Obyvatelstvo evropských zemí
Čísla vystihující populační situaci v Evropě se liší podle definice evropských hranic. Populace Evropy podle standardních fyzických geografických hranic byla podle Spojených národů v roce 2007 731 milionů.[1] Některé současné a minulé problémy evropské demografie zahrnují náboženskou emigraci, etnické vztahy, nízkou porodnost a stárnutí populace.
Populace podle zemí
Severní Evropa
Západní Evropa
Východní EvropaJižní Evropa
Asijské části evropských zemí
Země mimo Evropu
| Region/teritorium | Rozloha (km2) | Obyvatelstvo (1. prosinec 2014 – odhad) | Hustota zalidnění (na km2) | Hlavní město |
|---|---|---|---|---|
 Albánie | 28748 | 3 020 209 | 105,1 | Tirana |
 Andorra | 468 | 85 082 | 181,8 | Andorra la Vella |
 Arménie | 29743 | 3 018 854 (v Asii) | 101,5 | Jerevan |
 Rakousko | 83879 | 8 504 850 | 101,4 | Vídeň |
 Ázerbájdžán | 86600 | 9 494 600 (téměř celé území v Asii) | 109,6 | Baku |
 Bělorusko | 207595 | 9 475 100 | 45,6 | Minsk |
 Belgie | 30528 | 11 198 638 | 366,8 | Brusel |
 Bosna a Hercegovina | 51197 | 3 871 643 | 75,6 | Sarajevo |
 Bulharsko | 110994 | 7 364 570 | 66,4 | Sofie |
 Chorvatsko | 56594 | 4 284 889 | 75,7 | Záhřeb |
 Česko | 78870 | 10 827 529 | 133,3 | Praha |
 Dánsko | 42916 | 5 655 750 | 131,8 | Kodaň |
 Estonsko | 45227 | 1 315 819 | 29,1 | Tallinn |
 Faerské ostrovy | 1399 | 49 709 | 35,6 | Tórshavn |
 Finsko | 338424 | 5 470 820 | 16,2 | Helsinki |
 Francie | 551695 | 63 929 000 | 115,8 | Paříž |
 Gruzie | 69700 | 4 935 880 (většinou v Asii) | 70,8 | Tbilisi |
 Německo | 357168 | 84 270 625 | 226,0 | Berlín |
 Gibraltar | 6,8 | 30 001 | 4 348,0 | Gibraltar |
 Řecko | 131957 | 10 816 286 | 82,0 | Atény |
 Grónsko | 2166086 | 56 968 | 0,026 | Nuuk |
 Guernsey | 78 | 65 345 | 837,8 | Saint Peter Port |
 Maďarsko | 93030 | 9 877 365 | 106,2 | Budapešť |
 Island | 103001 | 325 671 | 3,2 | Reykjavík |
 Irsko | 70273 | 4 609 600 | 65,6 | Dublin |
 Man | 572 | 84 497 | 147,8 | Douglas |
 Itálie | 301338 | 59 641 488 | 201,7 | Řím |
 Jersey | 118 | 97 857 | 827,9 | Saint Helier |
 Kosovo | 10908 | 1 859 203 | 170,4 | Priština |
 Lotyšsko | 64589 | 1 990 300 | 30,8 | Riga |
 Lichtenštejnsko | 160 | 37 132 | 232,1 | Vaduz |
 Litva | 65300 | 2 944 459 | 45,1 | Vilnius |
 Lucembursko | 2586 | 549 680 | 212,6 | Lucemburk |
 Malta | 316 | 446 547 | 1 413,1 | Valletta |
 Moldavsko | 33846 | 3 557 600 | 105,1 | Kišiněv |
 Monako | 2,02 | 36 371 | 18 005,4 | Monako |
 Černá Hora | 13812 | 647 905 | 46,9 | Podgorica |
 Nizozemsko | 41543 | 16 856 620 | 405,8 | Amsterdam |
 Norsko | 385178 | 5 136 700 | 13,3 | Oslo |
 Polsko | 312679 | 38 483 957 | 123,1 | Varšava |
 Portugalsko | 92212 | 10 427 301 | 113,1 | Lisabon |
 Rumunsko | 238391 | 19 942 642 | 83,7 | Bukurešť |
 Rusko | 17 075 400 (3 960 000 v evropské části) | 143 700 000 (110 000 000 v evropské části)[2] | 8,3 (27,8 v evropské části) | Moskva |
 San Marino | 61,2 | 32 576 | 532,3 | San Marino |
 Srbsko | 88361 | 7 209 764 | 81,6 | Bělehrad |
 Severní Makedonie | 25713 | 2 058 539 | 80,1 | Skopje |
 Slovensko | 49035 | 5 415 949 | 110,5 | Bratislava |
 Slovinsko | 20273 | 2 061 085 | 101,7 | Lublaň |
 Španělsko | 504645 | 46 704 314 | 92,6 | Madrid |
| Norsko – Špicberky a Jan Mayen | 62049 | 2 868 | 0,046 | Longyearbyen |
 Švédsko | 449964 | 9 716 962 | 21,6 | Stockholm |
 Švýcarsko | 41285 | 8 183 800 | 198,2 | Bern |
 Turecko | 783562 | 76 667 864 (téměř 80 % v Asii) | 97,8 | Ankara |
 Ukrajina | 603628 | 44 291 413 | 73,4 | Kyjev |
 Spojené království | 243610 | 67 300 000 | 263,1 | Londýn |
 Vatikán | 0,44 | 842 | 1 913,6 | |
| Souhrn | 10 180 000 | 742 452 000 | 72,9 | |
 Alandy | 1580 | 28 666 | 18,1 | Mariehamn |
Náboženství
Související informace naleznete také v článku Náboženství v Evropě.
