Observatoř Paranal
| Observatoř Paranal | |
|---|---|
.jpg) | |
| Organizace | Evropská jižní observatoř |
| Kód observatoře | 309 |
| Místo | Region Antofagasta a Cerro Paranal |
| Stát | Chile |
| Souřadnice | 24°37′38″ j. š., 70°24′15″ z. d. |
| Nadmořská výška | 2 635 m n. m. |
| Webová stránka | https://www.eso.org/public/teles-instr/paranal-observatory/ |
| Teleskopy | VLT Survey Telescope VISTA Very Large Telescope Search for habitable Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars Next-Generation Transit Survey Cherenkov Telescope Array |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Observatoř Paranal je pozorovacím stanovištěm Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Nachází se na vrcholu hory Cerro Paranal (dříve Paranal Hill) vysoké 2635 m v severní části země. Je situována asi 120 km jižně od města Antofagasta (asi 1 tisíc km od hlavního města Santiaga de Chile) a 12 km od pobřeží Tichého oceánu.
Na horu Paranal, nacházející se v poušti Atacama padla volba hlavně pro její odlehlost od zdrojů světelného znečištění a pro vynikající atmosférické podmínky, minimum vlhka a prachu v ovzduší a také pro předpokládanou stabilitu horského masívu.
Zařízení
Vědecký potenciál observatoře je značný, hlavně díky zařízením, která byla vyvinuta a instalována v poslední době.
- Dalekohled Very Large Telescope (VLT) je tvořen čtyřmi hlavními dalekohledy se zrcadly o průměru 8,2 m umístěnými na umělé plošině hory Paranal. Při spolupráci s čtyřmi dalekohledy o průměru 1,8 m jich lze použít jako interferometr, pak se systém označuje jako Very large telescope interferometer (VLTI). Hlavní dalekohledy jsou stabilní, pomocné jsou přemístitelné po kolejnicích.[1] Mohou pracovat ve skupinách po dvou, třech nebo všechny najednou a zobrazit tak neuvěřitelně malé detaily. Jako příklad je uváděno rozlišení obou světel automobilu na vzdálenost Země – Měsíc. Při použití všech dalekohledů je výsledek obdobný jako při průměru zrcadla 16 m. Interferometr je určen pro studium úzkého výřezu oblohy.
- 2,6 m optický dalekohled s aktivní optikou v oblasti viditelného spektra VLT Survey Telescope (VST), je spřažen s kamerou 268 megapixelů.
- 4,1 m optický dalekohled v oblasti viditelného i infračerveného spektra Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy (VISTA), který byl navržen pro studium velké plochy oblohy, je umístěn na vrcholku sousední hory. Může být spřažen s kamerou se 67 megapixely. Byl uveden do zkušebního provozu v roce 2010. Oba poslední přístroje jsou zhotoveny pro fotografování velkých ploch oblohy.
Hlavní dalekohledy o průměru 8,2 m jsou umístěny v kompaktních, tepelně řízených budovách, které se otáčejí synchronně s dalekohledy. Tak jsou minimalizovány jakékoliv nepříznivé účinky na činnost zařízení. Původní názvy těchto velkých dalekohledů UT1 až UT4 byly změněny na Antu (Slunce), Kueyen (Měsíc), Melipal (Jižní kříž) a Jepun (Večernice) v jazyce mapuche, řeči místního indiánského národa.
Další teleskopy
Na observatoři jsou umístěny i další přístroje národních a nadnárodních projektů, které nejsou pod správou ESO.
- Next-Generation Transit Survey (NGTS) – soustava 12 malých robotických dalekohledů o průměru zrcadla 0,2 m pro hledání exoplanet (uvedena do provozu v roce 2015),
- SPECULOOS Southern Observatory – čtyři robotické dalekohledy o průměru zrcadla 1 m pro hledání Zemi podobných exoplanet u červených trpaslíků a jiných chladných hvězd (ve výstavbě, plánované dokončení roku 2020).
