Obléhání Jihlavy (1423)

Obléhaní Jihlavy (1423)
konflikt: Husitské války
Trvánípolovina září 1423
MístoJihlava, Moravské markrabství
Souřadnice
Výsledekuhájení katolické Jihlavy a mírová dohoda s husity
Strany
orebitéorebité orebité (svaz Jana Žižky)Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Velitelé
Znak Jana Žižky z Trocnova Jan Žižka z Trocnova
orebité Jan Hvězda z Vícemilic
Moravské markrabství neznámý

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obléhání Jihlavy roku 1423 trvalo po několik dnů v polovině září 1423. Vojenská posádka loajální římskému císaři a českému králi Zikmundu Lucemburskému a moravskému markraběti Albrechu II. Habsburskému uhájila město Jihlavu na česko-moravském pomezí před vojsky východočeského husitského svazu pod velením slepého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a vrchního velitele svazu Jana Hvězdy z Vícemilic během jejich tažení na Moravu během husitských válek. Téměř měsíční vojenská operace zahrnovala taktéž polní střet v podobě výpadu Jihlavanů proti husitům, což tak představovalo jeden z posledních polních střetů vojsk pod velením hejtmana Žižky.

Pozadí

Na jaře roku 1423 se vojevůdce Jan Žižka ve zlém rozešel s táborským svazem a začal ve východních Čechách budovat tzv. Menší Tábor. Pod Žižkovu moc byli postupně zahrnuti i původní východočeští husité-orebité vedení Žižkovým přítelem knězem Ambrožem z Hradce. Svaz Menšího Tábora se po svém založení v Německém Brodě 8. března 1423 zpočátku opíral zejména o bývalou táborskou polní obec a orebskou a táborskou šlechtu. Vzrůstající moc slepého hejtmana se nelíbila zemskému panstvu, . 20. dubna 1423 jejich vojsko Žižka porazil v bitvě u Hořic, stejně tak v bitvě u Strachova dvora porazil slepý hejtman bývalého spojence Diviše Bořka z Miletínka ve vůbec prvním střetu mezi husitskými vojsky a následně obsadil Hradec Králové. Koncem léta pak dosáhl míru s pražským svazem a začal připravovat své tažení na Moravu.[1] Kvůli jeho pokročilé slepotě byl jedním z jeho nejbližších hejtmanů vojevůdce Jan Hvězda z Vícemilic.

Průběh obléhání

O výpravě se zmiňuje několik pozdějších textů Starých letopisů českých.

Jeho vojsko vojsko vytáhlo patrně začátkem září z prostoru východních Čech, když nedlouho předtím obsadilo města Čáslav a Kutná Hora. Výprava byla patrně primárně namířena proti katolickým městům na Českomoravské vysočině a dále pak statkům umírněného kališníka Menharta II. z Hradce v jihovýchodních Čechách. Jihlava v té době představovala strategickou pevnost na jedné z hlavních dopravních cest z Čech na Moravu, plně loajální králi Zikmundovi a markraběti Albrechtovi. Díky vysokému procentu zdejšího německého obyvatelstva zde nemělo husitství valnou oporu, do města navíc prchaly zástupy katolických uprchlíků vyhnaných z husity ovládlými městy, jako např. z Čáslavi či Kutné Hory.

K Jihlavě Žižkovo vojsko přitáhlo zhruba v polovině měsíce září a zaujalo pozice nedaleko městského opevnění. Je doloženo, že během krátkého obléhání města husitským vojskem byl obránci města uskutečněn útočný výpad proti obléhatelům. Z lakonických textů se lze dozvědět, že husité odrazili výpad jihlavanů a Žižka je bil a pronásledoval až k příkopu města.[2] Jisté prameny zároveň tvrdí, že jihlavští měli při své akci způsobit Žižkovu svazu povážlivé ztráty a následně došlo k jednáním obou stran, které vyplynulo v dohodu obou stran o vzájemném neútočení a odtažení vojska od města.[3] Další poloha hustského tažení uvádí, že mezi 19.[1]  a 21. září oblehlo jeho vojsko Telč.

