Hermafrodit

Hlemýžď zahradní, běžný hermafrodit

Hermafrodit (též obojetník, velmi zřídka též cvikéř či cvikýř[1]) je živočich schopný produkovat současně vajíčka i spermie. Hermafrodit má buďto varlata i vaječníky, nebo jsou oba tyto orgány nahrazeny tzv. obojetnou pohlavní žlázou.

K hermafroditům patří mnozí měkkýši (mimo hlavonožců a mlžů), ploštěnci, kroužkovci, pláštěnci, ale i třeba některé ryby.

Původ slova

Spící Hermafrodit, římská kopie řeckého originálu, Louvre Paříž

Termín pochází z řecké mytologie, podle které Hermafrodítos, syn bohů Herma a Afrodity, srostl s nymfou Salmakis v jedinou oboupohlavní bytost.

K těmto neuvěřitelným věcem se počítá i oboupohlavní rasa, která má pravý prs mužský, aby nebránil v práci, a levý prs ženský ke kojení nemluvňat. Podle některých svědectví se mezi sebou navzájem páří a tak se rozmnožují.
— Liber monstrorum (8. století)[2]

Zvláštní typy hermafroditismu

Postupný hermafroditismus

Hraničí s gonochorismem. Jde o situaci, kdy jedinec během svého života změní nebo střídá pohlaví. Vyskytuje se například u některých ryb s výrazným teritoriálním chováním samců - mladé ryby, které by neměly šanci se prosadit, tedy mají samičí pohlaví a teprve až když vyrostou, přejdou na pohlaví samčí.

Sebeoplození

Sebeoplození je zvláštní případ rozmnožování hermafroditů. Je poměrně vzácné, vyskytuje se především u takových organismů, které by nebyly kvůli svému způsobu života schopny sehnat partnera k páření. Typickým příkladem jsou endoparazité, například tasemnice bezbranná. K sebeoplození dochází také u samosprašných rostlin.

Hermafroditismus u lidí

Související informace naleznete také v článku Intersexualita.

Historicky se výrazu hermafrodit, případně androgyn, užívalo pro lidské jedince jejichž pohlaví bylo nejisté. Na přelomu 20. a 21. století namísto toho převážil pojem intersexuál,[3] který je podle Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva definován jako:

Intersexuálové se rodí s pohlavními znaky (včetně pohlavních orgánů, pohlavních žláz a chromozomů), které neodpovídají typickým binárním představám o mužském nebo ženském těle. Intersex je zastřešující termín, který se používá k popisu široké škály přirozených tělesných odchylek. [4]

Rostlinný hermafroditismus

V botanice je obdobou hermafrodita jednodomá rostlina, tj. vyšší rostlina, která vytváří buďto oba typy květů (samčí i samičí), nebo květy oboupohlavní. V říši rostlin toto uspořádání převládá.

Odkazy

Reference

  1. Příruční slovník jazyka českého přístupný online zde, heslo cvikéř
  2. ECO, Umberto. Dějiny krásy. Praha: Argo, 2005. ISBN 80-7203-677-7. S. 116. 
  3. GOLDBERG, Abbie E. The SAGE Encyclopedia of LGBTQ Studies. [s.l.]: SAGE Publications, 2016. ISBN 978-1-4833-7129-0. S. 614. 
  4. Fact Sheet - Intersex [online]. United Nations Free & Equal [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • Dreger, Alice Domurat: Hermafroditi a medicínská konstrukce pohlaví (Triton, 2009)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Hermaphroditus Louvre face.jpg
Sleeping Hermaphroditus. Hermaphroditus: Greek marble, Roman copy of the 2nd century CE after a Hellenistic original of the 2nd century BC, restored in 1619 by David Larique; mattress: Carrara marble, made by Gianlorenzo Bernini in 1619 on Cardinal Borghese's request.
Helix pomatia 89a.jpg
Autor: Waugsberg, Licence: CC BY-SA 3.0
Weinbergschnecke, Helix pomatia