Extrémně velký dalekohled
Na hoře Cerro Armazones, vzdálené 22 km východně, staví Evropská jižní observatoř Extrémně velký dalekohled (ELT) – největší připravovaný dalekohled na světě o průměru zrcadla 39 m. Tento dalekohled bude částečně využívat zázemí na observatoři Paranal.
Technické a personální zabezpečení
Observatoř Paranal se nachází v pustém a odlehlém místě, kde není k dispozici ani voda. Ta se musí dovážet několikráte týdně cisternami z 120 km vzdáleného města Antofagasta. Denně se zde spotřebuje 60 000 litrů vody.[2]
Dříve se podobně dovážela i nafta do dieselagregátu pro výrobu elektřiny, ale od roku 2017 je observatoř napojena, společně s blízkým Extrémně velkým dalekohledem, na Chilskou národní elektrickou síť.[3]
Hlavní dominantou observatoře, odevšad viditelnou, jsou 4 hlavní dalekohledy (VLT). Budova pro ubytování personálu je naopak zanořena do terénu a je téměř přehlédnutelná. V observatoři je zaměstnáno okolo 200 lidí, asi 60 pracuje ve vědeckém provozu, 60 v technickém a zbytek ve službách (ostraha, stravování, údržba).
Technici a vědci sem přijíždějí na týdenní turnusy, na denní nebo noční směny. Vědci se podle smlouvy věnují po určitou dobu svému vlastnímu výzkumu a po zbytek času jiným, společným projektům. Podle kritérií vyvinutých na hodnocení efektivity vědecké práce je zdejší observatoř nejproduktivnější na světě. Očekává se, že množství překvapujících výsledků ještě přibude.[4][5][6][7][8]
ESO Hotel
Pro ubytování vědců a dalšího personálu slouží tzv. ESO Hotel, místně označovaný jako The Residentia. [9] Byla postavena v roce 2002 a získala několik architektonických cen. Budova sloužila i jako dějiště filmu s Jamesem Bondem Quantum of Solace (premiéra v roce 2008).
VLTI sodíkový laser pro zaostřování optiky
VLTI dalekohled 1,8 m a hvězdná obloha
VISTA na vrcholu zasněženého Paranalu
V popředí VLTI, v pozadí VISTA
Odkazy
Reference
- ↑ KLECZEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0906-X. S. 541-542.
- ↑ FAQ VLT/Paranal [online]. Evropská jižní observatoř, 2016 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Slavnostní položení základního kamene dalekohledu ESO/ELT [online]. European Southern Observatory, 2017-05-26 [cit. 2017-05-27]. Dostupné online.
- ↑ European Southern Observatory: Paranal [online]. European Southern Observatory, Garching u Mnichova, DE [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Evropská jižní observatoř: Paranal [online]. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov [cit. 2011-01-18]. Dostupné online.
- ↑ The internet encyclopedia of science: Paranal [online]. David Darling, GB [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hvězdárna Valašské Meziříčí: Paranal [online]. Hvězdárna Valašské Meziříčí [cit. 2011-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Česká astronomická společnost: Paranal – továrna na vědu [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2011-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Architecture at ESO [online]. Evropská jižní observatoř, 2016 [cit. 2018-02-26]. (anglicky)
Související články
- Evropská jižní observatoř
- Observatoř La Silla
- Observatoř Chajnantor
- Cerro Tololo Inter-American Observatory
- Very Large Telescope
- Evropský extrémně velký dalekohled
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Observatoř Paranal na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: ESO/G.Hüdepohl, Licence: CC BY 4.0
The humidity at Paranal is generally below five percent and the overall precipitation is only 100 mm per year — a rather dry place indeed. It does, on very rare occasions, snow on this 2600-metre-high peak as illustrated by this beautiful image. The snow-covered terrain gleams under a bright blue sky as the snow storm passes.
Autor: ESO/Y. Beletsky, Licence: CC BY 4.0
This photo was snapped in mid-August 2010 at ESO’s Paranal Observatory. A group of astronomers were observing the center of the Milky Way using the Laser Guide Star (LGS) facility at Yepun, one of the four Unit Telescopes of the Very Large Telescope (VLT).
