Obrouni

Jak číst taxoboxObrouni
alternativní popis obrázku chybí
(c) Terry Goss, CC BY 2.5
Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaparyby (Chondrichthyes)
Nadřádžraloci (Selachimorpha)
Řádobrouni (Lamniformes)
Berg, 1958
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obrouni (Lamniformes) jsou řád žraloků, který zahrnuje jedny z nejznámějších žraloků jako žralok bílý, i některé z nejzvláštnějších žraloků, jako je žralok velkoústý nebo šotek. Z fosilních taxonů lze jmenovat megalodona. Do řádu náleží recentní čeledi liškounovití, obrounovití, lamnovití, velkotlamcovití, hlavorohovití, písečníkovití a krokodýlovcovití.

Charakteristika

Obrouni se vyznačují válcovitým tělem, středně velkou až mohutnou tlamou sahajícím až za oči, absencí mžurky, pěti žaberními štěrbinami, přítomností řitní ploutve, dvěma hřbetními ploutvemi bez trnů a ocasem s dlouhým horním lalokem a krátkým až absentním spodním lalokem.[1] Druhy ze dvou čeledí (lamnovití a liškounovití) patří k jediným druhům žralokům, u kterých se vyvinula mezotermie, tzn. teplota jejich těla je vyšší než okolní prostředí.[2] Jedná se především o makropredátory, avšak dva zástupci obrounů se živí filtrací kořisti z vody: žralok veliký a žralok velkoústý. Jediným dalším žralokem využívajícím filtraci jako potravní strategii je žralok obrovský z řádu malotlamců.[3] Filtrování kořisti se u obrounů vyvinulo konvergentně, tzn. nezávisle na sobě.[4]

Systematika

Evoluce

První obrouni se vyvinuli již v období jury, avšak během křídy došlo k poměrně rychlé radiaci, kdy se obrouni stali významnými členy mořských ekosystémů.[5][6][7] Největší druhové diverzity dosáhli v pozdním období křídy, avšak po vymírání K-Pg diverzita žraloků prudce klesla. Během paleogénu došlo k opětovnému rozšíření obrounů, avšak tentokrát v menších hustotách a během posledních 20 milionů let jejich druhová diverzita klesla na zhruba 17 druhů, které se zachovaly dodnes (srv. se žralouny, u kterých došlo během stejného období k rychlé speciaci do cca 290 druhů). K rapidnímu snížení druhové diverzity došlo patrně následkem jak biologických faktorů, jako je mezidruhová kompetice, tak nebiologických činitelů, jako byly změny v teplotě a hladině moří.[8][9]

Fylogeneze

Fylogenetické vztahy obrounů zobrazuje následující kladogram:[10][11][12][13]

Lamniformes – obrouni
 

Mitsukurinidae (hlavorohovití)

 
 
 
 

Alopiidae (liškounovití)

 
 
 

Odontaspididae (písečníkovití)

 
 
 

Pseudocarchariidae (krokodýlovcovití)

 
 

Megachasmidae (velkotlamcovití)

 
 
 
 
 
 

?Carchariidae[14]

 
 
 

Cetorhinidae (obrounovití)

 
 
 

†?Cretoxyrhinidae

 
Lamnoidea
 

†Otodontidae

 
 

Lamnidae (lamnovití)

 
 
 
 
 
 
 

Taxonomie

Taxonomie obrounů se neustále vyvíjí. Následující seznam zobrazuje hlavní recentní i fosilní linie (čeledi, rody a druhy).

