Obléhání Karlštejna husity
| Obléhání Karlštejna | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Husitské války | |||
 Věnceslav Černý: Husité obléhají Karlštýn | |||
| Trvání | 20. května 1422 – 8. listopadu 1422 | ||
| Souřadnice | 49°56′21″ s. š., 14°11′17″ v. d. | ||
| Výsledek | uzavření příměří | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Obléhání Karlštejna trvalo od 20. května[1] nebo 28. května[2] do 8. listopadu 1422. Husitské vojsko pražanů oblehlo hrad Karlštejn a neúspěšně se ho pokoušelo dobýt. Na pomoc obleženému Karlštejnu byla v Norimberku svolána křížová výprava, její účastníci ale do bojů vůbec nezasáhli a výprava se rozpadla. Po neúspěšném obléhání uzavřeli znesvářené strany roční příměří.[3][4][5]
Předcházející události
Hrad Karlštejn byl v držení přívženců Zikmuda a již od roku 1420 byla posilována jeho posádka. Na hrad se také v roce 1421 přesunula část posádky Pražského hradu. Byl tak vytvořen opěrný bod katolíků ve Středních Čechách. V době obléhání už na hradě pravděpodobně nebyly korunovační klenoty, které odsud byly odvezeny v době Zikmundovy korunovace. Před vlastním obléháním se husité neúspěšně pokusili zmocnit zásob v podhradí. [1][2]
Obléhání
Koncem května 1422 pražští husité s polskými oddíly obsadili okolní kopce. Následně začali budovat zátarasy na okolních cestách a připravovali postavení pro palné zbraně. Třetího dne započali ostřelování hradu. K dispozici měli pět velkých děl, pět praků, několik srubnic a tarasnic.[1] Během ostřelování bylo zničeno několik děl. Ta se roztrhla vlivem použití velkých nábojů a velkého množství střelného prachu.[3][1] Střelba hrad výrazně nepoškodila a tak bylo vydáno nařízení svážet z Prahy fekálie, a ty poté byly vrhány v sudech do hradu. V červenci byl husity také otráven potok, který byl zdrojem pitné vody pro hradní posádku. Teprve až v září k vojsku dorazil Zikmund Korybutovič. Koncem měsíce bylo uzavřeno třídenní příměří. Na začátku října odtáhla velká část husitského vojska. Korybutovič se vrátil do Prahy potlačit vzpouru radikálních husitů.[6] V Norimberku byla kardinálem Castiglione svolána křížová výprava na pomoc Karlštejnu. Již oslabené husitské vojsko pod hrozbou příchodu nepřátelské pomoci provedlo 22. října poslední pokusy o dobytí hradu. Všechny byly neúspěšné. Následně proběhlo ještě několik menších potyček. V listopadu pak bylo uzavřeno roční příměří.[1]
Během obléhání vystřelili husité na Karlštejn 9 032 velkých kamenů, asi 1813 sudů s fekáliemi a 22 soudků s ohněm. Posádka hradu chránila střechy a dřevěná patra před zničením pokládáním proutí, které se ještě prokládalo kůžemi.[1][3][2]
Důsledky
Uzavřené příměří obsahovalo podmínky pro obě strany. Karlštejnští nesměli opravovat poničený hrad, měnit velikost posádky a vojensky pomáhat Zikmundovi při jeho případném tažení do Čech. Husité zase nesměli změnit polohu v okolí hradu, přičemž v té době již ztratili některá svá původně zaujatá postavení.[1] Křížová výprava, kterou tvořily především jednotky markrabětů braniborského a míšenského, se rozpadla krátce po překročení českých hranic.[6] Korybutovič se od Karlštejna vracel do Prahy ještě před uzavřením příměří. Po návratu do Prahy řešil povstání radikálních husitů. Zkonfiskoval jim majetek a dal popravit pět radikálů, kteří se účastnili útoku na vězení Staroměstské radnice, tím se jeho pozice ještě více oslabila. V kombinaci s politikou Polsko-litevské unie to předznamenalo jeho první odchod z Českých zemí.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g KOSCELNÍK, Petr. Archeologická studia, sborník z 1. studentské konference Katedry archeologie FF ZU v Plzni. Příprava vydání Petr Krištuf. [s.l.]: [s.n.], 2010. ISBN 978-80-7043-949-4.
- ↑ a b c MIKOVEC, Ferdinand B. Lumír, Svazek 1,Vydání 1–26. Praha: J. Otto, 1851. S. 408.
- ↑ a b c RIEGER, František Ladislav; ZELENÝ, Václav. Slovník naučný, Svazky 3–4. Praha: I. L. Kober, 1868. S. 155.
- ↑ Bitva u Domažlic - Křížové výpravy. www.bitvaudomazlic.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-26.
- ↑ Stručné dějiny husitství I (1415 – 1436) - husitstvi.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vladařské mise Zikmunda Korybuta v husitských Čechách a na Moravě v širších geopolitických souvislostech - husitstvi.cz [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obléhání Karlštejna husity na Wikimedia Commons - http://www.husitstvi.cz
Média použitá na této stránce
Věnceslav Černý - Husité obléhají Karlštýn
Autor: Peter Loeser and Eugene Ipavec, Licence: CC BY-SA 3.0
During the Hussite Wars when the City of Prague was attacked by "Crusader" and mercenary forces, the city militia fought bravely under this banner. It was later captured by Swedish troops on their raid in 1649 and eventually placed in the Royal Military Museum in Stockholm; today it is simply called the "Prague Banner." Although this flag still exists, it is in very poor condition. When the Banner was first made and used is open for debate, but earliest evidence indicates that a gonfalon with some municipal charge painted on it was used for Old Town as early as 1419. Eva Turek dates this flag to about 1530 based on the style of characters, painted bordure, and fleurs-de-lis stenciled on it. Since this particular municipal militia flag was used before 1477 and during the Hussite Wars, it is the oldest still preserved municipal flag in Bohemia.
Autor: Samhanin, Licence: CC BY 3.0
Banner of the Kingdom of Poland during the Jagellonians.
.svg)
Autor: Samhanin & Havsjö (change the color of the 'Royal banner of the Kingdom of Bohemia.svg'), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner of the Kingdom of Bohemia (1305)
.svg)
Autor: Alex Tora, Licence: CC BY 3.0
Flags of Ruthenian lands in the battle of Tannenberg, 1410.
Husitská korouhev
Red_St_George's_Cross
Used by Archbishopric-Electorate of Trier 898–1794 (Erzbistum Trier)
Eberhard Windeck: Das Buch von Kaiser Sigismund (Handschrift bei Sotheby's 7.7.2009, siehe http://www.handschriftencensus.de/9134), folio 140r, the battle of Kratzau, with Hans von Polenz (the captain of the Silesian army) and his forces overwhelming those of the Hussites and their armoured carriages in a bloody battle (11 November 1429)
Autor: Alex Tora, Licence: CC BY 3.0
Flags of Ruthenian lands in the battle of Tannenberg, 1410.