Obsluhoval jsem anglického krále (film)

Obsluhoval jsem anglického krále
Země původuČeskoČesko Česko
SlovenskoSlovensko Slovensko
NěmeckoNěmecko Německo
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Jazykčeština
Délka120 min
Žánryfilmové drama
komedie
PředlohaObsluhoval jsem anglického krále
NámětBohumil Hrabal
ScénářJiří Menzel
RežieJiří Menzel
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleOldřich Kaiser
Julia Jentsch
Ivan Barnev
Martin Huba
Marián Labuda
Milan Lasica
Josef Abrhám
Jiří Lábus
ProdukceRudolf Biermann
HudbaAleš Březina
KameraJaromír Šofr
StřihJiří Brožek
ZvukRadim Hladík
Výroba a distribuce
Premiéra21. prosince 2006
Produkční společnostBioscop
DistribuceBioscop
Rozpočet84 450 000 Kč[1]
Tržby81 869 175 Kč[2] 160 milionů Kč celosvětově
OceněníČeský lev za nejlepší film (2006)
Obsluhoval jsem anglického krále na FPČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsluhoval jsem anglického krále je český film z roku 2006 natočený podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala režisérem Jiřím Menzelem. Film získal ocenění Český lev jako nejlepší film roku 2006. Film byl podpořen Státním fondem České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.[3]

Osoby a obsazení

Ivan BarnevJan Dítě
Oldřich Kaiserstarý Jan Dítě
Julia JentschLíza
Josef Abrhámhoteliér Brandejs
Jiří Lábusšéf hotelu U zlatého města Prahy
Martin Hubavrchní Skřivánek
Marián LabudaWalden
Milan Lasicaprofesor
Jaromír Dulavačíšník Karel
Zuzana FialováMarcela
István Szabóburzián
Petra HřebíčkováJaruška
Pavel Novýgenerál
Rudolf Hrušínský mladšíředitel hotelu Tichota
Tonya Graveshabešský císař
Petr Čtvrtníčekburzián
Zdeněk Maryškaesesák
Jiří Šestákčíšník
Zdeněk Žák a Martin Zahálkamilicionáři
Oldřich Vlachdalší burzián
Emília Vášáryovábordelmáma Rajská
Rudolf Jelínekburzián

Děj filmu

Začínající číšník Jan Dítě má komplexy kvůli výšce. Začíná u prodeje párků, pak se ale dostane do hotelu Zlatá Praha, později do hotelu Tichota, kde se schází v noci významní lidé s milenkami. Nakonec pracuje v hotelu Paříž, kde je mu vzorem vrchní Skřivánek, který zná obdivuhodně psychologii a sociologii hostů – říkal, že obsluhoval anglického krále. Janovi se poštěstí a jako záskok mohl obsluhovat habešského císaře, od kterého dostal habešský řád. Později si vzal Němku, která ukradla deportovaným Židům cenné poštovní známky. V závěru války však zemřela, když se snažila známky zachránit z hořící budovy bývalého hotelu Tichota.

Před únorem 1948 si koupil za utržené peníze za známky hotel. Penězi si i vytapetoval stěnu. Po únoru 1948 mu byl hotel sebrán a milionáři byli sváženi do komunistických vězení. On tam však odešel dobrovolně, protože chtěl být ve vyšší společnosti za každou cenu, v dobrém i ve zlém. V kriminále ale potká osoby, se kterými dříve spolupracoval a díky svým ambicím se k nim otočil zády, takže ho teď mezi sebe nepřijmou. Za 15 milionů korun dostal Dítě 15 let vězení natvrdo. Díky amnestii byl propuštěn po 14 letech a 9 měsících.

Nakonec se z něj stane cestář na samotě v liduprázdných Sudetech. Celý život se snažil přizpůsobit, dostat se do vyšší společnosti, proto i za okupace podlézal Němcům. Ale nikdy se mu to nepodařilo. Pochopí tak, že je zbytečné přizpůsobovat se světu. V závěru se smíří se svým životem.

Zajímavosti

Při natáčení filmu byl použit i zlatý jídelní servis, který dostal rakouský kníže Klemens von Metternich darem od města Paříže v době kdy zde působil jako vyslanec. Tento servis lze dnes zhlédnout na zámku Kynžvart.

Po obsazení Československa se z hotelu Tichota stala farma na chov lidí "čisté rasy". Takové farmy skutečně existovaly, zřizoval je vůdce SS Heinrich Himmler. Mimochodem - lékař z farmy jako Himmler vypadá.

Reference

  1. Archivovaná kopie. filmserver.cz [online]. [cit. 2013-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-10. 
  2. http://www.csfd.cz/film/221330-obsluhoval-jsem-anglickeho-krale/zajimavosti/
  3. www.mkcr.cz [online]. [cit. 2011-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-17. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“