řád Lamniformes – obrouni

  • čeleď Alopiidae Bonaparte, 1838 (liškounovití)
    • rod Alopias Rafinesque, 1810
      • Alopias pelagicus Nakamura, 1935 (liškoun pelagický)
      • Alopias superciliosus R. T. Lowe, 1841 (liškoun velkooký)
      • Alopias vulpinus (Bonnaterre, 1788) (liškoun obecný)
  • čeleď †Anacoracidae Capetta, 1987
    • rod †Squalicorax
    • rod †Scindocorax
    • rod †Nanocorax
    • rod †Ptychocorax
  • čeleď †Aquilolamnidae Vullo et al., 2021?
    • rod †Aquilolamna Vullo et al., 2021
      • †Aquilolamna milarcae Vullo et al., 2021
  • čeleď Cetorhinidae Gill, 1862 – obrounovití
    • rod Cetorhinus Blainville, 1816
      • Cetorhinus maximus (Gunnerus, 1765) (žralok veliký)
      • †Cetorhinus huddlestoni (Welton, 2014)
      • †Cetorhinus piersoni (Welton, 2015)
    • rod †Keasius (Welton, 2013)
  • čeleď Eoptolamnidae[15]
    • rod †Eoptolamna[15]
      • †Eoptolamna eccentrolopha
    • rod †Leptostyrax[16][17]
      • †Leptostyrax macrorhiza
    • rod †Protolamna[15]
      • †Protolamna sokolovi
      • †Protolamna borodini
      • †Protolamna carteri
      • †Protolamna compressidens
      • †Protolamna gigantea
      • †Protolamna roanokeensis
  • Nadčeleď Lamnoidea Bonaparte, 1835[18][19][20][21]
    • čeleď Lamnidae J. P. Müller and Henle, 1838 – lamnovití
      • rod Carcharodon A. Smith, 1838
        • Carcharodon carcharias (Linnaeus, 1758) (žralok bílý)
        • †Carcharodon hubbelli Ehret, Macfadden, Jones, Devries, Foster & Salas-Gismondi, 2012
        • †Carcharodon caifassii Lawley, 1876
      • rod Isurus Rafinesque, 1810
      • rod Lamna Cuvier, 1816
        • Lamna ditropis Hubbs & Follett, 1947 (žralok tichooceánský)
        • Lamna nasus (Bonnaterre, 1788) (žralok sleďový)
    • čeleď †Otodontidae Gluckman, 1964
      • rod †Cretalamna Gluckman, 1958
      • rod †Otodus (=Carcharocles) (Agassiz, 1843)
        • †Otodus obliquus (Agassiz, 1838)
        • †Otodus angustidens (Agassiz, 1843)
        • †Otodus chubutensis (Agassiz, 1843)
        • †Otodus megalodon (Agassiz, 1843) (megalodon)
        • †Otodus auriculatus (Jordan, 1923)
        • †Otodus sokolovi (Zhelezko and Kozlov, 1999)
      • rod †Megalolamna Shimada et al., 2016
      • rod †Palaeocarcharodon Casieer, 1960
      • rod †Kenolamna Siversson, 2017
  • čeleď Megachasmidae Taylor, Compagno & Struhsaker, 1983 – velkotlamcovití
    • rod Megachasma Taylor, Compagno & Struhsaker, 1983
  • čeleď Mitsukurinidae D. S. Jordan, 1898 – hlavorohovití
    • rod Mitsukurina D. S. Jordan, 1898
    • rod †Scapanorhynchus Woodward, 1889
      • †Scapanorhynchus kysylkumensis
      • †Scapanorhynchus lewisi (Davis, 1887)
      • †Scapanorhynchus perssoni (Siverson, 1992)
      • †Scapanorhynchus rapax (Quaas, 1902)
      • †Scapanorhynchus raphiodon (Agassiz, 1843)
      • †Scapanorhynchus texanus (Roemer, 1852)
  • čeleď Odontaspididae Müller & Henle, 1839 – písečníkovití
    • rod Carcharias Rafinesque, 1810
    • rod Odontaspis Agassiz, 1838
      • Odontaspis ferox (Risso, 1810) (žralok ostrozubý)
      • Odontaspis noronhai (Maul, 1955) (žralok velkooký)
  • čeleď Pseudocarchariidae Compagno, 1973 – krokodýlcovití
    • rod Pseudocarcharias Cadenat, 1963
      • Pseudocarcharias kamoharai (Matsubara, 1936) (žralok krokodýlí)
  • čeleď †Cardabiodontidae
    • rod †CardabiodonCardabiodon Siverson, 1999
      • †Cardabiodon ricki Siverson, 1999
      • †Cardabiodon venator Siverson and Lindgren, 2005
    • rod †DwardiusDwardius Siverson, 1999
    • rod †ParotodusParotodus? Cappetta, 1980
  • čeleď †Cretoxyrhinidae
    • rod †Cretoxyrhina Agassiz, 1843
      • †Cretoxyrhina vraconensis Zhelezko, 2000
      • †Cretoxyrhina denticulata Glückman, 1957
      • †Cretoxyrhina agassizensis Underwood and Cumbaa, 2010
      • †Cretoxyrhina mantelli Agassiz, 1843
  • čeleď †Serratolamnidae
    • rod †Serratolamna