Důsledky

Neúspěšné obléhání dobře opevněné Jihlavy zřejmě nijak zvlášť nenarušilo toto Žižkovo moravské tažení a nejspíše tedy nebylo jasným strategickým cílem tažení. Operaci obléhání Telče nejspíše velel samostatně Jan Hvězda, Žižka se s částí vojska měl vydat k Pelhřimovu. Hvězda na Menhartově panství v oblasti vyplenil několik vesnic zaútočil na několik hradů, někdy během podzimu údajně 17. listopadu, byl pak Menhartem poražen v bitvě u Horních Dubenek nedaleko hradu Janštejn a stáhl se k Žižkovu voji.[4] O činnosti slepého vojevůdce a jeho bratrstva v poslední čtvrtině roku opět chybí jakékoliv záznamy. Do dnešních dnů se dochoval pouze dopis, jímž mu Hradečtí dávají výstrahu před úkladným vrahem z konce listopadu 1423. Staré letopisy posléze velmi podrobně popisují Žižkovo tažení do Uher, tedy na území dnešního Slovenska, avšak přední odborníci v oblasti husitských dějin kladou vznik tohoto záznamu do období po roce 1525[5] a shodují se, že událost je buď vybájená, nebo zpravodaj popisuje tažení sirotků z roku 1431.[6]

Odkazy

Reference

  1. a b Žižka a jeho doba – díl III., s. 212.
  2. Ze starých letopisů českých, s. 93.
  3. www.regionalist.cz [online]. [cit. 2021-10-29]. Dostupné online. 
  4. Počátky. Přehled historie od 13. stol.. www.pocatky.cz [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  5. Žižka a jeho doba – díl III., s. 217.
  6. Husitská revoluce III., s. 142.

Literatura

  • ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 1998. 815 s. ISBN 80-85983-51-6. 
  • ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. 420 s. ISBN 80-7184-075-0. BAUM, Wilhelm. Císař Zikmund. Kostnice, Hus a války proti Turkům. Praha: Mladá fronta, 1996. 405 s. ISBN 80-204-0543-7. 
  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2. 
  • ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Praha: Paseka, 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1. 
  • DOLEJŠÍ, Josef; KŘÍŽEK, Leonid. Husité : vrchol válečného umění v Čechách 1419-1434. Praha: Elka Press, 2009. 361 s. ISBN 978-80-87057-08-7. 
  • PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba. Svazek třetí. Žižka, vůdce revoluce. Praha: Vesmír, 1930. 330 s. Dostupné online. 
  • NEUMANN, Augustin Alois. K dějinám husitství na Moravě: husitské války. V Olomouci: Velehrad, nakladatelství dobré knihy, 1939. s. 78.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Hussite banner (Orphans).png
Autor: Dragovit, derived from the work Sirotci 2.jpg, Licence: CC BY-SA 4.0
Rectagular version of the standard used by Bohemian Orebites, later renamed to Orphans (Czech: Sirotci), the hussite faction of the 15th century.
Žižka Jan-Coat of Arms.png
Erb Jana Žižky z Trocnova.
Husitská korouhev.svg
Husitská korouhev
Red St George's Cross.svg
Red_St_George's_Cross
Used by Archbishopric-Electorate of Trier 898–1794 (Erzbistum Trier)
Buch-kaiser-sigismund-L09740-26-lr-8.png
Eberhard Windeck: Das Buch von Kaiser Sigismund (Handschrift bei Sotheby's 7.7.2009, siehe http://www.handschriftencensus.de/9134), folio 140r, the battle of Kratzau, with Hans von Polenz (the captain of the Silesian army) and his forces overwhelming those of the Hussites and their armoured carriages in a bloody battle (11 November 1429)
Banner of the Margraviate of Moravia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Margraviate of Moravia
Heiliges Römisches Reich - Reichssturmfahne vor 1433 (Nimbierter Adler).svg

Anachronistic representation of the royal banner of the 12th(?) or 13th to early 15th centuries.

The banner of this period would be square in shape, and the eagle would not have a halo.

The black eagle in a golden field was the ensign of the German kings (as opposed to the emperor) in the 12th and 13th century, but in the 14th century, it was gradually re-interpreted as representing the empire. An early reference to such a banner as "imperial" is made in an account of the burial of Charles IV (d. 1378), as der schwartz adler des richs in einem guldin veld .