Obrazový úhel

Obrazový úhel závisí nepřímo na ohniskové vzdálenosti. Čím větší je ohnisková vzdálenost, tím menší je obrazový úhel.

Fotografická praxe uvažuje v drtivé většině případů pouze s promítnutím obrazu na rovinu citlivého materiálu popřípadě digitálního snímače obdélníkových nebo čtvercových rozměrů. Ve skutečnosti je však obrazové pole kruhové (v principu obdobné jako u mikroskopu či dalekohledu). Celou jeho plochu však nemůžeme využít vzhledem k poklesu světelnosti směrem od středu ke krajům. Další aspekt je pak klesající rozlišení a kontrast. Rozměr snímaného pole je tak nutné umístit do tzv. užitečného obrazového pole, v němž jsou všechny tyto negativní vlastnosti zastoupeny v co nejmenším množství nebo s ohledem na cenu objektivu.

Pro plochu v obrazové rovině označenou jako obrazové pole je podstatný parametr jeho úhlopříčka d, která je shodná s průměrem užitečného obrazového pole. Paprsky procházejícími protilehlými vrcholy obrazového pole a hlavním bodem obrazového prostoru svírají obrazový úhel ω . Optická osa pak půlí tento úhel a úhlopříčku obrazu

Obrazový úhel nepřímo závisí na ohniskové vzdálenosti f, kterou je možné u většiny fotoaparátů měnit výměnou objektivů nebo použitím objektivů s proměnlivou ohniskovou vzdáleností tzv. zoom. Čím větší je ohnisková vzdálenost, tím menší je obrazový úhel. Závislost obrazového úhlu na rozměru úhlopříčky nemá příliš smysl, protože až na vzácné výjimky (velkoformátové a deskové fotopřístroje) nelze měnit velikost obrazového pole.

Vztah mezi uvedenými veličinami shrnuje následující rovnice



Ekvivalentní ohniska pro různé velikosti obrazového pole uvádí přibližně následující tabulka

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Tabulka.png
Autor: Petr Brynda, Licence: CC BY 3.0
Ekvivalentní ohniska pro různé velikosti obrazového pole