Odkazy

Reference

  1. ↑ COMPAGNO, Leonard J. V. FAO SPECIES CATALOGUE FIR/S125 Vol. 4, Part 1, SHARKS OF THE WORLD: An Annotated and Illustrated Catalogue of Shark Species Known to Dat. Rome: United Nations Development Programme, 1984. Dostupné online. S. 212. (anglicky) 
  2. ↑ DONLEY, Jeanine M.; SEPULVEDA, Chugey A.; AALBERS, Scott A. Effects of temperature on power output and contraction kinetics in the locomotor muscle of the regionally endothermic common thresher shark (Alopias vulpinus). Fish Physiology and Biochemistry. 2012-10, roč. 38, čís. 5, s. 1507–1519. Dostupné online [cit. 2023-09-19]. ISSN 0920-1742. DOI 10.1007/s10695-012-9641-1. (anglicky) 
  3. ↑ SIMS, David W. Filter-feeding and cruising swimming speeds of basking sharks compared with optimal models: they filter-feed slower than predicted for their size. Journal of Experimental Marine Biology and Ecology. 2000-06-01, roč. 249, čís. 1, s. 65–76. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0022-0981. DOI 10.1016/S0022-0981(00)00183-0. (anglicky) 
  4. ↑ MITCHELL, Michaela. Convergent Evolution in Tooth Morphology of Filter Feeding Lamniform Sharks. Wright State University. 2016-01-01. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. 
  5. ↑ GUINOT, Guillaume; ADNET, Sylvain; CAPPETTA, Henri. An Analytical Approach for Estimating Fossil Record and Diversification Events in Sharks, Skates and Rays. PLOS ONE. 5. 9. 2012, roč. 7, čís. 9, s. e44632. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0044632. PMID 22957091. (anglicky) 
  6. ↑ SHIMADA, Kenshu; BECKER, Martin A.; GRIFFITHS, Michael L. Body, jaw, and dentition lengths of macrophagous lamniform sharks, and body size evolution in Lamniformes with special reference to ‘off-the-scale’ gigantism of the megatooth shark, Otodus megalodon. Historical Biology. 2021-11-02, roč. 33, čís. 11, s. 2543–2559. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0891-2963. DOI 10.1080/08912963.2020.1812598. (anglicky) 
  7. ↑ UNDERWOOD, Charlie J. Diversification of the Neoselachii (Chondrichthyes) during the Jurassic and Cretaceous. Paleobiology. 2006-03, roč. 32, čís. 2, s. 215–235. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0094-8373. DOI 10.1666/04069.1. (anglicky) 
  8. ↑ CONDAMINE, Fabien L.; ROMIEU, Jules; GUINOT, Guillaume. Climate cooling and clade competition likely drove the decline of lamniform sharks. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2019-10-08, roč. 116, čís. 41, s. 20584–20590. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1902693116. PMID 31548392. (anglicky) 
  9. ↑ BAZZI, Mohamad; CAMPIONE, Nicolás E.; KEAR, Benjamin P. Feeding ecology has shaped the evolution of modern sharks. Current Biology. 2021-12, roč. 31, čís. 23, s. 5138–5148.e4. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. DOI 10.1016/j.cub.2021.09.028. (anglicky) 
  10. ↑ FERRÓN, Humberto G. Regional endothermy as a trigger for gigantism in some extinct macropredatory sharks. PLOS ONE. 22. 9. 2017, roč. 12, čís. 9, s. e0185185. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0185185. PMID 28938002. (anglicky) 
  11. ↑ The Geological Society of London - Scaling a giant. www.geolsoc.org.uk [online]. [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. DOI 10.1144/geosci2020-115. 
  12. ↑ VELLA, Noel; VELLA, Adriana. The complete mitogenome of the Critically Endangered smalltooth sand tiger shark, Odontaspis ferox (Lamniformes: Odontaspididae). Mitochondrial DNA Part B. 2020-07-02, roč. 5, čís. 3, s. 3301–3304. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 2380-2359. DOI 10.1080/23802359.2020.1814886. PMID 33458146. (anglicky) 
  13. ↑ GREENFIELD, Tyler. List of skeletal material from megatooth sharks (Lamniformes, Otodontidae). S. 1–9. Paleoichthys [online]. [cit. 2023-09-20]. Roč. 4, s. 1–9. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ STONE, Nicholas R.; SHIMADA, Kenshu. Skeletal Anatomy of the Bigeye Sand Tiger Shark, Odontaspis noronhai (Lamniformes: Odontaspididae), and Its Implications for Lamniform Phylogeny, Taxonomy, and Conservation Biology. Copeia. 2019-11-14, roč. 107, čís. 4, s. 632. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. ISSN 0045-8511. DOI 10.1643/CG-18-160. 
  15. ↑ a b c KRIWET, Jürgen; KLUG, Stefanie; CANUDO, José I.; CUENCA-BESCOS, Gloria. A new Early Cretaceous lamniform shark (Chondrichthyes, Neoselachii). Zoological Journal of the Linnean Society. October 2008, s. 278–290. DOI 10.1111/j.1096-3642.2008.00410.x. 
  16. ↑ FREDERICKSON, Joseph A.; SCHAEFER, Scott N.; DOUCETTE-FREDERICKSON, Janessa A. A Gigantic Shark from the Lower Cretaceous Duck Creek Formation of Texas. PLOS ONE. 3 June 2015, s. e0127162. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0127162. PMID 26039066. Bibcode 2015PLoSO..1027162F. 
  17. ↑ 20-Foot Monster Shark Once Trolled Mesozoic Seas [online]. 3 June 2015 [cit. 2018-04-07]. Dostupné online. 
  18. ↑ FERRÓN, H.G. Regional endothermy as a trigger for gigantism in some extinct macropredatory sharks. PLOS ONE. 2017, s. e0185185. DOI 10.1371/journal.pone.0185185. PMID 28938002. Bibcode 2017PLoSO..1285185F. 
  19. ↑ COOPER, J.A. Scaling a giant. Geoscientist. 2020, s. 10–15. Dostupné online. DOI 10.1144/geosci2020-115. S2CID 242895754. 
  20. ↑ GREENFIELD, T. List of skeletal material from megatooth sharks (Lamniformes, Otodontidae). Paleoichthys. 2022, s. 1–9. Dostupné online. 
  21. ↑ VELLA, N.; VELLA, A. The complete mitogenome of the Critically Endangered smalltooth sand tiger shark, Odontaspis ferox (Lamniformes: Odontaspididae). Mitochondrial DNA Part B. 2020, s. 3301–3304. DOI 10.1080/23802359.2020.1814886. PMID 33458146. 

