Obyvatelstvo evropských zemí
Čísla vystihující populační situaci v Evropě se liší podle definice evropských hranic. Populace Evropy podle standardních fyzických geografických hranic byla podle Spojených národů v roce 2007 731 milionů.[1] Některé současné a minulé problémy evropské demografie zahrnují náboženskou emigraci, etnické vztahy, nízkou porodnost a stárnutí populace.
Populace podle zemí
Region/teritorium | Rozloha (km2) | Obyvatelstvo (1. prosinec 2014 – odhad) | Hustota zalidnění (na km2) | Hlavní město |
---|---|---|---|---|
Albánie | 28748 | 3 020 209 | 105,1 | Tirana |
Andorra | 468 | 85 082 | 181,8 | Andorra la Vella |
Arménie | 29743 | 3 018 854 (v Asii) | 101,5 | Jerevan |
Rakousko | 83879 | 8 504 850 | 101,4 | Vídeň |
Ázerbájdžán | 86600 | 9 494 600 (téměř celé území v Asii) | 109,6 | Baku |
Bělorusko | 207595 | 9 475 100 | 45,6 | Minsk |
Belgie | 30528 | 11 198 638 | 366,8 | Brusel |
Bosna a Hercegovina | 51197 | 3 871 643 | 75,6 | Sarajevo |
Bulharsko | 110994 | 7 364 570 | 66,4 | Sofie |
Chorvatsko | 56594 | 4 284 889 | 75,7 | Záhřeb |
Česko | 78870 | 10 827 529 | 133,3 | Praha |
Dánsko | 42916 | 5 655 750 | 131,8 | Kodaň |
Estonsko | 45227 | 1 315 819 | 29,1 | Tallinn |
Faerské ostrovy | 1399 | 49 709 | 35,6 | Tórshavn |
Finsko | 338424 | 5 470 820 | 16,2 | Helsinki |
Francie | 551695 | 63 929 000 | 115,8 | Paříž |
Gruzie | 69700 | 4 935 880 (většinou v Asii) | 70,8 | Tbilisi |
Německo | 357168 | 84 270 625 | 226,0 | Berlín |
Gibraltar | 6,8 | 30 001 | 4 348,0 | Gibraltar |
Řecko | 131957 | 10 816 286 | 82,0 | Atény |
Grónsko | 2166086 | 56 968 | 0,026 | Nuuk |
Guernsey | 78 | 65 345 | 837,8 | Saint Peter Port |
Maďarsko | 93030 | 9 877 365 | 106,2 | Budapešť |
Island | 103001 | 325 671 | 3,2 | Reykjavík |
Irsko | 70273 | 4 609 600 | 65,6 | Dublin |
Man | 572 | 84 497 | 147,8 | Douglas |
Itálie | 301338 | 59 641 488 | 201,7 | Řím |
Jersey | 118 | 97 857 | 827,9 | Saint Helier |
Kosovo | 10908 | 1 859 203 | 170,4 | Priština |
Lotyšsko | 64589 | 1 990 300 | 30,8 | Riga |
Lichtenštejnsko | 160 | 37 132 | 232,1 | Vaduz |
Litva | 65300 | 2 944 459 | 45,1 | Vilnius |
Lucembursko | 2586 | 549 680 | 212,6 | Lucemburk |
Malta | 316 | 446 547 | 1 413,1 | Valletta |
Moldavsko | 33846 | 3 557 600 | 105,1 | Kišiněv |
Monako | 2,02 | 36 371 | 18 005,4 | Monako |
Černá Hora | 13812 | 647 905 | 46,9 | Podgorica |
Nizozemsko | 41543 | 16 856 620 | 405,8 | Amsterdam |
Norsko | 385178 | 5 136 700 | 13,3 | Oslo |
Polsko | 312679 | 38 483 957 | 123,1 | Varšava |
Portugalsko | 92212 | 10 427 301 | 113,1 | Lisabon |
Rumunsko | 238391 | 19 942 642 | 83,7 | Bukurešť |
Rusko | 17 075 400 (3 960 000 v evropské části) | 143 700 000 (110 000 000 v evropské části)[2] | 8,3 (27,8 v evropské části) | Moskva |
San Marino | 61,2 | 32 576 | 532,3 | San Marino |
Srbsko | 88361 | 7 209 764 | 81,6 | Bělehrad |
Severní Makedonie | 25713 | 2 058 539 | 80,1 | Skopje |
Slovensko | 49035 | 5 415 949 | 110,5 | Bratislava |
Slovinsko | 20273 | 2 061 085 | 101,7 | Lublaň |
Španělsko | 504645 | 46 704 314 | 92,6 | Madrid |
Norsko – Špicberky a Jan Mayen | 62049 | 2 868 | 0,046 | Longyearbyen |
Švédsko | 449964 | 9 716 962 | 21,6 | Stockholm |
Švýcarsko | 41285 | 8 183 800 | 198,2 | Bern |
Turecko | 783562 | 76 667 864 (téměř 80 % v Asii) | 97,8 | Ankara |
Ukrajina | 603628 | 44 291 413 | 73,4 | Kyjev |
Spojené království | 243610 | 67 300 000 | 263,1 | Londýn |
Vatikán | 0,44 | 842 | 1 913,6 | |
Souhrn | 10 180 000 | 742 452 000 | 72,9 | |
Alandy | 1580 | 28 666 | 18,1 | Mariehamn |
Náboženství
