Obléhání Drégely

Obléhání Drégely (1552)
konflikt: Habsbursko-osmanská válka v letech 1551–1562
Hrob György Szondyho
Trvání	5.–9. července 1552
Místo	Drégely, Uhersko
Souřadnice	48°1′ s. š., 19°2′ v. d.
Výsledek	Osmanské vítězství
Strany
Svatá říše římská Svatá říše římská Uherské království Osmanská říše
Velitelé
György Szondy † János Zoltay † Hadim Ali Paša Budínský
Síla
150 mužů 8 000–10 000 mužů
Ztráty
140 zabito 10 zajato Neznámé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obléhání Drégely bylo vojenské střetnutí mezi uhersko-habsburskou posádkou a osmanskými vojsky, během něhož Osmané oblehli malý hrad Drégely. Obrancem hradu byl György Szondy s hrstkou mužů. Osmané po několika dnech obléhání hrad dobyli a obránce hradu zabili.

Po dobytí Veszprému si Ali Hadim Paša stanovil jako první cíl dalšího dobývání hrad Drégely, který byl v té době malou pevností. Hrad byl postaven k ochraně proti vnitřním nepokojům a náhlým útokům plenících rytířů nebo obyčejných banditů. Měl nanejvýš 150 mužů pod vedením kapitána Györgye Szondyho. V době obléhání byl ve špatném stavu, s chatrnými zdmi, bez děl či střelného prachu. Szondy měl při obraně po svém boku poručíka Jánose Zoltaye.^[1] Szondy se místo kapitulace rozhodl hrad bránit i když věděl, že žádné posily nedorazí.^[2]

Ali Paša dorazil k Drégely 5. července 1552 s vojskem o síle 8 000–10 000 mužů. Začal hloubit zákopy a připravovat děla, mezi nimiž byly 4 těžká děla na ničení hradeb a 6 polních děl. Následujícího dne Osmané bombardovali hradní věž, která chránila bránu, přitom zabili a posléze pohřbili Jánose Zoltaye. Když pevnost přestal sloužit svému účelu a nastal čas k útoku, vyslal Ali Pasha kněze, který vyzval Szondyho, aby se vzdal, což Szondy odmítl. Ali následně vyslal k Szondymu dva mladé sluhy, kteří v případě jeho smrti, ho čestně pohřbí. I tato nabídka byla odmítnuta. Szondy krátce před útokem spálil všechen svůj majetek, aby se nedostal do rukou Osmanů.^[2] 9. července zahájili Osmané rychlý útok, který se nedalo zastavit. Následovala krátká, ale krutá bitva. I když byl Szondy zraněn, pokračoval v boji, dokud v boji nepadl.^[1][3] Většina obránců hradu padla, kromě 10 maďarských Hajduků, kteří byli vzati do zajetí.^[2]

Osmané z úcty k padlému György Szondymu jeho tělo pohřbili s plnými vojenskými poctami a na jeho hrobě vztyčili jeho kopí s vlajkou.^[1][3]

Díky tomuto vítězství Osmané dokázali obsadit nedaleké pevnosti, které se jim vzdaly bez boje.^[1][3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siege of Drégely na anglické Wikipedii.