Yepun’s laser beam crosses the majestic southern sky and creates an artificial star at an altitude of 90 km high in the Earth's mesosphere. The Laser Guide Star (LGS) is part of the VLT’s adaptive optics system and is used as a reference to correct the blurring effect of the atmosphere on images. The colour of the laser is precisely tuned to energise a layer of sodium atoms found in one of the upper layers of the atmosphere — one can recognise the familiar colour of sodium street lamps in the colour of the laser. This layer of sodium atoms is thought to be a leftover from meteorites entering the Earth’s atmosphere. When excited by the light from the laser, the atoms start glowing, forming a small bright spot that can be used as an artificial reference star for the adaptive optics. Using this technique, astronomers can obtain sharper observations. For example, when looking towards the centre of our Milky Way, researchers can better monitor the galactic core, where a central supermassive black hole, surrounded by closely orbiting stars, is swallowing gas and dust.
The photo was taken with a wide-angle lens and covers about 180 degrees of the sky.Autor: European Southern Observatory, Licence: CC BY 4.0
Aerial view of the ESO Very Large Telescope (VLT), atop Cerro Paranal, in the Chilean Atacama Desert. On the low-left side of the platform, the buildings of the four giant 8.2-metre Unit Telescopes (UTs) are clearly distinguishable. The UTs can observe either individually or combined by two or three, using a technique called interferometry. Their position in the platform is the one which allows the maximum number of possible configurations. Aligned on the right of the UTs are the four 1.8-metre Auxiliary Telescopes (ATs), entirely dedicated to interferometric observations. The ATs can be relocated in 30 different observing positions, allowing a huge number of different configurations. On the left corner of the platform is the 2.6-metre VLT Survey Telescope (VST). With a 256 megapixels camera, the VST will have a field of view four times the area of the full Moon, enabling the VST to cover large areas of the sky. On the lower side of the platform is the Control Building, where astronomers operate the telescopes during the night.
Autor: J.L. Dauvergne & G. Hüdepohl (atacamaphoto.com)/ESO, Licence: CC BY 4.0
A bird soaring over the remote, sparsely populated Atacama Desert in northern Chile — possibly the driest desert in the world — might be surprised to come upon the technological oasis of ESO’s Very Large Telescope (VLT) at Paranal. The world’s most advanced ground-based facility for astronomy, the site hosts four 8.2-metre Unit Telescopes, four 1.8-metre Auxiliary Telescopes, the VLT Survey Telescope (VST), and the 4.1-metre Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy (VISTA), seen in the distance on the next mountain peak over from the main platform. This aerial view also shows other structures, including the Observatory Control Room building, on the main platform’s front edge.
Autor: ESO, Licence: CC BY 4.0
The Paranal Observatory telescopes and instruments.
Autor: ESO/José Francisco Salgado, Licence: CC BY 4.0
In the image the stars of the Milky Way seem to be pouring forth from the open dome of the telescope. The brightest patch close to the telescope is the Carina Nebula (NGC 3372), which contains some of the most massive stars in our galaxy (see for example eso0905 and eso1031). Near the top of the image are the stars of Crux, the Southern Cross. This constellation, and that of Carina, are in the southern sky and are therefore not visible from most northern latitudes.
After the Sun sets at ESO’s Paranal Observatory darkness descends, but the black sky is speckled with a glorious myriad of sparkling stars. This 15-second exposure demonstrates just how dazzling the skies above Paranal are. Located high in the Atacama Desert in Chile far from any sources of light pollution, on a clear moonless night it is possible to see your shadow cast by the light of the Milky Way alone.
Says visual artist and ESO Photo Ambassador José Francisco Salgado, “The skies at Paranal are among the darkest and steadiest I have photographed. I love photographing observatories and at Paranal it's incredible how you can still see just with starlight and zodiacal light!”
In the image the stars of the Milky Way seem to be pouring forth from the open dome of the telescope. The brightest patch close to the telescope is the Carina Nebula (NGC 3372), which contains some of the most massive stars in our galaxy (see for example eso0905 and eso1031). Near the top of the image are the stars of Crux, the Southern Cross. This constellation, and that of Carina, are in the southern sky and are therefore not visible from most northern latitudes.