Ocasnatec
Ocasnatec | |
---|---|
Ocasnatec časný (Stachyurus praecox) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | Crossosomatales |
Čeleď | ocasnatcovité (Stachyuraceae) |
Rod | ocasnatec (Stachyurus) Siebold & Zucc., 1836 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ocasnatec (Stachyurus) je jediný rod čeledi ocasnatcovité (Stachyuraceae) vyšších dvouděložných rostlin z řádu Crossosomatales. Rod zahrnuje 5 druhů dřevin s nápadně prodlouženými květenstvími, rostoucích v Asii. Některé druhy jsou v Česku zřídka pěstovány jako okrasné a sbírkové dřeviny.
Popis
Ocasnatce jsou opadavé či stálezelené keře, liány nebo nevelké stromy se střídavými jednoduchými listy s úzkými opadavými palisty. Větévky jsou nejčastěji lysé, řidčeji za mlada pýřité. Čepel listů je na okraji pilovitá, se zpeřenou žilnatinou.
Květy jsou pravidelné, drobné, oboupohlavné nebo řidčeji jednopohlavné, kompletně 4-četné, v převislých hroznech nebo v klasech. Kališní i korunní lístky jsou volné. Tyčinek je 8. Semeník je svrchní, srostlý ze 4 plodolistů, částečně rozdělený na 4 komůrky. Čnělka je jediná, krátká, na vrcholu s lehce 4-laločnou bliznou. Plodem je mnohasemenná bobule.[1][2]
Rozšíření
Rod ocasnatec zahrnuje 12 druhů[3] a je rozšířen výhradně v Asii. Areál rodu zahrnuje Himálaj, Čínu, Indočínu a Japonsko. Centrum druhové diverzity je v Číně, odkud je uváděno 8 druhů, z toho 5 endemických.[2][3]
Taxonomie
Taxonomická pozice čeledi ocasnatcovité byla dlouho nejasná. Rozliční autoři ji řadili do příbuzenstva čeledí aktinidiovité (Actinidiaceae), jochovcovité (Clethraceae), Crossosomataceae, Flacourtiaceae, vilínovité (Hamamelidaceae), klokočovité (Staphyleaceae), čajovníkovité (Theaceae) nebo violkovité (Violaceae).[2]
V současném systému je čeleď ocasnatcovité řazena do řádu Crossosomatales. Nejblíže příbuznou větví je podle kladogramů APG čeleď Crossosomataceae.[4]
Význam
Některé druhy jsou celkem zřídka pěstovány v botanických zahradách a arboretech, zejména ocasnatec čínský (Stachyurus chinensis) a ocasnatec časný (Stachyurus praecox).[5]
Reference
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Stachyuraceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-26.
- ↑ a b c Flora of China: Stachyuraceae [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ocasnatec na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: A. Barra, Licence: CC BY 3.0
Stachyurus praecox. Real Jardín Botánico, Madrid