Obyvatelstvo Ukrajiny

Počet obyvatel Ukrajiny v roce 2015 činil 44 429 471 lidí (včetně Krymu).^[1]

Na konci 17. století žily asi 4 miliony Ukrajinců.^[2] Tato informace pochází ze zdroje: Demoscope.ru. Musí se však vzít v úvahu, že v té době se území Ukrajiny velmi lišilo od dnešního. Západní regiony Ukrajiny, západně od řeky Zbruč, byly až do roku 1939 součástí Haliče a později Polska. Krym byl také součástí různých celků, v roce 1897 byl součástí Tavrické gubernie, po Říjnové revoluci se stal součástí ruské části Sovětského svazu, později (1954) ukrajinské části svazu.

Změny počtu obyvatel (1989-2001)

Mezi sčítáním v roce 1989 a sčítáním v roce 2001 se populace Ukrajiny snížila z počtu 51 706 600 lidí na 48 457 020,^[3] země tedy přišla o 2 926 700 lidí, tedy o 5,7 % populace z roku 1989. Tento trend byl ovšem nerovnoměrný. Rovenská oblast a Zakarpatská oblast zažily mírné zvýšení počtu obyvatel (+3 %, respektive 5 %) Volyňská oblast (také západ Ukrajiny), přišla mezi lety 1989 a 2001 jen o 1 % obyvatel.^[3] Hlavní město Kyjev zvýšilo svou populaci o 3 %.^[3]

Jinak ale ukrajinské oblasti zažily silný odliv obyvatel. Mezi lety 1989 a 2001 Doněcká oblast přišla o 491 300 lidí, tedy 9,2 % obyvatel v roce 1989, a sousední Luhanská oblast přišla o 11 % populace.^[3] Černihivská oblast ve střední Ukrajině přišla o 170 600 lidí, 12 % populace. Oděská oblast na jihu země přišla o 173 600 lidí, 6,6 % populace.^[3]

Narození a úmrtí

Míra porodnosti na Ukrajině je nízká.^[4][5] Existují však značné rozdíly na regionální úrovni. Ve třetím čtvrtletí 2007 například nejvyšší porodnost vykazovala Volyňská oblast s mírou porodnosti 13,4/1 000 obyvatel, zatímco celková ukrajinská míra byla 9,6/1 000 obyvatel.^[6]

S výjimkou kyjevského regionu byly všechny regiony s více narozeními než úmrtími v méně průmyslově rozvinutých regionech západní Ukrajiny. Poměr mezi narozeními a úmrtími se z poměru 1 ku 1,7 v letech 2004-2005 zlepšil na 1 ku 1,4 v roce 2008. Nejhorší poměr narozených a zemřelých byl ve východních a centrálních oblastech Doněck, Luhansk, Čerkasy a Poltava. V těchto regionech bylo 2,1 úmrtí na jedno narození.^[7]

Hladomor na Ukrajině se západní části země vyhnul, jelikož v té době byl součástí Polska, Československa a Rumunska, což pomáhá vysvětlit lepší demografické ukazatele v této oblasti, jelikož venkovské obyvatelstvo nikdy nebylo zdevastováno.

Míra umělých přerušení těhotenství v severních, jižních, východních a centrálních regionech Ukrajiny je relativně jednotná, zatímco západní regiony se výrazně liší. Celkově je míra umělých přerušení těhotenství na západní Ukrajině třikrát nižší než v jiných regionech. Není to nicméně způsobeno rozsáhlejším užíváním moderních antikoncepčních metod, důvodem je fakt, že těhotné ženy na západě Ukrajiny si spíše rozhodnou dítě ponechat.^[8] Doněcká oblast a Dněpropetrovská oblast na východě a ve středu země vykazují nejvyšší míru umělých přerušení těhotenství.^[9]

Migrace

Ukrajina je hlavním zdrojem migrantů v Rusku a mnoha zemích Evropské unie. Během devadesátých let a prvním desetiletí 21. století nastala kvůli špatné ekonomice a politické nestabilitě zvýšená míra emigrace, zejména do sousedních zemí, tedy Ruska, Polska a Maďarska, ale i do jiných zemí jako Itálie, Portugalsko, Španělsko, Turecko, Izrael, Kanada nebo Česko. Ačkoliv se odhady různí, zhruba dva až tři miliony Ukrajinců pracují v zahraniční, většinou nelegálně.

Mezi lety 1991 a 2004 vláda vyčíslila počet emigrujících osob na 2 537 400; 1 897 500 se přesunulo do jiných bývalých států Sovětského svazu, a 639 900 se odstěhovalo do jiných, většinou západních států.^[10]

Etnické skupiny

V roce 2001 bylo v zemi 77,8 % Ukrajinců, 17,3 % Rusů, 0,8% Rumunů (včetně 0,5 % Moldavanů), 0,6 % Bělorusů, 0,5 % Tatarů, 0,4 % Bulharů, 0,3 % Maďarů, 0,3 % Poláků, 0,2 % Židů, 0,2 % pontských Řeků 1,6 % lidí jiných národností. Podle průzkumu "The language question" na reprezentativním vzorku 4 000 respondentů provedeného v roce 2012 na Ukrajině subjektem Соціологічна група «Рейтинг, který je členem Соціологічної Асоціації України, celkem 45 % respondentů uvedlo, že doma obvykle mluví ukrajinsky, 39 % rusky a 15 % stejně ukrajinsky a rusky. Celkem 50 % dotázaných uvedlo jako rodný jazyk ukrajinský, 29 % ruský, 20 % ruský i ukrajinský a 1 % uvedlo jiný. Дата публікації: 25.05.2012

Demografická statistika

Ukrajinské provincie Ruského impéria

Následující čísla se vztahují k devíti guberniím Ruského impéria s ukrajinskou většinou obyvatel.^[11]

Po II. světové válce

^[12][13]

http://www.ukrstat.gov.ua/express/expr2020/02/18.pdf Migrační přírůstek za celý rok 2019 je 21 512 obyvatel.

http://www.ukrstat.gov.ua/express/expr2021/02/16.pdf Migrační přírůstek za celý rok 2020 je 9316 obyvatel.

http://www.ukrstat.gov.ua/express/expr2022/02/17.pdf Migrační přírůstek za celý rok 2021 je 21 261 obyvatel

Jazyky

V roce 2001 byly nejrozšířenějšími jazyky ukrajinština (67,5 %), ruština (29,6 %), krymská tatarština, urum, bulharština, moldavština, polština a maďarština.^[15]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of Ukraine na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu obyvatelstvo Ukrajiny na Wikimedia Commons