šachovými poli díky projektu Šachy na ulici.^[15]

• 

  Líska turecká uprostřed parku

• 

  Pohled na park od ulice Údolní

• 

  Dětské hřiště

Stavby

Zemská porodnice

Západní stranu náměstí ohraničuje budova porodnice, dnes součást Fakultní nemocnice, postavená v roce 1888.^[16]

Čekárna pouliční dráhy

U parku stojí drobná funkcionalistická stavba zastávky z roku 1928, kterou navrhl Oskar Poříska.^[17]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Obilní trh na Wikimedia Commons
• Galerie fotografií a pohledů na Obilní trh