V posledních několika desetiletích upadá praktikování náboženství v Evropě. Evropské země zažily pokles návštěv kostelů, stejně jako počtu lidí vyjadřujících víru v boha. V roce 2010 podle Eurobarometru v průměru 51 % občanů Evropské unie vyjádřilo víru v boha, 26 % věří v nějakou formu duše nebo životní síly, zatímco 20 % nevěří v žádnou formu duše, boha nebo životní síly a 3 % obyvatel neodpovědělo.[3]
I přes pokles věřících je křesťanství stále nejrozšířenějším náboženstvím v Evropě. Podle průzkumu z roku 2011 se 76,2 % Evropanů považovalo za křesťany.[4][5]
Podle studie z roku 2003[6] se 47 % Francouzů považovalo za agnostiky. Podle průzkumu z roku 2012 tvoří agnostici a ateisté 18,2% evropské populace.[7] Podle stejného průzkumu lidé bez náboženského vyznání tvoří většinu jen ve dvou evropských zemích – Česku (75 %) a Estonsku (60 %).[8]
Podle jiného průzkumu o náboženství v EU z roku 2012, bylo křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím (72 % populace EU), katolíci byli se 48 % největší skupinou křesťanů, protestantů bylo 12 %, pravoslavnou církev vyznávalo 8 % lidí a ostatní křesťané tvořili 4 % obyvatel EU.[9] Agnostici tvořili 16 % obyvatel, ateisté 7 % a muslimové 2 %.[10]
Reference
- ↑ http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2006/wpp2006,htm
- ↑ Europe a Political Profile: An American Companion to European Politics - Hans Slomp - Google Břger. [s.l.]: Books,google,dk Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Special Eurobarometer, biotechnology, page 204 [online]. Fieldwork: Jan-Feb 2010. Dostupné online.
- ↑ Global Christianity [online]. Pewforum.org, 2011-12-19 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online.
- ↑ The Global Religious Landscape: Christians [online]. Pewforum.org, 2012-12-18 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Dogan, Mattei, Religious Beliefs in Europe: Factors of Accelerated Decline, 2003
- ↑ Religiously Unaffiliated. www.pewforum.org [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-30.
- ↑ Religiously Unaffiliated. www.pewforum.org [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-30.
- ↑ Discrimination in the EU in 2012. Special Eurobarometer. European Union: European Commission, 2012, s. 233. Dostupné online [cit. 14 August 2013].
- ↑ Discrimination in the EU in 2012. Special Eurobarometer. European Union: European Commission, 2012, s. 233. Dostupné online [cit. 14 August 2013].. Položená otázka zněla "Považujete se za...?" s kartou zobrazující: katolík, pravoslavný, protestant, jiný křesťan, žid, muslim, sikh, buddhista, hinduista, ateista, nevěřící/agnostii. Odpověď bylo možno i Jiný a nevím. Židé, sikhové, buddhisté a hinduisté nedosáhli hranice 1 %.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu obyvatelstvo evropských zemí na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Finská vlajka
.svg)
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Gibraltar.svg
Flag of Gibraltar
Flag of Gibraltar
Flag of Iceland.svg
The Flag of Iceland.
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Liechtenstein.svg
Flag of Liechtenstein
Flag of Liechtenstein
.svg)
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
.svg)
.svg){kind=spacer}
Blank map of Europe cropped (blue).svg
Autor: NikNaks, Licence: CC BY-SA 4.0
Cropped version of Blank map of Europe.svg, coloured blue.
Autor: NikNaks, Licence: CC BY-SA 4.0
Cropped version of Blank map of Europe.svg, coloured blue.
.svg)
Flag of Vatican.svg
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
Map of Council of Europe member states by founding and later members.svg
Autor: JayCoop, Licence: CC BY-SA 4.0
Map of the Council of Europe:
Autor: JayCoop, Licence: CC BY-SA 4.0
Map of the Council of Europe:
Founding members
Later members
Former members
Europe subregion map UN geoscheme.svg
Autor: Kolja21
,
Licence: CC BY 3.0
Subregions of Europe (UN geoscheme)
Autor: Kolja21
,
Licence: CC BY 3.0
Subregions of Europe (UN geoscheme)
Northern Europe
Western Europe
Eastern Europe
- Asian portion of Russia
Southern Europe
Countries of West Asia with partial territory in Southern Europe: Turkey
- Asian portions of these countries
Countries of West Asia with partial territory in Eastern Europe: Georgia and Azerbaijan
- Asian portions of these countries
Countries of Central Asia with partial territory in Eastern Europe: Kazakhstan
- Asian portions of these countries
Europe countries map cs2.svg
Autor: San Jose (map), Patrol110 (translation), Martin Tauchman (labels), Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa zemí evropy
Autor: San Jose (map), Patrol110 (translation), Martin Tauchman (labels), Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa zemí evropy