V posledních několika desetiletích upadá praktikování náboženství v Evropě. Evropské země zažily pokles návštěv kostelů, stejně jako počtu lidí vyjadřujících víru v boha. V roce 2010 podle Eurobarometru v průměru 51 % občanů Evropské unie vyjádřilo víru v boha, 26 % věří v nějakou formu duše nebo životní síly, zatímco 20 % nevěří v žádnou formu duše, boha nebo životní síly a 3 % obyvatel neodpovědělo.[3]
I přes pokles věřících je křesťanství stále nejrozšířenějším náboženstvím v Evropě. Podle průzkumu z roku 2011 se 76,2 % Evropanů považovalo za křesťany.[4][5]
Podle studie z roku 2003[6] se 47 % Francouzů považovalo za agnostiky. Podle průzkumu z roku 2012 tvoří agnostici a ateisté 18,2% evropské populace.[7] Podle stejného průzkumu lidé bez náboženského vyznání tvoří většinu jen ve dvou evropských zemích – Česku (75 %) a Estonsku (60 %).[8]
Podle jiného průzkumu o náboženství v EU z roku 2012, bylo křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím (72 % populace EU), katolíci byli se 48 % největší skupinou křesťanů, protestantů bylo 12 %, pravoslavnou církev vyznávalo 8 % lidí a ostatní křesťané tvořili 4 % obyvatel EU.[9] Agnostici tvořili 16 % obyvatel, ateisté 7 % a muslimové 2 %.[10]
Reference
- ↑ http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2006/wpp2006,htm
- ↑ Europe a Political Profile: An American Companion to European Politics - Hans Slomp - Google Břger. [s.l.]: Books,google,dk Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
- ↑ Special Eurobarometer, biotechnology, page 204 [online]. Fieldwork: Jan-Feb 2010. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Global Christianity [online]. Pewforum.org, 2011-12-19 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Global Religious Landscape: Christians [online]. Pewforum.org, 2012-12-18 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dogan, Mattei, Religious Beliefs in Europe: Factors of Accelerated Decline, 2003
- ↑ Religiously Unaffiliated
- ↑ Religiously Unaffiliated
- ↑ Discrimination in the EU in 2012. Special Eurobarometer. European Union: European Commission, 2012, s. 233. Dostupné online [cit. 14 August 2013]. (anglicky)
- ↑ Discrimination in the EU in 2012. Special Eurobarometer. European Union: European Commission, 2012, s. 233. Dostupné online [cit. 14 August 2013]. (anglicky) . Položená otázka zněla "Považujete se za...?" s kartou zobrazující: katolík, pravoslavný, protestant, jiný křesťan, žid, muslim, sikh, buddhista, hinduista, ateista, nevěřící/agnostii. Odpověď bylo možno i Jiný a nevím. Židé, sikhové, buddhisté a hinduisté nedosáhli hranice 1 %.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu obyvatelstvo evropských zemí na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Georgian flag in Pantone MS.
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Liechtenstein
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
Autor: Neznámý , Licence: CC0
Flag of the Vatican City, as described in the 2000 w:en:Fundamental Law of Vatican City State (which took effect in Feb. 2001), Article 20, Attachment A. See here and here.
Autor: JayCoop, Licence: CC BY-SA 4.0
Map of the Council of Europe:
Autor: Kolja21, Licence: CC BY 3.0
Subregions of Europe (UN geoscheme)
- Asian portion of Russia
- Asian portions of these countries
- Asian portions of these countries
- Asian portions of these countries
Autor: San Jose (map), Patrol110 (translation), Martin Tauchman (labels), Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa zemí evropy
Flag of Gibraltar