Literatura

  • COMPAGNO, Leonard J. V. FAO SPECIES CATALOGUE FIR/S125 Vol. 4, Part 1, SHARKS OF THE WORLD: An Annotated and Illustrated Catalogue of Shark Species Known to Dat. Rome: United Nations Development Programme, 1984. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Megachasma pelagios.jpg
Autor: CSIRO National Fish Collection, Licence: CC BY 3.0
A Megamouth Shark, Megachasma pelagios.
The Basking Shark, or Bone Shark.jpg
Basking shark (Cetorhinus maximus)
Cretoxyrhina mantelli.png
Autor: Damouraptor, Licence: CC BY-SA 4.0
A reconstruction of the extinct late Cretaceous lamniform shark, Cretoxyrhina mantelli.
Pseudocarcharias kamoharai Fishes of Australia.jpg
Autor: Martin Gomon / Museum Victoria, Licence: CC BY 3.0
A Crocodile Shark, Pseudocarcharias kamoharai, from off north Westarn Australia.
Carcharias taurus in UShaka Sea World WB.png
Autor: Amada44, Licence: CC BY-SA 3.0
A spotted ragged-tooth shark (Carcharias taurus) in UShaka Sea World.
Odontaspis ferox (Smalltooth sand tiger).gif
Autor: Dr Tony Ayling, Licence: CC BY-SA 1.0
Odontaspis ferox (Smalltooth sand tiger)
Mitsukurina owstoni Fishes of Australia.jpg
Autor: Dianne J. Bray / Museum Victoria, Licence: CC BY 3.0
A juvenile Goblin Shark, Mitsukurina owstoni.
White shark.jpg
(c) Terry Goss, CC BY 2.5
Žralok bílý
Megalodon restoration.png
Autor: Dunkleosteus77, Licence: CC BY-SA 4.0
Megalodon life restoration
Lamna nasus.jpg
Porbeagle shark (Lamna nasus)
Alopias vulpinus.png
Common thresher shark (Alopias vulpinus).