Obora (zámek)
Obora | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | empírový |
Výstavba | před rokem 1581 |
Přestavba | 17. století po roce 1824 |
Zánik | 2004 |
Stavebník | neznámý |
Další majitelé | Radečtí z Radče, Valdštejnové, Habsburkové |
Poloha | |
Adresa | Obora, Chomutice, Česko |
Souřadnice | 50°21′34,2″ s. š., 15°30′38,16″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obora je zaniklý zámek, který stával ve východní části vsi Obora, části Chomutic, asi osm kilometrů západně od Hořic ve východních Čechách.
Historie
V minulosti stávala na místě Obory obec Radeč, z níž pocházel rod Radeckých. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1581. V roce 1623 se majitelem Radče stal Albrecht z Valdštejna a založil zde rozsáhlou oboru. Z tvrze se stala hospodářská budova a byla začleněna do komplexu hřebčince.
V roce 1635, po zkonfiskování Albrechtova majetku, připadla císaři Ferdinandovi III. a v držení Habsburků zůstala do roku 1824. Na konci 17. století prošla tvrz řadou úprav, při nichž byla přestavěna na barokní zámek, v němž sídlili úředníci panství. Ve stejné době byl původní název obce nahrazen názvem novým – Obora.
V roce 1824 se zámek dostal do vlastnictví podnikatele Josefa Dreslera (1799–1867) z Pecky, který jej nechal přestavět v duchu empíru. V roce 1893 pak zámek od jeho potomků odkoupil továrník Konrád Blaschke z Českého Dubu, který nechal areál v devadesátých letech 19. století zmodernizovat.
V první polovině 20. století se tu pak vystřídala řada majitelů, až se v roce 1945 jako konfiskát dostal do rukou státu. Ten sem umístil zemědělské učiliště a po jeho zrušení v sedmdesátých letech zde byly byty Státního statku Hořice. Po roce 1989 byl v soukromých rukách a coby neudržovaný chátral. Roku 2004 se část zřítila a ve stejném roce byla nařízena demolice zbytků stavby.
Externí odkazy
- Obora na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“